Každých pět let volí evropští občané své zástupce do Evropského parlamentu (EP), který je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. V roce 2024 v něm tak v rámci desátého volebního období zasedne 720 nově zvolených poslanců. Během svého pětiletého funkčního období budou mít rozhodující vliv na to, jak bude vypadat nejen Evropa, ale i její orgány, instituce a politiky, jaké postavení bude zaujímat v polarizovaném globálním světě a do jaké míry zůstane věrna svým společným hodnotám.

Každé volby jsou důležité, neboť jsou základem demokracie. Víme však také, že demokracie je mnohem víc než jen volby. V dnešní době jsme svědky toho, že demokraticky zvolené vlády jednají sice demokraticky, zároveň však podkopávají právní stát. Ani spravedlivé a svobodné volby totiž nejsou samy o sobě zárukou demokracie a ani jediným faktorem, od kterého se odvíjí. Proto by se voliči měli do voleb aktivně zapojit.

Posledních pět let bylo poznamenáno řadou téměř existenčních výzev pro Evropskou unii. Museli jsme se vypořádat s brexitem a jeho důsledky. Poté vypukla pandemie covidu-19 a Rusko zahájilo svou brutální a nelidskou invazi na Ukrajinu, která způsobila závažné hospodářské problémy, včetně energetické krize a vysoké míry inflace. Všechny tyto nečekané překážky se nám podařilo překonat a zároveň jsme pokračovali v plnění našich klíčových strategických cílů v podobě dvojí transformace na ekologickou a digitálně konkurenceschopnou ekonomiku. Změny v geopolitickém prostředí vedly Evropskou unii a její demokratické partnery k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko. Snížili jsme také rizika spojená se závislostí na Číně a postavili naše vztahy s USA na nebývale pevný základ. Unie rovněž spustila vůbec první program pro evropský obranný průmysl, který přinese své ovoce v nadcházejících letech.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 se bude rozhodovat o osudu celé Evropy. Volební kampaň musí reagovat na očekávání občanů a brát v potaz jejich úlohu v evropském rozhodovacím procesu. Otázky jako migrace, změna klimatu nebo podpora Ukrajiny, která brání své území před ruskou agresí, se nepochybně týkají každého z nás, komu leží na srdci svoboda, demokracie a mír. Zvolení politici budou muset vynaložit veškeré své úsilí, aby se jim podařilo účinně restartovat politiku rozšíření. V debatách s kandidáty o jejich poslání na příštích pět let je třeba jim připomenout, že v případě zvolení budou muset mít na paměti, že Evropská unie je součástí roztříštěného světa, který je rozdělen na demokracie a autoritářské režimy. V zemích po celém světě, které dohromady čítají na 4 miliony obyvatel, se přitom v roce 2024 budou konat volby.

My v Evropě budeme s napětím očekávat, jak se rozhodnou Američané, kteří půjdou k volbám, aby si zvolili nového prezidenta. Transatlantické vztahy proto budou v našich evropských předvolebních debatách důležitým tématem. Evropští politici i politické strany se musí ze všech sil snažit, aby zapojili občany a dodali jim odvahu vyjádřit svůj názor. S ohledem na geopolitickou nejistotu je to dnes důležitější než kdy jindy. Politické strany, které vysílají do voleb své kandidáty, mají často na otázky, které mají zásadní význam pro náš život, rozdílné názory. Pouze pokud se jakožto občané zapojíme do diskuse s těmito kandidáty a půjdeme k volbám, budeme mít možnost vyjádřit svůj názor a ovlivnit budoucnost Evropy, která je i naší budoucností. Někdy jsme z toho všeho frustrovaní a otrávení. Ale právě proto je tak důležité, abychom se aktivně zapojili do předvolební politické diskuse.

V roce 2019 přesáhla účast ve volbách do Evropského parlamentu vůbec poprvé 50 %. Tento nárůst volební účasti lze částečně vysvětlit hlasováním mladých Evropanů. Na jedné straně je dobrou zprávou, že polovina oprávněných voličů svého práva využila. Na druhou stranu to však znamená, že každý druhý z nás, evropských občanů s volebním právem, k volbám nešel. V roce 2024 si nemůžeme dovolit, aby o tom, kdo nás bude zastupovat v evropském rozhodovacím a legislativním procesu, rozhodli jiní. Nízká účast snižuje legitimitu zvolených politiků a následně oslabuje i jejich postavení v Evropském parlamentu. Hlavním úkolem politických stran je tedy povzbudit své potenciální voliče, aby se voleb zúčastnili.

Evropští občané mají již desítky let za to, že je v EU zastupují jejich vládní činitelé. Volby v roce 2024 tak nabízejí příležitost ukázat, jaký vliv má ve skutečnosti EP jakožto zástupce občanů. Někteří z nich půjdou k volbám vůbec poprvé. V pěti členských státech budou moci hlasovat dokonce i 16letí. Mladí lidé budou mít od politiků různá očekávání. Ukázalo se to během Konference o budoucnosti Evropy a slýcháme to i nyní během panelových diskusí s občany, které v návaznosti na tuto konferenci pořádá Evropská komise. Politici by měli k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu přistupovat jako k procesu formování nové generace voličů a politiků a považovat je za příležitost, jak podpořit transparentní politickou výchovu a přispět k budování identity a důvěry.

Evropský parlament se ve své komunikační strategii před evropskými volbami v roce 2024 zaměřuje na mobilizaci nevoličů a prvovoličů, na podporu dalších zúčastněných stran, včetně médií, nevládních organizací, podniků a jednotlivců, a také na podnícení nestranické angažovanosti evropských občanů a organizací s cílem propagovat význam voleb.

Již dnes jsme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu svědky zahraničního vměšování a hybridních dezinformačních kampaní, které podkopávají důvěru v instituce a politiky a šíří rétoriku, jež rozděluje společnost. Dochází k tomu již před volbami, během voleb bude těchto aktivit ještě přibývat a otráví i atmosféru v povolebním období. Dezinformace je zapotřebí potírat prostřednictvím zákonů. Vnitrostátní ani evropská opatření na to samy o sobě stačit nebudou. Potřebujeme značné finanční prostředky na podporu celospolečenského přístupu k odhalování dezinformací a těch, co je šíří, neboť ovlivňují každodenní život lidí a jejich strategická rozhodnutí.

V těchto volbách se bude rozhodovat o budoucnosti demokracie, svobody a bezpečnosti. A záležet bude na každém hlasu.

Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu (skupina ELS)

Stále více evropských občanů se obává, že se jim nepodaří najít důstojné bydlení, které pro ně bude cenově dostupné. Jsou vystaveni rizikům, jako je nevhodné bydlení, finanční tlak, nejistota v oblasti bydlení a dokonce bezdomovectví. Nedostupné bydlení může mít vliv na zdraví a dobré životní podmínky občanů, vést k nerovným životním podmínkám a příležitostem a způsobit náklady na zdravotní péči, nižší produktivitu a škody na životním prostředí.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydal na konferenci, kterou nedávno uspořádal v Bruselu, jasné varování: krize v oblasti bydlení se v Evropě prohlubuje, což s sebou nese řadu vedlejších účinků.

Podle nedávné studie nadace Eurofound postihuje krize v oblasti bydlení zejména mladé lidi a znemožňuje jim, aby se odstěhovali od rodičů. Věk, kdy alespoň 50 % lidí v EU žilo mimo domov rodičů, se mezi lety 2007 a 2019 zvýšil z 26 na 28 let. K největšímu nárůstu počtu osob ve věku 25–34 let, kteří žijí se svými rodiči, došlo v letech 2010 až 2019 ve Španělsku, Chorvatsku, Itáliu, na Kypru, v Belgii, Řecku a Irsku.

EHSV se již řadu let snaží upozornit na problémy s bydlením v celé EU. V roce 2020 přijal Výbor stanovisko Všeobecný přístup k důstojnému a dlouhodobě udržitelnému a finančně dostupnému bydlení, které vypracovali jeho členové Raymond Hencks a András Edelényi, a vyzval k vytvoření evropského akčního plánu pro bydlení.

Cílem EHSV je s pomocí doporučení, jež zazněla na konferenci, vnést do diskuse na toto téma politický impulz a zajistit, aby byla krize v oblasti bydlení v EU zařazena na program jednání nového Evropského parlamentu a Komise v období 2024–2029. Evropská unie musí v boji proti nedostatku důstojného a cenově dostupného bydlení spojit síly. (mp)

Nastal čas strategicky překoncipovat jednotný trh EU. „Svět je teď úplně jiný než před 30 lety, a proto je nutné přizpůsobit jednotný trh nové mezinárodní situaci,“ řekl v diskusi na plenárním zasedání EHSV dne 20. března 2024 bývalý italský premiér Enrico Letta.

Enrico Letta, který v současnosti vede Institut Jacquesa Delorse, představil hlavní myšlenku své zprávy na vysoké úrovni o budoucnosti jednotného trhu. Zdůraznil při tom, že bude nutné uplatňovat v rámci jednotného trhu geopolitický přístup a klást důraz na strategickou autonomii Evropy a na takové stěžejní oblasti, jako je obrana, telekomunikace, energetika a finanční sektor.

„Čelíme nyní úplně jiné geopolitické situaci než před 30 lety. Musíme se teď tedy zamyslet nad tím, jak toto nové světové uspořádání ovlivní jednotný trh a jeho budoucí vývoj. Je třeba zaujmout nový přístup, který bude zahrnovat i takové otázky, jako je obrana a rozšíření,“ prohlásil Enrico Letta.

Předseda EHSV Oliver Röpke upozornil, že úspěšnost jednotného trhu je třeba posuzovat nejen ekonomickým úhlem pohledu, ale také na základě očekávání a kvality života evropských občanů. „EHSV je toho názoru, že jednotný trh má být hlavně přínosný pro občany a že vedle práva přestěhovat se jinam musí mít člověk rovněž právo zůstat ve své zemi.“

I Enrico Letta zdůraznil, že jednotný trh tu má být především pro lidi a má jim sloužit. Poukázal na to, že spolu s konkurenceschopností hospodářství je třeba zajistit sociální ochranu a že právo přestěhovat se jinam a právo zůstat ve své zemi jsou dva aspekty téže svobody: „Odliv mozků má v některých zemích katastrofální dopad. Musíme lidem zaručit, aby mohli zůstat ve své zemi a také se do ní vrátit. V současné době probíhá volný pohyb pouze jedním směrem, což narušuje konkurenceschopnost a působí v Evropě velké problémy.“ (mp)

Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropská komise uspořádaly společně konferenci na téma Vzácná onemocnění v EU – společné opatření zaměřené na utváření budoucnosti evropských referenčních sítí (ERN), která proběhla 8. března 2024 v Bruselu v rámci zahajovací akce projektu JARDIN. Záměrem bylo odstartovat společnou evropskou iniciativu v oblasti vzácných onemocnění, která by pomohla provázat evropské referenční sítě s vnitrostátními systémy zdravotní péče a do níž by se jednotně zapojily orgány EU, evropské země, organizace občanské společnosti, sdružení pacientů, vědecká obec, odborníci z praxe a ředitelé nemocnic.

Pro zdravotnické systémy v EU je nesmírně obtížné poskytovat kvalitní a nákladově efektivní péči v případě vzácných nebo málo rozšířených komplexních onemocnění, které v každodenním životě postihují asi 30 milionů Evropanů. Z tohoto důvodu je nezbytné využít potenciál evropských referenčních sítí, což jsou virtuální sítě poskytovatelů zdravotní péče z celé Evropy. Jejich smyslem je usnadnit diskusi o komplexních nebo vzácných onemocněních a chorobách, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů.

Cílem společného opatření JARDIN je provázat tyto evropské referenční sítě s vnitrostátními systémy zdravotní péče a posílit jejich udržitelnost. V souvislosti s těmito sítěmi mají být rovněž stanoveny klinické postupy pro jednotlivé země. Dále pak mají být vytvořeny vnitrostátní referenční sítě, které budou kopírovat a doplňovat fungování evropských referenčních sítí, a struktury pro pacienty bez diagnózy.

Na projektu JARDIN se podílí 27 členských států EU, Norsko a Ukrajina. Jeho koordinaci má na starosti Rakousko. Celkový finanční příděl na nadcházející tříleté období činí 18,75 milionu EUR (15 milionů EUR bude vyčleněno z rozpočtu EU a 3,75 milionu EUR poskytnou členské státy). Tento projekt by měl členským státům EU pomoci vylepšit jejich vnitrostátní plány v oblasti vzácných onemocnění, a to mj. prostřednictvím doporučení, plánů a zpráv, jež budou vypracovány na základě konkrétních pilotních projektů. (mp)

Na našem hlasu záleží!

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

naše demokratické země prodělávají řadu zkoušek, které postihly Evropu od začátku ruské agrese na Ukrajině a jež mají pro všechny členské státy Unie i pro ni samotnou závažné sociální, politické a finanční důsledky. Přesto jsem i nadále přesvědčen o tom, že evropští občané drží v těžkých dobách dohromady, jsou svorní a odhodlaní razit cestu kupředu a budovat takovou Evropu, kterou do budoucna chtějí pro sebe i pro příští generace. To jim umožňují volební urny, kde odevzdávají své hlasy pro ty, kteří budou o Evropě rozhodovat.

Jelikož budou mít nadcházející volby do Evropského parlamentu zásadní vliv na to, jakým směrem se bude EU v příštích pěti letech ubírat, spojil EHSV své síly s Evropským parlamentem a společně podepsaly memorandum o porozumění týkající se spolupráce v rámci příprav na volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční 6. až 9. června 2024.

Ze zkušeností vyplývá, že účast ve volbách do Evropského parlamentu bývá nižší než u vnitrostátních voleb. EHSV bude proto nadcházející volby do Evropského parlamentu mohutně propagovat a zmobilizuje svou síť sdružující 90 milionů lidí – z řad organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších organizací občanské společnosti –, aby pomohl zvýšit volební účast.

Některá opatření již za tímto účelem přijal, například uspořádal ve dnech 4. až 7. března Týden občanské společnosti, na němž se sešlo přes 800 zástupců organizací občanské společnosti a mládežnických organizací, aby se společně zamysleli nad blížícími se volbami a budoucností EU.

Na svém březnovém plenárním zasedání přijal EHSV usnesení, v němž vyzval občany, aby šli volit. Pod heslem #USEYOURVOTE byly vytvořeny zvláštní internetové stránky, kde lze nalézt nejrůznější aktivity, akce a iniciativy členů a zaměstnanců EHSV. Klíčovou roli bude hrát osvětová činnost členů na místní úrovni.

Dne 4. května otevřou všechny orgány a instituce EU své brány, aby oslavily demokratickou angažovanost ve volbách a připomněly si výročí Schumanovy deklarace. V mezičase poběží naši nadšení zaměstnanci v týmovém dresu „Running for Europe“ dne 26. května bruselskou „dvacítku“, aby propagovali kampaň „Využijte svůj hlas“. Nesmíme totiž zapomínat, že čím více lidí půjde volit, tím bude naše demokracie pevnější. S rostoucí účastí roste i legitimita přijatých rozhodnutí. V letošních volbách je obzvlášť důležité, aby občané – zejména mladí lidé – šli k urnám a odevzdali svůj hlas. Mohou tím něco změnit a zajistit Evropě image, na niž budou hrdí.

Občanská společnost bdí nad obecnými zájmy evropských občanů, a proto může v této kampani sehrát klíčovou roli, zejména pokud jde o propagování důležitosti voleb a povzbuzování lidí, aby šli volit.

Spolupracujme, oslovme občany a organizace občanské společnosti na všech úrovních (evropské, celostátní i regionální) a začněme se s nimi skutečně bavit. Naslouchejme jim a sdělme pak našim politickým představitelům, co tyto organizace, které sdružují miliony občanů a které my zastupujeme, od nových poslanců Evropského parlamentu a nových komisařů v příštích pěti letech očekávají.

Na našem hlasu záleží! #USEYOURVOTE

S pozdravam,

Aurel Laurenţiu Plosceanu, místopředseda pro komunikaci

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

7. května 2024 se bude od 10:30 do 16:00 v Bruselu konat 8. evropský den svobodných povolání, který pořádá zájmová skupina Evropského hospodářského a sociálního výboru Svobodná povolání.

Letos budeme společně diskutovat o tom, jak podpořit modrou dohodu pro EU na odborné úrovni. Za účasti předních činitelů Evropské komise, Evropského parlamentu a členských států se zamyslíme nad tím, jakým způsobem bychom mohli řešit narůstající problémy v oblasti vodního hospodářství.

Voda je životně důležitým, ale stále vzácnějším zdrojem. Světová populace roste, a spolu s ní roste i poptávka po vodě. Téměř dvě třetiny evropských občanů soudí, že má jejich země závažný problém s kvalitou či dostatečným množstvím vody. Dostupnost, kvalitu a množství vody přitom do budoucna ještě zhorší změna klimatu. Nepodnikneme-li žádné kroky, pak by mohlo dojít k tomu, že se budou s nedostatkem vody a vodní chudobou po celém světě potýkat stále větší části občanské společnosti, což bude mít dalekosáhlé důsledky z hlediska potravinového zabezpečení, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské, sociální a politické stability.

Na této konferenci, která je považována za zajímavou a důležitou platformu pro přední evropské odborníky, budeme diskutovat o tom, jak by mohly svobodné profese pomoci nalézt inovativní řešení, která by umožnila realizovat modrou dohodu pro EU a zmírnit problémy v oblasti vody, kterým bude Evropa i zbytek světa v nadcházejících letech a desetiletích čelit.

K dispozici bude simultánní tlumočení v anglickém, německém a italském jazyce. Konference je veřejně přístupná. Můžete se jí zúčastnit osobně, nebo na dálku. V obou případech je nutné se předem zaregistrovat.

Zaregistrovat se můžete do 2. května 2024, a to na internetové stránce pro registraci účastníků.

skupina Zaměstnanci v EHSV

Klíčem k úspěchu ekologické transformace jsou energetická družstva a energetická společenství. Komise jim však v Akčním plánu pro větrnou energii v Evropě nepřisuzuje patřičný význam. Zdá se, že akční plán nebere v úvahu stále silnější námitky vůči novým větrným parkům.

Evropská komise předložila v říjnu Evropský akční plán pro větrnou energii s cílem zajistit, aby přechod na čistou energii probíhal v souladu s konkurenceschopností průmyslu a aby byla větrná energie i nadále evropským úspěchem.

Větrná energie je důležitou součástí výroby elektřiny s nulovými čistými emisemi do budoucna, jelikož dodává více než třetinu elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě a představuje více než 17 % celkové evropské výroby elektřiny.

Zdá se však, že akční plán Komise opomíjí rostoucí nesouhlas s novými větrnými parky, který zaznívá mj. z řad ochránců krajiny a přírody a projevuje se odmítavými reakcemi v duchu zásady NIMBY (Not In My Backyard).

Pro překonání tohoto nesouhlasu a k zajištění širokého sdílení přínosů tohoto přechodu mají zásadní význam družstva a společenství, jež jsou hybnou silou místní činnosti občanů, kteří se tak mohou stát aktéry této transformace. Kromě toho jsou důležitá i pro to, aby mohla výroba energie z obnovitelných zdrojů přinést nový, decentralizovanější systém výroby energie.

Pracovní plán Komise se místo toho zaměřuje pouze na velké podniky. To bude mít na tento proces negativní dopad, sníží jeho přijetí ze strany společnosti a může ohrozit transformaci. Komise by měla přehodnotit rozsah svého akčního plánu a do sedmého pilíře zahrnout účast občanů.

Měla by zajistit, aby se nabídky neodvíjely výlučně od cen a aby zohledňovaly otázky životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kolektivního vyjednávání, což EHSV nedávno doporučil ve svém stanovisku k tomuto tématu.

EHSV se letos v březnu zúčastnil 68. zasedání Komise OSN pro postavení žen – hlavního mezinárodního a mezivládního orgánu, jenž bojuje za genderovou rovnost –, které se konalo v New Yorku.

Bylo to vůbec poprvé, co se EHSV zúčastnil největšího výročního jednání OSN věnovaného posílení postavení žen, které se letos zaměřilo na odstranění chudoby žen. EHSV, který zde tlumočil názory evropské občanské společnosti, jež usiluje o zajištění genderové rovnosti, představil v této souvislosti desetibodové prohlášení obsahující opatření, která by umožnila zlepšit ekonomickou situaci žen i jejich sociální ochranu.

Delegaci EHSV vedl předseda Oliver Röpke, který genderovou rovnost považuje za jednu z hlavních priorit své práce i svého působení ve funkci předsedy. Jak při této příležitosti uvedl, „EHSV se dlouhodobě zasazuje o to, aby se v EU i ve světě realizovaly politiky, které by podpořily genderovou rovnost a řešily hospodářské a sociální rozdíly, s nimiž se dnes ženy a dívky potýkají. Je to však poprvé, co máme jakožto evropská občanská společnost svorně možnost seznámit s naší činností účastníky, kteří se tomuto společnému boji za nastolení genderové rovnosti po celém světě věnují na té nejvyšší možné úrovni. Chudoba není genderově neutrální, a proto ani naše reakce na ni taková být nesmí a nemůže.“

Zmíněné desetibodové prohlášení Výboru odráží jeho postoj k náplni 68. zasedání Komise OSN pro postavení žen. Opatření, která jsou v něm uvedená, mají v souladu s prioritami EU podporovat genderovou rovnost, bojovat proti chudobě a posílit z genderového hlediska instituce. Kromě toho je podle Výboru zapotřebí se soustředit na ochranu žen před všemi formami násilí, zajištění dostupných zdravotnických služeb, spravedlivé zastoupení žen na trhu práce, prosazování vedoucího postavení žen a zajištění rovných příležitostí prostřednictvím vzdělávání.

„Přál bych si, abych za rok mohl říci, že účast EHSV na tomto zasedání Komise OSN pro postavení žen dodala těmto požadavkům na váze. Můžeme a měli bychom k této otázce přistupovat kriticky. Musíme znát upřímný názor občanské společnosti, zúčastněných subjektů, nevládních organizací i institucí usilujících o dosažení onoho společného cíle, jenž nám všem leží na srdci, a to větší rovnosti jak v Evropě, tak i ve světě. Můžeme a měli bychom jít v tomto ohledu příkladem,“ prohlásil předseda Röpke. EHSV byl součástí delegace EU, kterou vedli zástupci předsednictví EU a v rámci níž plnil společně s Evropským parlamentem úlohu pozorovatele. Kromě předsedy se této delegace zúčastnily Christa Schweng, Marija Minčeva, Cinzia del Rio, Maria Nikolopoulou, Chiara Corazza a předsedkyně skupiny EHSV Rovnost Sif Holst. (ll)

Přijďte 4. května do EHSV na Den otevřených dveří!

Označte si v diáři sobotu 4. května 2024 jako den, kdy se v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV) bude jako každý rok konat interinstitucionální Den otevřených dveří EU. Budeme oslavovat demokracii v Evropě a zaměříme se na nadcházející červnové volby do Evropského parlamentu. Je to příležitost dozvědět se něco o EU, zapojit se do občanské společnosti a zjistit, jak Vaše názory a Váš hlas mohou ovlivnit budoucnost Evropy.

Důvody k návštěvě EHSV v Den otevřených dveří

• Budova Jacques Delors: Prozkoumejte ikonickou budovu EHSV v ulici Belliard, která je centrem organizované občanské společnosti v Evropě. Přesvědčte se na vlastní oči, jak se zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců, ochránců životního prostředí, spotřebitelů a dalších zájmových skupin angažují v utváření politik EU.
• Interaktivní učení: Zapojte se do intenzivních diskusí se členy EHSV a debatujte o tématech, která Vás zajímají. Zjistěte, jak sociální dialog ovlivňuje právní předpisy EU a jak můžete vyjádřit svůj názor. 
• Aktivity pro všechny věkové kategorie: Odneste si vzrušující zážitky z vynikající živé hudby, interaktivních her, při nichž si otestujete své znalosti o EU, a z malování na obličej pro ty nejmenší. Odneste si domů nějaký dárek na památku nebo třeba karikaturu a pořiďte si z tohoto dne zábavnou fotku ve fotoautomatu.
• Zevrubné diskuse: Získejte zasvěcený pohled na to, jak se EHSV podílí na utváření udržitelné, prosperující a inkluzivní Evropy pro všechny. Získejte možnost se zapojit do krátkých tematických diskusí se členy EHSV a debatujte o konkrétních tématech, která Vás zajímají. Je to jedinečná příležitost, jak získat cenné poznatky přímo z centra tvorby evropských politik.
• Síla občanské společnosti: Poznejte, jak se EHSV snaží překonat bariéry, které občané pociťují ve vztahu k EU. Sledujte, jak se snoubí různé názory, aby společně prosazovaly sociální spravedlnost, ochranu životního prostředí a mnoho dalších pozitiv pro silnější Evropskou unii.

Oslava na kolech

Aby nadšení neznalo mezí, přijede 4. května do EHSV skupina cyklistů. Někteří z těchto loajálních členů EHSV a řada dalších jednotlivců pojedou 500 km z Francie do Bruselu na kole, aby propagovali volby do Evropského parlamentu. Přijďte jim spolu s námi fandit, až budou přijíždět k EHSV, a dozvíte se více o jejich inspirativním poslání, o průběhu cesty a problémech, s nimiž se na trase setkali.

Je to víc než jen návštěva, je to zážitek

Den otevřených dveří v EHSV je příležitost k seznámení se s Evropou, k oslavě demokracie a k objevení síly občanské společnosti. Ať již jste ostřílení fandové EU, euroskeptici či zvědaví nováčci, máme tu pro Vás pro všechny od každého trochu. Přijďte to prozkoumat, dozvědět se něco nového a zapojit se do dění v srdci evropské demokracie!

Sledujte nás a dozvíte se víc!

K účasti není nutné se registrovat předem. Budeme Vás informovat o konkrétních aktivitách a zajímavých událostech, které nás v příštích týdnech čekají. Sledujte nás na sociálních sítích a navštivte naše internetové stránky (www.eesc.europa.eu/openday), kde najdete aktuální informace.

Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost zažít EU na vlastní kůži! (cg)

#EuropeDay #UseYourVote

Předsedové Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a Evropského parlamentu (EP) Oliver Röpke a Roberta Metsola podepsali dne 27. února memorandum o porozumění týkající se spolupráce v rámci příprav na volby do Evropského parlamentu.

Cílem partnerství je prohloubit spolupráci obou institucí na propagaci voleb do Evropského parlamentu, zvýšit volební účast – zejména u nevoličů a prvovoličů – a bojovat proti manipulaci s informacemi.

EHSV a EP se mimo jiné dohodly, že posílí svou spolupráci na informování o volbách, sladí organizaci svých akcí, jako je Den otevřených dveří nebo Týden občanské společnosti, a budou sdílet informace na platformách „Společně.EU“ a „Co dělá Evropa pro mě“.

Předseda EHSV Oliver Röpke prohlásil: „Volby do Evropského parlamentu budou zkouškou pro demokracii v Evropě. EHSV může být platformou, kde bude občanská společnost tuto demokracii bránit. Vítám toto memorandum o porozumění, které jsme dnes s Evropským parlamentem podepsali, protože nám umožní se více angažovat v předvolební kampani a přesvědčovat voliče, aby šli k urnám. EHSV a Evropský parlament jsou partnery a spojenci.“

V memorandu jsou nastíněny konkrétní oblasti, v nichž by měla být spolupráce mezi EHSV a Evropským parlamentem před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 rozvíjena a zintenzivněna. (kn/ll)