Každým rokem se přes 10 milionů pacientů v Evropě podrobí vyšetření nebo ošetření pomocí nukleární medicíny v souvislosti s onemocněním rakovinou nebo kardiovaskulárními a neurovaskulárními onemocněními.
Každým rokem se přes 10 milionů pacientů v Evropě podrobí vyšetření nebo ošetření pomocí nukleární medicíny v souvislosti s onemocněním rakovinou nebo kardiovaskulárními a neurovaskulárními onemocněními.
Radiační a jaderné technologie, které využívají radioizotopy, mají v boji proti rakovině zásadní význam, a to ve všech fázích péče, včetně včasného odhalení, diagnostiky, léčby a paliativní péče.
Nukleární medicína pomáhá stále více pacientům, a to zejména díky převratným vědeckým objevům. Evropští výzkumní pracovníci a podniky vyvinuli některé z nejnovějších inovativních radioligandových metod léčby rakoviny, například léčivé přípravky zaměřené na rakovinu endokrinního systému, rakovinu prostaty a na rozšířené metastázy. Jde například o Lutetium-177, které je velmi slibným radioizotopem pro léčbu rakoviny prostaty, jež v Evropě každý rok způsobuje 90 000 úmrtí. Ve srovnání s tradiční léčbou umožňuje moderní radionuklidová terapie přesně zacílit na nádorové buňky a často je pro lidský organismus méně škodlivá. Cílenou radionuklidovou léčbu potřebují desetitisíce pacientů s rakovinou, pro něž mnohdy představuje jediný možný způsob léčby.
Než se však tento typ léčby dostane k pacientovi, předchází mu velice komplexní dodavatelský řetězec. Zahrnuje získávání surovin a jejich skladování, iradiaci, zpracování, logistiku a použití. Jakmile jsou radioizotopy vyrobeny, musí být v relativně krátké době zpracovány, odeslány a použity. Některé radioizotopy musí být použity během jednoho dne, jiné během několika dní, což se odvíjí od jejich poločasu přeměny. Po velice krátké době jsou již nepoužitelné.
Tyto vlastnosti však kupodivu nejsou zohledňovány v přeshraniční přepravě ani v celních režimech. V přeshraniční přepravě existuje celá řada překážek, kvůli nimž se může například stát, že před přepravou radioizotopů, jež mají zachránit život pacienta, dostane přednost zásilka krevet.
EHSV proto ve svém stanovisku k dodávkám radioizotopů určených pro lékařské účely vyzývá k lepší spolupráci mezi členskými státy za účelem odstranění regulačních překážek. Stanovisko se zabývá všemi jednotlivými fázemi dodavatelského řetězce radioizotopů v Evropě a identifikuje překážky v přeshraničních dodávkách i závislost na třetích zemích. Navrhuje rovněž řešení zaměřená na zlepšení nedostatečné infrastruktury v Evropě a poukazuje na potřebu koordinovaného výzkumu a vývoje.
Doporučení, jež EHSV v tomto stanovisku předložil, jsou v souladu se závěry, k nimž dospěli představitelé států EU na dubnovém summitu. Vyzdvihli zde nutnost snížit strategickou závislost Evropy v citlivých odvětvích, jako je zdravotnictví a kritické technologie. V souladu se zprávou Enrica Letta rovněž zdůraznili, že je třeba se zaměřit na přeshraniční poskytování služeb i na přeshraniční pohyb zboží, včetně mimořádně důležitého zboží, jako jsou léčivé přípravky.
Evropa musí zavést pobídky na podporu výroby s cílem zaručit v oblasti dodávek radioizotopů větší strategickou autonomii. I když je Evropa světovým lídrem v dodávkách radioizotopů pro lékařské účely, je kriticky závislá na USA a Rusku, pokud jde o dodávky kovového vysoce koncentrovaného mírně obohaceného uranu a o dodávky některých obohacených izotopů na terčíky pro výrobu radioizotopů.
EU je i nadále výrazně závislá na Rusku, co se týče dodávek terčíků stabilních izotopů potřebných k výrobě některých radioizotopů pro moderní molekulární radioterapii nebo ve fázi vývoje, například Ytterbia-176 na výrobu Lutecia-177.
To je pro dodavatelský řetězec pro tento konkrétní radioizotop skutečnou výzvou, jelikož se očekává, že se celosvětová poptávka po něm v nadcházejících letech ztrojnásobí.
Dodavatelský řetězec rovněž závisí na systémech výroby radioizotopů v reaktoru nebo pomocí urychlovačů a na jejich zpracování a dodání do nemocnic. Členské státy, a především pak výzkumná střediska a nemocniční zařízení by měly těsněji spolupracovat, aby byl pacientům zaručen rovný přístup k příslušné péči. Možnost využít léčbu ozařováním totiž není ve všech členských státech EU stejná, zejména ve vývojové a pilotní fázi. Je třeba zajistit, aby byly pacientům rychleji zpřístupňovány léčivé přípravky, které jsou teprve ve výzkumu nebo jsou používány „ze soucitu“, ale také aby se k nim mohly snáze dostat i menší nemocnice, které nemusí mít potřebné odborné znalosti a infrastrukturu. Pro některé pacienty může být jejich přístupnost životně důležitá.
Aby bylo možné reagovat na potřeby pacientů, má zásadní význam evropské financování výzkumu, vývoje a inovací v oblasti nukleární medicíny, zejména v rámci programu Horizont a programu Euratomu. V příštím víceletém finančním rámci EU by měly být vyhrazeny prostředky na strategické projekty obecného zájmu v tomto oboru. V souvislosti s Evropským plánem boje proti rakovině jsou velice přínosné strategie SAMIRA Evropské komise a její Evropská iniciativa pro radioizotopy (ERVI). Evropská komise by měla jít ještě dále a ve větší míře začlenit nukleární medicínu do Evropského plánu boje proti rakovině a do Mise proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa.
Členské státy by rovněž měly financovat politiky v oblasti veřejného zdraví se zaměřením na radiační a jaderné technologie pro lékařské účely. To bude pro tento obor pozitivním signálem a umožní to rozvoj výzkumu, inovací a průmyslové infrastruktury v Evropě i jejich nárůst. Do tohoto odvětví to také přiláká více lidí.
Na závěr je nutné poznamenat, že lepší zajištění dodávek radioizotopů v Evropě a uspokojení rostoucí poptávky ze strany pacientů se neobejde bez odvážných politických rozhodnutí.
Evropa je sice světovým lídrem, pokud jde o dodávky radioizotopů určených pro lékařské účely, co se týče klíčových výchozích materiálů a specifických postupů pro jejich zpracování je však značně závislá na třetích zemích. Může tak dojít k narušení dodavatelských řetězců a ohrožení přístupu řady Evropanů k životně důležité diagnostice a léčbě. Chceme-li tento trend zvrátit a uspokojit rostoucí poptávku pacientů, potřebujeme veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a do nové výrobní infrastruktury a také náležitou regulaci a odvážná politická rozhodnutí, uvádí zpravodajka stanoviska EHSV k problematice dodávek radioizotopů určených pro lékařské účely Alena Mastantuono.
Evropa je sice světovým lídrem, pokud jde o dodávky radioizotopů určených pro lékařské účely, co se týče klíčových výchozích materiálů a specifických postupů pro jejich zpracování je však do značné míry závislá na třetích zemích. Může tak dojít k narušení dodavatelských řetězců a ohrožení přístupu řady Evropanů k životně důležité diagnostice a léčbě. Chceme-li tento trend zvrátit a uspokojit rostoucí poptávku pacientů, potřebujeme veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a do nové výrobní infrastruktury a také náležitou regulaci a odvážná politická rozhodnutí, uvádí zpravodajka stanoviska EHSV k problematice dodávek radioizotopů určených pro lékařské účely Alena Mastantuono.
Autorem posledního příspěvku do naší rubriky Já k volbám půjdu. A co vy? je Antoine Fobe, který má na starosti advokační a informační činnost v Evropské unii nevidomých. Ve svém článku nám popisuje, co je podle této organizace třeba udělat, aby se zlepšila přístupnost voleb. I přes veškeré úsilí, které vynaložily organizace osob se zdravotním postižením, EHSV a Evropský parlament, se však ani tentokrát nepodařilo zajistit, aby šly evropské volby v tomto směru příkladem.
Autorem posledního příspěvku do naší rubriky Já k volbám půjdu. A co vy? je Antoine Fobe, který má na starosti advokační a informační činnost v Evropské unii nevidomých. Ve svém článku nám popisuje, co je podle této organizace třeba udělat, aby se zlepšila přístupnost voleb. I přes veškeré úsilí, které vynaložily organizace osob se zdravotním postižením, EHSV a Evropský parlament, se však ani tentokrát nepodařilo zajistit, aby šly evropské volby v tomto směru příkladem.
Síť pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně (BCSDN)
Severní Makedonie se nachází v kritickém okamžiku svého úsilí o přistoupení k EU, neboť její cesta byla poznamenána neúspěchy a zpožděními v důsledku nevyřešených dvoustranných sporů a klesající podpory veřejnosti. Navzdory těmto překážkám zůstává příslib hospodářské prosperity a regionální stability i nadále hnací silou touhy tohoto národa po členství v EU.
Síť pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně (BCSDN)
Severní Makedonie se nachází v kritickém okamžiku ve svém úsilí o přistoupení k EU, neboť její cesta byla poznamenána neúspěchy a zpožděními, jež způsobily nevyřešené dvoustranné spory a klesající veřejná podpora. Navzdory těmto překážkám zůstává příslib hospodářské prosperity a regionální stability i nadále hnací silou touhy tohoto národa po členství v EU.
Průzkumy veřejného mínění odhalují znepokojivý trend klesající podpory členství v EU v posledních letech. Tento pokles odráží širší frustraci z pomalého tempa pokroku a z pocitu nedostatečné motivace ze strany členských států EU.
Cestu Severní Makedonie do EU doprovází složité problémy, které přesahují hranice této země. Krize demokracie a politická nestabilita v regionu i mezi členskými státy EU spolu s nárůstem pravicového nacionalismu představují pro proces integrace významné výzvy. Navzdory nim však existuje prostor pro optimismus a novou naději, neboť mnoho lidí považuje integraci do EU za cestu k budoucí prosperitě a lepší životní úrovni. Slibná je rovněž skutečnost, že legislativa země je již poměrně dobře sladěna s právními předpisy EU.
Severní Makedonie musí na své cestě usilovat především o pokrok v reformách a kapitolách jednání týkajících se kritických oblastí, jako je právní stát, spravedlnost, demokracie a lepší veřejná správa. Viditelný pokrok v těchto oblastech motivovaný procesem přistoupení k EU by zvýšil rovněž podporu EU ze strany veřejnosti. Zásadní význam pro zvládání překážek, s nimiž se země na své cestě k přistoupení potýká, budou mít oddanost demokratickým hodnotám, regionální spolupráce a snaha podílet se na společném evropském projektu.
Zatímco Severní Makedonie by měla prokázat politickou vyspělost a provést potřebné reformy, EU musí jejím obyvatelům ukázat, že proces přistoupení je spravedlivý, založený na zásluhách a postupuje vpřed. Je třeba projevit politickou vůli pokročit s přístupovými jednáními, jako tomu bylo v případě Ukrajiny. Je třeba ocenit dosažený pokrok a přijmout opatření, jež na obou stranách zajistí odpovídající kapacity k realizaci tohoto procesu.
V neposlední řadě by mělo být jasné, že žádná lepší alternativa vstupu Severní Makedonie či celého regionu do EU, jež by byla přínosem pro všechny, neexistuje. Severní Makedonie je totiž možná malá, ale její bohaté kulturní dědictví, strategická poloha a oddanost demokratickým hodnotám by přinesly regionální stabilitu a příležitosti pro hospodářský růst a posílily by rozmanitost a soudržnost EU.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vás vítá při poslechu svého podcastu Pohled z místní perspektivy. V tomto díle se zaměříme na složité aspekty správy ekonomických záležitostí a na problémy, které přináší současná hospodářská situace v Evropě. Budeme se zabývat tím, nakolik jsou členské státy EU v souvislosti se správou ekonomických záležitostí zajedno a jaká těžká rozhodnutí bude muset Evropa učinit, aby svou ekonomiku přizpůsobila potřebám 21. století.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vás vítá při poslechu svého podcastu Pohled z místní perspektivy. V tomto díle se zaměříme na složité aspekty správy ekonomických záležitostí a na problémy, které přináší současná hospodářská situace v Evropě. Budeme se zabývat tím, nakolik jsou členské státy EU v souvislosti se správou ekonomických záležitostí zajedno a jaká těžká rozhodnutí bude muset Evropa učinit, aby svou ekonomiku přizpůsobila potřebám 21. století.
Našimi hosty jsou Luca Jahier, který stál v minulosti v čele EHSV a nyní předsedá jeho interní skupině Evropský semestr, dále pak Margarida Marques, poslankyně Evropského parlamentu z Pokrokové aliance socialistů a demokratů, Maria Demertzis, vedoucí výzkumná pracovnice analytického střediska Bruegel, a Maria Tadeo, korespondentka v Bruselu. (tk)
V sobotu 4. května 2024, kdy se konal tradiční Den otevřených dveří, přivítal EHSV ve svém sídle veřejnost. Jeho členové vysvětlovali a propagovali úlohu, kterou EHSV zastává v rámci evropských institucí, a nadcházející volby do Evropského parlamentu.
V sobotu 4. května 2024, kdy se konal tradiční Den otevřených dveří, přivítal EHSV ve svém sídle veřejnost. Jeho členové vysvětlovali a propagovali úlohu, kterou EHSV zastává v rámci evropských institucí, a nadcházející volby do Evropského parlamentu.
V průběhu dne organizoval EHSV ve svém sídle, v budově Jacques Delors v Bruselu, řadu aktivit. Návštěvníci si mohli prohlédnout prostory a seznámit se s tím, co EHSV může dělat pro občany, poznat jeho funkci v rozhodovacím procesu EU a svěřit se členům EHSV s tím, co je zajímá a z čeho mají obavy.
Měli rovněž možnost získat informace o tom, jakou práci vykonávají členové EHSV ve svých zemích, a vyzkoušet si různé interaktivní činnosti, například hry, kvíz o EU a malování na obličej pro děti.
Dopoledne projela branami EHSV rovněž skupina cyklistů z řad členů a zaměstnanců EHSV, kteří ujeli na kole stovky kilometrů napříč Francií a Belgií, aby upozornili na důležitost voleb do Evropského parlamentu.
Tým, který vedl člen EHSV Bruno Choix ze skupiny Zaměstnavatelé, jel 4 dny z francouzského Caen do Bruselu a urazil celkem zhruba 500 km. Na závěrečném úseku z Waterloo do sídla EHSV v Bruselu se k němu připojili další členové a zaměstnanci EHSV. (mp)
Sekce Vnější vztahy (REX) v EHSV uspořádala svou druhou kampaň a konferenci o boji proti dezinformacím. Jsou součástí jejího zastřešujícího projektu v oblasti dezinformací, který má být realizován s pomocí občanské společnosti.
Sekce Vnější vztahy (REX) v EHSV uspořádala svou druhou kampaň a konferenci o boji proti dezinformacím. Jsou součástí jejího zastřešujícího projektu v oblasti dezinformací, který má být realizován s pomocí občanské společnosti.
Po úspěšné kampani v Bulharsku se tentokrát akce konala dne 18. dubna v Moldavsku. Moldavsko nedávno posílilo své kapacity v oblasti strategické komunikace a strategického dialogu zřízením dvou specializovaných orgánů: Střediska pro strategickou komunikaci a boj proti dezinformacím a Střediska pro občanské iniciativy pro národnostní menšiny.
Na pořádání konference se podílela Moldavská státní univerzita v Kišiněvě.
Předseda EHSV Oliver Röpke ve svém projevu na konferenci zdůraznil, že je důležité podporovat dialog a zapojit všechny občany z různých prostředí a komunit do boje proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím.
Dezinformace se obvykle šíří mezi obyvatelstvem, často horizontálně. Není tudíž nejvhodnější řešit tento problém přístupem shora dolů, nýbrž nejlépe diskusí a přímým kontaktem s občany. Právě v tomto ohledu může hrát rozhodující úlohu organizovaná občanská společnost, neboť dezinformace ničí soudržnost naší společnosti.
Ana Revenco, která řídí Středisko pro strategickou komunikaci a boj proti dezinformacím a patřila na konferenci k hlavním řečníkům, zdůraznila, že občané nemohou proti dezinformacím bojovat sami a že si za pomoci střediska mohou zlepšit své dovednosti, aby byli schopni bojovat proti toxickým dezinformacím i v dlouhodobém horizontu. A dodala:
„Sprovodit dezinformace ze světa není reálné. Společně tedy musíme usilovat spíše o to, abychom falešné zprávy vyvrátili, zamezili jim a tlumili jejich ničivý dopad na naši společnost.“
Mihai Peicov, vedoucí Střediska pro občanské iniciativy pro národnostní menšiny, prohlásil, že vláda tím, že se rozhodla toto středisko zřídit, učinila důležitý krok k začleňování všech jedinců do společnosti. Podotkl však, že pro menšiny musí být přijata další opatření v oblasti vzdělávání.
Během konference se upozorňovalo na úlohu vzdělávání a na mladé lidi, neboť právě nejmladší účastníci, studenti a novináři, poskytli mnoho podnětů.
Po dvaceti letech čekání na přistoupení k EU podpora veřejnosti pro členství Severní Makedonie v EU klesá I přes pomalé tempo pokroku, neúspěchy a průtahy (Severní Makedonie získala status kandidátské země již v prosinci 2005, ale přístupové rozhovory byly zahájeny teprve po 15 letech, což je v historii EU nejdelší prodleva) je příslib hospodářské prosperity a stability v regionu pro tuto zemi stále ještě důvodem vytrvat v úsilí o přistoupení. EU musí nicméně také ukázat, že je ochotna proces přistoupení urychlit a odměnit učiněný pokrok, píše náš vzácný host – Biljana Spasovska, výkonná ředitelka Sítě pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně a „členka z kandidátské země“ za Severní Makedonii v EHSV.
Po dvaceti letech čekání na přistoupení k EU podpora veřejnosti pro členství Severní Makedonie v EU klesá I přes pomalé tempo pokroku, neúspěchy a průtahy (Severní Makedonie získala status kandidátské země již v prosinci 2005, ale přístupové rozhovory byly zahájeny teprve po 15 letech, což je v historii EU nejdelší prodleva) je příslib hospodářské prosperity a stability v regionu pro tuto zemi stále ještě důvodem vytrvat v úsilí o přistoupení. EU musí nicméně také ukázat, že je ochotna proces přistoupení urychlit a odměnit učiněný pokrok, píše náš vzácný host – Biljana Spasovska, výkonná ředitelka Sítě pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně a „členka z kandidátské země“ za Severní Makedonii v EHSV.
Biljana Spasovska je výkonnou ředitelkou Sítě pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně, což je regionální síť organizací občanské společnosti, které usilují o podporu a rozvoj občanské společnosti na Balkáně. Krom toho je stávající spolupředsedkyní platformy „CSO Partnership for Development Effectiveness“, která je členem partnerství „Global Standard for CSO Accountability“, a „členkou z kandidátské země“ za Severní Makedonii v EHSV.
Více než 10 let byla ve vedoucích pozicích v různých politických a zájmových iniciativách zaměřených na posílení role občanské společnosti na Balkáně a jejího vlivu na politické procesy na národní i unijní úrovni. Vedla řadu regionálních, unijních a globálních partnerských projektů zaměřených na podporu příznivějšího prostředí pro občanskou společnost, věrohodnější politiky rozšíření EU, větší odpovědnosti občanské společnosti a účinnější rozvojové spolupráce, nebo se na těchto projektech podílela.
Získala magisterský titul v interdisciplinárních studiích na Boloňské univerzitě a v současné době se věnuje doktorandskému studiu v oboru globalizace a demokracie.
Dějiště konference – bruselské kongresové centrum Square – přivítalo přes 1000 účastníků a 150 řečníků, kteří zde prezentovali účinná oběhová řešení opírající se o nejnovější vědecké poznatky. Delegáti EHSV referovali o úspěších platformy ECESP.
Cillian Lohan, její spoluzakladatel a člen EHSV, tuto platformu ocenili coby „síť sítí“, která propojuje tvorbu politik a občanskou společnost v zájmu pokroku při přechodu na oběhové hospodářství. Anders Ladefoged, člen řídící skupiny ECESP, zdůraznil její úlohu v rámci diskuse o tom, jak úspěšná či neúspěšná Evropa při tomto přechodu je, jakož i skutečnost, že platforma umožňuje spolupráci a učení. Členka EHSV Maria Nikolopoulou vyzdvihla stále větší interaktivitu ECESP, která usnadňuje dialog díky iniciativám jako #EUCircularTalks.
Na závěrečném plenárním zasedání konference vystoupila komisařka pro mezinárodní partnerství Jutta Urpilainen, jež oznámila dvě iniciativy na podporu globálního přechodu na oběhové hospodářství: unijní středisko zdrojů pro oběhové hospodářství, na které Evropská komise poskytne 15 milionů eur, a program „SWITCH to Circular Economy in East and Southern Africa“, na nějž Komise během pěti let uvolní 40 milionů eur. ECESP přislíbila podporu oběma iniciativám.
Tato platforma, k jejímuž vzniku daly v roce 2017 podnět EHSV a Evropská komise, prosazuje dialog, šíří osvědčené postupy a poskytuje informace o oběhovém hospodářství s cílem přeměnit vize v činy. EHSV oběhovost aktivně propaguje – již v roce 2015 podpořil akční plán EU pro oběhové hospodářství. Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství je společným úsilím o zapojení všech zúčastněných stran do realizace vize spočívající v oběhovosti s cílem urychlit transformaci prostřednictvím dialogu a spolupráce. (ks)
Bývalý zástupce hlavního vyjednavače pro vstup Polska do EU Dr. Jarosław Pietras se zamýšlí nad dopadem rozšíření, k němuž došlo před 20 lety, a nad hospodářskými a dalšími výhodami, které toto rozšíření přineslo nejen Polsku a dalším zemím, které tehdy vstoupily do EU, ale i Unii jako celku. Rozhodnutí rozšířit Evropskou unii v roce 2004 bylo důkazem odhodlání Unie prosazovat jednotu, rozmanitost a solidaritu. A dodnes může být toto rozšíření cenným zdrojem inspirace pro všechna další předvstupní jednání.
Bývalý zástupce hlavního vyjednavače pro vstup Polska do EU Dr. Jarosław Pietras se zamýšlí nad dopadem rozšíření, k němuž došlo před 20 lety, a nad hospodářskými a dalšími výhodami, které toto rozšíření přineslo nejen Polsku a dalším zemím, které se tehdy staly členy EU, ale i Unii jako celku. Rozhodnutí rozšířit Evropskou unii v roce 2004 bylo důkazem odhodlání Unie prosazovat jednotu, rozmanitost a solidaritu. A dodnes může být toto rozšíření cenným zdrojem inspirace pro všechna další předvstupní jednání.
S odstupem 20 let je zcela zřejmé, že přijetí většiny středoevropských zemí společně s Maltou a Kyprem do EU nebylo jen „velkým rozšířením“, ale i historickým milníkem pro celou Evropskou unii. Jeho dopad byl dalekosáhlý a ovlivnil zejména hospodářskou situaci nově přijatých zemí.
Rozšíření výrazně zvýšilo životní úroveň v zemích střední Evropy. Osm z nich – Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko – zaznamenalo společně pozoruhodný nárůst HDP na obyvatele v paritě kupní síly, který byl daleko výraznější, než jakého by mohly dosáhnout, kdyby zůstaly mimo EU. Ve statistikách se konkrétní přínosy integrace vždy vyjadřují v průměrných hodnotách. Zde je zapotřebí podotknout, že ačkoli se tento přínos neprojevil ve všech členských státech stejně a některé si v tomto ohledu vedly lépe než jiné, k výraznému zlepšení situace došlo ve všech zemích. Například Litva a Polsko si vedly nejlépe a dokázaly z členství v EU vytěžit nejvíce. Naopak Estonsko a Slovinsko dosáhly menšího pokroku, neboť se potýkaly s problémy, jež vyvstaly zejména v důsledku finanční krize z roku 2008.
Vstupem do Evropské unie nastala pro Polsko a jeho středoevropské partnery nová éra hospodářské prosperity. Z hlediska úspěšného rozvoje v době po přistoupení pak vyniká právě Polsko. To zaznamenalo naprosto bezprecedentní hospodářský růst, přičemž jeho HDP se v období od roku 2004 do roku 2022 zdvojnásobil. Ke značnému, i když nerovnoměrnému, nárůstu HDP na obyvatele došlo i v ostatních členských státech v tomto regionu. Úctyhodného pokroku dosáhly například Slovensko a Litva, a pomalu tak v rozvoji dohánějí země západní Evropy. Statistické údaje pocházející z tohoto období jsou důkazem odolnosti a elánu, jež provázely snahu zmíněných zemí využít svého členství v EU k tomu, aby posílily hospodářský rozvoj a zvýšily svou globální konkurenceschopnost. Tento mimořádný úspěch jasně ukazuje, do jaké míry změnil vstup do EU ekonomiku všech nových členských států. A to navzdory dopadu finanční krize – i během ní totiž zaznamenaly nové členské státy EU vyšší míru růstu, než se očekávalo.
Období po rozšíření EU v roce 2004 však s sebou přineslo i řadu výzev. Například celosvětová finanční krize v roce 2008 otřásla celým evropským hospodářstvím a prověřila odolnost stávajících i nově přistoupivších členských států. Navzdory nepříznivým dopadům krize prokázali noví členové EU pozoruhodnou odolnost a zaznamenali vyšší míru růstu, než předpokládaly původní prognózy. Jejich schopnost překonat toto bouřlivé období a udržet si kladnou míru růstu prokázala sílu jejich ekonomik a přínos evropské integrace. Krize s sebou sice přinesla značné problémy, na druhou stranu však mohly tyto země plně využít výhody plynoucí z úzkého propojení s evropskou ekonomikou. Byla to také zkouška toho, jak vážně berou noví členové v těžkých dobách evropské hodnoty a zásadu solidarity.
V průběhu vyjednávání se ukázalo, že polská občanská společnost má silné postavení a dokáže dosáhnout změny a pokroku. Organizace občanské společnosti, občanská hnutí a zájmové skupiny sehrály z hlediska podpory integrace do EU a prosazování demokratických hodnot v Polsku klíčovou úlohu. Jejich neúnavná snaha zvyšovat povědomí, mobilizovat podporu a vybízet vedoucí představitele k odpovědnosti měla zásadní význam pro formování veřejného mínění a prosazování pozitivních změn. I díky tomu, že polská občanská společnost aktivně zapojila občany, podporovala dialog a prosazovala transparentnost, měla jednání inkluzivní a demokratický charakter a zohledňovala potřeby občanů. Tímto svým přičiněním občanská společnost nejenže usnadnila přistoupení Polska k EU, ale také posílila základy demokracie a občanské společnosti ve své zemi.
Rozhodnutí rozšířit Evropskou unii v roce 2004 bylo důkazem odhodlání Unie prosazovat jednotu, rozmanitost a solidaritu. Přijetím většiny středoevropských zemí společně s Maltou a Kyprem za své členy zvýšila EU svůj hospodářský potenciál, kulturní bohatství i geopolitický vliv. Přistoupení těchto zemí otevřelo Unii nové perspektivy, přineslo nové talenty a příležitosti, obohatilo její rozmanitost a posílilo její globální působení. Z geopolitického hlediska zvýšilo rozšíření vliv a stabilitu EU, neboť země střední a východní Evropy se začlenily do unijního prostoru vzájemné podpory a spolupráce. Z institucionálního hlediska pak rozšíření vedlo k diverzifikaci vyhlídek EU a prohloubení její integrace, a položilo tak základy jednotnější a odolnější Unie.
Zamyslíme-li se nad zkušenostmi s rozšířením v roce 2004, můžeme si z nich vzít cenná ponaučení, zejména pokud jde o proces vyjednávání a předvstupní přípravy. Kdybych se měl dnes pustit do něčeho podobného, tak bych trval na tom, aby byl při veškerých budoucích jednáních kladen větší důraz na předvstupní podmínky a mechanismy podpory, a to především v oblasti správy věcí veřejných a právního státu. V zájmu zachování integrity Unie a prosazování jejích hodnot je zcela nezbytné, aby kandidátské země splňovaly před vstupem do EU nezbytná kritéria a normy. Poskytování odpovídající podpory a pomoci kandidátským zemím během procesu vyjednávání má navíc rozhodující význam pro jejich úspěšnou integraci a dlouhodobou stabilitu v rámci EU.
Celý proces vyjednávání o rozšíření EU v roce 2004 se nesl ve znamení společného úsilí o podporu stability, demokracie a prosperity v celé Evropě. Jednání byla vedena touhou posílit spolupráci a solidaritu mezi evropskými národy, neboť jak kandidátské země, tak tehdejší členové EU si uvědomovali, že rozšíření je přínosné pro obě strany. Tato jednání byla sice složitá a náročná, jejich protagonisté však v konečném důsledku sledovali společnou vizi sjednocené a prosperující Evropy, v níž by všechny národy mohly společně prosperovat v rámci Evropské unie.
Kandidátské země, které se v roce 2024 připravují na vstup do EU, musí mít na paměti několik klíčových aspektů. Za prvé, pro úspěšnou integraci a dlouhodobou stabilitu v rámci Unie je nezbytné zavést v prvé řadě reformy, které zajistí soulad s normami a hodnotami EU. Jde mimo jiné o posílení demokratických institucí, podporu právního státu a ochranu základních práv a svobod. Kromě toho je pro hladký vstup do Unie zásadní proaktivně spolupracovat se stávajícími členy EU, a budovat tak důvěru a získávat podporu. Pokud kandidátské země prokáží, že jsou skutečně odhodlány prosazovat evropské hodnoty a mají opravdový zájem o spolupráci, mohou si tak připravit podmínky pro zajištění své vlastní lepší budoucnosti v rámci Evropské unie.
Jarosław Pietras je v současné době hostujícím vědeckým pracovníkem ve Wilfried Martens Centre for European Studies v Bruselu a hostujícím profesorem na College of Europe v Bruggách.
Od roku 1998, kdy byla zahájena jednání o přistoupení Polska k EU, až do roku 2004, kdy se stalo jejím členem, byl součástí týmu, který měl tato jednání na starosti. V letech 1990 až 2006 působil ve svém rodném Polsku jako státní tajemník na ministerstvu financí, státní tajemník pro Evropu a vedoucí kanceláře Výboru pro evropskou integraci. Od roku 2008 do roku 2020 byl generálním ředitelem v Radě Evropské unie, kde se zabýval celou řadou oblastí politiky (změna klimatu, životní prostředí, doprava, telekomunikace, energetika, vzdělávání, kultura, audiovizuální oblast, mládež a sport). Jarosław Pietras je doktorem ekonomie (titul PhD. obdržel na Varšavské univerzitě) a autorem publikací o EU, udržitelnosti a obchodních otázkách. Získal také Fulbrightovo stipendium a působil jako člen správní rady think tanku Bruegel (2008–2011).
