V tomto vydání:

• Evropská obrana je otázkou rozumného a efektivního vynakládání prostředků: Marcin Nowacki, člen EHSV
• Plán ReArm Europe: Nicolas Gros-Verheyde

• Akce Vaše Evropa, váš názor:

  Zapojit mládež nemá být jen heslo: Bruno António

  Povzbuzovat k silnějšímu postavení: Kristýna Bulvasová

  Mladí Moldavané na akci YEYS – roste nová generace, která vidí za stávající obzory: rozhovor s Mădălinou-Mihaelou Antoci

Jak může občanská společnost pomoci zamezit rozporům a nebezpečné polarizaci

Občanská společnost dnes stojí před velmi náročným úkolem, který je dán prohlubující se polarizací naší společnosti a slábnoucí důvěrou v demokratické instituce. Polarizace jako taková nemusí být vždy negativní – rozmanitost názorů přece obohacuje demokratickou diskusi. Pokud však polarizace vede k projevům nepřátelství, dezinformacím a rozporům, pak může narušit základy naší demokracie.

Během letošního Týdne občanské společnosti jsme se mohli seznámit s celou řadou zajímavých iniciativ namířených proti nebezpečné polarizaci. EHSV svou Cenou pro občanskou společnost odměnil organizace, které se snaží zvýšit mediální gramotnost, potírat dezinformace a rozvíjet mezigenerační dialog. Právě takovéto projekty totiž musíme podporovat, chceme-li vytvořit odolnou a soudržnou společnost.

V celé Evropě lze pozorovat, jak se naše společnost víc a víc rozděluje. Potýkáme se s četnými problémy, ať už je to ekonomická nerovnost, sociální vyloučení, šíření nepravdivých informací na internetu, či politický extremismus. Ve všech částech Evropy jsou na vzestupu populistická hnutí a klesá pluralita sdělovacích prostředků a důvěra vůči institucím, z čehož je jasně patrné, nakolik polarizace podněcuje nespokojenost. Tyto tendence pak oslabují demokratické struktury a sociální soudržnost. V takovýchto časech se občanská společnost nejenom podílí na demokratickém procesu, nýbrž také chrání jeho odolnost.

Organizace občanské společnosti vždy hrály stěžejní roli při obraně demokratických hodnot. Zprostředkovávají dialog, vyjadřují nejrůznější postoje, bojují proti dezinformacím a pomáhají vést promyšleným způsobem veřejnou diskusi. Dávají prostor těm, kdo si připadají být nevyslyšeni, a zasazují se o inkluzivní opatření, jejichž prostřednictvím lze odstraňovat rozdíly, a nikoli je prohlubovat. Zapojením občanů, vedením fakticky podložených diskusí a prováděním iniciativ zaměřených na posílení tolerance se občanská společnost aktivně staví proti těm, kdo ji chtějí rozštěpit.

EHSV má jednoznačně za to, že je do budoucna naprosto nezbytné posílit účast a dialog. Jasně to vidíme při naší každodenní práci – naši členové, kteří zastupují zaměstnavatele, odborové svazy a nevládní organizace, spolu vedou živé diskuse, vždy se však při tom snaží dospět ke společnému postoji. Naše síla spočívá v konsensu a stejný systém je třeba uplatňovat i všude jinde v Evropě.

Aby se mohla občanská společnost plně angažovat při zmírňování polarizace, musí jí k tomu být vytvořeny odpovídající podmínky. To znamená, že je třeba jí zaručit přístup k finančním prostředkům a svobodné fungování a vytvořit takové prostředí, v němž bude uznáván a oceňován její přínos pro demokratický život. Je nutné posílit participativní mechanismy – v podobě občanských konzultací, místních iniciativ či nástrojů poradní demokracie –, aby se lidé cítili být zapojeni do rozhodovacího procesu.

Na tom, zda se občané budou cítit náležitě zastoupeni, zapojováni a vnímáni, závisí budoucnost Evropy. Občanská společnost neplní v demokracii jen nějakou vedlejší roli, nýbrž je jejím pilířem. Musíme jí v tomto období rozporů ve společnosti poskytnout potřebné nástroje, uznání a prostor, aby mohla i nadále bránit naše demokratické hodnoty. Občanská společnost podporuje dialog a sociální začlenění a staví se proti extremismu, a mohla by tak pomoci zajistit, aby polarizace přestala být zdrojem konfliktů a namísto toho se stala hybnou silou konstruktivních diskusí a sociálního pokroku.

Musíme společně usilovat o to, aby tyto vzájemné rozpory neovlivnily naši budoucnost. Musíme společně budovat takovou Evropu, v níž bude rozmanitost názorů posilovat naši jednotu, v níž díky větší angažovanosti opětovně zavládne důvěra a v níž bude hrát občanská společnost vedoucí roli při překonávání rozporů.

Oliver Röpke

předseda EHSV

Žádná z předchozích generací se té dnešní nevyrovná ve vzdělání a potenciálu, a ona zatím čelí nesmírnému tlaku a tolika nejistotám nad tím, co ji čeká, vysvětluje expert na problematiku mládeže a jeden z hlavních řečníků na letošní konferenci Vaše Evropa, váš názor Bruno António. V rozhovoru s EHSV Info přibližuje, jak zesílit hlas mladých lidí a proč v době rostoucí diskriminace a xenofobie v Evropě je tak zásadní nutností, aby i do budoucna programy EU zaměřené na mládež vštěpovaly nastupující generaci důležitost demokracie.

1. Zapojují se dnes mladí lidé do politického a komunitního dění, nebo jsou pasivní? Jak lépe mladé zapojit do politické práce?

Různé studie dokládají, že mladí lidé nejsou lhostejní a aktivně se zapojují. Pokud bychom politickou aktivitu definovali jako povědomí o nejdůležitějších společenských otázkách, je evidentní, že mládež pracuje na změně. Obzvlášť zajímavé je, jaké cesty volí. Tradičně se veřejné angažmá projevuje ve volbách, dobrovolnou činností v nevládních organizacích nebo v mládežnických organizacích politických stran. Popularita těchto kategorií dnes nicméně u mladých lidí poněkud slábne. Vliv na politiku se snaží vyvíjet spíše podepisováním petic, účastí na protestech a dalšími inovativními způsoby. Naše platforma DYPALL Network se věnuje zkoumání těchto nástrojů politické aktivity, jako jsou konzultace, členství v místních radách mládeže a další mechanismy, jak v místních podmínkách navázat dialog s mladými a o mladých. Mladí lidé se velice aktivně hlásí o slovo, většina mainstreamových mechanismů však dál s mladými nějak výslovněji nepočítá ani nedává příliš smysl.

2. Z nedávných evropských voleb a průzkumů v členských státech plyne, že mnozí mladí volili pravicové strany. Čemu to přisuzujete a spatřujete v tom znepokojivé tendence, jež by mohly ohrozit evropské hodnoty, jako je rovnost a začlenění?

Rostoucí obliba pravice u mladých budí znepokojení. Domníváme se, že má původ v nespokojenosti s mainstreamovou politikou, hluboké nedůvěře v politické instituce, touze po silné národní identitě a obavách z ekonomické a sociální nejistoty. Musíme pochopit prvotní příčiny těchto alarmujících voličských trendů. Tato generace vyrostla v době neustálých krizí a nejistoty z budoucnosti. Žádná z předchozích generací se té dnešní nevyrovná ve vzdělání a potenciálu, a ona zatím čelí nesmírnému tlaku a tolika nejistotám nad tím, co ji čeká. Algoritmy sociálních médií amplifikují polarizující obsah a mění perspektivu.

To vše vyvolává nejistotu z budoucnosti. Hlas věnovaný populistické straně tak může být jednak formou protestu a výrazem obecné nespokojenosti, avšak právě tak může ztělesňovat přání silného pojetí moci, jež vyvolá pocit bezpečnosti. Jak ovšem víme z historie, když se taková populistická pravicová strana dostane k moci, mladí často o své naděje přijdou a cítí se zrazeni. Často je pak pozdě na zjištění, že práva, svobody a další hodnoty, jež jsou pro ně důležité, jim jsou upírány nebo jsou zpochybňovány.

Tento trend již ohrožuje evropské hodnoty, vidíme to nejen na politickém diskursu, nýbrž také v našem každodenním životě, kde se projevy xenofobie nebo diskriminace jiných postupně stávají normou. Proto je naprosto nezbytné, aby i do budoucna programy EU zaměřené na mládež podporovaly mladé lidi v poznání důležitosti demokracie, studiu jejího fungování i jejím skutečném prožívání. Současně by jim měly pomoci nabývat dovednosti potřebné k pěstování odolnosti vůči hrozbám protidemokratických hnutí.

3. Nakolik jsou mladí Evropané informováni o tom, co pro ně EU dělá? Jak u nich probudit větší zájem o EU? Jak byste zhodnotil komunikaci EU?

Rozhodně můžeme říci, že mladí o tom, co pro ně EU dělá, vědí nepochybně více než starší generace. Programy pro mládež jako Erasmus+, ESC a DiscoverEU pomáhají budovat tento pocit společné evropské identity a zaslouží si posílit a nabídnout všem mladým lidem v Evropě.

Vědí ale doopravdy, co pro ně Evropa dělá? Domníváme se, že ne. Vliv EU na společnost – zvláště mladou – je třeba více zviditelnit a lépe zprostředkovat. Rozhodování institucí EU má obrovský vliv a mladé by to mělo přimět k většímu zájmu o evropské záležitosti. Jak? Nabízí se dvě možnosti: instituce EU musí přijít s takovým poselstvím, v němž nepřehlédnutelně předvedou, jak přímo se rozhodování na úrovni EU propisuje do jejich životů. Současně by měly rozšířit programy, které mladým lidem dávají další možnosti dozvídat se více o EU, více s ní zažít a více ji objevovat. Tak může sílit pocit sounáležitosti, empatie, provázanosti a přátelství mezi Evropany.

Různé instituce EU se velmi snaží oslovovat občany a nejrůznější kampaně a nástroje přinášejí výrazná zlepšení, nelze však říci, že by to stačilo. V praxi se s realitou mladých lidí často dosti míjejí.

EU se hodně zlepšila v práci se sociálními médii i v kampaních cílených na mládež, pořád se ale vyjadřuje odtažitě a tím spíše to platí pro mládež všech kategorií v našich společnostech. EU musí na své komunikaci více zabrat a zapracovat do ní nové kontaktní metody, jako je zapojení nevládních organizací se zaměřením na mládež v roli ambasadorů mladých, budování decentralizovaných komunikačních platforem a propagace, která srozumitelně prováže politiky EU s realitou všedního dne. Proto je nutně zapotřebí zkoušet nové komunikační postupy a přímo zapojovat mladé lidi do tvorby a realizace kampaní a dalších komunikačních projektů. 

2. Jak můžeme hlasu mladých zajistit větší pozornost?

Že je vezmeme vážně a uznáme jejich hodnotu. Instituce mají možnost i schopnost dodat hlasu mladých lidí větší intenzitu, někdy však schází vůle poskytnout prostor, podporu, příležitosti a nástroje k jejich opravdu smysluplnému zapojení. Zapojit mládež nemá znamenat seznam odrážek: pozveme je na veřejnou akci, vyfotíme se na sítě a jejich příspěvky hodíme do koše. Zapojení mladých musí mít reálný dosah, to jest mladí musí vidět výsledky své snahy a změny, kterých díky ní dosáhli.

Naslouchat více mladým vyžaduje podporu institucí, například přizváním jejich zástupců do rozhodujících orgánů. Neobejde se to ani bez budování důvěry, což nelze zařídit přes noc, bez kvalitního prostoru a procesů ke společné práci. To si žádá odpovídající finance a instituce potřebují mít kapacity na podporu lepší spolupráce s mladými lidmi a jejich zapojení do rozhodování. Nutností jsou investice, skutečné odhodlání a čas.

Bruno António působí jako výkonný ředitel organizace DYPALL Network. Jedná se o evropskou platformu organizací občanské společnosti, místních orgánů a výzkumných institucí na podporu účasti mladých lidí na místním rozhodování. V posledních 12 letech se Bruno odborně věnuje problematice mládeže a vystupuje jako externí konzultant pro různé instituce, jako je Evropská komise a Rada Evropy. Předtím byl generálním tajemníkem Youth for Exchange and Understanding a výkonným ředitelem ECOS – Cooperativa de Educação, Cooperação e Desenvolvimento. Je absolventem oboru sociálního vzdělávání na Univerzitě Algarve v portugalském Faru.

Zeptali jsme se Javiera Garata Péreze, který je zpravodajem stanoviska EHSV Doporučení občanské společnosti v souvislosti s Evropským paktem pro oceány,, jaká nejdůležitější doporučení má EHSV v souvislosti s dokumentem, v němž Evropská komise stanoví komplexní vizi pro všechny politiky týkající se oceánů. Jaká konkrétní opatření musí být přijata, aby byly oceány chráněny před pustošením a znečištěním a byla zachována jejich biologická rozmanitost? Jakým největším hrozbám čelí oceány a jaká řešení navrhuje Výbor? 

Mladá Moldavanka Mădălina-Mihaela Antoci byla jednou ze zástupkyň kandidátských zemí EU na letošním ročníku akce EHSV Vaše Evropa, váš názor (YEYS). Zúčastnila se také Týdne občanské společnosti v EHSV, kde přednesla inspirativní projev během úvodního panelu Stále jednotná v rozmanitosti. Coby předsedkyně moldavské pobočky Sítě studentů programu Erasmus a členka Národní rady mládeže Moldavska se s námi podělila o to, co pro mladé Moldavany znamená EU, a povídala si s nám o svém poslání, jímž je povzbuzovat mladé lidi ze své země ke studiu v zahraničí a ke globálnímu myšlení.

1. Zapojuje Národní rada mládeže Moldavska mladé lidi do diskusí o integraci do EU? Jak vnímají EU mladí Moldavané?

Rozhodně! Národní rada mládeže Moldavska dbá na to, aby byly v procesu integrace Moldavska do EU slyšet hlasy mladých. Děje se tak cestou konzultací, kampaní na podporu mladých lidí a přímé spolupráce s tvůrci politik. Pro mnoho mladých Moldavanů představuje EU pokrok, nové obzory a budoucnost, kde dojde jejich talent uznání a ocenění. Stále však existují mezery v informovanosti, a proto se do věci zapojujeme i my – měníme zvědavost v aktivní účast.

Organizujeme fóra, debaty a workshopy o integraci do EU, o politice a právech mládeže.
Vyzýváme k zapojování mládeže do rozhodovacích procesů na národní úrovni.
Pořádáme kampaně, jejichž cílem je informovat a poučit mladé Moldavany o výhodách členství v EU.

2. Mohla byste nám ve stručnosti něco říci o své práci v moldavské pobočce Sítě studentů programu Erasmus (ESN)?

Jako předsedkyně ESN v Moldavsku je mým úkolem zprostředkovávat mladým lidem mezinárodní příležitosti, které jim změní život. Náš tým se snaží podporovat mobilitu, vytvářet přívětivé prostředí pro studenty, kteří se účastí výměny, a propagovat mezinárodní vzdělávání. Jednou z mých klíčových iniciativ je program Erasmus ve školách, v jehož rámci inspirujeme studenty středních škol k tomu, aby se ve svých snech nenechali omezovat hranicemi a osvojili si globální myšlení.

3. Mohla byste uvést nějaká čísla, kolik moldavských studentů již využilo akademický program Erasmus+, ať už celkově, nebo ročně?

Moldavsko v tuto chvíli žádné zahraniční účastníky programu Erasmus+ nehostí, ale naši mladí se v zahraničí rozhodně neztratí! V rámci programu Erasmus+ každoročně studuje nebo stáž ve špičkových evropských institucích absolvuje 500 až 700 moldavských studentů. Od zahájení programu získaly mezinárodní zkušenost tisíce lidí, kteří se díky ní vrátili s inovacemi, schopností vést a novou životní perspektivou. Prostřednictvím programu Erasmus ve školách se snažím zpřístupnit mobilitu ještě většímu počtu mladých Moldavanů a ukázat jim tak, že mají dveře do světa otevřené.

4. Jaký je podle Vás přínos takových akademických výměnných programů pro mladé lidi v kandidátské zemi, jako je Moldavsko?

Erasmus+ není jen studijní program – je to startovací rampa pro budoucnost Moldavska. Dává mladým lidem víc než jen vzdělání – dává jim schopnost přizpůsobit se, odolnost a evropskou perspektivu. V kandidátské zemi, jakou je Moldavsko, jde o to, aby vyrostla nová generace, která uvidí za stávající obzory, bude inovovat a spolupracovat a bude připravena vést naši zemi k evropské budoucnosti.

5. Jaká byla vaše očekávání, pokud jde o akce YEYS a Týden občanské společnosti?

Očekávala jsem mocné diskuse, odvážné myšlenky a skutečné odhodlání zapojit mládež do tvorby politiky. Tyto akce jsou víc než jen setkání – jsou to platformy, kde mladí hybatelé změn kriticky hodnotí status quo a prosazují silnější a inkluzivnější Evropu. Pro Moldavsko jde o další krok k překlenutí propasti mezi místní realitou a evropskými ambicemi, který dokazuje, že naši mladí lidé na budoucnost jen nečekají – my sami ji utváříme.

Mădălina-Mihaela Antoci je 21letá mládežnická lídryně, která se vášnivě zajímá o vzdělávání, občanskou angažovanost a posílení postavení mladých lidí. V současné době působí jako předsedkyně moldavské pobočky Sítě studentů programu Erasmus a je členkou vedení Národní rady mládeže Moldavska.

Jako neúnavná propagátorka akademického programu Erasmus+ dosáhla pozoruhodných úspěchů při povzbuzování mladých lidí k hledání mezinárodních příležitostí, přičemž neopomíná zdůrazňovat hodnotu vzdělávání doma. Svým úsilím inspirovala stovky studentů k zapojení do akademické mobility a k aktivní angažovanosti v jejich místních komunitách.

Kristýna Bulvasová

V nejistém světě, kde se hroutí dlouholetá přesvědčení a kde nás dříve sdílené hodnoty již nespojují, ale rozdělují, musí mladí lidé dostat příležitost, aby se tady a teď smysluplně zapojili do řešení celé řady naléhavých problémů, které se na nás valí. Diskuse na letošní akci Vaše Evropa, váš názor (YEYS) jasně ukázaly, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“, a že se mladí lidé oprávněně zabývají mnoha různými problémy – bojem proti korupci a prosazováním rovnosti počínaje a řešením změny klimatu konče, píše česká studentka a účastnice akce YEYS Kristýna Bulvasová.

Kolikrát jsem coby mladý člověk z generace Z slyšela slova jako „vaše generace čelí bezprecedentním problémům“ nebo „je na vás postavit se do čela a pomoci řešit současné výzvy“.  V sázce jsou zásadní věci, ale stejně zásadní jsou i výzvy, s nimiž se potýkáme: bezprecedentní ústup demokracie, polarizace našich společností v otázkách, které dříve představovaly „společné hodnoty“, destabilizace dlouhodobých přesvědčení a systémů a rostoucí nejistota.

Vysoká očekávání kladou nároky nejen na mládež, ale také na nedostatečně financované organizace občanské společnosti a na jejich klíčovou úlohu při utváření hodnot mladých lidí, jakož i na vzdělávací systémy. Formální vzdělávání by mělo být schopno vybavit mladé lidi dovednostmi a nástroji, které potřebují k tomu, aby dokázali dnes i zítra řešit problémy a vést ostatní. Obávám se, že mnoho vzdělávacích systémů je příliš rigidních na to, aby obstály v 21. století, a že školy neposkytují vzdělání v oblasti změny klimatu nebo komplexní zdravotní péče, ať už jde o zdraví duševní, nebo reprodukční. Chybí jim rovněž nejmodernější technologie a náležitá přístupnost pro zranitelné skupiny.

Dokonce i otázka, kdo je považován za zranitelného, se zpolitizovala – nebo ještě hůře, stala se zbraní – a vytváří další zátěž pro ty, kteří si to mohou dovolit nejméně a neměli by být opomíjeni.

Naše společnost se již neshodne na tom, co znamená zranitelnost a jak ji rozpoznat – zažila jsem to na vlastní kůži při vedení semináře ve škole poblíž česko-slovenských hranic, kde jsem se zmínila o rozdílech v odměňování žen a mužů a o dalších genderově podmíněných nerovnostech. Studenti a učitelé reagovali naprosto nevěřícně a zcela odmítali myšlenku, že by v naší společnosti existovala jakákoli nerovnost. To mě vede k přesvědčení, že potřebujeme více diskusí o existujících zranitelnostech a nerovnostech a lepší budování kapacit v této oblasti, a to bez ohledu na věkovou skupinu.

Umožnit mladým lidem – včetně znevýhodněných žen a dívek, osob se zdravotním postižením a mladých lidí z migrantského prostředí – rovný přístup ke vzdělání a příležitostem stále zůstává nedosažitelným snem. Je-li naším společným cílem poskytnout mladým lidem pevný základ pro naplnění jejich potenciálu a snů, musíme začít jednat. Navrhnout řešení není jednoduché, ale posílení vazeb členských států EU s občanskými společnostmi – zejména s těmi, které se zabývají neformálním vzděláváním – by mohlo po určení nejzranitelnějších oblastí přispět k odstraňování nedostatků. Následná rekvalifikace učitelů a všech, kdo pracují s mládeží v oblasti budování komunit, by mohla poskytnout rámec pro některá cílená a systematická řešení.

Občanská společnost se ujala úkolu podporovat aktivní občanskou účast, ale zapojení mladých lidí do rozhodování a demokratické správy věcí veřejných je stále nízké. Mezi aspiracemi mladých lidí a prostorem a příležitostmi, které jsou k dispozici pro jejich dosažení, je zřetelná propast. Samotné volby nepřinášejí kýžené výsledky, protože boj proti zaběhnuté politické kultuře a dezinformacím je v některých zemích stále náročný. Neúčast ve volbách však neznamená, že nemáte vlastní názor nebo problémy, které byste chtěli řešit. Podpora aktivního občanství vyžaduje, aby měli mladí lidé nejen pozitivní zkušenosti s demokratickou činností, ale aby také viděli hmatatelné výsledky – bez pouhého formálního zapojování, tokenismu nebo selektivnosti. Stále věřím, že členské státy EU dokáží tento prostor vytvořit a snad překonají stav, kdy musí mladí lidé čekat, až dostanou příležitost ke smysluplnému zapojení a kreativní součinnosti. Nesmí se to však stát až za tři, pět nebo deset let. Chceme-li zabránit dalšímu prohlubování společenských rozdílů, musí k této změně dojít okamžitě.

Na akci YEYS 2025 jsem měla to potěšení podílet se na přípravě jednoho doporučení, jež se týkalo zejména změny klimatu. Osobně se totiž domnívám, že trojí planetární krize představuje pro lidstvo jednu z největších výzev. Jedním z pěti doporučení YEYS bylo vypracování ucelené strategie EU v oblasti změny klimatu, spolu s bojem proti korupci za pomoci transparentnosti a účasti mládeže, aktivním občanstvím, rovností a myšlenkou, že „mládež si zaslouží své místo“. Vzhledem k tomu, že se tato otázka dostala na seznam všeobecně schválených doporučení, je zřejmé, že ji mladí účastníci akce YEYS považují za zásadní výzvu, kterou je třeba řešit. Jde nicméně o pohled skupiny mladých lidí, která již má do jisté míry silnější postavení a nelze ji považovat za reprezentaci všech členských států EU. Někdo se možná domníval, že právě toto doporučení bude pro účastníky akce YEYS 2025 nejdůležitější, přesto se v konečném hlasování umístilo až na posledním místě. Berme to jako připomenutí toho, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“. Mladí lidé se právem zajímají o všechny aktuální problémy a agenda mládeže je ze své podstaty široká a průřezová.

Někteří mladí lidé si uvědomují důležitost ochrany životního prostředí a udržitelnosti, zatímco jiní si nemohou dovolit ji upřednostňovat, protože se potýkají s uspokojováním svých základních potřeb. Zmínila jsem trojí planetární krizi jako jednu z hlavních výzev lidstva, ale vezmeme-li v úvahu, že její účinné řešení vyžaduje, abychom se vyrovnali se všemi zásadními problémy naráz, vypadá situace rázem jinak. Současný geopolitický kontext a boj EU o globální konkurenceschopnost odvádějí pozornost a zpomalují transformační procesy. Ani my, ani budoucí generace však konec konců nemáme k dispozici žádnou „planetu B“, na které bychom mohli tyto problémy řešit, a nemůžeme si tak již dovolit překračovat planetární meze.

Vrátíme-li se k tomu, co vše je v sázce, měli by mladí lidé ve vší své rozmanitosti i tak dokázat přijmout své mládí se všemi jeho výsadami, výzvami a krásou. Nedávná zpráva OSN však ukazuje, že spokojenost mladých dospělých se životem a pocit štěstí během posledního desetiletí zřetelně klesly. Navzdory vážným problémům, jimž čelíme, pevně věřím, že pokud dokážeme mladé lidi inspirovat prostřednictvím hmatatelných výsledků jejich činnosti, máme slušnou šanci řešit naléhavé problémy a zlepšit kvalitu života všech.

Kristýna Bulvasová je členkou Evropské sítě mládeže pro udržitelný rozvoj. Působila jako delegátka mládeže v Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy a jako česká delegátka mládeže v OSN. Jako bývalá mluvčí Česko-německého fóra mládeže se i nadále aktivně podílí na posilování česko-německé spolupráce. Kristýna je mladá aktivistka zaměřená na vzdělávání orientované na budoucnost a udržitelnost. V současnosti vede českou nevládní organizaci Mladí občané (MOB) a zároveň dokončuje studium na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě v Řezně. Vedle aktivní účasti na akci YEYS Kristýna rovněž vystoupila jako mluvčí na Týdnu občanské společnosti v EHSV v rámci sekce Prognóza zaměřená na spravedlivou transformaci podporující začlenění a zeleného modrého růstu.

Letošního ročníku akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS) se zúčastnilo na 90 studentů z členských států EU, z kandidátských zemí a ze Spojeného království. Ukrajinu na této akci zastupovala Valerija Makarenko, která přijela až z dalekého, válkou sužovaného Charkova. V rozhovoru nám povyprávěla, proč je pro mladé lidi na Ukrajině účast na YEYS tak důležitá. Vyjádřila také naději, že její generace, jíž válka dodala silnou odolnost a sounáležitost, povede tuto zemi k lepším zítřkům.

1) Proč je podle Vás důležité, aby se mladí lidé účastnili takových akcí EU, jako je Vaše Evropa, váš názor?

Myslím, že účast na takových akcích, jako je Vaše Evropa, váš názor, je pro mladé lidi velice důležitá, protože na nich mohou vyjádřit svůj názor, vést konstruktivní diskuse a aktivně spoluutvářet budoucnost Evropy. Tyto akce skýtají skutečně neocenitelnou příležitost dozvědět se něco více o rozhodovacích procesech, získat vůdčí schopnosti a navázat kontakt s mladými lidmi z různých zemí. Pro nás na Ukrajině je tato účast ještě důležitější, protože tak máme možnost podělit se o vlastní zkušenosti, dát najevo, že podporujeme vstup naší země do EU, a povzbudit mladé lidi v Evropě k vzájemné solidaritě.

2) Jak se mladých lidí na Ukrajině dotkla válka?
S tím, jak celou Ukrajinu zachvátila válka, se život mladých lidí samozřejmě výrazně změnil – válka má dopad na jejich vzdělávání, duševní zdraví i celkový pocit bezpečí. Mnozí z nás byli například nuceni přejít na výuku on-line nebo se odstěhovat jinam, často do nejistých podmínek. Válka nás však také zocelila. Mladí lidé na Ukrajině se stali ztělesněním houževnatosti a síly a kromě toho se také ve větší míře začali aktivně angažovat a podílet na dobrovolnické činnosti a rekonstrukci této země, například v rámci projektů územního plánování. I v nynější těžké situaci jsme pevně odhodláni chránit naši identitu a spoluutvářet budoucnost naší země.

3) Co byste si pro mladé lidi na Ukrajině do budoucna přála?
Pro téměř každého ukrajinského teenagera je otázka budoucnosti složitá. Já sama stejně jako lidé v mém okolí doufám, že budou mít všichni mladí lidé na Ukrajině možnost získat kvalitní vzdělání, profesně růst a bezpečně žít v silné a nezávislé zemi. Doufám také, že bude mezinárodní společenství Ukrajinu i nadále podporovat v jejím úsilí o rekonstrukci, aby se mladí lidé mohli dále rozvíjet a nemuseli jen přežívat. Mladí lidé na Ukrajině mají obrovskou sílu. Je velmi povzbudivé vidět, jak se stále více mladých zapojuje do různých projektů, například v oblasti vzdělávání, vědy či obnovy infrastruktury. Ze všeho nejvíc pak doufám, že s naší generací, jíž válka dodala silnou odolnost a sounáležitost, se naše země vydá na cestu k lepším, inovativnějším a demokratičtějším zítřkům.

4) Chtěla byste na závěr k této akci ještě něco dodat?  

Bylo to velmi podnětné. Už jen povídání s ostatními účastníky a poslouchání a rozebírání jejich názorů na mě udělalo velký dojem. Stačí spojit síly a hned je vidět, co všechno jsme schopni dokázat. Některé projekty, které jsme realizovali, nám například pomohly lépe porozumět jiným zemím. Dozvěděla jsem se mnoho nového o různých zemích. Byla to pro mě radost a čest se této akce zúčastnit. 

Valerija Makarenko je 16letá studentka z ukrajinského Charkova. Navštěvuje 10. třídu charkovského gymnázia č. 99.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydal klíčová doporučení k podzimnímu balíčku evropského semestru 2025. Žádá strategické investice a hlubší spolupráci na posilování odolnosti a konkurenceschopnosti EU.

EHSV svá doporučení formuloval ve stanovisku přijatém na únorovém plenárním zasedání. Zaměřil se zejména na udržitelnost, reformy trhu práce a lepší sladění vnitrostátních a unijních politik, vyzval však také k většímu zapojení občanské společnosti.

EHSV dále s politováním konstatoval, že nebyla vydána roční analýza udržitelného růstu, již považuje za politický dokument zásadního významu. Zdůraznil též, že orgány EU se musí připravit na geopolitická rizika ovlivňující obchod, inflaci a růst.

EHSV podpořil iniciativu Kompas konkurenceschopnosti a vyzval k investicím do energetiky a digitálních technologií, včetně vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Dále se vyslovil pro větší účast občanské společnosti, pragmatický přezkum Nástroje pro oživení a odolnost a hlubší spolupráci s členskými státy na zkvalitnění hospodářských politik a zvýšení produktivity. (tk)

Rostoucí bezpečnostní hrozby naléhavě nutí Evropu zaujmout jednotnou strategii financování obrany. Na žádost polského předsednictví EU přijal EHSV stanovisko, v němž vyzývá k rozhodnému postupu: navýšení investic do moderních systémů, prohloubení spolupráce s NATO a více prostředků ve finančním rámci EU.

Bezpečnostní rizika ohrožující Evropu se zvětšují a odhalují její závislost na externích dodavatelích obranných prostředků – 78 % ze 75 mld. eur, které státy EU vynaložily na obranu za jeden rok, bylo zaplaceno dodavatelům mimo EU. Ke snížení této závislosti je naléhavě nutné posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

„Mechanismy financování obrany EU je třeba přepracovat tak, aby odpovídaly dnešním výzvám,“ vysvětluje zpravodaj stanoviska EHSV Financování obrany v EU Marcin Nowacki. „Stávající rozpočtová pravidla omezují výdaje na vojenské účely, a i když iniciativy jako Evropský obranný fond a Evropský mírový nástroj znamenají vývoj správným směrem, jako obrana před hrozbami v dnešním rozsahu nepostačí.“

Nezbytným předpokladem interoperability a jednotné strategie je spolupráce NATO. Odolnost zvýší společné veřejné zakázky, partnerství v oblasti kybernetické a kosmické bezpečnosti a satelitní projekt IRIS2. Financování obrany musí být v souladu s širšími prioritami EU, aniž by byly ohroženy sociální a environmentální cíle. Klíčem k zajištění bezpečnosti a autonomie Evropy jsou strategické investice, inovace a dlouhodobé plánování. (tk)

Politika soudržnosti je již dlouho pilířem evropské integrace, který podporuje hospodářskou, sociální a zeměpisnou jednotu napříč EU. S tím, jak víceletý finanční rámec po roce 2027 dostává konkrétní obrysy, je nezbytné tuto politiku modernizovat, a zvýšit tak její účinnost, udržitelnost a schopnost reagovat na nové výzvy.

EHSV ve svém nedávno přijatém stanovisku k tématu Větší zaměření politiky soudržnosti v období po roce 2027 na výsledky zdůraznil, že je třeba začít uplatňovat přístup orientovaný na výsledky, aby tato politika měla i nadále hmatatelné přínosy a zároveň snižovala nerovnosti a podporovala udržitelnou konkurenceschopnost.

„Politika soudržnosti musí zůstat klíčovým nástrojem EU v oblasti regionálního rozvoje. Přístup zaměřený na výsledky zajistí, že každé vynaložené euro přispěje k hospodářskému a sociálnímu blahobytu,“ uvedl zpravodaj stanoviska David Sventek.

VFR 2028+ bude třeba zásadně přepracovat, aby byl podpořen regionální rozvoj, ekologická a digitální transformace a hospodářská konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že investiční potřeby přesahují 750–800 miliard EUR ročně, je nezbytné silné financování ze strany EU.

EHSV požaduje, aby byla zachována fiskální kapacita ve výši 1,8 % HDP EU a aby bylo navýšeno financování politiky soudržnosti. Mezi klíčové priority patří sdílená správa, konkrétně uzpůsobené regionální politiky, financování založené na výsledcích a zjednodušené procesy.

Přístup orientovaný na výsledky zvyšuje účinnost, ale vyžaduje lepší provádění a dohled. Vyvážení konkurenceschopnosti a sociálních investic, posílení technické podpory a zajištění transparentnosti povede k tomu, že politika soudržnosti bude mít větší dopad, napomůže hospodářské odolnosti a sníží rozdíly v Evropě. (tk)