Žádná z předchozích generací se té dnešní nevyrovná ve vzdělání a potenciálu, a ona zatím čelí nesmírnému tlaku a tolika nejistotám nad tím, co ji čeká, vysvětluje expert na problematiku mládeže a jeden z hlavních řečníků na letošní konferenci Vaše Evropa, váš názor Bruno António. V rozhovoru s EHSV Info přibližuje, jak zesílit hlas mladých lidí a proč v době rostoucí diskriminace a xenofobie v Evropě je tak zásadní nutností, aby i do budoucna programy EU zaměřené na mládež vštěpovaly nastupující generaci důležitost demokracie.

1. Zapojují se dnes mladí lidé do politického a komunitního dění, nebo jsou pasivní? Jak lépe mladé zapojit do politické práce?

Různé studie dokládají, že mladí lidé nejsou lhostejní a aktivně se zapojují. Pokud bychom politickou aktivitu definovali jako povědomí o nejdůležitějších společenských otázkách, je evidentní, že mládež pracuje na změně. Obzvlášť zajímavé je, jaké cesty volí. Tradičně se veřejné angažmá projevuje ve volbách, dobrovolnou činností v nevládních organizacích nebo v mládežnických organizacích politických stran. Popularita těchto kategorií dnes nicméně u mladých lidí poněkud slábne. Vliv na politiku se snaží vyvíjet spíše podepisováním petic, účastí na protestech a dalšími inovativními způsoby. Naše platforma DYPALL Network se věnuje zkoumání těchto nástrojů politické aktivity, jako jsou konzultace, členství v místních radách mládeže a další mechanismy, jak v místních podmínkách navázat dialog s mladými a o mladých. Mladí lidé se velice aktivně hlásí o slovo, většina mainstreamových mechanismů však dál s mladými nějak výslovněji nepočítá ani nedává příliš smysl.

2. Z nedávných evropských voleb a průzkumů v členských státech plyne, že mnozí mladí volili pravicové strany. Čemu to přisuzujete a spatřujete v tom znepokojivé tendence, jež by mohly ohrozit evropské hodnoty, jako je rovnost a začlenění?

Rostoucí obliba pravice u mladých budí znepokojení. Domníváme se, že má původ v nespokojenosti s mainstreamovou politikou, hluboké nedůvěře v politické instituce, touze po silné národní identitě a obavách z ekonomické a sociální nejistoty. Musíme pochopit prvotní příčiny těchto alarmujících voličských trendů. Tato generace vyrostla v době neustálých krizí a nejistoty z budoucnosti. Žádná z předchozích generací se té dnešní nevyrovná ve vzdělání a potenciálu, a ona zatím čelí nesmírnému tlaku a tolika nejistotám nad tím, co ji čeká. Algoritmy sociálních médií amplifikují polarizující obsah a mění perspektivu.

To vše vyvolává nejistotu z budoucnosti. Hlas věnovaný populistické straně tak může být jednak formou protestu a výrazem obecné nespokojenosti, avšak právě tak může ztělesňovat přání silného pojetí moci, jež vyvolá pocit bezpečnosti. Jak ovšem víme z historie, když se taková populistická pravicová strana dostane k moci, mladí často o své naděje přijdou a cítí se zrazeni. Často je pak pozdě na zjištění, že práva, svobody a další hodnoty, jež jsou pro ně důležité, jim jsou upírány nebo jsou zpochybňovány.

Tento trend již ohrožuje evropské hodnoty, vidíme to nejen na politickém diskursu, nýbrž také v našem každodenním životě, kde se projevy xenofobie nebo diskriminace jiných postupně stávají normou. Proto je naprosto nezbytné, aby i do budoucna programy EU zaměřené na mládež podporovaly mladé lidi v poznání důležitosti demokracie, studiu jejího fungování i jejím skutečném prožívání. Současně by jim měly pomoci nabývat dovednosti potřebné k pěstování odolnosti vůči hrozbám protidemokratických hnutí.

3. Nakolik jsou mladí Evropané informováni o tom, co pro ně EU dělá? Jak u nich probudit větší zájem o EU? Jak byste zhodnotil komunikaci EU?

Rozhodně můžeme říci, že mladí o tom, co pro ně EU dělá, vědí nepochybně více než starší generace. Programy pro mládež jako Erasmus+, ESC a DiscoverEU pomáhají budovat tento pocit společné evropské identity a zaslouží si posílit a nabídnout všem mladým lidem v Evropě.

Vědí ale doopravdy, co pro ně Evropa dělá? Domníváme se, že ne. Vliv EU na společnost – zvláště mladou – je třeba více zviditelnit a lépe zprostředkovat. Rozhodování institucí EU má obrovský vliv a mladé by to mělo přimět k většímu zájmu o evropské záležitosti. Jak? Nabízí se dvě možnosti: instituce EU musí přijít s takovým poselstvím, v němž nepřehlédnutelně předvedou, jak přímo se rozhodování na úrovni EU propisuje do jejich životů. Současně by měly rozšířit programy, které mladým lidem dávají další možnosti dozvídat se více o EU, více s ní zažít a více ji objevovat. Tak může sílit pocit sounáležitosti, empatie, provázanosti a přátelství mezi Evropany.

Různé instituce EU se velmi snaží oslovovat občany a nejrůznější kampaně a nástroje přinášejí výrazná zlepšení, nelze však říci, že by to stačilo. V praxi se s realitou mladých lidí často dosti míjejí.

EU se hodně zlepšila v práci se sociálními médii i v kampaních cílených na mládež, pořád se ale vyjadřuje odtažitě a tím spíše to platí pro mládež všech kategorií v našich společnostech. EU musí na své komunikaci více zabrat a zapracovat do ní nové kontaktní metody, jako je zapojení nevládních organizací se zaměřením na mládež v roli ambasadorů mladých, budování decentralizovaných komunikačních platforem a propagace, která srozumitelně prováže politiky EU s realitou všedního dne. Proto je nutně zapotřebí zkoušet nové komunikační postupy a přímo zapojovat mladé lidi do tvorby a realizace kampaní a dalších komunikačních projektů. 

2. Jak můžeme hlasu mladých zajistit větší pozornost?

Že je vezmeme vážně a uznáme jejich hodnotu. Instituce mají možnost i schopnost dodat hlasu mladých lidí větší intenzitu, někdy však schází vůle poskytnout prostor, podporu, příležitosti a nástroje k jejich opravdu smysluplnému zapojení. Zapojit mládež nemá znamenat seznam odrážek: pozveme je na veřejnou akci, vyfotíme se na sítě a jejich příspěvky hodíme do koše. Zapojení mladých musí mít reálný dosah, to jest mladí musí vidět výsledky své snahy a změny, kterých díky ní dosáhli.

Naslouchat více mladým vyžaduje podporu institucí, například přizváním jejich zástupců do rozhodujících orgánů. Neobejde se to ani bez budování důvěry, což nelze zařídit přes noc, bez kvalitního prostoru a procesů ke společné práci. To si žádá odpovídající finance a instituce potřebují mít kapacity na podporu lepší spolupráce s mladými lidmi a jejich zapojení do rozhodování. Nutností jsou investice, skutečné odhodlání a čas.

Bruno António působí jako výkonný ředitel organizace DYPALL Network. Jedná se o evropskou platformu organizací občanské společnosti, místních orgánů a výzkumných institucí na podporu účasti mladých lidí na místním rozhodování. V posledních 12 letech se Bruno odborně věnuje problematice mládeže a vystupuje jako externí konzultant pro různé instituce, jako je Evropská komise a Rada Evropy. Předtím byl generálním tajemníkem Youth for Exchange and Understanding a výkonným ředitelem ECOS – Cooperativa de Educação, Cooperação e Desenvolvimento. Je absolventem oboru sociálního vzdělávání na Univerzitě Algarve v portugalském Faru.