Daniela Vancic

Evropská občanská iniciativa (ECI) je skutečně jedinečná: nikde na světě neexistuje žádný jiný nástroj, díky němuž by měli občané možnost přímo ovlivňovat legislativu. A přesto není tato iniciativa stále náležitě uznána, píše Daniela Vancic, vedoucí pro evropskou politiku a prosazování zájmů v organizaci Democracy International, která se s námi podělila o tři nápady, jak zajistit, aby měla ECI větší dopad.

Evropská občanská iniciativa (ECI) je hned po volbách do Evropského parlamentu druhým nejúčinnějším demokratickým nástrojem EU. Za 13 let existence se do různých evropských občanských iniciativ zapojilo více než 20 milionů občanů, a osvědčila se tak jako zásadní platforma pro účast veřejnosti. Navzdory svému potenciálu se však ECI jen zřídka dostává zaslouženého uznání.

Ráda bych vysvětlila, proč je ECI důležitá a které tři nápady by mohly její dopad ještě zvýšit.

Úloha ECI v polarizovaném světě

Proč je evropská občanská iniciativa skutečně jedinečná? Nikde jinde na světě totiž takový nástroj neexistuje. Tato iniciativa umožňuje občanům přímo ovlivňovat právní předpisy. Stačí jen, když ji podpoří občané z alespoň sedmi členských států EU. V době rostoucí politické polarizace představuje ECI důležité pojítko mezi občany a politickými činiteli, neboť podporuje spolupráci, umožňuje navazovat kontakty a vede ke skutečným změnám.

Podstatou evropské občanské iniciativy je přimět lidi k tomu, aby se zapojili do utváření politiky. Sdružuje různé skupiny, podněcuje veřejnou diskusi a umožňuje, aby byly názory občanů slyšet na evropské scéně. Například iniciativa My Voice, My Choice, kterou nedávno podepsalo více než milion občanů, vedla k mobilizaci celé řady aktivistů, organizací a veřejných činitelů (včetně osobností mezinárodního věhlasu, jako je Barack Obama) a podnítila rozsáhlejší diskusi o základních hodnotách. Takováto mobilizace trvale obohacuje nejen danou věc, ale také samotnou demokracii.

Klíčové je jednat v pravý čas

ECI skýtá obrovský demokratický potenciál, který však lze plně využít pouze v případě, že orgány EU jednají včas. Ačkoli některé iniciativy, jako například kampaň Konec doby klecové, vedly k pozitivním změnám v politikách EU, legislativní opatření jsou často přijata až dlouho poté, co veřejnost danou evropskou občanskou iniciativu podpořila. To může být pro občany i občanskou společnost frustrující, kteří tak mohou důvěru v tento proces ztratit.

V zájmu zachování dynamiky by EU měla zvážit rychlejší zpracování těch evropských občanských iniciativ, které se těší mimořádně vysoké podpoře veřejnosti. Přijetí právních předpisů EU sice vyžaduje určitý čas, nicméně má-li evropská občanská iniciativa jasnou a rozsáhlou podporu, měla by jí být věnována zvláštní pozornost. Občané by měli mít možnost vidět, že jejich návrhy jsou rychle realizovány, a občanská iniciativa se tak stala katalyzátorem včasných změn a nástrojem vlivu.

Úloha organizací občanské společnosti při prosazování evropské reformy

Ústředním prvkem evropské občanské iniciativy byly vždy organizace občanské společnosti, které mobilizovaly občany a zvyšovaly povědomí o potenciálu tohoto nástroje. Organizace, jako je Democracy International, hrály od samého počátku klíčovou úlohu při rozvoji a podpoře evropské občanské iniciativy. Tím však úloha občanské společnosti nekončí.

Tyto organizace se musí i nadále zasazovat o reformy, které mohou posílit evropskou občanskou iniciativu jako demokratický nástroj. Například by mělo být možné, aby se prostřednictvím evropské občanské iniciativy daly navrhnout změny Smluv EU, což sice zatím nelze, ale mohlo by to mít zásadní dopad na budoucnost Evropy. Jak pokračují diskuse o reformě Smluv, je stále jasnější, že EU potřebuje takovou smlouvu, díky níž bude schopna čelit výzvám a využít příležitostí, jež dnešní doba přináší. Je proto důležitější než kdy jindy, aby evropská občanská iniciativa byla rozšířena, a občané tak mohli zasednout k jednacímu stolu.

ECI jako zdroj inspirace pro jednotlivé politiky

Evropská občanská iniciativa musí být ambicióznější. Jednou z možností, jak její potenciál plně využít, je zohlednit i takové iniciativy, které nesplňují formální kritéria. Ne každá skvělá myšlenka dosáhne hranice jednoho milionu podpisů, což však neznamená, že nestojí za zvážení. Vést kampaň na podporu evropské občanské iniciativy není vůbec snadné, zejména pokud má probíhat ve vícero jazycích a zemích. A i v případě těch nejlepších nápadů mohou chybět zdroje potřebné pro splnění vysokých požadavků na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu.

Například iniciativa požadující přijetí aktu o jednotném komunikačním tarifu z roku 2012 nebyla podle standardní definice „úspěšná“, vedla však k zavedení „roamingu za domácích podmínek“, který vstoupil v platnost o pět let později, z čehož dnes mají užitek miliony Evropanů, kteří při cestování přes hranice mohou bezplatně využívat datový roaming. Z toho vyplývá, že i ty evropské občanské iniciativy, které svým podpisem nepodpoří dostatek občanů, mohou vést ke změně určité politiky. EU by měla být připravena zvážit všechny návrhy, které občané předloží, a to i ty, které nesplní limit jednoho milionu podpisů, a využít je jako zdroj inspirace pro budoucí právní předpisy.

Hlavní poznatky

Evropská občanská iniciativa je neuvěřitelně cenným nástrojem pro posílení demokracie v Evropě, a to zejména v době, kdy jsou demokratické hodnoty na celém světě ohroženy. Umožňuje občanům předkládat jejich návrhy na úrovni EU, mobilizovat veřejnou podporu a dosáhnout hmatatelného dopadu. Vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa již dospěla do zralejší podoby, je načase zamyslet se nad tím, jak tento jedinečný nástroj rozšířit a vytvořit silnější a přímější pojítko mezi občany a institucemi.

S trvalou podporou občanské společnosti může evropská občanská iniciativa přispět k vytvoření participativnější a pružnější Evropské unie a posílit její pozici světového demokratického lídra.

Daniela Vancic působí jako vedoucí pro evropskou politiku a prosazování zájmů v organizaci Democracy International, kde se od roku 2017 zasazuje o participativní a přímou demokracii. Má více než desetiletou praxi v oblasti postupů pro zapojení občanů, a je tak uznávanou odbornicí na evropskou občanskou iniciativu. V roce 2022 se podílela na vydání knihy Complementary Democracy: The Art of Deliberative Listening.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podpořil Evropský pakt pro oceány a vyzval Evropskou komisi, aby zajistila, že se stane pevným rámcem pro činnost, nejen prohlášením o záměru.

Tento pakt musí být provázán se stávajícími politikami EU, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, strategie modré ekonomiky a cíle udržitelného rozvoje, a vyvážit hospodářský růst, ochranu životního prostředí a sociální spravedlnost.

Oceány a pobřežní komunity jsou ohrožovány změnou klimatu, znečištěním a nadměrným rybolovem. Cílem paktu je zlepšit správu, posílit inovace a podpořit udržitelnou modrou ekonomiku. Z nedávné veřejné konzultace i z příspěvků občanské společnosti je zřejmá rostoucí podpora odvážných inkluzivních opatření.

Zpravodaj stanoviska Javier Garat Pérez zdůraznil, že „pobřežní komunity v Evropě čelí řadě vzájemně propojených hospodářských, sociálních a environmentálních problémů. Abychom se s těmito výzvami vypořádali, musíme podporovat udržitelnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku (včetně rybolovu a akvakultury), udržovat oceány zdravé, odolné a produktivní a usilovat o vypracování komplexní agendy znalostí, výzkumu, inovací a investic v námořní oblasti.“

EHSV vyzývá ke zjednodušení správy mezi agenturami EU, zlepšení námořního plánování a investic do výzkumu prostřednictvím programů, jako je Horizont Evropa. Prosazuje rovněž vypracování akčního plánu EU pro modré potraviny, udržitelné lodní stavitelství a spravedlivou transformaci pro pracovníky v námořním odvětví. Zásadní význam má podpora pobřežního kulturního dědictví a zapojení mládeže.

Má-li pakt uspět, je nutné silné politické odhodlání, financování a odpovědnost. Bude-li proveden správně, mohla by se Evropa stát celosvětovým lídrem v oblasti udržitelnosti oceánů, což by přineslo jak ekologickou odolnost, tak hospodářské příležitosti. (ks) 

Vstupte 10. května do srdce a domova evropské organizované občanské společnosti – Evropského hospodářského a sociálního výboru – v budově Jacques Delors na ulici Belliard, číslo 99 v Bruselu.

Letošní Den Evropy je mimořádný, protože si připomeneme 75. výročí Schumanovy deklarace, která položila historický základ evropské jednoty a spolupráce. EHSV při této významné příležitosti otevírá na celý den své dveře a nabízí poutavé, poučné a zábavné aktivity a výpravu za poznáním.
Každý si najde něco pro sebe, ať už jde o nadšence do politiky, nebo zvídavé mladé lidi.

Ozvláštněte si svoji cestu po EHSV díky razítkům na naší výpravě za poznáním.

• Dokončete zábavné úkoly u všech tematických stánků.
• Na každém z nich si nechte orazítkovat svůj speciální cestovní pas.
• Vyplněný pas nám předejte, abyste získali zvláštní odměnu.

Nenechte si ujít příležitost setkat se a popovídat si s předsedou EHSV Oliverem Röpkem u stánku, který bude za tím účelem připraven. 
Bude zde vítat návštěvníky, odpovídat na vaše dotazy a podělí se o svoji vizi evropské občanské společnosti. Bude to jedinečná příležitost, jak se setkat přímo s vedením EHSV.

Užijte si ještě více zábavy díky:

• karikaturistovi, který nakreslí váš portrét,
• hravému dětskému koutku,
• netradiční fotokabince,
• otáčejícímu se kolu štěstí plnému překvapení,
• simulaci hlasování v reálném čase, při níž se můžete na chvíli stát členem či členkou EHSV.

Kromě toho se dozvíte, jak naše sekce a skupiny pomáhají utvářet politiky a hodnoty EU.

Pojďme oslavit myšlenky, které Evropu spojují. Přijďte se svými přáteli, rodinou nebo sami, ale NEPROPÁSNĚTE TO!

Není to jen návštěva – přijdete se zvídavou myslí, odejdete plní inspirace.

O všech aktivitách na Dni Evropy v EHSV se dozvíte více na stránce Přijďte 10. května na Den Evropy! | EHSV.

#EuropeDay (kk)

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

Dne 8. dubna zveřejnila Evropská síť proti chudobě (EAPN) svou nejnovější zprávu o sledování chudoby s podtitulem Směrem k systémovému přístupu k sociální ochraně.

Tato zpráva, která byla poprvé představena na akci konané v Bruselu a spolupořádané skupinou Organizace občanské společnosti v EHSV, se zabývá problémy, jež je třeba překonat, aby byly zajištěny silné a odolné systémy sociální ochrany. To je obzvláště důležité v současném kontextu, kdy se sociální státy EU potýkají se stále většími finančními překážkami kvůli omezování výdajů členských států a vyčleňování většího objemu prostředků na obranu a bezpečnost.

Zpráva vychází ze zjištění 19 vnitrostátních členských organizací EAPN a ukazuje, že dosažení systémového přístupu ke komplexní a účinné sociální ochraně vyžaduje politiky začleněné do integrovaných dlouhodobých strategií, které slaďují hospodářský, sociální a environmentální rozměr. Tyto politiky musí vycházet ze spolehlivých podkladů, dat a smysluplné účasti osob žijících v chudobě.

Vnitrostátní sítě EAPN vyjadřují znepokojení nad škrty v sociálních výdajích. Kromě toho ukazatele, jako je vysoká míra nevyužívání sociálních dávek, nadále vzbuzují znepokojení ohledně účinnosti politik, které nedosáhnou k těm, kteří sociální dávky potřebují a mají na ně nárok.

Podle zprávy je reakce na rychlé proměny ve světě, na nichž se podepisuje digitalizace, válka, stárnutí obyvatelstva a změna klimatu, nedostatečná, kvůli čemuž je o to zřejmější, že je třeba obnovit systémový přístup k sociálním politikám.

Ředitelka EAPN Juliana Wahlgren vyzdvihla naléhavost této otázky: „EU musí chránit sociální stát a dát sociálním výdajům prioritu. Za tímto účelem obsahuje zpráva o sledování chudoby doporučení týkající se mimo jiné minimálního příjmu, krize v oblasti bydlení a transformace energetiky. Zásadní je účinnost a přiměřenost. Příští rok zahájí Evropská komise strategii EU pro boj proti chudobě, ta však může být úspěšná pouze tehdy, zaujmou-li členské státy k sociální ochraně skutečně systémový přístup. Vzhledem k tomu, že je chudobou ohroženo více než 20 % obyvatel EU, nemůžeme si dovolit provádět nadále politiky, jež budou roztříštěné. Sociální ochrana musí být silná, koordinovaná a účinná.“

Předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland pak uvedl, že „vymýcení chudoby vyžaduje nepolevující úsilí ze strany všech členských států. Chudoba v EU je z velké části mezigenerační a může být drsná, zejména pokud ji zažívají děti a starší lidé. V oblasti vzdělávání, bydlení a vysokých nákladů na energie je nutno zavést zvláštní opatření zacílená na nedostatky systému. V opačném případě bude mít EU coby politický subjekt potíže zachovat si důvěru svých občanů.“

Jak doplnil Krzysztof Balon, místopředseda skupiny Organizace občanské společnosti a zpravodaj stanoviska EHSV k vůbec první strategii EU pro boj proti chudobě, jež byla oznámena v politických směrech pro Evropskou komisi na období 2024–2029, „účinná strategie EU pro boj proti chudobě musí vycházet ze zkušeností lidí, kteří chudobě čelí, a musí se zabývat jejich potřebami. Měla by taktéž podporovat organizace občanské společnosti a zapojit je do navrhování a provádění vhodných projektů a opatření pro boj proti sociálnímu vyloučení.“

Uvedené stanovisko EHSV bude předloženo na plenárním zasedání EHSV, které se bude konat ve dnech 16. a 17. července.

skupina Zaměstnanci v EHSV

„Nelze lhát, pokud nejste přesvědčeni, že znáte pravdu. K vypouštění hovadin nic takového potřeba není.“ Publikace filozofa Harryho G. Frankfurta s názvem On Bullshit (O hovadinách) nabývá na významu po včerejším tzv. ‚Dni osvobození‘ ve Washingtonu.

Americký prezident oznámil 2. dubna plošná dovozní cla ve výši 10 % pro všechny a k tomu specifická cla navíc pro ‚nejhorší pachatele‘. Seznam těchto hříšníků byl předveden v plné parádě s uvedením výše ‚recipročních cel‘ uvalených na konkrétní státy, včetně 20% sazby pro EU. Skutečnost, že tato čísla jsou z velké části nesmysly a rozhodně se neblíží žádné z řádných definic recipročních cel, prezidenta evidentně nijak nevzrušuje. Nezajímá ho ani to, že deficit EU v sektoru služeb téměř vyrovnává celkovou obchodní bilanci mezi oběma bloky. O pravdivost tu ostatně nikdy nešlo.

Když tedy vstupujeme do nové obchodní války založené na nesmyslech, co mohou lidé očekávat? Vyšší inflaci, nejistotu na trzích a ránu evropskému průmyslu. Jestli něco z toho prospěje pracujícím v USA, se teprve ukáže.

Kromě cel musí EU chránit domácí pracovníky a pracovní místa a tlumit první dopady nejen kvůli clům, ale též následkem nejistoty spojené s jejich nahodilým nastavením. Znamená to oživit naši vnitřní poptávku a dbát na efektivní redistribuci a využití bohatství.

Stejně tak je třeba chránit klíčová odvětví a sektory našeho průmyslu a investovat do nich, diverzifikovat zdroje energie, řešit krizi životních nákladů a reformovat EU tak, aby se mohla rozhodovat efektivně. Jedině silná a odolná společnost zabrání vyklíčení dalších takových Trumpů na našem kontinentu. Ke klíčovým složkám takové společnosti patří sociální partneři. Však také duo Musk-Trump počítá odbory mezi své úhlavní nepřátele, a dobře ví proč.

Na letošním ročníku akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS) zastupovala Ukrajinu Taťana Povaljaeva spolu se svými studenty. Je učitelkou na střední škole v Charkově a před svými studenty stála tváří v tvář naposledy v únoru 2022 – od té doby vyučuje on-line. Popsala, jakým problémům čelí pedagogové ve městě ležícím pouhých 40 kilometrů od hranice s Ruskem a od začátku války čelícím neochabujícím útokům.

Jste pedagožkou a učitelkou. Jak válka ovlivnila jak Vaši schopnost učit, tak obecně vzdělávací systém na Ukrajině?

V současnosti přešly téměř všechny školy v Charkově na on-line výuku, protože nemáme dostatek krytů, v nichž by byli naši studenti během prezenční výuky v bezpečí. Tak to děláme už tři roky. Své studenty jsem ve třídě viděla naposledy 23. února 2022.  Mnoho z nich ze země odjelo, protože museli. Teď žijí v různých evropských zemích, což mě jako učitelku nesmírně trápí. Moji studenti mi chybí a vím, že se musí potýkat s řadou problémů. Občas musí studovat jak v evropských, tak ukrajinských školách, a to je velmi zatěžuje. Naproti tomu ti z nás, kteří zůstáváme na Ukrajině, žijeme v neustálém nebezpečí. Nikdo si nezaslouží něco takového zažívat.

Učit a podporovat studenty v době války je něco, s čím jsme se nikdy předtím nesetkali. Jednou z nejobtížnějších výzev je pro mě pocit, že nemůžu některým studentům pomoct. Moje znalosti ani zkušenosti někdy nestačí, abych si poradila s jejich zdravotními problémy vyvolanými stresem a jeho dopady. Byla jsem svědkem toho, jak se kvůli posttraumatické stresové poruše, kdy je nutnější pomoc lékaře než učitele, mění povahy mých studentů. Uvědomit si, že své studenty před těmito útrapami nedokážete ochránit, je bolestné. Přesto jsme našim studentům nablízku, připraveni jim pomáhat, podporovat je a starat se o ně.

Je také nesnadné si sama zachovat odolnost a zůstat pro mé studenty zdrojem inspirace nejen pokud jde o předmět, který vyučuji, ale i v jiných oblastech života. Silný a odolný učitel toho studentům může dát více, otázkou však zůstává, jak si tuto sílu udržet. Učitelé, kteří v době války žijí a pracují, potřebují stejnou podporu jako kdokoli jiný, protože právě oni podporují děti, které jsou naší budoucností. Čím je učitel optimističtější, tím větší podpory a péče se studentům dostane.

Proč považujete za důležité povzbudit své studenty, aby se zajímali o politiku či občanský život nebo aby se účastnili mezinárodních akcí, jako je tato?

Povzbuzovat naše studenty, aby byli aktivními muži a ženami činu, je jedním ze základních úkolů učitele. Ještě důležitější je povzbuzovat je k tomu, aby se v politickém životě stále angažovali, protože politika má významný dopad na lidské životy. Skýtá cennou příležitost předkládat nápady a řešení mnoha problémů, kterým v současnosti čelíme.

Díky účasti na mezinárodních akcích, jako je Vaše Evropa, váš názor, mohou studenti najít kamarády a podporovatele, s nimiž budou sdílet své nápady, spolupracovat na nejlepších řešeních a vyměňovat si cenné zkušenosti. Setkávání se svými vrstevníky studentům nepochybně umožní zamyslet se na tím, jak pokrokoví jsou, jaké mají plány, cíle a vize, a co ještě potřebují ke svému osobnímu růstu.

Kdybyste mohla cokoli vzkázat ostatním učitelům nebo jiným školám, co byste v této chvíli jako učitelka na Ukrajině chtěla říct?

Mám pouze tři body, o které bych se se svými kolegy a jejich studenty chtěla podělit. Zaprvé, chcete-li se o válce skutečně dozvědět pravdu, ptejte se lidí, kteří ji zažívají.

Zadruhé, uvědomte si, jak je důležité být jednotní, abyste pomohli ostatním a byli připraveni předcházet katastrofickým událostem. Pochopte také, jak významné je být součástí silného společenství se společnými morálními hodnotami, zájmy a vyhlídkami do budoucna.

Zatřetí, a podle mě nejvíce pozitivní, je to, že jsme naživu. Žijeme své životy, čelíme útrapám a máme výsledky. Zdokonalujeme se, doufáme, že vše bude lepší, a ze všech sil se snažíme dokázat, že ani v těch nejtěžších časech nemizí naděje a touha po životě. Vážíme si těch, kteří obětují svůj život pro naši nezávislou budoucnost, a pomáháme jim, jak nejvíce můžeme. Jsme vděční všem, kdo pomáhají.

Ukrajinští studenti a studentky se účastní mnoha domácích i mezinárodních akcí, soutěží a olympiád, v nichž dosahují skvělých výsledků a získávají celosvětové uznání. Přitom se učíme, jak v nejtěžších životních podmínkách přežít fyzicky, duševně a citově, a získáváme životní zkušenosti uprostřed Evropy.

Taťana Povaljaeva již téměř 26 let vyučuje angličtinu na Charkovském lyceu č. 99 na Ukrajině. Zúčastnila se letošního ročníku akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS), na níž doprovázela své studenty. 

Občanská společnost jako hráz proti polarizaci společnosti

Vstoupili jsme sice již do dalšího měsíce, rádi bychom se však ještě ohlédli za stěžejními akcemi, které jsme uspořádali v březnu. Přinesly totiž množství intenzivních a podnětných diskusí a opět jasně ukázaly, jak silná a odhodlaná je občanská společnost.

Březen byl v Evropském hospodářském a sociálním výboru opravdu velmi rušný a podnětný. V tomto měsíci se konala naše každoroční akce věnovaná mládeži z názvem Vaše Evropa, váš názor, během níž jsme dali slovo mladým lidem, kteří jsou budoucností Evropy. Účastníci, z nichž mnozí chodí teprve na střední školu, přijeli z různých částí Evropy včetně Spojeného království a kandidátských zemí.

Uspořádali jsme rovněž již druhý Týden občanské společnosti, na němž se sešlo více než 800 zástupců občanské společnosti z celé Evropy, aby navázali čilou diskusi, vyměnili si osvědčené postupy a společně navrhli kroky k posílení demokratické účasti. Tématem letošního ročníku bylo Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti.

V dnešní bouřlivé době není o naléhavé problémy nouze. Proč jsme se tedy zaměřili právě na polarizaci?

Polarizace – tzn. vyostřování protichůdných postojů – může být zcela běžnou součástí demokratického diskurzu a mnohdy pramení z ideologického přesvědčení. Živá výměna odlišných či dokonce neslučitelných názorů má totiž zásadní význam pro každou otevřenou a pluralitní společnost, jakou je ta naše. EHSV již několikrát upozornil, že otevřená a ničím neomezovaná debata je „základem participativní společnosti, bez níž demokracie nemůže řádně fungovat“.

Nynější polarizace je však jiná. Polarizace a populistické tendence, které se šíří v současnosti, jsou negativní, protože znemožňují dialog, oslabují důvěru a podkopávají demokratické hodnoty. V politickém i veřejném životě je stále obtížnější dosáhnout kompromisu. Polarizace, která má nepřátelský charakter a přiživuje nenávist a roztrpčení, pak narušuje sociální soudržnost, prohlubuje rozkol a v nejhorším případě vede k násilí.

Zvolili jsme si pro naši akci téma polarizace, abychom upozornili na hrozivý nárůst jejích toxických projevů, které pomalu prorůstají celou evropskou společností.

K tomuto znepokojivému vývoji se přidává řada dalších hrozeb, jako je zahraniční vměšování do demokratických procesů, záplava dezinformací a zneužívání sociálních médií s cílem umlčet opačné hlasy a šířit extrémní postoje. Jsme rovněž svědky stále většího omezování svobody sdělovacích prostředků, ať už se tak děje prostřednictvím monopolního ovládnutí trhu, státní zásahů nebo útoků na novináře. Svobodné a pluralitní sdělovací prostředky jsou teď přitom ještě důležitější než kdy dříve.

EHSV je hluboce znepokojen tím, že v Evropě přibývá trestných činů z nenávisti, které jsou mj. namířeny proti osobám určitého náboženského vyznání, pohlaví či genderu. Nenávist podrývá demokracii, oslabuje naše instituce a rozsévá mezi občany nedůvěru.

A právě zde hraje občanská společnost klíčovou roli. Organizace občanské společnosti mohou díky své síle a svému odhodlání pomoci ochránit demokratický prostor, prosadit respektování základních práv a stmelit naši společnost. Mohou rovněž pomoci ztlumit toxické účinky negativní polarizace.

Náš letošní Týden občanské společnosti měl toto úsilí podpořit. Rozproudil se během něj konstruktivní dialog, z něhož vzešla řada nových myšlenek a společných návrhů, jak posílit účast a sociální soudržnost. V rámci tohoto týdne se uskutečnily také panelové diskuse styčné skupiny k různým tématům. Jeden den byl věnován evropské občanské iniciativě, která je hlavním nástrojem přímé demokracie na úrovni EU.

Na programu bylo rovněž slavnostní udělení cen v rámci 15. ročníku soutěže o Cenu EHSV pro občanskou společnost, kterou získaly tři mimořádné iniciativy bojující proti polarizaci v Evropě. Vítězné projekty byly vybrány z více než 50 uchazečů z 15 členských států, což dokládá jednak rozsah tohoto úkolu a jednak nezlomné úsilí, s nímž se subjekty občanské společnosti snaží tomuto problému čelit.

Doufám, že letošní Týden občanské společnosti a odměněné projekty nám dají novou naději a víru v to, jakou úlohu může občanská společnost sehrát při ochraně a prosazování evropských demokratických hodnot.

Ještě jsme nevyhodnotili všechny nápady, návrhy a poznatky z našich březnových akcí. Přesto bychom chtěli již v tomto dubnovém vydání dát prostor některým účastníkům Týdne občanské společnosti a akce Vaše Evropa, váš názor. Přeji vám příjemné čtení!

Laurenţiu Plosceanu

místopředseda pro komunikaci

Emilie Prouzet

Nefunkčnost jednotného trhu má přímý dopad na životní náklady a EHSV považuje za politováníhodné, že se situace zhoršuje. Právě životní náklady jsou pro naše spoluobčany, a zejména pro mladé lidi, více než kdy jindy prvořadým problémem. Nejvíce zasaženo je 94,6 milionu Evropanů, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením.

MMF odhaduje, že necelní překážky v rámci EU odpovídají celním sazbám ve výši přibližně 44 % za zboží, což je třikrát více než překážky mezi státy USA, abychom použili dnes obvyklého srovnání. Na trhu se službami je to pak dokonce 110 %.

Potraviny, bydlení, energetika, zdravotní péče, vzdělávání – zasažena je celá řada oblastí, k nimž už bylo přijato několik evropských iniciativ. Členské státy, soukromé subjekty i Evropská komise jakožto strážkyně Smluv – všichni budeme muset zabrat. Uvedu tři z klíčových doporučení obsažených v naší zprávě:

Především musíme neodkladně řešit teritoriální omezení nabídky a vnitrostátní segmentaci soukromými subjekty, což omezuje hospodářskou soutěž a vede k vyšším cenám pro spotřebitele. 14 miliard dolarů – to je cena, kterou podle studie Společného výzkumného střediska z roku 2020 platí spotřebitelé každoročně navíc. S ohledem na inflaci je logické, že jejich hlavním cílem je teď zlepšení jednotného trhu. Komise, a to především její pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu, se již tímto problémem zabývá. Ačkoli jde o složitý problém, byly už předloženy určité návrhy. Bude nezbytné posoudit jejich dopad a dosáhnout v této otázce rychlého pokroku.

Dále navrhujeme urychlit řízení proti vnitrostátním předpisům, které porušují právní předpisy EU. Měli bychom prozkoumat možnost předběžného zákazu v případě zjevného porušování pravidel EU. Nesmíme umožnit vytváření překážek. Protekcionismus některých členských států má přímé důsledky. Co si máme myslet o tom, že expirace léčivých přípravků může nastat dříve, než je lze přesměrovat do oblastí, kde jsou potřeba?

A v neposlední řadě je naší povinností nalézt vyvážený přístup, který bude bránit erozi vysokých standardů udržitelnosti, dobrých životních podmínek a ochrany pracovníků a zároveň sníží nadbytečnou administrativní zátěž a usnadní přeshraniční obchod v zájmu podpory spravedlivého a konkurenceschopného jednotného trhu.

Roztříštěnost jednotného trhu má přímý dopad na životní náklady v EU a mnoho Evropanů přivádí na pokraj chudoby. Zeptali jsme se Emilie Prouzet, zpravodajky stanoviska k tomuto tématu, co EHSV doporučuje pro řešení tohoto problému a pro vytvoření spravedlivého a konkurenceschopného jednotného trhu.