Pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem má i nadále klíčový význam dialog zprostředkovaný EU

Monitorovací výbor Západní Balkán se na své 51. schůzi přednostně zaměřil na řešení konfliktů a normalizaci vztahů mezi Kosovem* a Srbskem. Této schůzi předsedal Ionuţ Sibian a vystoupili zde významní řečníci z řad úředníků EU, odborníků na problematiku západního Balkánu i zástupců občanské společnosti z místních komunit. Všichni se shodli na tom, že dialog zprostředkovaný EU je jediným způsobem, jak docílit pokroku.

Miroslav Lajčák, zvláštní zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu, poskytl souhrnný přehled o dialogu zprostředkovaném EU a souvisejících výzvách. Zároveň vyjádřil politování, že se diskuse musela opět soustředit na řešení konfliktu spíše než na dokončení procesu normalizace.

Marko Prelec z Mezinárodní krizové skupiny prohlásil, že v této chvíli nelze považovat dosažení komplexní dohody mezi Kosovem a Srbskem za realistický cíl, protože tento druh dohody by musel znamenat, že se strany vzájemně uznávají.

Leon Hartwell z Centra pro analýzu evropské politiky (Centre for European Policy Analysis – CEPA) poukázal na to, že k naplnění třiceti dohod, které mezi Kosovem a Srbskem dojednala EU, bohužel neexistuje téměř žádná politická vůle.

Branislav Staníček z výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) zdůraznil, že pro úspěch dialogu o normalizaci vztahů má velký význam transatlantická spolupráce. Přítomní zástupci místních organizací občanské společnosti z Bělehradu, Prištiny a Severní Mitrovici vyzdvihli, že je důležité vytvořit takové podmínky, které umožní překlenout etnickou propast mezi komunitami.

*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. (at)