Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v Evropském hospodářském a sociálním výboru 

Ačkoli rozruch, který vzbudily volby do Evropského parlamentu, pomalu utichá, je zřejmé, že žijeme v době převratných změn. Úspěch konzervativních stran zabránil drtivému vítězství krajní pravice. Přestože si strany střední pravice udržely svou pozici, nesmíme zapomínat na to, že krajní pravice bude mít v novém Evropském parlamentu větší vliv, což zkomplikuje hlasování o klíčových otázkách. Určitou představu jsme si o tom mohli udělat již v loňském roce, kdy se ELS takřka podařilo vytvořit pravicovou blokační většinu a znemožnit přijetí nařízení o obnově přírody. 

Podniky mají největší obavy v souvislosti se zajištěním pokroku v oblasti průmyslové politiky a hospodářské bezpečnosti, zejména pokud jde o technologie, kritické suroviny, polovodiče, elektrická vozidla, hospodářskou odolnost a celkovou konkurenceschopnost. Proto je nezbytné posílit jednotný trh a prostřednictvím skutečné unie kapitálových trhů podpořit soukromé investice. Bude toho však nově zvolený Parlament schopen? 

Nezbývá nám nic jiného, než soutěžit soutěžit s globálními mocnostmi, jako jsou Čína a Spojené státy. 

V roce 2008 vykázala eurozóna podobný hrubý domácí produkt jako Spojené státy. V případě eurozóny činil konkrétně (vyjádřeno v běžných cenách) 14,2 bilionu USD (13,1 bilionu EUR) oproti 14,8 bilionu USD (13,6 bilionu EUR) v případě Spojených států. O patnáct let později pak HDP eurozóny představuje jen něco málo přes 15 bilionů USD, zatímco HDP Spojených států se vyšplhal na 26,9 bilionu USD. Pokud by produktivita pěti největších evropských ekonomik – Německa, Velké Británie, Francie, Itálie a Španělska – rostla v letech 1997–2022 stejným tempem jako produktivita USA, byl by nyní průměrný HDP těchto zemí na obyvatele v paritě kupní síly o téměř 13 000 USD (12 000 EUR) vyšší. A to už nejsou zanedbatelná čísla. 

Vzhledem ke kladné obchodní bilanci EU si řada lidí po mnoho let ani neuvědomila, že naše konkurenceschopnost je ohrožena. Spoléhali jsme na rovné podmínky na globálním trhu a mezinárodní řád založený na pravidlech a očekávali, že ostatní se zachovají stejně. Současný svět se však rychle mění, a EU tak musí zintenzivnit své úsilí a co nejrychleji reagovat na všechny varovné signály, které tak dlouho ignorovala. Doufejme, že nový Parlament nezabředne do stranických půtek a tomuto úkolu dostojí.