Pokrok Evropy v plnění cílů udržitelného rozvoje se výrazně zpomaluje, což vyvolává obavy ohledně dosažení těchto cílů do roku 2030. Ze zprávy o udržitelném rozvoji Evropy pro rok 2025, kterou zveřejnila Síť OSN pro řešení udržitelného rozvoje (SDSN), vyplývá, že pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje byl v letech 2020 až 2023 oproti předchozímu období poloviční.

V letech 2016 až 2019 se pokrok zvýšil o 1,9 bodu, v letech následujících však klesl na pouhých 0,8 bodu. Ke zpomalení dochází v době prohlubujících se environmentálních, sociálních a geopolitických problémů. Jedním ze závažných problémů je i nadále cíl udržitelného rozvoje č. 2 (Konec hladu), protože v celé Evropě přetrvávají problémy s potravinovým zabezpečením a udržitelností.

V samostatné studii vypracované pro Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se upozorňuje, že se musí změnit stravovací návyky, aby došlo ke zlepšení v oblasti udržitelného zemědělství a veřejného zdraví.

V souvislosti s nástupem nového vedení do čela EU vyzvali odborníci k posílení politik a investic, aby pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje získal na dynamice. Klíčový význam mají globální spolupráce a financování. Předpokládá se, že 4. mezinárodní konference o financování rozvoje, která se bude konat v červnu 2025 ve Španělsku, bude zaměřena na zvýšení finanční podpory určené na udržitelnost.

Místopředseda SDSN a vedoucí kolektivu autorů výše uvedené zprávy Guillaume Lafortune varoval, že rostoucí geopolitické napětí podrývá úsilí o udržitelnost, přesto však neztrácí optimismus.

„Svět je čím dál tím víc nebezpečný, nestabilní a nejistý,“ prohlásil. „Lidé, zejména mladí, ale zároveň chtějí udržitelný rozvoj. Vzhledem k velikosti globální ekonomiky a k dostupným technologiím by svět mohl dospět k plně udržitelnému rozvoji.“

„Hlavní hybnou silou při plnění cílů udržitelného rozvoje jsou udržitelné potravinové systémy. Rychlejší přijímání opatření vyžaduje ambicióznější mechanismy, které zajistí živobytí zemědělcům, drobným výrobcům potravin i dalším zainteresovaným stranám celého potravinářského řetězce. Musíme se ale také zabývat nespravedlivými rozdělováním a zajistit spravedlivou transformaci,“ prohlásil předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) v EHSV Peter Schmidt a zároveň vyzval k většímu zapojení občanské společnosti.

Zbývá nám pouhých pět let, takže EU se teď musí rozhodnout. Buď podnikne razantní kroky, nebo jí hrozí, že nedostojí svým závazkům a nezajistí udržitelnou a spravedlivou budoucnost. (ks)