Občanská společnost potřebuje finanční prostředky, aby mohla sledovat nakládání s radioaktivním odpadem

EHSV ve svém stanovisku přijatém na říjnovém plenárním zasedání zdůrazňuje, že místní komunity, zejména ty, jež žijí v blízkosti jaderných zařízení, i celostátní organizace občanské společnosti by měly mít možnost se k této problematice vyjádřit a získat v tomto směru potřebnou podporu. Břímě, jež představuje zpracování jaderného odpadu, by nemělo být přenecháno budoucím generacím a všude tam, kde je to možné, by se měly využívat techniky recyklace.

Členské státy EU by měly ve všech oblastech nakládání s radioaktivním odpadem podpořit inkluzivní spolupráci s občanskou společností a otevřenost a transparentnost ve vztahu k ní. Týká se to jak míst, kde již daná zařízení existují, tak i tam, kde mají být případně vybudována. Důvodem je zejména skutečnost, že množství ročně produkovaného radioaktivního odpadu v nadcházejících deseti letech i v pozdějším období jen poroste.

Ve svém stanovisku přijatém na říjnovém plenárním zasedání zaujal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) rozhodný postoj. Je podle něj třeba využít dostupných finančních prostředků s cílem posílit kapacitu určitých částí občanské společnosti, zejména místních komunit žijících v blízkosti jaderných zařízení, aby se nezávisle zapojily do projektů a studií, jejichž účelem je posoudit zajištění účasti a transparentnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem.

Ve většině členských států EU jsou dnes v tomto směru zapojovány místní informační komise, místní bezpečnostní výbory a sdružení místních orgánů, jež shromažďují informace o daném projektu, pořádají širší diskuse s občany a sledují a kontrolují různé aspekty daného zařízení, například přepravu a dočasné skladování.

EHSV doporučuje, aby členské státy podávaly zprávy o tom, jak probíhá zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a jakým způsobem je zajišťována transparentnost. „Výbor členské státy vyzývá, aby v souvislosti s nakládáním s radioaktivním odpadem přijaly opatření k zajištění monitorování a systematického informování o stavu životního prostředí, veřejného zdraví a sociálního a hospodářského rozvoje,“ uvedla zpravodajka stanoviska Alena Mastantuono.

Vývoj společných řešení a recyklace radioaktivního odpadu

Členské státy by měly dostát svým povinnostem a nepřenechat břímě zpracování jaderného odpadu – bez ohledu na jeho charakter, poločas rozpadu a míru nebezpečnosti – budoucím generacím.

Pro některé členské státy, které mají například menší či středně velké zásoby vyhořelého jaderného paliva a radioaktivního odpadu, by mohlo přicházet v úvahu vyvinutí společných řešení, která by mimo jiné mohla zahrnovat nadnárodní úložiště radioaktivního odpadu. EHSV proto členské státy nabádá, aby zvážily, jakým způsobem a pomocí jakých prostředků by se řešení v oblasti dočasného uskladnění a trvalého uložení radioaktivního odpadu dala realizovat.

Navíc vzhledem k tomu, že značnou část použitého jaderného paliva lze přepracovat, by se štěpné materiály měly recyklovat, což by omezilo potřebu dodávek přírodního uranu k zajištění provozu jaderných reaktorů. Strategie oběhového hospodářství by členským státům umožnily minimalizovat množství odpadu, které je třeba řešit prostřednictvím strategií nakládání s odpady.

Zlepšení ukazatelů týkajících se bezpečnosti

Evropská směrnice o radioaktivním odpadu (směrnice Rady 2011/70/Euratom o odpovědném a bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem), v níž byly stanoveny minimální standardy pro plánování v oblasti radioaktivního odpadu a nakládání s tímto odpadem v celé EU, představovala v tomto ohledu skutečný krok vpřed.

Přestože všechny členské státy vypracovaly v této souvislosti své vnitrostátní programy, je uplatňování směrnice nejednotné. V důsledku toho nejsou k dispozici porovnatelné údaje a v některých členských státech je ve věci nakládání s radioaktivním odpadem jen v malé míře zapojována občanská společnost.

Členské státy by proto měly v rámci sledování pokroku při provádění směrnice a podávání souvisejících zpráv v rozsáhlejší míře používat klíčové ukazatele výkonnosti. Odpovídající klíčové ukazatele výkonnosti mají stěžejní význam v rámci zpráv, které jsou každé tři roky předkládány Evropské komisi, a představují rovněž užitečný mechanismus k zajištění transparentnosti.

„Členské státy by měly zajistit, aby byl při výpočtu nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a na nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem zohledňován průběžný nárůst těchto nákladů a aby finanční prostředky postačovaly k pokrytí skutečných nákladů,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Christophe Quarez.