Michal Pintér, delegát Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV

Nedávno zveřejněná Dohoda o čistém průmyslu uznává, že energeticky náročná odvětví mají pro hospodářství EU strategický význam, a správně identifikuje jejich klíčové problémy. Dohoda sice obsahuje pozoruhodné myšlenky, jako jsou zelené rozhodující trhy, podpora oběhového hospodářství a financování dekarbonizace, její opatření však postrádají potřebnou naléhavost a nejsou dost odvážná, aby úpadek evropských energeticky náročných průmyslových odvětví zvrátila.

Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém nedávno přijatém stanovisku Budoucnost energeticky náročných průmyslových odvětví v EU s ohledem na vysoké ceny energií a náklady plynoucí z transformace uznal, že energeticky náročná průmyslová odvětví v EU co do konkurenceschopnosti významně zaostávají za svými globálními konkurenty. Komise správně konstatovala, že na vině jsou především ceny energií. Uvedená dohoda ani Akční plán pro cenově dostupnou energii však nenavrhují žádnou reformu uspořádání trhu s elektřinou. Dokud EU využívala relativně levný a stabilní plyn z Ruska, fungoval dobře systém marginálních cen. Realita se ale bohužel změnila a dodávky LNG, jež využíváme nyní, jsou drahé a kolísavé a pravděpodobně tomu tak bude i v příštích letech. Navzdory skutečnosti, že v energetickém mixu EU roste podíl levné elektřiny, při jejíž výrobě se nevyužívají fosilní paliva, jsou právě tato paliva určující pro trend tvorby cen elektřiny.

Politické úsilí o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie je vítáno, vzhledem k současnému uspořádání trhu nicméně nevede k nižším účtům za elektřinu. Je třeba přijmout okamžitá opatření, která přenesou nákladové přínosy elektřiny z obnovitelných zdrojů do průmyslových odvětví a posoudí všechny možnosti zmírnění cen, včetně oddělení cen elektřiny.

Ve výše uvedené dohodě se rovněž uznává, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má mezery (absence řešení pro vývoz, přesouvání zdrojů a obcházení) a totéž platí pro nástroje na ochranu obchodu. Z dohody však vysvítá jen politováníhodně málo o tom, jak bude trh EU chráněn, a energeticky náročná průmyslová odvětví tudíž v kontextu globální obchodní války zůstávají v nejistotě.

EHSV naléhavě vyzývá orgány EU, aby v akčních plánech pro jednotlivá odvětví zavedly rozhodná opatření s cílem zabránit další deindustrializaci a zachovat kapacitu EU pro průmyslovou transformaci.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá EU, aby prováděla důkladnou průmyslovou strategii, která zvýší konkurenceschopnost, vytvoří kvalitní pracovní místa a bude v souladu se Zelenou dohodou. Má-li být tato strategie úspěšná, bude třeba ji důkladně monitorovat a přizpůsobovat ji novým výzvám.

„Evropa čelí vážnému riziku deindustrializace. Průmysl musí být neoddělitelně spjatý s opatřeními v oblasti klimatu,“ uvedla Andrea Mone, zpravodajka stanoviska EHSV Budoucnost průmyslu v EU s ohledem na vysoké ceny energií a náklady plynoucí z transformace, které bylo přijato na únorovém plenárním zasedání.

V tomto stanovisku EHSV zdůraznil potřebu silného hospodářského a regulačního rámce pro řešení vysokých nákladů na energii a suroviny, investičních výzev v rámci ekologické transformace, nedostatků v infrastruktuře, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nízké domácí poptávky. Zásadní význam pro podporu sociální a územní soudržnosti má politika konkurenceschopnosti zaměřená na investice a inovace.

EHSV vyzývá k přijetí naléhavých opatření v souvislosti s rostoucími obavami o hospodářskou bezpečnost Evropy a její vnější závislost.  V této době, která je z geopolitického a obchodního hlediska stále nejistější, potřebujeme odolnou obchodní politiku EU, která zajistí udržitelnost průmyslu v kontextu asymetrických cílů oblasti dekarbonizace, celosvětové nadměrné kapacity a rostoucího napětí v oblasti obchodu. Pro dosažení tohoto cíle má klíčový význam větší autonomie při zajišťování kritických surovin.

Zásadně důležité je navýšení investic, jak je uvedeno v Draghiho zprávě, a reformy v oblasti správy. Hospodářství EU lze posílit dokončením jednotného trhu, zejména v oblasti energetiky. Transformaci průmyslu podpoří snížení regulační zátěže, zdokonalení rámců pro trh s elektřinou a zlepšení finančních nástrojů, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny.

Má-li být transformace spravedlivá, je nutný silný sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Průmyslová politika musí být v souladu se strategiemi v oblasti vzdělávání a pracovních sil a musí klást důraz na výzkum, inovace a vytváření dovedností. Ke splnění cílů v oblasti klimatu přispějí investice do energetické infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a iniciativ v oblasti oběhového hospodářství.

EHSV rovněž přijal doplňující stanovisko Budoucnost energeticky náročných průmyslových odvětví v EU, v němž předkládá uzpůsobená řešení k zajištění dlouhodobé udržitelnosti těchto odvětví. Řešení konkrétních výzev, jimž tato odvětví čelí, má zásadní význam pro budoucnost průmyslu EU. (ll)

Našim vzácným hostem je francouzský novinář, autor a odborník na otázky týkající se obrany a zahraničních věcí Nicolas Gros-Verheyde. Budeme s ním hovořit o pěti návrzích, které nedávno ve svém plánu ReArm Europe předložila Evropská komise a které mají vzhledem k rostoucím pochybnostem ohledně toho, zda jsou USA připraveny se podílet na udržení bezpečnosti na evropském kontinentu, zlepšit obranyschopnost Evropy.

Francouzský novinář Nicolas Gros-Verheyde působí od roku 1989. Pracoval pro Ouest France, ARTE, LCI a France Culture jako zpravodaj v EU a NATO. V evropských kruzích je znám a ceněn díky svým rozsáhlým znalostem evropských záležitostí a zahraniční a obranné politiky. Je šéfredaktorem v B2, což je hlavní a největší portál pro zpravodajství o evropské obraně a diplomacii. Byl založen v roce 2008, je řízen neziskovým sdružením ve formě družstva novinářů a je financován z předplatného. https://club.bruxelles2.eu/

Nicolas Gros-Verheyde je autorem knih Défense européenne à l'heure de la guerre en Ukraine. Des tabous tombent (Evropská obrana v čase války na Ukrajině. Prolomit tabu), La politique européenne de sécurité et de défense commune: „Parce que l'Europe vaut bien une défense“ (Společná evropská bezpečnostní a obranná politika: „Protože Evropu stojí za to bránit“) a L'Europe de la Défense à l'heure de la guerre en Ukraine (Evropská obrana v čase války na Ukrajině). Je také politickým komentátorem v LN24, France-Info a RTBF.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Hospodářská, sociální a kulturní rada Africké unie (AU ECOSOCC) daly u příležitosti 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku opět najevo, že jsou jednoznačně odhodlány prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen.

V době, kdy si mezinárodní společenství připomíná 30. výročí přijetí Pekingské deklarace a ustavení Pekingské akční platformy, EHSV i AU ECOSOCC uznávají, že sice bylo dosaženo pokroku, nicméně stále přetrvávají problémy, jež brání úplnému zajištění genderové rovnosti.

Ve svém druhém společném prohlášení vyzdvihují klíčové priority, mezi něž patří zajištění většího zastoupení žen na vedoucích pozicích pomocí genderových kvót, potírání genderově podmíněného násilí prostřednictvím mezinárodních úmluv, odstranění genderové digitální propasti a podpora posílení ekonomického postavení žen.

Obě strany v prohlášení požadují, aby byla zavedena účinnější opatření týkající se neplacené pečovatelské práce, aby byly ženy zapojeny do mírového úsilí a aby byla příslušná opatření připravována na základě dostupných dat. Poukazují také na význam globální spolupráce při odstraňování systémových nerovností a prosazování práv žen. EHSV zároveň vyzývá EU, aby potírala genderově podmíněné násilí, zajistila paritu mezi ženami a muži a hájila úlohu občanské společnosti při prosazování rovnosti.

Předseda EHSV Oliver Röpke v této souvislosti uvedl: „Od přijetí Pekingské deklarace uběhlo již 30 let, a je tedy nejvyšší čas proměnit slova v činy. Genderová rovnost není výsadou, nýbrž základním právem, a její dosažení je pro udržitelnou a inkluzivní společnost naprostou nutností. EHSV je i nadále pevně odhodlán odstraňovat překážky, a zajistit tak plnou účast žen na rozhodování a podpořit posílení jejich ekonomického postavení. Nastal čas, aby vlády, instituce a občanská společnost podnikly rozhodné kroky – bez odpovědnosti není rovnosti.“

Komise pro postavení žen je hlavním mezinárodním a mezivládním orgánem, který bojuje za genderovou rovnost. EHSV se tohoto největšího každoročního setkání OSN věnovaného posílení postavení žen zúčastnil již podruhé. (tk)

Člen EHSV Marcin Nowacki, zpravodaj stanoviska Financování obrany v EU, nám přiblížil doporučení EHSV týkající se posílení bezpečnosti v EU. Ten vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám a měnícím se spojenectvím vyzývá k vytvoření jednotného a silného obranného mechanismu EU. Evropa již nemůže být tak silně závislá na dodavatelích zbraní ze zemí mimo EU, jak je tomu v současnosti. Není to však jen otázka zvýšení výdajů, ale také rozumného a efektivního vynakládání dostupných prostředků.

3. dubna 2025

Jak prostřednictvím řádně fungujícího sociálního dialogu zlepšit kvalitu života a pracovní podmínky v oblasti západního Balkánu, Tirana (Albánie)

10. dubna 2025

Na cestě k akčnímu plánu EU pro vzácná onemocnění, Varšava (Polsko)

29. a 30. dubna 2025

Plenární zasedání EHSV

Nicolas Gros-Verheyde

Plán ReArm Europe představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a 27 členských států jej schválilo na zvláštním summitu dne 6. března. Obsahuje pět hlavních návrhů, které jsou sice zajímavé, ale o nichž by se mělo ještě diskutovat.

Prvním návrhem je flexibilita v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Komise navrhuje aktivovat únikovou doložku paktu, která by členským státům umožnila zvýšit výdaje na obranu o 1,5 % HDP, aniž by jim hrozilo zahájení postupu při nadměrném schodku. A jaké jsou předpokládané úspory? „Téměř 650 miliard EUR“ během čtyř let. Evropa musí „podstatným způsobem navýšit své výdaje na obranu“, tvrdí Ursula von der Leyen.

Druhým návrhem je nový nástroj pro poskytování půjček na obranu,

jehož rozpočet by činil 150 miliard EUR a který by byl financován prostřednictvím půjček z rozpočtu EU v rámci systému podobného makrofinanční pomoci. Tento nástroj by byl využíván v prioritních oblastech, kde byly shledány závažné nedostatky: protivzdušná a protiraketová obrana (německá Iniciativa Evropský nebeský štít), dělostřelecké systémy, rakety a munice, drony a protidronové systémy, strategické podpůrné schopnosti, ochrana kritické infrastruktury (i v souvislosti s vesmírem), vojenská mobilita, kybernetika, umělá inteligence a elektronický boj.

V zájmu urychlení celého procesu navrhuje Komise použít článek 122 Smlouvy, podle nějž ve výjimečných případech stačí souhlas členských států v rámci Rady EU a Evropský parlament je pouze informován. Toto obcházení demokratického procesu by mohlo být zpochybněno. Plán na posílení obrany Evropy byl schválen na summitu ve Versailles v březnu 2022. To bylo již před třemi lety, takže by šlo jen stěží argumentovat, že jde o „naléhavou“ záležitost.

Třetím návrhem je využití regionálních fondů.

Podle Komise je v krátkodobém horizontu možné využít rozpočet EU lépe, pokud se přerozdělí prostředky z některých rozpočtových položek. Komise navrhuje dát členským státům možnost „využít programy politiky soudržnosti ke zvýšení výdajů na obranu“ a zamýšlí „zjednodušit dobrovolné převody prostředků do jiných fondů EU pro účely obrany“.

Znamená to provést významné škrty ve stávajícím víceletém rozpočtovém plánu (2021-2027). Otázkou je, zda máme kvůli obraně obětovat sociální nebo regionální soudržnost. O tom je třeba diskutovat.

Zároveň by mohla být více využívána Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), pokud by byla rozšířena na všechny technologie v odvětví obrany. Další možností je podle Komise zmírnění stávajících omezení, například pravidel hospodářské soutěže nebo pravidel předběžného financování a spolufinancování.

Čtvrtým návrhem jsou půjčky od Evropské investiční banky (EIB).

EIB a její akcionáři (tj. členské státy) se opakovaně vyslovili proti jakýmkoli dalším úvěrům poskytovaným pouze na obranné účely a upřednostňují duální sektor. Komise proto trvá na tom, že EIB musí změnit svou politiku.

Pátým návrhem je mobilizace soukromého kapitálu.

Cílem je umožnit zbrojovkám „co nejlepší přístup ke kapitálu, k finančním prostředkům“, což je v tomto odvětví neustálý problém. Tuto myšlenku je třeba zapracovat do sdělení o unii úspor a investic.

Marcin Nowacki

Vzhledem k rychle se měnící geopolitické situaci vyvstává v Evropě zásadní otázka: Jak může Evropská unie v tomto stále nejistějším světě zajistit svou bezpečnost? EHSV ve svém stanovisku Financování obrany v EU nabízí komplexní plán, jak bezpečnost EU posílit a připravit se na současné i budoucí výzvy.

EHSV, který vypracoval toto stanovisko v době poznamenané narůstajícími bezpečnostními hrozbami, v něm apeluje na vytvoření jednotného a účinného mechanismu na financování obrany EU. Současné struktury financování jsou nedostatečné a je třeba je změnit. Bez koordinovanějšího přístupu k financování obrany se může stát, že EU nebude schopna hájit své zájmy. EHSV tak s odkazem na zprávu Komise o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ve svém stanovisku poukazuje mj. na znepokojivou skutečnost, že „ze 75 miliard EUR, jež členské státy EU od června 2022 do června 2023 vynaložily v rámci veřejných zakázek v oblasti obrany, bylo 78 % zaplaceno dodavatelům mimo EU“. Tuto rostoucí závislost na externích dodavatelích prostě nelze jen tak ignorovat.

Nejde však jen o zvýšení výdajů, ale také o to, aby byly dostupné prostředky vynakládány rozumně a efektivně. EHSV doporučuje posílit koordinaci mezi EU a NATO, navýšit financování iniciativ, jako je Evropský obranný fond či Evropský mírový nástroj, a zaměřit se na společné zadávání veřejných zakázek s cílem zefektivnit využívání zdrojů a snížit náklady. Kromě toho EHSV doporučuje, aby evropští členové NATO vynakládali na obranu alespoň 2,5 % svého HDP, což by Evropě umožnilo lépe reagovat na současné geopolitické hrozby. Zvýšení tohoto výdajového cíle zajistí, že evropští členové NATO budou účinněji přispívat ke kolektivní bezpečnosti a zároveň budou mít nad svými ozbrojenými silami plně svrchovanou kontrolu.

Pro posílení obranných schopností EU jsou zásadní rovněž iniciativy, jako je akt na podporu výroby munice a nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Tato opatření umožní Evropě účinně sdílet zdroje a zajistit si vojenskou i civilní připravenost.

Z hlediska národní bezpečnosti je stále důležitější využívat technologického pokroku, včetně umělé inteligence, dronů a zajištění kybernetické bezpečnosti. Podle EHSV je důležité investovat do těchto oblastí, a udržet si tak náskok před novými hrozbami. Klíčem k rozvoji inovací, zejména v oblasti umělé inteligence, dronů a systémů kybernetické bezpečnosti, je spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Výbor ve stanovisku vyzývá rovněž k vytvoření odolného evropského sytému v oblasti obranného průmyslu, který by podporoval užší spolupráci mezi podniky všech velikostí a vládami. Podporováním inovací a zajištěním konkurenceschopnosti Evropy se sníží závislost na externích dodavatelích, a obranný průmysl tak bude soběstačnější.

Zapomínat však nesmíme ani na regionální iniciativy v rámci EU. Posílení regionální spolupráce pomůže přizpůsobit obranné strategie specifickým bezpečnostním výzvám, kterým čelí různé členské státy. Tento přístup zajistí, aby se regionální otázky náležitě řešily v širším rámci EU.

Posílení obrany EU není jen otázkou bezpečnosti, ale také prosazování hodnot, jež EU ztělesňuje. Jsme přesvědčeni, že bude-li EU postupovat podle plánu, který uvádíme v našem stanovisku, bude schopna si zajistit svou budoucnost, zachovat na svém území mír a chránit své hospodářské zájmy.