Do křesla pro našeho vzácného hosta dnes usedla Ana Gomes, portugalská diplomatka a politička, která je členkou portugalské socialistické strany Partido Socialista. Píše o nebezpečí populismu, vzestupu krajně pravicových stran a nutnosti bojovat proti těmto jevům a hájit hodnoty.
Do křesla pro našeho vzácného hosta dnes usedla Ana Gomes, portugalská diplomatka a politička, která je členkou portugalské socialistické strany Partido Socialista. Píše o nebezpečí populismu, vzestupu krajně pravicových stran a nutnosti bojovat proti těmto jevům a hájit hodnoty.
Jako kariérní diplomatka od roku 1980 zastávala řadu pozic, mimo jiné též v OSN v Ženevě a New Yorku. V roce 1999 byla vedoucí sekce portugalských zájmů a poté až do roku 2003 velvyslankyní v Jakartě, kde sehrála významnou úlohu v procesu, jenž vyústil v nezávislost Východního Timoru a obnovení diplomatických vztahů mezi Portugalskem a Indonésií.
Jako poslankyně Evropského parlamentu od roku 2004 do roku 2019 se zvlášť aktivně věnovala tématům zahraničních vztahů, lidských práv, bezpečnosti a obrany, mezinárodního rozvoje, genderové rovnosti a boje proti daňovým únikům, praní peněz a financování terorismu.
V roce 2021 kandidovala za socialisty v prezidentských volbách proti tehdejšímu prezidentovi Marcelovi Rebelovi de Sousovi. Skončila na druhém místě, kandidát extrémní pravicové strany Chega byl třetí.
V současné době pokračuje v politickém aktivismu jako obhájkyně lidských práv, integrity a transparentnosti ve veřejném životě a bojuje proti korupci a organizované trestné činnosti. Na portugalském televizním kanálu SIC Notícias je hlavní postavou týdeníku se zaměřením na politické komentáře (Názor Any Gomes).
Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV Pietro Vittorio Barbieri, který nám prozradil, v čem podle něj spočívá důležitost občanského dialogu a proč je třeba jej náležitě začlenit do evropské agendy.
Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV Pietro Vittorio Barbieri, který nám prozradil, v čem podle něj spočívá důležitost občanského dialogu a proč je třeba jej náležitě začlenit do evropské agendy.
Tetjana Oharkova, ukrajinská novinářka žijící v Kyjevě, pro nás vybrala fotografii, která podle ní nejlépe vystihuje situaci na Ukrajině dnes, dva roky poté, co Rusko dne 24. února 2022 zahájilo svou invazi. Poslala nám snímek, který pořídila, když navštěvovala různá místa své země ve snaze podpořit ukrajinské vojáky, a který by chtěla ukázat našim čtenářům. Snímek spolu s doprovodným slovem vám přinášíme v tomto vydání.
Tetjana Oharkova, ukrajinská novinářka žijící v Kyjevě, pro nás vybrala fotografii, která podle ní nejlépe vystihuje situaci na Ukrajině dnes, dva roky poté, co Rusko dne 24. února 2022 zahájilo svou invazi.Poslala nám snímek, který pořídila, když navštěvovala různá místa své země ve snaze podpořit ukrajinské vojáky, a který by chtěla ukázat našim čtenářům. Snímek spolu s doprovodným slovem vám přinášíme v tomto vydání.
Tetjana Oharkova získala doktorát z literatury na univerzitě Paris-XII Val-de-Marne. Přednáší na Kyjevsko-mohyljanské akademii a pracuje jako novinářka. Vede rovněž oddělení mezinárodních vztahů v organizaci Ukraine Crisis Media Center. Žije v Kyjevě.
Zničený dům ve vesnici Vremivka poblíž Nové Novosilky v epicentru ukrajinské protiofenzivy v létě 2023.
Tyto vesnice v ukrajinské stepi, které leží na hranici tří oblastí (Doněcké, Dniprovské a Záporožské), daleko od velkých měst, byly od 18. století domovem Řeků vysídlených z Krymu. V roce 2022 úspěšně čelily ruské ofenzívě, ovšem za cenu toho, že byly zcela zničeny nepřátelským dělostřelectvem. V této strategické lokalitě, která by mohla být klíčem k osvobození pobřeží Azovského moře, dnes Ukrajina dva roky po ruské invazi hájí své pozice.
Od 4. března 2024 se mohou podávat přihlášky do 3. ročníku soutěže o Ceny EU za ekologickou produkci.
Ceny EU za ekologickou produkci se každoročně udílejí jako odměna za mimořádné výsledky dosažené v rámci hodnotového řetězce ekologické produkce. Letos se budou ceny předávat dne 23. září 2024 u příležitosti Evropského dne ekologické produkce.
Celkem bude uděleno 8 cen v 7 kategoriích. Ceny jsou výrazem uznání významu různých aktérů v rámci hodnotového řetězce ekologické produkce a jejich mimořádných, inovativních, udržitelných a inspirativních projektů, které mají skutečnou přidanou hodnotu pro ekologickou produkci i spotřebu. První Ceny EU za ekologickou produkci byly uděleny v roce 2022. (ks)
blížící se volby do Evropského parlamentu mají pro EU zásadní význam, neboť Unie čelí euroskepticismu a krajně pravicovému alarmismu. Ve volbách se zformuje politická scéna EU a vymezí se aktivní a inkluzivní úloha pro občany a organizace občanské společnosti.
blížící se volby do Evropského parlamentu mají pro EU zásadní význam, neboť Unie čelí euroskepticismu a krajně pravicovému alarmismu. Ve volbách se zformuje politická scéna EU a vymezí se aktivní a inkluzivní úloha pro občany a organizace občanské společnosti.
V tomto kontextu EHSV coby instituce zastupující organizovanou občanskou společnost pořádá ve dnech 4.–7. března 2024 první Týden občanské společnosti pod názvem Rise Up for Democracy! (Pojďme společně bránit demokracii!).
Na akci se setkají lidé všech věkových kategorií, pocházející z nejrůznějších prostředí. Budou mezi nimi mladí lidé, novináři ze všech členských států EU a zástupci organizací občanské společnosti, zúčastněných stran a orgánů a institucí EU. Během akce proběhnou dynamické diskuse, přičemž zásadním tématem bude přínos občanské společnosti v souvislosti se sociálními, politickými a hospodářskými otázkami, které ovlivňují náš každodenní život.
Vzhledem k tomu, že základním kamenem demokracie je účast, propojí tato nová stěžejní akce EHSV pět důležitých iniciativ:
Dny občanské společnosti, v jejichž rámci lidé mohou vyjádřit svá očekávání v souvislosti s tématy, jež mají klíčový význam pro naše demokracie,
Evropskou občanskou iniciativu, každoroční setkání budoucích organizátorů evropských občanských iniciativ, během něhož jsou stanoveny další legislativní cíle těchto iniciativ,
jedinečnou akci pro mládež Vaše Evropa, váš názor, jejímž cílem je přiblížit EU mladým lidem ze všech členských států EU a dalších zemí, včetně mladých zástupců kandidátských zemí EU a Spojeného království,
Cenu pro občanskou společnost, která odměňuje kreativní a inovativní neziskové projekty za to, že podporují lidi s duševními poruchami
a v neposlední řadě seminář pro novináře ze všech členských států EU, kteří tak budou mít možnost seznámit se s činností Výboru „v přímém přenosu“ a informovat o Výboru ve svých zemích.
Náš týden občanské společnosti poskytne organizované občanské společnosti a občanům v dobře načasovaný okamžik platformu, v jejímž rámci budou moci vyjádřit své názory na klíčové otázky nového volebního období Evropské unie. A co je důležitější, podpoří účast voličů a proevropskou orientaci.
Příspěvky získané v rámci Týdne občanské společnosti od jeho účastníků budou podkladem pro usnesení, které bude – s ohledem na volby do Evropského parlamentu – obsahovat hlavní myšlenky občanské společnosti prosazující demokratičtější Evropu.
Vyzývám Vás, abyste tuto naši důležitou akci aktivně podpořili: zapojte se do diskusí a vybídněte občany a členy sdružení, aby šli k evropským volbám. Nenechte si ujít tuto příležitost! EU potřebuje, aby její občané vyjadřovali své názory a aktivně se zapojovali.
V naší nové rubrice Já k volbám půjdu. A co vy?, kterou budeme do EHSV info zařazovat až do června 2024, se spolu s našimi hosty zamýšlíme nad tím, jak a proč je třeba se zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. V tomto vydání jsme si pozvali Andreje Matišáka, zástupce vedoucího oddělení zahraničního zpravodajství v největším slovenském deníku Pravda.
V naší nové rubrice „Já k volbám půjdu. A co vy?“, kterou budeme do EHSV info zařazovat až do června 2024, se spolu s našimi hosty zamýšlíme nad tím, jak a proč je třeba se zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. V tomto vydání jsme si pozvali Andreje Matišáka, zástupce vedoucího oddělení zahraničního zpravodajství v největším slovenském deníku Pravda.
Ne, nemám na mysli mimořádně vysoký počet hradů a zámků, luxusních lázeňských zařízení či malebných pohoří. Jde mi o naše rekordy v politické oblasti, které nás bohužel odsouvají až na samý konec žebříčku.
Na Slovensku jsme poprvé volili své poslance do Evropského parlamentu v roce 2004 a již od té doby máme vždy nejnižší účast. Při každých volbách.
Ne, nemám na mysli mimořádně vysoký počet hradů a zámků, luxusních lázeňských zařízení či malebných pohoří. Jde mi o naše rekordy v politické oblasti, které nás bohužel odsouvají až na samý konec žebříčku.
Na Slovensku jsme poprvé volili své poslance do Evropského parlamentu v roce 2004 a již od té doby máme vždy nejnižší účast. Při každých volbách.
V roce 2014 přišlo k urnám pouze 13,05 % voličů. Byl jsem si tehdy tak jistý tím, že nedosáhneme ani 15% účasti, že jsem přemýšlel, zda si v bance nepůjčit peníze a nezaložit stranu. Ještě dnes jsem zpětně přesvědčen, že jsem mohl zasednout v Evropském parlamentu.
Ale teď vážněji: jak berou Slováci Evropskou unii v současnosti? Jako stroj na peníze? To bezpochyby, ale problém je, že ani tyto prostředky od EU neumíme efektivně využít. I v tom jsme mezi těmi nejhoršími.
Velmi často u nás zaznívá, že Brusel nám všechno diktuje. Samozřejmě se to říká i v jiných zemích. Slovenští politikové si však tento argument naprosto dokonale osvojili. Jestliže se něco podaří, pak si to přičtou k dobru. Pokud ale naopak něco nevyjde, obviní z toho vždy Brusel. A je jen velmi málo politiků, kteří takto nejednají.
Problém je však také na straně médií, která o záležitostech EU mnohdy informují zcela povrchně. Slovenští novináři se unijní tematice vyhýbají, protože jim přijde nezajímavá, takže pokud se rozhodnou o ní hovořit, zaměřují se většinou na negativní aspekty, ať už jsou skutečné, či smyšlené.
Chtěl bych se krátce zmínit i o podnikatelském sektoru. Podnikatelé jen zřídkakdy veřejně mluví o výhodách, které EU přináší. I oni si raději stěžují na nařízení a předpisy přicházející z Bruselu.
Všechny tyto okolnosti vedly k tomu, že Slováci dle průzkumů čím dál více tíhnou k euroskepticismu. Přidáme-li dezinformace, které šíří mj. Rusko a jichž současná politická garnitura s oblibou využívá pro své vlastní cíle, vyjde z toho výbušná směs nezájmu a hněvu.
Ne, „Slovaxit“ zatím není na pořadu dne. Ale možná o něm budeme slýchat častěji, až Slovensku přestanou proudit prostředky z rozpočtu EU.
Chceme-li tomuto ponurému scénáři zamezit, musí si slovenští političtí představitelé konečně uvědomit, že EU potřebujeme pro náležité fungování naší země, a také se podle toho chovat. Už teď je však bohužel jasné, že velká část současné politické scény na Slovensku bude radši brojit proti EU, jen aby za každou cenu ochránila své zájmy.
Proto je nezbytné, aby se všichni voliči, kterým na EU záleží, o jejím významu bavili se svými příbuznými, přáteli nebo i cizími osobami. Úkol je to nelehký a není jisté, jestli to k něčemu bude. Všechny ostatní možnosti jsou však horší.
