Stěžejní ocenění EHSV s názvem Cena pro občanskou společnost byla dosud udělena patnáctkrát. Je určeno projektům, které uplatňují obzvláště kreativní a inovativní přístup k otázkám, jež jsou z pohledu EU velmi důležité.

Do soutěže o tuto cenu se mohou přihlásit organizace občanské společnosti, jež mají sídlo v Evropské unii a působí na místní, regionální, celostátní či evropské úrovni. Mohou se o ni ucházet také osoby, které mají bydliště v EU, a podniky, které mají v EU sídlo nebo zde působí. Podmínkou je, aby jejich projekty měly výhradně neziskový charakter.

Přihlásit lze pouze iniciativy a projekty, které se provádějí nebo již byly zrealizovány na území EU. Musí být již zrealizovány nebo být v procesu realizace ke dni uzávěrky pro předkládání přihlášek.

Cílem tohoto ocenění je zvýšit povědomí o mimořádném přínosu občanské společnosti k formování evropské identity a evropského občanství a k podpoře společných hodnot, které posilují evropskou integraci.

Každý rok se volí jiné téma. V roce 2023 se jednalo o projekty zaměřené na duševní zdraví. V roce 2022 udělil EHSV cenu výjimečně ve dvou tematických kategoriích – mládež a Ukrajina. V roce 2021 byly oceněny projekty v oblasti klimatu podporující spravedlivou transformaci. V roce 2020 udělil EHSV místo své Ceny pro občanskou společnost výjimečně Cenu za občanskou solidaritu, která byla věnována boji proti pandemii covid-19. Dalšími tématy předchozích ročníků byly genderová rovnost a posílení postavení žen, evropské identity a kulturní dědictví nebo migrace.

V říjnu 2024 vyhlásil EHSV 15. ročník Ceny pro občanskou společnost. Tématem tohoto ročníku je boj proti škodlivé polarizaci evropské společnosti.

Tato problematika je naléhavější než kdy jindy. V důsledku četných překrývajících se krizí – včetně pandemie covid-19, války Ruska proti Ukrajině a rozsáhlé sociální a hospodářské nestability – vzrostla nedůvěra ve veřejné instituce a orgány, což vede ke škodlivé polarizaci.

Občanská společnost hraje klíčovou úlohu v boji proti této nedůvěře a při monitorování polarizace na internetu i mimo něj, zlepšování sociální soudržnosti a prosazování demokratických ideálů. Spolu s veřejnými orgány může občanská společnost pomoci chránit liberální demokracii před autoritářskými trendy.

Z těchto důvodů se EHSV rozhodl udělit letošní Cenu pro občanskou společnost neziskovým iniciativám, kterým se daří úspěšně zasahovat do dění prostřednictvím opatření zaměřených na prevenci, včasné varování a (případně) deeskalaci, jež zajišťují, že jsou dodržovány demokratické hodnoty a předchází se škodlivým následkům polarizace i tomu, aby jednostranné narativy vedly k násilí.

Antonio García Del Riego, člen skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Evropa se nachází v kritické situaci, neboť čelí historickým výzvám – od ekologické transformace až po válku na svém prahu a zesilující globální konkurenci. Ke zvládnutí těchto výzev bude zapotřebí více než jen politická prohlášení. Budou zapotřebí peníze a schopnost je mobilizovat, nasměrovat a znásobit. Stručně řečeno, je zapotřebí silný, konkurenceschopný a autonomní finanční systém. A ten bohužel nemáme.

Finance jsou krevním oběhem každé moderní ekonomiky. Každá nová továrna, elektrické vozidlo, rozšíření nemocnic nebo startup v oblasti čistých technologií závisí na tom, zda někdo převezme riziko jejich financování. A v Evropě je ten „někdo“ často banka. Malé a střední podniky, které tvoří 99 % společností v EU, jsou ve svém růstu, investicích a vývozu závislé převážně na bankovních úvěrech. Přesto hrozí, že právě tyto instituce, které tvoří jádro našeho finančního systému, by se mohly stát obětí konkurence a nadměrné regulace.

Evropa často hovoří o „strategické autonomii“ v oblasti energetiky, obrany a digitální infrastruktury, ale jen zřídka je tématem diskuse autonomie finanční. Ale měla by být.

Více než 60 % investičního bankovnictví v Evropě v současnosti zajišťují pouze čtyři americké banky. Nadcházející pravidla Basel IV budou plně uplatňována v EU, nikoli však v USA, ve Spojeném království nebo v Japonsku. Tato asymetrie přináší evropským bankám konkurenční nevýhodu. Chceme-li, aby evropské banky financovaly souběžnou transformaci a podporovaly strategická odvětví, musí soutěžit za rovných podmínek.

Unie kapitálových trhů musí překročit rétorickou rovinu a stát se skutečným jednotným trhem pro úspory a investice. Abychom toho dosáhli, potřebujeme inteligentní, přiměřenou a podpůrnou regulaci, která ochrání stabilitu a spotřebitele, ale zároveň podpoří růst a konkurenceschopnost. To znamená:

• proporcionalitu,
• technologickou neutralitu a
• pravidla založená na výsledcích.

Evropa si nemůže dovolit být naivní. Ve světě, který je stále více utvářen mocenskou politikou a hospodářskými bloky, znamená finanční síla suverenitu. Spojené státy a Čína to chápou. A měli bychom to chápat i my.

EHSV v diskusi s komisařem pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitele Michaelem McGrathem upozornil, že neustále dochází k pokusům umlčet, znevěrohodnit a oslabit ty, kdo se zasazují o demokracii, sociální spravedlnost a základní práva. Ujistil Komisi, že je připraven chránit spolu s ní evropskou občanskou společnost a bojovat proti polarizaci.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) má v úmyslu aktivně se zapojit do budoucí strategie pro občanskou společnost, kterou právě připravuje Evropská komise a jejímž cílem bude posílit v EU demokracii a občanský prostor a překonat rozdělení ve společnosti. EHSV chce pomoci zamezit stále častějším útokům, které jsou namířeny proti různým skupinám občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům, a ochránit tak základ svobodné a otevřené společnosti.

„EHSV je pevně odhodlán bránit, chránit a posilovat občanskou společnost. Jakožto instituce zastupující evropskou občanskou společnost nebudeme jen nečinně přihlížet. Máme v úmyslu aktivně se postavit snahám o oslabení občanského prostoru. Budeme usilovat o to, aby se občanské společnosti dostalo výraznější podpory, lepší ochrany a také většího uznání z hlediska jejího významu pro posílení naší demokracie,“ zdůraznil předseda EHSV Oliver Röpke ve svém proslovu na plenárním zasedání EHSV dne 27. března. V rámci plenárního zasedání proběhla diskuse na vysoké úrovni o tom, jak depolarizovat naši společnost, jíž se zúčastnil komisař Michael McGrath.

Oliver Röpke uvedl, že se nevládní organizace a občanská hnutí stále častěji potýkají s omezováním demokracie, restriktivními předpisy, pomlouvačnými kampaněmi a strategickými žalobami, které mají za cíl umlčet kritické hlasy a jsou součástí širšího úsilí o znevěrohodnění a oslabení těch, kdo se zasazují o demokracii, sociální spravedlnost a základní práva.

Předseda EHSV v této souvislosti označil za zvlášť znepokojivé, že tyto útoky nepřicházejí jen zvenčí, ale někdy také přímo z řad evropských orgánů a institucí. Měl při tom na mysli nedávná obvinění, která vznesli někteří poslanci Evropského parlamentu vůči nevládním organizacím zabývajícím se otázkami životního prostředí.

Komisař Michael McGrath prohlásil, že EHSV má ideální možnosti k tomu, aby Komisi účinně pomohl v její snaze posílit demokracii a překonat rozdělení ve společnosti. Nejlepším způsobem, jak zamezit polarizaci, je podle něj posílit úlohu evropských občanů a ukázat jim, že jsou náležitě hájeny jejich zájmy. „Jestliže se nám to podaří, pak budeme schopni dosáhnout vzájemného sblížení našich komunit, naší společnosti a Unie. Jsme si vědomi toho, že do každého kroku bude nutné zapojit organizace občanské společnosti.“

Nová strategie EU pro občanskou společnost, kterou Komise ohlásila ve svém pracovním programu na rok 2025, má sloužit k podpoře, ochraně a posilování organizací občanské společnosti a obránců lidských práv.

EHSV na plenárním zasedání rovněž shrnul hlavní závěry ze svého Týdne občanské společnosti 2025, jehož téma znělo Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti. Slova se mj. ujala spolupředsedkyně styčné skupiny Brikena Xhomaqi, která představila nejdůležitější požadavky, jež byly během tohoto týdne formulovány. V diskusi vystoupil také Richard Vaško ze sdružení „Slovenská debatná asociácia“, které získalo Cenu pro občanskou společnost. Mládežnická aktivistka Kristýna Bulvasová pak prezentovala hlavní doporučení, jež vzešla z letošního ročníku akce EHSV určené mladým lidem Vaše Evropa, váš názor (YEYS).(ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval Evropskou komisi, aby se ve svém pracovním programu na rok 2025, jenž stanoví legislativní a politické priority EU, zaměřila na hospodářskou odolnost, sociální spravedlnost a udržitelnost. V rozpravě na plenárním zasedání, jíž byl přítomen komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis, potvrdil EHSV – který hraje při utváření pracovního programu klíčovou úlohu – svůj závazek přispět k vypracování takového programu, jenž bude řešit naléhavé výzvy a zároveň budovat inkluzivnější a na budoucnost více zaměřenou Evropskou unii.

V prosinci 2024 předložil EHSV svůj příspěvek k pracovnímu programu s podtitulem Společná cesta do budoucna: odvážnější, jednodušší a rychlejší Unie. Cílem této vize je řešit hospodářské a geopolitické výzvy, s nimiž se EU potýká. EHSV prostřednictvím rozsáhlých konzultací a doporučení pracovní program každoročně zdokonaluje tak, aby co nejlépe sloužil evropským občanům a podnikům.

Předseda EHSV Oliver Röpke přivítal úzkou spolupráci s Evropskou komisí. Ocenil úsilí Komise a zároveň vyzval k ambicióznějšímu a inkluzivnějšímu přístupu. „I nadále jsme odhodláni utvářet politiky, které podporují hospodářskou stabilitu, sociální spravedlnost a demokratické hodnoty,“ uvedl.

Komisař Dombrovskis znovu potvrdil, že cílem pracovního programu Komise na příštích pět let je posílit hospodářskou konkurenceschopnost a bezpečnost. Jak dále konstatoval, „přijetí opatření ke snížení byrokracie je důležitým prvkem budování této konkurenceschopnější Evropy. Cílem našeho programem zjednodušení je zajistit, aby platná pravidla pomáhala plnit naše hospodářské, sociálních, environmentální a bezpečnostní cíle, nikoli aby jim bránila.“

Klíčové priority v roce 2025

Hospodářský růst a konkurenceschopnost

Pracovní program se zaměřuje na strukturální reformy, nový víceletý finanční rámec (VFR) a silnější kapitálové trhy. EHSV se zasazuje o širší přístup k ekonomické odolnosti a o řešení pomalého růstu, krize životních nákladů a rostoucí geopolitické nejistoty.

Inteligentnější, nejen menší regulace

EHSV podporuje závazek Komise snížit administrativní zátěž, varuje však, že zjednodušení právních předpisů nesmí být na úkor sociální ochrany nebo norem v oblasti životního prostředí.

Podpora inovací a investic

Při silném důrazu na digitální sítě, umělou inteligenci a kvantové technologie je prioritou pracovního programu vedoucí postavení EU v oblasti technologií. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila podmínky, které zabrání odlivu kapitálu a podpoří dlouhodobé investice v Evropě.

Spravedlivější a ekologičtější Evropa

Prostřednictvím řešení problémů, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, potravinové zabezpečení a udržitelné financování, usiluje pracovní program o zlepšení sociální a environmentální udržitelnosti. EHSV vyzdvihuje význam politik, jež podporují sociální soudržnost a spravedlivou digitální transformaci.

Příprava na rozšíření a budoucnost

Vzhledem k tomu, že se EU připravuje na potenciální rozšíření po roce 2028, nastiňuje pracovní program rovněž plány na dosažení finanční a politické stability. EHSV trvá na tom, že je třeba zohlednit názory občanské společnosti, aby politiky odpovídaly potřebám všech Evropanů. (tk)

„Učíme studenty, že fakta je nutné ověřovat, ale k odlišným názorům je třeba v diskusích přistupovat s respektem. Skutečné kritické myšlení respektuje pluralitu názorů,“ tvrdí Richard Vaško ze sdružení Slovenská debatná asociácia (SDA), které zvítězilo v soutěži o Cenu EHSV pro občanskou společnost za boj proti polarizaci díky iniciativě nazvané Olympiáda kritického myšlení. Richard, jehož projekt získal první cenu, s námi hovořil o této soutěži i o tom, proč má výuka kritického myšlení v dnešním polarizovaném světě ovlivňovaném dezinformacemi zásadní význam.

Vysvětlete nám prosím, jak probíhá jedna hra nebo jedno kolo Olympiády kritického myšlení. Jaký úkol je třeba například splnit nebo jakou otázku zodpovědět?

Ve školních a krajských kolech této olympiády mají studenti hodinu až dvě na vyplnění testů, při nichž řeší řadu úkolů. Při tom mohou plně využívat internet a on-line nástroje pro ověřování faktů. Úkoly se týkají mediální gramotnosti, odhalování manipulací a předpojatosti, interpretování údajů a studií, zjišťování logických klamů a sestavování vlastních argumentů.

Například v nedávném kole olympiády měli studenti písemně argumentovat, zda „by měly být ve školách instalovány bezpečnostní kamery, aby se zvýšila bezpečnost“. Jedná se o téma, které je momentálně ve veřejné diskusi na Slovensku aktuální. Další úkol spočíval v tom, že studenti měli analyzovat virální video na TikToku, v němž se propaguje konspirační teorie o Taylor Swift, a měli zjistit typické znaky konspiračního myšlení. V rámci třetího úkolu museli rozhodnout, které ze dvou videí vytvořila umělá inteligence a které bylo autentické.

Všechny předchozí testy jsou veřejně dostupné ve slovenštině na adrese www.okm.sk.

Čeho byste si přáli pomocí Olympiády kritického myšlení dosáhnout? Co vás přimělo k zahájení tohoto projektu?

Naším cílem je pomoci studentům ve věku, kdy začínají používat sociální média a konzumovat digitální obsah, aby se naučili v tomto prostoru kriticky, odpovědně a promyšleně orientovat. Prostřednictvím pravidelné zpětné vazby po každém kole a díky online vzdělávacím kurzům, během nichž se mohou studenti na soutěž připravit, získávají přenositelné návyky a seznamují se s nástroji, které mohou dennodenně používat. V konečném důsledku chceme vychovat generaci mladých lidí, kteří budou informovaní, odolní vůči dezinformacím a schopní vést konstruktivní dialog založený na faktech.

Tento projekt jsme zahájili proto, že vzdělávací systém na Slovensku má značné nedostatky a v oficiálních osnovách stále ve značné míře chybí mediální gramotnost a kritické myšlení. Více než polovina slovenských studentů se nikdy nenaučí, jak vyhodnotit, zda jsou informace důvěryhodné. Informace z médií pravidelně ověřuje pouze 16 % slovenské mládeže. V důsledku toho 56 % obyvatel často věří konspiračním teoriím nebo přímo lžím. Chtěli jsme to změnit tím, že budeme v co nejširší míře působit na školách po celé zemi, abychom dosáhli žádoucího dopadu.

Proč si myslíte, že je rozvoj kritického myšlení v současné situaci tak důležitý? Máme šanci zvítězit v boji proti falešným zprávám?

Falešné zprávy v nějaké podobě vždy existovaly, ale nikdy dříve jsme nebyli natolik přehlcování informacemi jako dnes. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem informací pro mnoho mladých lidí jsou sociální média, může kdokoli snadno šířit dezinformace, zavádějící informace nebo nenávistné výroky. Zásadně důležitou životní dovedností se stalo to, jak se v tomto chaotickém informačním prostředí naučit informace filtrovat a zorientovat se.

V boji proti falešným zprávám však nikdy nelze úplně „zvítězit“, jelikož se jedná o cíl, který se neustále mění a vyvíjí. Avšak to, co můžeme udělat, je poskytnout mladým lidem nástroje, které jim umožní lépe se v tomto prostředí vyznat, klást správné otázky a zamyslet se, než začnou nějakou informaci sdílet.

Jaké jsou reakce na váš projekt? Můžete uvést příklad?

Po každém kole pečlivě shromažďujeme zpětnou vazbu a reakce jsou v drtivé většině pozitivní. Například 93 % učitelů, jejichž studenti se olympiády zúčastnili, uvedlo, že tato soutěž přispívá k lepší odolnosti studentů vůči dezinformacím a hoaxům. Kromě toho jsme v posledním kole dosáhli v klíčovém ukazateli spokojenosti uživatelů Net Promoter Score +76, což je vynikající výsledek.

Co byste poradili dalším organizacím občanské společnosti, které provádějí podobné aktivity či programy, aby dosáhly kýžených výsledků?

Jednotlivé země a situace se liší a místní organizace nejlépe vědí, co funguje v jejich komunitách. Nám velice pomohlo řídit se několika zásadami.

Za prvé je nejdůležitější to, že mladým lidem neříkáme, co si mají myslet. Skutečné kritické myšlení respektuje pluralitu názorů. Pokud studenti cítí, že jejich názory nejsou brány v úvahu nebo že jim je někdo diktuje, ztrácejí zájem. Učíme je, že fakta je nutné ověřovat, ale k odlišným názorům je třeba v diskusích přistupovat s respektem.

Za druhé je důležitá přístupnost a inkluzivnost. Pokud zůstaneme v naší bublině a budeme působit pouze na elitních školách, bude náš dopad omezený. Náš program je bezplatný, plně online, nízkoprahový a je dostupný i v jazyce naší největší etnické menšiny. Letos bylo 53 % účastníků ze středních odborných škol.

Za třetí je třeba od samého začátku koncipovat projekt tak, aby se dal provádět v širokém měřítku, a využívat k tomu nových technologií. K vyhodnocování otevřených odpovědí využíváme umělou inteligenci, což nám umožňuje udržet si vysokou vzdělávací úroveň, aniž bychom v testech museli používat otázky s předem daným výběrem odpovědí. Digitální věk s sebou sice nese závažné výzvy, ale poskytuje nám také účinné nástroje k jejich řešení.

Richard Vaško působí ve sdružení Slovenská debatná asociácia (SDA) již od svých 12 let. Na střední škole vyhrál celoslovenskou debatní ligu a zastupoval Slovensko na mistrovství světa v debatování ve školách. Promoval s vyznamenáním na Univerzitě ve Warwicku ve Spojeném království v oboru práva, politiky a filozofie a nyní je studentem postgraduálního studia na univerzitě v Cambridge v oboru vzdělávání (Znalosti, moc, politika).

Ve sdružení SDA Richard pracuje od roku 2021 a založil zde Olympiádu kritického myšlení, kterou nyní také koordinuje. Spolupracoval rovněž s týmem pro strategickou komunikaci slovenského Ministerstva školství (StratCom) a je spoluautorem příručky pro odbornou přípravu učitelů v oblasti mediální gramotnosti pro Národní ústav vzdělávání a mládeže. Věnuje se výzkumu a organizuje multietnickou letní školu pro znevýhodněné děti s Institutem Mateje Bela, což je nevládní organizace zaměřená na etnické menšiny a marginalizované romské komunity na Slovensku.