4. října se v Záhřebu uskutečnila diskuse skupiny ad hoc EHSV Evropská občanská iniciativa na téma Evropská občanská iniciativa – aktuální situace v Chorvatsku. Cílem bylo umožnit členům této skupiny, aby navázali kontakt s místními subjekty a seznámili se s jejich zkušenostmi, názory a návrhy. Hovořilo se především o tom, do jaké míry je evropská občanská iniciativa v Chorvatsku viditelná a známá a jaké jsou stávající poznatky a osvědčené postupy. Jedná se o nástroj, s jehož pomocí mohou dát občané podnět k přijetí nových předpisů, a přímo tak ovlivnit politiku EU.
4. října se v Záhřebu uskutečnila diskuse skupiny ad hoc EHSV Evropská občanská iniciativa na téma Evropská občanská iniciativa – aktuální situace v Chorvatsku. Cílem bylo umožnit členům této skupiny, aby navázali kontakt s místními subjekty a seznámili se s jejich zkušenostmi, názory a návrhy. Hovořilo se především o tom, do jaké míry je evropská občanská iniciativa v Chorvatsku viditelná a známá a jaké jsou stávající poznatky a osvědčené postupy. Jedná se o nástroj, s jehož pomocí mohou dát občané podnět k přijetí nových předpisů, a přímo tak ovlivnit politiku EU.
Diskuse na téma Evropská občanská iniciativa – aktuální situace v Chorvatsku byla první akcí tohoto druhu, kterou skupina ad hoc uspořádala mimo Brusel. Setkání se konalo v prostorách Chorvatské komory živnostníků a řemeslníků a mezi jeho hosty byli státní tajemnice chorvatského ministerstva práce Margareta Mađerić, Dino Zorić z ministerstva spravedlnosti a představitelé Evropské komise a Fóra evropské občanské iniciativy. Zúčastnila se ho rovněž řada zástupců středisek Europe Direct, vysokých škol, místních orgánů a národních hospodářských a sociálních rad a dále pak chorvatští ambasadoři evropské občanské iniciativy, organizátoři těchto iniciativ, vysokoškolští studenti a jiné zainteresované subjekty.
V návaznosti na tuto diskusi proběhla v odpoledních hodinách řádná schůze skupiny ad hoc Evropská občanská iniciativa a procházka centrem Záhřebu, během níž si její členové povídali s chorvatskými občany a předávali jim oblíbený Evropský demokratický pas EHSV.
Skupina ad hoc se v rámci svého pracovního programu na období 2023–2025 snaží ještě aktivněji EHSV zapojit do procesu evropské občanské iniciativy. Má v úmyslu uspořádat další taková setkání mimo Brusel, poněvadž jsou skvělou příležitostí prodiskutovat evropskou občanskou iniciativu s místními zainteresovanými subjekty a zvýšit povědomí o tomto nástroji na úrovni členských států a na místní úrovni.
Skupina ad hoc Evropská občanská iniciativa byla zřízena v roce 2013, aby evropskou občanskou iniciativu zastřešovala na politické úrovni a monitorovala vývoj v této oblasti. V současné době jí předsedá členka EHSV Violeta Jelić.
Evropská občanská iniciativa je prvním nástrojem participativní demokracie na nadnárodní úrovni, který byl zaveden Lisabonskou smlouvou a používá se od roku 2012. S jeho pomocí mohou občané EU – pokud je jich alespoň jeden milion z přinejmenším sedmi členských států – vyzvat Evropskou komisi, aby v dané souvislosti navrhla právní předpis. Jde tedy o nejbližší ekvivalent toho, co se označuje jako občanská legislativní iniciativa.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se již od vzniku evropské občanské iniciativy velmi aktivně podílí na rozvoji a propagaci tohoto nástroje. (ep)
Ve dnech 2. až 4. října uspořádaly Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR) v Bruselu akci u příležitosti evropského měsíce kybernetické bezpečnosti. Sešli se na ní řečníci z řad předních představitelů orgánů EU, regionálních samospráv a občanské společnosti, aby probrali výzvy dnešního rychle se měnícího kybernetického prostředí.
Ve dnech 2. až 4. října uspořádaly Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR) v Bruselu akci u příležitosti evropského měsíce kybernetické bezpečnosti. Sešli se na ní řečníci z řad předních představitelů orgánů EU, regionálních samospráv a občanské společnosti, aby probrali výzvy dnešního rychle se měnícího kybernetického prostředí.
Dvanáctý ročník evropského měsíce kybernetické bezpečnosti byl zaměřen na sociální inženýrství, které představuje stále větší hrozbu. Cílí totiž na lidské chování za účelem získání neoprávněného přístupu k informacím a službám, a tedy narušení bezpečnosti.
Hlavní závěry letošní akce jsou tyto:
Společný základ pro orgány EU a členské státy je stanoven novým nařízením o kybernetické bezpečnosti.
Pro identifikaci zranitelných míst a stanovení priorit strategií zmírňování mají zásadní význam pravidelná posouzení rizik.
Nově vznikající hrozby, jako jsou útoky využívající umělou inteligenci a kvantová výpočetní technika, vyžadují inovativní protiopatření.
Regionální orgány hrají klíčovou úlohu při podpoře místních subjektů prostřednictvím sdílení znalostí, technické pomoci a konkrétně uzpůsobených programů odborné přípravy.
Útoků v rámci sociálního inženýrství využívajících umělou inteligenci přibývá a boj proti nim vyžaduje mnohostranný přístup založený na spolupráci.
Jedním z programů představených na semináři EHSV Connecting EU konaném v roce 2024 a věnovaném žurnalistice byla Iniciativa Hannah Arendt. Jedná se o síť organizací občanské společnosti, jež podporuje a chrání novináře, kteří pracují pod extrémním tlakem a čelí cenzuře, obtěžování a pronásledování. Tento program zaměřený na ochranu, jejž financuje německá spolková vláda, nabízí žurnalistům po celém světě – ať už v jejich domovských zemích, nebo v exilu, od Afghánistánu a Súdánu až po Rusko a Ukrajinu – neocenitelnou pomoc všemožného druhu.
Jedním z programů představených na semináři EHSV Connecting EU konaném v roce 2024 a věnovaném žurnalistice byla Iniciativa Hannah Arendt. Jedná se o síť organizací občanské společnosti, jež podporuje a chrání novináře, kteří pracují pod extrémním tlakem a čelí cenzuře, obtěžování a pronásledování. Tento program zaměřený na ochranu, jejž financuje německá spolková vláda, nabízí žurnalistům po celém světě – ať už v jejich domovských zemích, nebo v exilu, od Afghánistánu a Súdánu až po Rusko a Ukrajinu – neocenitelnou pomoc všemožného druhu.
Jsou-li kritické hlasy umlčovány, novináři vězněni a celé mediální domy rušeny, veřejnost již nemá přístup k nezávislým informacím. Ty jsou však nezbytné, neboť umožňují, aby lidé svobodně rozvíjely své názory a demokracie správně fungovala.
Dva roky poté, co německá spolková vláda spustila Iniciativu Hannah Arendt, není důvodů ke znepokojení o nic méně – ba je jich naopak více. Z nejnovějších hodnot světového indexu svobody tisku, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic (RSF), vysvítá, že podmínky pro pracovníky sdělovacích prostředků se celosvětově zhoršily. Do spodní kategorie (v níž je situace klasifikována jako „velmi závažná“) je momentálně zařazen největší počet zemí – celkem 36 – za posledních více než deset let. Novináři z řady zemí v této kategorii, včetně Ruska, Afghánistánu a Súdánu, jsou podporováni několika projekty, které realizují partnerské organizace Iniciativy Hannah Arendt.
Díky této iniciativě – programu zaměřenému na ochranu financovanému německým spolkovým ministerstvem zahraničních věcí a zmocněnkyní spolkové vlády pro kulturu a média – mohou mediální pracovníci získat pomoc v mnoha různých podobách, a to buď ve své domovské zemi, nebo v exilu. Někdy je možné pomoci dokonce i tam, kde se to na první pohled jeví jako nemožné. Příkladem je projekt v rámci uvedené iniciativy věnovaný podpoře afghánských novinářek: ty projdou školením na téma bezpečnosti, získají stipendium a mohou využít mentoring v rodném jazyce. Od roku 2021, kdy se k moci dostalo hnutí Tálibán, přišlo velmi mnoho žen o práci ve sdělovacích prostředcích. V rozhlase nebo v televizi tedy již nepracují skoro žádné ženy. A povážlivě se od té doby smrsklo i celé odvětví.
Ruští a súdánští mediální pracovníci mohou pomoci poskytované v rámci Iniciativy Hannah Arendt využívat v sousedních zemích. Byla zřízena zvláštní střediska, která slouží jako kontaktní místa pro pracovníky v oblasti sdělovacích prostředků v exilu a která jsou provozována nebo podporována partnery iniciativy. Bezpečnými prostory, které nabízejí psychologické a právní poradenství, jsou rovněž „Exile Media Hubs“ nebo Casa para el Periodismo Libre (prostor pro novináře v exilu) ve Střední Americe. Tato centra také poskytují další vzdělávání a jsou výchozím bodem pro navazování kontaktů mezi mediálními pracovníky, kteří jsou ve svých domovských zemích z různých důvodů pronásledováni.
Dalším přístupem uplatňovaným v rámci iniciativy je obnova udržitelných redakčních struktur v exilu. Cílem je zajistit, aby lidé v totalitních zemích, z nichž daní novináři pocházejí, měli i nadále přístup k nezávislým informacím.
Afghánistán, Rusko a Súdán nejsou jedinými zeměmi původu novinářů, kteří dostávají podporu. Působnost iniciativy je v zásadě celosvětová. Program může pružně reagovat na zhoršení bezpečnostní situace. V současné době je podpora poskytována především mediálním pracovníkům z Běloruska, Střední Ameriky, Myanmaru, severní Afriky a Ukrajiny. Právě Ukrajina je v tomto ohledu zvláštním případem, neboť cílem projektové činnosti v této zemi je zaručit, že bude zpravodajství pokračovat i za války. K tomu je zapotřebí materiální a technická pomoc, jakož i zvláštní odborná příprava a pojištění, co se týče operací v první linii.
Partnery Iniciativy Hannah Arendt jsou tyto čtyři organizace občanské společnosti: DW Akademie, JX Fund (evropský fond pro žurnalistiku v exilu), Media in Cooperation and Transition (MiCT) a European Centre for Press and Media Freedom (ECPMF). Program vyžaduje nezávislost na státní kontrole a neutralitu státu. Financování je poskytováno výhradně na základě objektivních kritérií a rozhodují o něm nezávislé poroty, které nepodléhají vlivu žádného státu.
Iniciativa Hannah Arendt je síť organizací zaměřující se na ochranu novinářů a sdělovacích prostředků na celém světě. Byla zřízena v roce 2022 na podnět německého spolkového ministerstva zahraničních věcí a zmocněnkyně spolkové vlády pro kulturu a média.
23. září 2024 Evropská komise vyhlásila vítěze třetího ročníku Ceny EU za ekologickou produkci. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vybral a ocenil vítěze ve třech hlavních kategoriích: nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin, nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin a nejekologičtější restaurace / stravovací služba.
23. září 2024 Evropská komise vyhlásila vítěze třetího ročníku Ceny EU za ekologickou produkci. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vybral a ocenil vítěze ve třech klíčových kategoriích: nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin, nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin a nejekologičtější restaurace / stravovací služba.
Letos si ocenění odnesli:
Nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin: Gino Girolomoni Cooperativa Agricola (Itálie), družstvo na výrobu biotěstovin v regionu Marche, které využívá obnovitelnou energii a podporuje přes 300 místních zemědělců.
Nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin: SAiFRESC (Španělsko), iniciativa zemědělců, která produkuje 70 odrůd ovoce a zeleniny v biokvalitě na 30 hektarech ekologické zemědělské půdy, podporuje oběhové hospodářství a pořádá vzdělávací workshopy.
Nejekologičtější restaurace / stravovací služba: Kalf & Hansen (Švédsko), restaurační řetězec, který se specializuje na 100% ekologickou, sezónní severskou kuchyni a je znám tím, že se zásobuje z udržitelných zdrojů a má silné vazby na místní produkci.
Peter Schmidt, předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) v EHSV poblahopřál vítězům a poznamenal, že tyto ceny jsou uznáním inovací a excelence v odvětví ekologické produkce v EU. Zdůraznil, že tyto produkty musí být ještě přístupnější a cenově dostupnější, aby odvětví mohlo dále růst a pomoci splnit cíl EU dosáhnout do roku 2030 25% podílu ekologického zemědělství. „Není však úkolem zemědělských politik řešit sociální problémy. Cenovou dostupnost ekologických produktů pro evropské občany musí zajistit sociální politiky,“ doplnil.
Ceny EU za ekologickou produkci jsou součástí širší iniciativy Evropský den ekologické produkce, která byla založena roku 2021 na podporu přínosů ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství má podporu společné zemědělské politiky EU. Od roku 2012 a tehdejšího podílu 5,9 % na zemědělské půdě v EU vyrostlo na 10,5 % v roce 2022 a maloobchodní prodej v témže roce dosáhl 45 miliard eur. I přes ekonomické potíže zůstává EU po Spojených státech druhým největším trhem s ekologickými produkty na světě. (ks)
Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV
Draghiho zpráva nám znovu jasně připomněla, že musíme neprodleně řešit problémy, s nimiž se potýká evropské hospodářství. Enrico Letta i Mario Draghi ve svých zprávách hlasitě bijí na poplach – Evropa se totiž nachází v kritickém okamžiku a nemůže si dovolit nic proti těmto problémům nepodniknout.
Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV
Draghiho zpráva nám znovu jasně připomněla, že musíme neprodleně řešit problémy, s nimiž se potýká evropské hospodářství. Enrico Letta i Mario Draghi ve svých zprávách hlasitě bijí na poplach – Evropa se totiž nachází v kritickém okamžiku a nemůže si dovolit nic proti těmto problémům nepodniknout.
Situace je mnohem naléhavější než kdy dříve. EU již dvacet let stabilně vykazuje pomalejší hospodářský růst než USA a zároveň ji rychlým tempem dohání Čína. Znepokojivě rovněž narostl rozdíl v HDP mezi EU a USA (v cenách z roku 2015) – v roce 2002 činil něco přes 15 %, kdežto v roce 2023 dosáhl 30 %. Ještě hůře vychází porovnání parity kupní síly, kde rozdíl vystoupal z 12 % na celých 34 %.
Jedním z největších problémů Evropy je její regulační prostředí. Sám za sebe hovoří fakt, že v období od roku 2019 do roku 2024 přijala EU přibližně 13 000 legislativní aktů, zatímco v USA jich bylo jen asi 3 500.
V souvislosti s touto neúměrnou regulační zátěží musí podniky vynakládat nemalé částky na dodržování předpisů, čímž přicházejí o zdroje, které by namísto toho mohly investovat do inovací a zlepšování svých výsledků. Dalším znepokojivým důsledkem je trend přesouvání podniků do třetích zemí – v letech 2008 až 2021 tak učinilo 30 % evropských „jednorožců“.
Mario Draghi zdůrazňuje, že k tomu, aby se Evropa posunula vpřed, nebude stačit jen investovat. Musíme provést reformy, které zajistí skutečný pokrok. Musíme se zaměřit na dokončení jednotného trhu, odstranění překážek, důsledné snižování zátěže a racionalizaci právní úpravy. Jde o stěžejní kroky, které lze provést ihned, bez náročného vyjednávání na politické úrovni. Podstatně by přitom pomohly podnikům, zejména podnikům malým a středním, které jsou páteří naší ekonomiky.
Musíme mít rovněž na paměti vzájemnou provázanost jednotlivých odvětví a ekonomik. Zlepšení v jedné oblasti může mít pozitivní dopad i v jiných oblastech. Zavedení umělé inteligence a technologií založených na datech může například podpořit inteligentnější hospodaření s energií a výrazné snížení nákladů a emisí ve všech odvětvích, od vyspělé výroby až po precizní zemědělství. O takovouto synergii musíme usilovat.
Je jasné, jakým způsobem je třeba postupovat. Evropa má potřebné kapacity, schopnosti a inovační potenciál, aby znovu získala svou konkurenční převahu. Bude to však vyžadovat silnou politickou vůli, spolupráci a upření pozornosti k realizaci dlouhodobých strategických cílů. Je teď na nás, tj. orgánech EU a členských státech, abychom tyto příležitosti proměnili v opatření, která přinesou skutečnou změnu.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se i letos opět zúčastní konference OSN o změně klimatu. COP29 se v roce 2024 koná v ázerbájdžánské metropoli Baku.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se i letos opět zúčastní konference OSN o změně klimatu. COP29 se v roce 2024 koná v ázerbájdžánské metropoli Baku.
Zástupcem EHSV bude předseda skupiny ad hoc pro COP Peter Schmidt a spolu s ním též delegátka mládeže pro tuto konferenci Diandra Ní Bhuachalla. EHSV na konferenci přednese hlavní poselství svého nedávno přijatého stanoviska k financování klimatických opatření a opětovně se vysloví pro inkluzivní a rovnou transformaci, při níž klimatická opatření neprohloubí sociální nerovnost. EHSV se dále bude zasazovat o o udržitelné zemědělsko-potravinářské systémy, obnovitelnou energii, energetickou účinnost, zelené technologie a sladění klimatických cílů s ochranou biologické rozmanitosti. Pro EHSV je smyslem jeho účasti na COP29 dát slovo evropské občanské společnosti a prosadit, aby z konference vzešla vyvážená, sociálně spravedlivá řešení klimatické krize. (ks)
Novináři se zdravotním postižením mohou vykonávat svou práci stejně dobře a mohou do ní také vnést jiný a neotřelý pohled na věc. Proč jich tedy ve sdělovacích prostředcích působí tak málo? Lars Bosselmann z Evropské unie nevidomých (EBU) píše o nedostatečném zastoupení osob se zdravotním postižením v mediálním průmyslu a o tom, že je nutné o nich ve zprávách přestat hovořit v obvyklých stereotypech.
Novináři se zdravotním postižením mohou vykonávat svou práci stejně dobře a mohou do ní také vnést jiný a neotřelý pohled na věc. Proč jich tedy ve sdělovacích prostředcích působí tak málo? Lars Bosselmann z Evropské unie nevidomých (EBU) píše o nedostatečném zastoupení osob se zdravotním postižením v mediálním průmyslu a o tom, že je nutné o nich ve zprávách přestat hovořit v obvyklých stereotypech.
Každé demokratické zřízení staví na hlavních zásadách, a jednou z těch nejdůležitějších je svoboda tisku. Ta pomáhá zajistit, aby byla činnost politických představitelů pro veřejnost transparentní. Umožňuje nám také přístup k informacím neovlivňovaných zvnějšku.
Stále však existují určité aspekty mediální praxe, které je třeba zlepšit, zejména co se týče rozmanitosti. Pokud jde o zastoupení ve sdělovacích prostředcích nebo o pokrytí témat týkajících se různých sociálních skupin, stále ještě nejsme dostatečně rovnoprávní.
Z aktuálních údajů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením nejsou dostatečně zastoupeny mezi pracovníky tisku a rozhlasových a televizních stanic. To je velmi znepokojující, neboť nějakou formu postižení má až 16 % světové populace. Ve zprávě UNESCO se navíc upozorňuje na skutečnost, že osoby se zdravotním postižením často narážejí na předsudky kvůli stereotypnímu zobrazování našich komunit ve sdělovacích prostředcích, a to po celém světě.
Má-li veřejnost začít vnímat osoby se zdravotním postižením jinak, musíme klást důraz na jejich zapojení do dění ve zpravodajských redakcích a při tvorbě obsahu.
Společnost musí pochopit, že mediální průmysl nebude plně inkluzivní, dokud se osoby se zdravotním postižením nebudou účastnit pracovních postupů. Kromě toho je nutné, aby byla témata týkající se zdravotního postižení zpracovávána jinak. Mediální společnosti by měly uznat, že osoby se zdravotním postižením jsou jednotlivci, kteří by měli požívat svých práv na stejném základě jako ostatní. Jelikož se formáty obsahu neustále mění, potřebujeme navíc odborníky, kteří budou tyto formáty navrhovat tak, aby byly přístupné a inkluzivní.
Přestože je komunita osob se zdravotním postižením v mediálním průmyslu málo zastoupena, stále lze najít velmi inspirativní příklady, které dokládají, že osoby se zdravotním postižením mohou jako tvůrci obsahu vyniknout.
Evropská unie nevidomých nedávno v rámci své série podcastů odvysílala díl věnovaný paralympijským hrám v Paříži 2024. V tomto díle byla naším hostem nevidomá francouzská novinářka Laetitia Bernard, která pracuje pro Radio France. Kromě letošní paralympiády se Laetitia Bernard věnovala zpravodajství i na paralympiádách v Londýně v roce 2012 a v Riu v roce 2016 a na zimních paralympijských hrách v Soči 2014 a Pchjongčchangu 2018.
„Akce, jako jsou paralympijské hry, mají pozitivní dopad na odstraňování překážek a vyvracení stereotypů,“ zdůraznila Laetitia Bernard během rozhovoru. „I když má novinář zdravotní postižení, může pracovat efektivně, a některé věci dokonce pojmout jinak,“ dodala. Profesní dráha i úvahy této novinářky k tématu zdravotního postižení jsou důkazem toho, že máme-li vybudovat inkluzivnější společnost, musíme se zabývat i tímto aspektem: mediální průmysl musí být založen na rovnosti.
Lars Bosselmann je výkonným ředitelem Evropské unie nevidomých.
