„Je načase učinit konkrétní kroky kupředu v návaznosti na Draghiho zprávu, než se ztratí v politických kuloárech. Potřebujeme dobré stratégy a tvůrce politik, kteří budou schopni jít nad rámec této zprávy a rozvinout strategie průmyslové politiky EU,“ říká chorvatský podnikatel a vědec Stjepan Orešković. Společně s Jörnem Fleckem, vedoucím ředitelem transatlantického analytického střediska Atlantická rada, prezentoval na veřejné mezinárodní konferenci Conclave II v Bruselu ambiciózní iniciativu „Future 500“. „Future 500“ je součástí širší platformy SEEUS Futures, kterou spravuje Atlantická rada, a jejím cílem je identifikovat a podpořit 500 evropských podniků, jež mají potenciál významně růst a mít globální dopad. Cílem je podpořit nové evropské podnikatele v celosvětové konkurenci a posílit přítomnost Evropy na mezinárodní ekonomické scéně. Stjepan Orešković nám poodhalil další informace o tomto projektu.
„Je načase učinit konkrétní kroky kupředu v návaznosti na Draghiho zprávu, než se ztratí v politických kuloárech. Potřebujeme dobré stratégy a tvůrce politik, kteří budou schopni jít nad rámec této zprávy a rozvinout strategie průmyslové politiky EU,“ říká chorvatský podnikatel a vědec Stjepan Orešković. Společně s Jörnem Fleckem, vedoucím ředitelem transatlantického analytického střediska Atlantická rada, prezentoval na veřejné mezinárodní konferenci Conclave II v Bruselu ambiciózní iniciativu „Future 500“. „Future 500“ je součástí širší platformy SEEUS Futures, kterou spravuje Atlantická rada, a jejím cílem je identifikovat a podpořit 500 evropských podniků, jež mají potenciál významně růst a mít globální dopad. Cílem je podpořit nové evropské podnikatele v celosvětové konkurenci a posílit přítomnost Evropy na mezinárodní ekonomické scéně. Stjepan Orešković nám poodhalil další informace o tomto projektu.
Můžete stručně představit hlavní myšlenku projektu „Future 500“?
Iniciativa vychází z poznatků vzešlých z důležitých zpráv o budoucnosti Evropy – zpráv, které připravili pánové Draghi, Letta a Heitor –, analyzuje je z dvojí perspektivy, vědecké a podnikatelské, a na základě toho vznáší několik kritických otázek: Kdo bude dané plány konkurenceschopnosti a nově zveřejněný Kompas konkurenceschopnosti provádět? Jaké mechanismy budou použity? Jaké náklady tím vzniknou? A jaké výnosy lze očekávat ve srovnání s výnosy amerických společností, které v nedávné době zaznamenaly vysoký růst? Projekt „Future 500“ je základním kamenem platformy SEEUS, v níž jsou zastoupeny USA, EU a jihovýchodní Evropa, a jeho cílem je zvýšit viditelnost a posílit spolupráci mezi těmito regiony. Je strategicky koncipován tak, aby řešil naléhavou potřebu Evropy rozvíjet dynamické prostředí, které pozvedne místní podniky, aby se z nich stali lídři na světové scéně. Tato iniciativa se zaměřuje na poskytování rizikového kapitálu, strategického vedení a vytváření mezinárodních sítí, přičemž staví na poznatcích expertů, jako jsou Dani Rodrik z Harvardské univerzity a Beata Jaworcik z EBRD, s cílem vypracovat průmyslové politiky 21. století, které výrazně posílí naše konkurenční postavení.
Máte již potenciální kandidáty na 500 podniků, které plánujete vybrat? Jaké jsou základní požadavky, jež musí firma splňovat, aby výběrem prošla?
Dosud sice nebyly vybrány žádné konkrétní podniky, „Future 500“ se však bude zaměřovat na subjekty s potenciálem, co se týče rozšíření a rychlého růstu. Tento proces bude otevřený a průběžný a v jeho rámci budou mít prioritu ekonomický příslib, inovace a strategický význam v daném odvětví. Budeme rovněž usilovat o navázání partnerství s mezinárodními rozvojovými bankami a investory, kteří již podporují podniky v tom, aby se staly konkurenční silou. Zaměříme se na podniky, které již demonstrují stabilní růst, inovační schopnosti a ambice rozšířit se celosvětově. Tím je zaručeno, že tyto podniky budou nejen lídry na trhu, ale také průkopníky v oblasti technologií a obchodních modelů. Budeme vycházet ze zkušeností získaných u velkých projektů, jako je Scale-Up Europe, které sdružují zakladatele, investory, vedoucí pracovníky a vědce a jejichž posláním je učinit z Evropy domov pro technologické šampiony. Tyto potenciálně vybrané podniky jsou obzvláště důležité pro kandidátské země EU – budou totiž ztělesňovat principy nové ekonomiky a sloužit jako vzor pro ambiciózní mezinárodně konkurenceschopné firmy, které se většinou nespoléhají na financování ze strany vnitrostátních daňových poplatníků.
Jak moc jste optimistický, pokud jde o potenciál Evropy v oblasti globální konkurenceschopnosti?
Pokud jde o schopnost Evropy posílit své globální konkurenční postavení a nechat panující postoje sebelítosti za sebou, je optimismus značný. Od konce roku 2022, kdy začal současný býčí trh, překonaly celkové výnosy referenčních akcií eurozóny index S&P 500, pokud nepočítáme společnost Nvidia. Evropské sociální a zdravotní systémy zajišťují, že jsou lidé déle zdraví a aktivní, a to za mnohem nižších nákladů. Tyto systémy také mají pozitivní dopad na produktivitu a konkurenceschopnost našeho hospodářství v celosvětovém měřítku.
Snažíme se rezonovat se skutečným entuziasmem, který Immanuel Kant zmiňoval v souvislosti s Francouzskou revolucí. Takové myšlení může přeměnit výzvy v motivační sílu, což vede k zdánlivě nezdolnému odhodlání. Potřebujeme méně vypasených koček a štěňátek – bohatých a samolibých elit a přespříliš poslušných a neambiciózních nohsledů –, kterým poslední dvě dekády přály. Namísto toho potřebujeme více „hladových mladých mužů“ – motivovaných, ambiciózních jednotlivců, kteří jsou připraveni čelit výzvám.
Cílem iniciativy „Future 500“ je proaktivně řešit chronické problémy, na něž upozorňují zprávy o konkurenceschopnosti, jako je potřeba odvážných inovací a rozšiřování podniků. Globální postavení Evropy bude velmi silně záviset na její schopnosti integrovat pokročilé technologie, vychovávat podnikatelské talenty a zdokonalit průmyslové politiky na podporu inkluzivního růstu. Naše iniciativa se snaží vytvořit plodné prostředí pro lídry v oblasti podnikání a inovátory, a sice využitím potenciálu vzdělané pracovní síly, bohatého inovativního dědictví a tradičních i nových průmyslových odvětví, přičemž také řeší otázky, jako je roztříštěnost právních předpisů a nerovnováha na trhu.
Stručně řečeno, iniciativa „Future 500“ představuje důležitý krok v testování evropského hospodářského prostředí a tím, že podporuje podniky s vysokým potenciálem a posiluje podnikatelský ekosystém zajišťuje tomuto kontinentu pozici globálně konkurenceschopného aktéra. Nemáte šanci obstát v konkurenci, když nevíte, s kým soupeříte.
Dr. Stjepan Orešković je vědec a podnikatel. Je členem Evropské akademie věd a umění a zakladatelem společnosti Bosqar Invest. Pod jeho rodinným vedením se počet zaměstnanců společnosti Bosqar Invest během pěti let zvýšil z 300 na více než 16 000, což je ukázka impozantní strategie rozšiřování podniku, která integruje vědu, technologie, investice z penzijních a jiných fondů a podnikatelskou odvahu, což je stěžejní přístup, který prosazuje Draghiho zpráva. Tento strategický důraz měl pravděpodobně vliv na to, že Atlantická rada spustila projekt Future 500, o němž je zde řeč.
Evropská komise brzy představí balíček legislativních reforem týkajících se povinnosti podniků v oblasti podávání zpráv známý jako „souhrnný balíček“. Cílem balíčku je zjednodušit a zefektivnit předpisy týkající se udržitelnosti a usnadnit tak podnikům plnění povinností v oblasti podávání zpráv. Od listopadu, kdy byl balíček avizován, vzbuzuje v celé EU rozruch, víří diskusi a vyvolává odpor různých skupiny. Organizace občanské společnosti,odbory,podniky, investoři,právníci ivědci vyjádřili obavy, že by tento souhrnný balíček mohl vést k deregulaci, a vyzvali Komisi, aby výše uvedené nástroje spíše chránila než oslabovala. Andriana Loredan z Evropské koalice pro odpovědnost korporací (ECCJ) vysvětluje, co je v sázce a proč organizace občanské společnosti, jako je ECCJ, souhrnný balíček odmítají.
Evropská komise brzy představí balíček legislativních reforem týkajících se povinnosti podniků v oblasti podávání zpráv známý jako „souhrnný balíček“. Cílem balíčku je zjednodušit a zefektivnit předpisy týkající se udržitelnosti a usnadnit tak podnikům plnění povinností v oblasti podávání zpráv. Od listopadu, kdy byl balíček avizován, vzbuzuje v celé EU rozruch, víří diskusi a vyvolává odpor různých skupiny. Organizace občanské společnosti,odbory,podniky, investoři,právníci ivědci vyjádřili obavy, že by tento souhrnný balíček mohl vést k deregulaci, a vyzvali Komisi, aby výše uvedené nástroje spíše chránila než oslabovala. Andriana Loredan z Evropské koalice pro odpovědnost korporací (ECCJ) vysvětluje, co je v sázce a proč organizace občanské společnosti, jako je ECCJ, souhrnný balíček odmítají.
Konkurenceschopnost použitá jako záminka pro deregulaci tolik potřebných pravidel v oblasti udržitelnosti
Souhrnný balíček se zaměřuje na tři klíčové nástroje udržitelnosti, které jsou jádrem Zelené dohody pro Evropu – konkrétně na směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a nařízení o taxonomii. Tento balíček je přímým důsledkem posunu ve směřování nové Komise, který vyvolala zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ze září 2024. Draghiho zpráva částečně přisuzuje stagnaci trhů EU nadměrné regulační zátěži podniků, přičemž klidně přehlíží další klíčové faktory, např. inflaci v odvětvích ropy, zemního plynu a potravin způsobenou spekulacemi nadnárodních společností. Podle Draghiho zprávy je hlavním zdrojem regulační zátěže rámec EU pro podávání zpráv o udržitelnosti a pro náležitou péči. Bez důkazů, které by spojovaly právní předpisy v oblasti udržitelnosti s vnímaným nedostatkem konkurenceschopnosti EU, se tento úzký pohled stal záminkou pro potenciální úplné zrušení právních předpisů v oblasti udržitelnosti.
Tímto konkrétním souhrnným balíčkem hodlá Komise zjednodušit některé z nejkritičtějších nástrojů, jež byly nedávno přijaty k řešení dopadů činnosti velkých podniků na občany a životní prostředí. Týká se to i směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která byla přijata teprve v loňském roce a nebyla dosud provedena.
Jakákoli diskuse o obsahu souhrnného balíčku zůstává v tuto chvíli jen v rovině spekulací. Nicméně jedním z nejvýznamnějších rizik spojených se souhrnným balíčkem je opětovné legislativní úpravu nástrojů udržitelnosti, což by mohlo vést k opětovnému vyjednávání o klíčových ustanoveních (k nimž patří občanskoprávní odpovědnost nebo plány zajišťující slučitelnost s transformací v kontextu změny klimatu v rámci směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti). Evropské koalice pro odpovědnost korporací opětovné otevírání dříve dohodnutých právních předpisů v oblasti udržitelnosti důrazně odmítá. Vedlo by to ke zvýšení regulační nejistoty, ohrožení respektu vůči lidským právům a životnímu prostředí ze strany podniků a k poškození těch podniků, které jako první přijaly příslušná opatření.
Nepřiměřený vliv podniků v rámci pochybného konzultačního procesu
Komise má v úmyslu předložit svou souhrnnou iniciativu ve velmi krátkém časovém rámci, který neumožňuje odpovídající posouzení dopadů a veřejnou konzultaci. Tento přístup je neslučitelný s právem účastnit se rozhodovacích procesů EU, což je demokratická zásada chráněná evropskými smlouvami. Je rovněž v rozporu s vlastními pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, které vyžadují rozsáhlé a transparentní konzultace se zúčastněnými stranami během procesu tvorby politik Komise.
Namísto toho Komise v únoru 2025 uspořádala pseudokonzultaci, tzv. „kontrolu skutečného stavu“, za účasti malé, vybrané skupiny zainteresovaných stran, především velkých společností a podnikatelských sdružení. Řada z těchto společností v současnosti čelí právním krokům za nedodržování předpisů v oblasti lidských práv nebo životního prostředí v rámci své vlastní činnosti nebo hodnotového řetězce. Mají tedy eminentní zájem na oslabení právních předpisů v oblasti udržitelnosti na úkor pracovníků, místních komunit a klimatu. Nadměrné zastoupení velkých podniků navíc výrazně kontrastovalo s nedostatečným zastoupením občanské společnosti. Organizace občanské společnosti, odborové svazy a malé podniky byly zastoupeny pouze symbolicky, oběti zneužívání ze strany podniků a podniky prosazující předpisy týkající se udržitelnosti pak byly z diskuse vyloučeny úplně.
Souhrnný balíček: potenciální ohrožení ambiciózních klimatických politik
Zdá se, že předsedkyně Ursula von der Leyen i komisař Valdis Dombrovskis, který na celý proces „zjednodušení“ dohlíží, souzní s programem největších, nejsilnějších korporací. Mezi klíčovými partnery Komise během tzv. kontroly skutečného stavu byly zejména společnosti, jejichž obchodní činnost významně přispívá ke změně klimatu a které mají zájem na zmírňování požadavků v oblasti klimatu – např. společnosti z ropného, plynárenského, petrochemického, automobilového a finančního odvětví. Vzhledem k současné klimatické krizi a jejím nepříznivým dopadům na obyvatele a životní prostředí to vyvolává obavy, zda nebude souhrnný balíček znamenat pro politiky v oblasti klimatu krok zpět.
Prioritou Komise by mělo být spíše provádění než deregulace
Pokud Komisi skutečně leží na srdci konkurenceschopnost a snížení regulační zátěže, stejně jako lidská práva a klimatická spravedlnost, měla by se zamyslet nad tím, jak účinně provádět nástroje udržitelnosti. Lze toho snadno docílit vypracováním pokynů na pomoc podnikům a orgánům členských států, jak je uvedeno ve směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, jakož i podporou financování a budování kapacit. Takový přístup by byl odpovídající reakcí na kritiku Draghiho zprávy týkající se absence pokynů, jež by měly usnadňovat uplatňování právních předpisů EU v oblasti udržitelnosti.
Tajné úpravy zásadních předpisů týkajících se udržitelnosti za zavřenými dveřmi za účasti některých největších světových korporací totiž sotva mohou být tou správnou cestou k dosažení skutečné konkurenceschopnosti.
Andriana Loredan je referentkou Evropské koalice pro korporátní spravedlnost (ECCJ). Od roku 2022, kdy byl poprvé zveřejněn návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, se podílí na jejím prosazování. Dříve se věnovala tématu podnikání a lidských práv v souvislosti s nucenou prací v organizaci Anti-Slavery International.
Podniky v Evropě se stále potýkají s nadměrnou byrokracií, fragmentovanou regulací a rostoucími náklady. Tato nadměrná regulace brzdí jejich růst a neumožňuje jim držet krok s konkurencí jinde ve světě. Evropa se musí přestat točit v kruhu – podnikatelé potřebují skutečné změny a ne další analýzy stále stejných bariér, o nichž dávno víme. Právě teď nastal čas přejít od slov k činům, píše Kinga Grafa z polské podnikatelské konfederace Lewiatan.
Podniky v Evropě se stále potýkají s nadměrnou byrokracií, fragmentovanou regulací a rostoucími náklady. Tato nadměrná regulace brzdí jejich růst a neumožňuje jim držet krok s konkurencí jinde ve světě. Evropa se musí přestat točit v kruhu – podnikatelé potřebují skutečné změny a ne další analýzy stále stejných bariér, o nichž dávno víme. Právě teď nastal čas přejít od slov k činům, píše Kinga Grafa z polské podnikatelské konfederace Lewiatan.
Evropská komise před nedávno představila Kompas konkurenceschopnosti, tedy plán, jak v nadcházejících pěti letech posílit ekonomické postavení EU a podpořit evropské podniky. Kroky, které Komise navrhuje, jdou správným směrem. Podnikatelský sektor ostatně po těchto změnách volá již léta a právě konkurenceschopnost a jednotný trh označuje za vrcholné priority. Chce-li však EU obstát v globální konkurenci, musí okamžitě začít konat. Základem musí být silná ekonomika, k tomu je nutné bez otálení zeštíhlit regulaci, snížit náklady na energii a nastavit efektivní podporu investic a inovací. V dnešním volatilním geopolitickém prostředí dále musíme dokončit dohody o volném obchodu s klíčovými partnery, mimo jiné k zajištění přístupu ke kritickým surovinám.
Podniky v Evropě se v současnosti potýkají s nadměrnou byrokracií, fragmentovanou regulací a rostoucími náklady. Konkurence v jiných částech světa roste rychleji a nadměrná regulace brzdí růst evropských podniků. Evropská komise musí prosadit konkrétní reformy, které reálně zlepší podnikatelské prostředí v EU. Kompas konkurenceschopnosti se zaměřuje na hlavní bariéry růstu a produktivity v EU, jako jsou vysoké náklady na energii, nadměrná regulace a nedostatek dovedností a pracovních sil. Tato úvaha jde správným směrem, nejdůležitější je teď však převést ji do praxe. Myslí se tím takové legislativní návrhy a akční plány, které pomohou zvyšovat konkurenceschopnost a nebudou ji dusit.
Jednotný trh patří k největším úspěchům evropské integrace, musíme z něj však vytěžit maximum. Je nepřijatelné, aby stále přetrvávaly překážky jednotného trhu popsané před 20 lety. Polské předsednictví Rady EU má možnost to změnit a za prvořadou považuje svobodu poskytování služeb. Ta je extrémně důležitá nejen pro dopravu, ale také pro čím dál větší počet podniků nabízejících profesionální služby. Lettova ani Draghiho zpráva nicméně bohužel této problematice nevěnují dostatečnou pozornost. Letta se zaměřuje pouze na stavebnictví a maloobchod, Draghi zase nezapracoval další kroky, jež by podle odhadů Komise mohly uvolnit potenciál trhu služeb. Příznivější je zjištění, že na význam služeb pro vybudování odolnosti a bezpečnosti poukazuje zpráva Sauliho Niinistöa. Netřeba zdůrazňovat, o jak důležité téma se jedná při dnešní geopolitické situaci. Výše uvedené přivedlo Komisi k návrhu „28. režimu“, což je jednotný soubor pravidel upravujících daně, pracovní právo a právo obchodních korporací. Smyslem iniciativy je zjednodušit přeshraniční fungování zvláště pro MSP. V tuto chvíli nicméně o návrhu nevíme dost, abychom jej mohli zhodnotit.
Ohlášená deregulace a optimalizace legislativy je rozhodně krok správným směrem. Nyní je však třeba uvést návrhy do praxe a opravdu nepostačí zmírnit požadavky na podávání zpráv. Doufáme, že Komise provede důkladný audit unijní legislativy a následně přednese konkrétní návrhy na rychlé zlepšení regulačního prostředí EU.
Těšíme se na Fórum o jednotném trhu v Krakově a na závěry veřejné konzultace, v níž budou osloveni též členové konfederace Lewiatan. Cílem je připravit strategii pro další vývoj jednotného trhu.
Nacházíme se v bodě obratu, kdy můžeme přejít od slov k činům a realizovat řešení, která skutečně rozproudí rozvoj evropských podniků. Mají-li tato řešení odpovídat reálným potřebám podniků, neobejde se to bez dialogu institucí EU se sociálními partnery. Bez odvážných rozhodnutí ztratíme cenný čas a světová konkurence nám uteče.
Kinga Grafa je zástupkyní generálního ředitele konfederace Lewiatanpro evropské záležitosti a stálou delegátkou při BusinessEurope.Vystudovala politologii a žurnalistiku a zkušenosti z fungování EU získala při působení ve Výboru pro evropskou integraci (2008–2009) a v Evropském parlamentu (2009–2014). Je rovněž spoluautorkou knihy o polské aristokracii a autorkou vědeckých publikací o americké zahraniční politice, americké elitě a kulturní diplomacii.
EU musí odolat vábení Sirén, kterým je pro ni deregulace. Ta by totiž jen vytvořila nejistotu pro podniky, oslabila konkurenceschopnost založenou na udržitelnosti a snížila životní podmínky a oslabila důvěru občanů, říká Danny Jacobs, generální ředitel vlámské environmentální sítě Bond Beter Leefmilieu - BBL. Mluvil s námi o obavách environmentálních nevládních organizací v souvislosti s nejnovějším návrhem EU na zjednodušení předpisů. Uvedené organizace mají totiž strach, že by v rámci tohoto procesu mohly být upozaděny klíčové ambice Zelené dohody pro Evropu.
EU musí odolat vábení Sirén, kterým je pro ni deregulace. Ta by totiž jen vytvořila nejistotu pro podniky, oslabila konkurenceschopnost založenou na udržitelnosti a snížila životní podmínky a oslabila důvěru občanů, říká Danny Jacobs, generální ředitel vlámské environmentální sítě Bond Beter Leefmilieu - BBL. Mluvil s námi o obavách environmentálních nevládních organizací v souvislosti s nejnovějším návrhem EU na zjednodušení předpisů. Uvedené organizace mají totiž strach, že by v rámci tohoto procesu mohly být upozaděny klíčové ambice Zelené dohody pro Evropu.
Můžete se vyjádřit k nejnovějším iniciativám Komise v oblasti deregulace, jako je Kompas konkurenceschopnosti nebo souhrnný balíček?
Evropská komise představila ekonomicky motivovaný program deregulace a zjednodušení, u nějž existuje riziko, že ohrozí těžce vydobyté environmentální, sociální a hospodářské úspěchy. Kvůli tomuto napětí mezi přizpůsobením a zachováním evropského acquis je pro EU těžké držet jasný kurz.
Kompas konkurenceschopnosti, který Komise představila koncem ledna, odráží obavy podniků ohledně nákladů na energii a hospodářských výzev, avšak upozaďuje klíčové priority, jako je nulové znečištění a dobré životní podmínky občanů, a nevede evropské hospodářství směrem k čisté, prosperující a oběhové budoucnosti. Kompas představuje riziko, že Evropa sejde z cesty. Podpora konkurenceschopné dekarbonizace bez integrace sociálních a environmentálních cílů podkopává vlastní účel institucí EU: sloužit společnému blahu a bránit jej.
Organizace občanské společnosti znepokojuje riskantní cíl 25% zjednodušení, jenž byl v rámci Kompasu stanoven. Zefektivnění právních předpisů je sice vítané, avšak zjednodušení bez důkladného posouzení by mohlo ohrozit ochranu zdraví, sociální ochranu a ochranu životního prostředí, jež mají všechny kritický význam. Podnikatelským inovacím nebrání ani tak regulace, jako spíše absence jasných pravidel. Další deregulace by jen vytvořila atmosféru nejistoty, která by znevýhodňovala tzv. první hráče – podniky, jež stojí v čele nových iniciativ –, a zároveň by ohrozila pokrok a udržitelnost.
Obáváme se rovněž, že tento tlak na zjednodušení bude na úkor plnění environmentálních a sociálních cílů. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a taxonomie EU mají mnoho nedostatků a nešly tak daleko, jak mohly. Pokud by tyto směrnice byly dále oslabeny, když již nyní není jejich výchozí pozice příliš dobrá, zcela by pozbyly smyslu.
Další konkrétní příklad vykresluje, co se v současné době děje. Vlámsko má v posledních letech obrovský problém s PFAS: těmito chemickými látkami je znečištěna velká část našeho území, přičemž zasaženy jsou statisíce občanů. Za nejúčinnější nástroj pro kontrolu rizik spojených s látkami, jako jsou PFAS, jež se používají v průmyslových procesech i v produktech (směsích i výrobcích), se považuje omezení nebo zákaz podle právních předpisů o chemických látkách (REACH). Pokud by Evropská komise upustila od přísného uplatňování nařízení REACH, zvýšilo by to riziko expozice nebezpečným chemickým látkám, které jsou škodlivé pro veřejné zdraví. Společnosti by byly méně nuceny hledat bezpečné alternativy, což by zbrzdilo inovace v udržitelné chemii. Mohlo by se zvýšit znečištění životního prostředí, neboť méně přísná pravidla vedou k častějšímu vypouštění nebezpečných látek a nebezpečnějšímu odpadu. Spotřebitelé jsou více ohroženi, neboť se tak důkladně nekontroluje obsah toxických látek ve výrobcích. To by mohlo vést k situaci, kdy evropské společnosti budou v celosvětovém přechodu k bezpečnějším výrobkům šetrnějším k životnímu prostředí zaostávat a ztratí podíl na trhu ve prospěch konkurentů, kteří přijímají inovace, jež obstojí i v budoucnu.
Jak moc doufáte v pozitivní výsledek, pokud jde o osud Zelené dohody, vezmeme-li v potaz nově oznámený kurz, který Komise stanovila, kdy cílem je podpora evropského hospodářství?
Pracovní program Evropské komise na rok 2025 představuje příslib i nebezpečí. Přestože její závazky v oblasti dekarbonizace a cenově dostupné energie naznačují potenciální cestu směrem k čistší a odolnější Evropě, hrozí, že klíčové ambice Zelené dohody pro Evropu budou upozaděny. Rostou obavy v souvislosti s navrhovaným souhrnným nařízením, které by mohlo sloužit jako zadní vrátka pro deregulaci odpovědnosti podniků pod maskou „zjednodušení“. Nedávné trendy ukazují, že zjednodušení je příliš často využíváno k oslabení nezbytných záruk, od právních předpisů týkajících se chemických látek až po zemědělství. Očividným příkladem je ukvapená reforma společné zemědělské politiky (SZP) z března 2024, která odstranila ekologické záruky. Nyní hrozí, že dlouho odkládaná revize nařízení REACH, které bylo kdysi koncipována jako nástroj na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, dostane novou nálepku „zjednodušujícího“ opatření, jež má zmírnit pravidla v tomto odvětví.
Je to jen pár měsíců, co předsedkyně von der Leyen přislíbila, že se bude nadále směřovat ke splnění všech cílů Zelené dohody pro Evropu. Avšak stávající pracovní program říká něco jiného, jelikož právě ty cíle, které nejnaléhavěji vyžadují přijetí opatření – zejména cíl nulového znečištění –, již nemají prioritu.
Domníváte se, že by deregulace, jak je navrhována, mohla mít negativní dopad na udržitelnost a pokrok, jehož bylo dosud dosaženo?
EU musí odolat vábení Sirén, kterým je pro ni deregulace. Ta by totiž jen podkopala regulační jistotu a předvídatelnost pro podniky, oslabila dlouhodobou konkurenceschopnost založenou na udržitelnosti a narušila dobré životní podmínky a důvěru občanů.
EU musí zajistit, že omezení byrokracie nebude znamenat omezení ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Inteligentní provádění by mělo posílit Zelenou dohodu pro Evropu, nikoli ji podkopávat. Oslabení klíčové ochrany životního prostředí a sociální ochrany pod záminkou omezování byrokracie není strategií, jak nabýt hospodářské síly. Jde o nezodpovědný krok zpět, který sabotuje právě ta pravidla, jež byla navržena proto, aby naše hospodářství obstálo i v budoucnu. To vše ještě zvyšuje alarmující riziko, že bude zmařeno deset let pokroku v oblasti udržitelnosti.
Současně je občanská společnost v celé EU vystavena rostoucímu tlaku, neboť omezující zákony o zahraničních agentech, zásahy proti protestům a škrty ve financování ohrožují základní práva. Evropský štít pro demokracii a nadcházející strategie EU pro občanskou společnost musí přinést více než jen symbolické závazky – musí poskytovat právní ochranu, udržitelné financování a strukturovaný občanský dialog s orgány EU. Pracovní program Komise musí prioritně chránit demokracii posilováním občanské společnosti. Bez nezávislé a finančně zajištěné občanské společnosti je totiž ohrožena samotná evropská demokracie.
Danny Jacobs je generálním ředitelem sítě Bond Beter Leefmilieu - BBL (federace 135 belgických – resp. vlámských – nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí) a belgickým zástupcem v Evropském úřadu pro životní prostředí (což největší evropská síť environmentálních organizací občanů, která zastupuje přibližně 30 milionů jednotlivých členů a podporovatelů).
