Členka EHSV Elena Calistru a zpravodajka stanoviska Nechat krize za sebou – opatření pro odolné, soudržné a inkluzivní evropské hospodářství, nám v naší rubrice přiblížila, jaké kroky bude třeba učinit, abychom vybudovali ekonomiku, v níž budou lidé a podniky chráněni před ekonomickými otřesy a před akutními krizemi v důsledku vysokých životních nákladů.

Evropská občanská iniciativa se ukazuje jako účinný nástroj pro zvýšení účasti občanů na politickém životě EU. Je však třeba ji posílit, aby se zabránilo riziku, že orgány EU budou odtrženy od obyčejných Evropanů.

Evropská občanská iniciativa (ECI) je participativní mechanismus EU, jenž má posílit přímou demokracii tím, že umožní skupině nejméně jednoho milionu občanů EU (v níž musí být zastoupen stanovený minimální počet státních příslušníků nejméně sedmi členských států) požádat Evropskou komisi, aby navrhla akt v oblasti, v níž členské státy přenesly pravomoci na úroveň EU.

Od roku 2012, kdy byly evropské občanské iniciativy zavedeny, zaregistrovala Evropská komise 119 iniciativ, jejichž organizátoři shromáždili na 20 milionů podpisů. Jedenáct iniciativ bylo dosud validováno jako úspěšné, přičemž deset z nich již obdrželo odpověď od Komise.

Den evropské občanské iniciativy, který každoročně pořádá Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), představuje důležité fórum a platformu, kde si registrovaní a budoucí organizátoři evropských občanských iniciativ a zúčastněné strany mohou vyměňovat informace a zkušenosti a prezentovat svou evropskou občanskou iniciativu a činnosti veřejnosti.

Letos se Den evropské občanské iniciativy konal 18. března v rámci Týdne občanské společnosti.

„EU by měla podniknout další kroky směrem k participativní demokracii, aby doplnila svou zastupitelskou formu. Evropská občanská iniciativa je úplně prvním nástrojem participativní demokracie na nadnárodní úrovni,“ uvedl místopředseda EHSV pro komunikaci Laurențiu Plosceanu.

Podle evropské veřejné ochránkyně práv Teresy Anjinho je evropská občanská iniciativa mocným nástrojem, který však nenaplňuje svůj potenciál. „Musíme zlepšit komunikaci o jejích účelech a funkcích. Je třeba zintenzivnit osvětové kampaně, aby byli lidé plně informováni o tom, co evropská občanská iniciativa umožňuje a co ne, a mohli jednat. Má-li být evropská občanská iniciativa i nadále smysluplným nástrojem, je zapotřebí transparentnost, čestnost a komunikace. Pokud je nezajistíme, nepodaří se nám zachovat důvěru v tento nástroj ani v budoucnost naší Unie,“ dodala ombudsmanka.

Během Dne evropské občanské iniciativy bylo představeno devět evropských občanských iniciativ, mimo jiné iniciativy zaměřené na přístup k vodě, potravinové zabezpečení, potraty, práva LGBTQ+, ochranu stávajících budov před demolicí, ochranu dědictví v oblasti videoher, nový model snižování emisí prostřednictvím kvót v letecké dopravě a nové zdravotní normy pro lékařské využití psychedelických látek.

V reakci na výzvy k zajištění financování evropských občanských iniciativ Adriana Mungiu, vedoucí týmu pro evropské občanské iniciativy v rámci generálního sekretariátu Komise, aktivisty vybídla, aby nečekali na nová a poměrně vzdálená rozpočtová řešení vyhrazená specificky na evropské občanské iniciativy. Namísto toho by měli více využívat finanční prostředky, které jsou k dispozici ve stávajícím rozpočtu EU, mimo jiné v kapitolách věnovaných účasti občanů. (at)

Elena Calistru

Evropský ekonomický systém byl během nedávných krizí podroben těžké zkoušce, což se nejvíce dotklo obyčejných občanů. V našem stanovisku Nechat krize za sebou popisujeme, jaké kroky bude třeba učinit, abychom vybudovali ekonomiku, v níž budou lidé a podniky chráněni a nebudou vystavováni ekonomickým otřesům.

Nejzásadnější budou tyto tři kroky:

Zaprvé bude třeba přejít v rámci hospodářských prognóz od retrospektivní analýzy k prediktivním zásahům. Inflace vždy jako první zasáhne domácnosti a teprve později se projeví v ekonomických ukazatelích. Musíme zavést promyšlenější systémy, které nám umožní včas odhalovat problémy v dodávkách a anomálie v oblasti přenosu cen, ještě než se projeví příliš drahými účty za vytápění a neúnosnými cenami potravin. Ekonomické otřesy nejvíce ohrožují právě ty domácnosti, které jsou nejméně schopny tyto otřesy absorbovat. Je tedy nutné detailně tuto zranitelnost zmapovat, aby bylo možné zaručit cílenou ochranu.

Zadruhé je třeba zaměřit se v rámci fiskální kapacity na trvalou stabilizaci, a nikoli pouze na mimořádná opatření. Nástroj NextGenerationEU byl obdivuhodným opatřením, které však mělo jen dočasný charakter. Je třeba zavést stálé mechanismy fiskální stabilizace, na něž by dohlížela občanská společnost a které by zajistily, že reakce na krizi ochrání ty nejohroženější. Pokud jsou při správě ekonomických záležitostí opomíjeny distribuční účinky, pak se tím vytváří sociální napětí, které oslabuje právě onu odolnost, které se snažíme dosáhnout. Uplatňování sociální podmíněnosti v rámci financování Evropskou unií by nemělo být spatřováno jako byrokratická překážka – s jeho pomocí lze totiž zajistit, aby hospodářský růst přinášel lepší životní úroveň všem.

Zatřetí je třeba urychlit integraci trhu tam, kde je to pro spotřebitele nejdůležitější. Skutečnost, že naše náklady na energii výrazně převyšují náklady našich konkurentů, se promítá nejen do makroekonomických ukazatelů, ale také do každoměsíčních účtů, které zatěžují rozpočty domácností v celé Evropě. Strategické investice do přeshraniční infrastruktury a integrace trhu s energií nejsou jen nějakým abstraktním hospodářským cílem, nýbrž konkrétním způsobem, jak pomoci rodinám a podnikům, které se potýkají s vysokými existenčními náklady.

Koncipovat hospodářskou politiku bez zapojení občanské společnosti je jako vydat se na cestu bez znalosti terénu – technicky je to možné, ale z praktického hlediska to není příliš rozumné. Mohou-li se na přípravě politik plně podílet ti, na něž budou mít tyto politiky dopad, pak se tím vždy docílí lepších výsledků. Nejde přitom jen o nějakou formální konzultaci, nýbrž o to, aby byly v průběhu celého politického cyklu využívány společné poznatky organizované občanské společnosti.

Naše konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství je třeba modernizovat, nikoli od něj upustit. Teorii, že si musíme vybrat mezi konkurenceschopností a ochranou občanů, razí ti, kdo nemají příliš velkou ekonomickou představivost. K překonání budoucích výzev bude nutné prokázat na institucionální úrovni kreativitu, díky níž se středobodem správy ekonomických záležitostí v Evropě stane ekonomická odolnost a kvalita života lidí.

Daniela Vancic

Evropská občanská iniciativa (ECI) je skutečně jedinečná: nikde na světě neexistuje žádný jiný nástroj, díky němuž by měli občané možnost přímo ovlivňovat legislativu. A přesto není tato iniciativa stále náležitě uznána, píše Daniela Vancic, vedoucí pro evropskou politiku a prosazování zájmů v organizaci Democracy International, která se s námi podělila o tři nápady, jak zajistit, aby měla ECI větší dopad.

Evropská občanská iniciativa (ECI) je hned po volbách do Evropského parlamentu druhým nejúčinnějším demokratickým nástrojem EU. Za 13 let existence se do různých evropských občanských iniciativ zapojilo více než 20 milionů občanů, a osvědčila se tak jako zásadní platforma pro účast veřejnosti. Navzdory svému potenciálu se však ECI jen zřídka dostává zaslouženého uznání.

Ráda bych vysvětlila, proč je ECI důležitá a které tři nápady by mohly její dopad ještě zvýšit.

Úloha ECI v polarizovaném světě

Proč je evropská občanská iniciativa skutečně jedinečná? Nikde jinde na světě totiž takový nástroj neexistuje. Tato iniciativa umožňuje občanům přímo ovlivňovat právní předpisy. Stačí jen, když ji podpoří občané z alespoň sedmi členských států EU. V době rostoucí politické polarizace představuje ECI důležité pojítko mezi občany a politickými činiteli, neboť podporuje spolupráci, umožňuje navazovat kontakty a vede ke skutečným změnám.

Podstatou evropské občanské iniciativy je přimět lidi k tomu, aby se zapojili do utváření politiky. Sdružuje různé skupiny, podněcuje veřejnou diskusi a umožňuje, aby byly názory občanů slyšet na evropské scéně. Například iniciativa My Voice, My Choice, kterou nedávno podepsalo více než milion občanů, vedla k mobilizaci celé řady aktivistů, organizací a veřejných činitelů (včetně osobností mezinárodního věhlasu, jako je Barack Obama) a podnítila rozsáhlejší diskusi o základních hodnotách. Takováto mobilizace trvale obohacuje nejen danou věc, ale také samotnou demokracii.

Klíčové je jednat v pravý čas

ECI skýtá obrovský demokratický potenciál, který však lze plně využít pouze v případě, že orgány EU jednají včas. Ačkoli některé iniciativy, jako například kampaň Konec doby klecové, vedly k pozitivním změnám v politikách EU, legislativní opatření jsou často přijata až dlouho poté, co veřejnost danou evropskou občanskou iniciativu podpořila. To může být pro občany i občanskou společnost frustrující, kteří tak mohou důvěru v tento proces ztratit.

V zájmu zachování dynamiky by EU měla zvážit rychlejší zpracování těch evropských občanských iniciativ, které se těší mimořádně vysoké podpoře veřejnosti. Přijetí právních předpisů EU sice vyžaduje určitý čas, nicméně má-li evropská občanská iniciativa jasnou a rozsáhlou podporu, měla by jí být věnována zvláštní pozornost. Občané by měli mít možnost vidět, že jejich návrhy jsou rychle realizovány, a občanská iniciativa se tak stala katalyzátorem včasných změn a nástrojem vlivu.

Úloha organizací občanské společnosti při prosazování evropské reformy

Ústředním prvkem evropské občanské iniciativy byly vždy organizace občanské společnosti, které mobilizovaly občany a zvyšovaly povědomí o potenciálu tohoto nástroje. Organizace, jako je Democracy International, hrály od samého počátku klíčovou úlohu při rozvoji a podpoře evropské občanské iniciativy. Tím však úloha občanské společnosti nekončí.

Tyto organizace se musí i nadále zasazovat o reformy, které mohou posílit evropskou občanskou iniciativu jako demokratický nástroj. Například by mělo být možné, aby se prostřednictvím evropské občanské iniciativy daly navrhnout změny Smluv EU, což sice zatím nelze, ale mohlo by to mít zásadní dopad na budoucnost Evropy. Jak pokračují diskuse o reformě Smluv, je stále jasnější, že EU potřebuje takovou smlouvu, díky níž bude schopna čelit výzvám a využít příležitostí, jež dnešní doba přináší. Je proto důležitější než kdy jindy, aby evropská občanská iniciativa byla rozšířena, a občané tak mohli zasednout k jednacímu stolu.

ECI jako zdroj inspirace pro jednotlivé politiky

Evropská občanská iniciativa musí být ambicióznější. Jednou z možností, jak její potenciál plně využít, je zohlednit i takové iniciativy, které nesplňují formální kritéria. Ne každá skvělá myšlenka dosáhne hranice jednoho milionu podpisů, což však neznamená, že nestojí za zvážení. Vést kampaň na podporu evropské občanské iniciativy není vůbec snadné, zejména pokud má probíhat ve vícero jazycích a zemích. A i v případě těch nejlepších nápadů mohou chybět zdroje potřebné pro splnění vysokých požadavků na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu.

Například iniciativa požadující přijetí aktu o jednotném komunikačním tarifu z roku 2012 nebyla podle standardní definice „úspěšná“, vedla však k zavedení „roamingu za domácích podmínek“, který vstoupil v platnost o pět let později, z čehož dnes mají užitek miliony Evropanů, kteří při cestování přes hranice mohou bezplatně využívat datový roaming. Z toho vyplývá, že i ty evropské občanské iniciativy, které svým podpisem nepodpoří dostatek občanů, mohou vést ke změně určité politiky. EU by měla být připravena zvážit všechny návrhy, které občané předloží, a to i ty, které nesplní limit jednoho milionu podpisů, a využít je jako zdroj inspirace pro budoucí právní předpisy.

Hlavní poznatky

Evropská občanská iniciativa je neuvěřitelně cenným nástrojem pro posílení demokracie v Evropě, a to zejména v době, kdy jsou demokratické hodnoty na celém světě ohroženy. Umožňuje občanům předkládat jejich návrhy na úrovni EU, mobilizovat veřejnou podporu a dosáhnout hmatatelného dopadu. Vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa již dospěla do zralejší podoby, je načase zamyslet se nad tím, jak tento jedinečný nástroj rozšířit a vytvořit silnější a přímější pojítko mezi občany a institucemi.

S trvalou podporou občanské společnosti může evropská občanská iniciativa přispět k vytvoření participativnější a pružnější Evropské unie a posílit její pozici světového demokratického lídra.

Daniela Vancic působí jako vedoucí pro evropskou politiku a prosazování zájmů v organizaci Democracy International, kde se od roku 2017 zasazuje o participativní a přímou demokracii. Má více než desetiletou praxi v oblasti postupů pro zapojení občanů, a je tak uznávanou odbornicí na evropskou občanskou iniciativu. V roce 2022 se podílela na vydání knihy Complementary Democracy: The Art of Deliberative Listening.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podpořil Evropský pakt pro oceány a vyzval Evropskou komisi, aby zajistila, že se stane pevným rámcem pro činnost, nejen prohlášením o záměru.

Tento pakt musí být provázán se stávajícími politikami EU, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, strategie modré ekonomiky a cíle udržitelného rozvoje, a vyvážit hospodářský růst, ochranu životního prostředí a sociální spravedlnost.

Oceány a pobřežní komunity jsou ohrožovány změnou klimatu, znečištěním a nadměrným rybolovem. Cílem paktu je zlepšit správu, posílit inovace a podpořit udržitelnou modrou ekonomiku. Z nedávné veřejné konzultace i z příspěvků občanské společnosti je zřejmá rostoucí podpora odvážných inkluzivních opatření.

Zpravodaj stanoviska Javier Garat Pérez zdůraznil, že „pobřežní komunity v Evropě čelí řadě vzájemně propojených hospodářských, sociálních a environmentálních problémů. Abychom se s těmito výzvami vypořádali, musíme podporovat udržitelnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku (včetně rybolovu a akvakultury), udržovat oceány zdravé, odolné a produktivní a usilovat o vypracování komplexní agendy znalostí, výzkumu, inovací a investic v námořní oblasti.“

EHSV vyzývá ke zjednodušení správy mezi agenturami EU, zlepšení námořního plánování a investic do výzkumu prostřednictvím programů, jako je Horizont Evropa. Prosazuje rovněž vypracování akčního plánu EU pro modré potraviny, udržitelné lodní stavitelství a spravedlivou transformaci pro pracovníky v námořním odvětví. Zásadní význam má podpora pobřežního kulturního dědictví a zapojení mládeže.

Má-li pakt uspět, je nutné silné politické odhodlání, financování a odpovědnost. Bude-li proveden správně, mohla by se Evropa stát celosvětovým lídrem v oblasti udržitelnosti oceánů, což by přineslo jak ekologickou odolnost, tak hospodářské příležitosti. (ks) 

Vstupte 10. května do srdce a domova evropské organizované občanské společnosti – Evropského hospodářského a sociálního výboru – v budově Jacques Delors na ulici Belliard, číslo 99 v Bruselu.

Letošní Den Evropy je mimořádný, protože si připomeneme 75. výročí Schumanovy deklarace, která položila historický základ evropské jednoty a spolupráce. EHSV při této významné příležitosti otevírá na celý den své dveře a nabízí poutavé, poučné a zábavné aktivity a výpravu za poznáním.
Každý si najde něco pro sebe, ať už jde o nadšence do politiky, nebo zvídavé mladé lidi.

Ozvláštněte si svoji cestu po EHSV díky razítkům na naší výpravě za poznáním.

• Dokončete zábavné úkoly u všech tematických stánků.
• Na každém z nich si nechte orazítkovat svůj speciální cestovní pas.
• Vyplněný pas nám předejte, abyste získali zvláštní odměnu.

Nenechte si ujít příležitost setkat se a popovídat si s předsedou EHSV Oliverem Röpkem u stánku, který bude za tím účelem připraven. 
Bude zde vítat návštěvníky, odpovídat na vaše dotazy a podělí se o svoji vizi evropské občanské společnosti. Bude to jedinečná příležitost, jak se setkat přímo s vedením EHSV.

Užijte si ještě více zábavy díky:

• karikaturistovi, který nakreslí váš portrét,
• hravému dětskému koutku,
• netradiční fotokabince,
• otáčejícímu se kolu štěstí plnému překvapení,
• simulaci hlasování v reálném čase, při níž se můžete na chvíli stát členem či členkou EHSV.

Kromě toho se dozvíte, jak naše sekce a skupiny pomáhají utvářet politiky a hodnoty EU.

Pojďme oslavit myšlenky, které Evropu spojují. Přijďte se svými přáteli, rodinou nebo sami, ale NEPROPÁSNĚTE TO!

Není to jen návštěva – přijdete se zvídavou myslí, odejdete plní inspirace.

O všech aktivitách na Dni Evropy v EHSV se dozvíte více na stránce Přijďte 10. května na Den Evropy! | EHSV.

#EuropeDay (kk)

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

Dne 8. dubna zveřejnila Evropská síť proti chudobě (EAPN) svou nejnovější zprávu o sledování chudoby s podtitulem Směrem k systémovému přístupu k sociální ochraně.

Tato zpráva, která byla poprvé představena na akci konané v Bruselu a spolupořádané skupinou Organizace občanské společnosti v EHSV, se zabývá problémy, jež je třeba překonat, aby byly zajištěny silné a odolné systémy sociální ochrany. To je obzvláště důležité v současném kontextu, kdy se sociální státy EU potýkají se stále většími finančními překážkami kvůli omezování výdajů členských států a vyčleňování většího objemu prostředků na obranu a bezpečnost.

Zpráva vychází ze zjištění 19 vnitrostátních členských organizací EAPN a ukazuje, že dosažení systémového přístupu ke komplexní a účinné sociální ochraně vyžaduje politiky začleněné do integrovaných dlouhodobých strategií, které slaďují hospodářský, sociální a environmentální rozměr. Tyto politiky musí vycházet ze spolehlivých podkladů, dat a smysluplné účasti osob žijících v chudobě.

Vnitrostátní sítě EAPN vyjadřují znepokojení nad škrty v sociálních výdajích. Kromě toho ukazatele, jako je vysoká míra nevyužívání sociálních dávek, nadále vzbuzují znepokojení ohledně účinnosti politik, které nedosáhnou k těm, kteří sociální dávky potřebují a mají na ně nárok.

Podle zprávy je reakce na rychlé proměny ve světě, na nichž se podepisuje digitalizace, válka, stárnutí obyvatelstva a změna klimatu, nedostatečná, kvůli čemuž je o to zřejmější, že je třeba obnovit systémový přístup k sociálním politikám.

Ředitelka EAPN Juliana Wahlgren vyzdvihla naléhavost této otázky: „EU musí chránit sociální stát a dát sociálním výdajům prioritu. Za tímto účelem obsahuje zpráva o sledování chudoby doporučení týkající se mimo jiné minimálního příjmu, krize v oblasti bydlení a transformace energetiky. Zásadní je účinnost a přiměřenost. Příští rok zahájí Evropská komise strategii EU pro boj proti chudobě, ta však může být úspěšná pouze tehdy, zaujmou-li členské státy k sociální ochraně skutečně systémový přístup. Vzhledem k tomu, že je chudobou ohroženo více než 20 % obyvatel EU, nemůžeme si dovolit provádět nadále politiky, jež budou roztříštěné. Sociální ochrana musí být silná, koordinovaná a účinná.“

Předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland pak uvedl, že „vymýcení chudoby vyžaduje nepolevující úsilí ze strany všech členských států. Chudoba v EU je z velké části mezigenerační a může být drsná, zejména pokud ji zažívají děti a starší lidé. V oblasti vzdělávání, bydlení a vysokých nákladů na energie je nutno zavést zvláštní opatření zacílená na nedostatky systému. V opačném případě bude mít EU coby politický subjekt potíže zachovat si důvěru svých občanů.“

Jak doplnil Krzysztof Balon, místopředseda skupiny Organizace občanské společnosti a zpravodaj stanoviska EHSV k vůbec první strategii EU pro boj proti chudobě, jež byla oznámena v politických směrech pro Evropskou komisi na období 2024–2029, „účinná strategie EU pro boj proti chudobě musí vycházet ze zkušeností lidí, kteří chudobě čelí, a musí se zabývat jejich potřebami. Měla by taktéž podporovat organizace občanské společnosti a zapojit je do navrhování a provádění vhodných projektů a opatření pro boj proti sociálnímu vyloučení.“

Uvedené stanovisko EHSV bude předloženo na plenárním zasedání EHSV, které se bude konat ve dnech 16. a 17. července.

skupina Zaměstnanci v EHSV

„Nelze lhát, pokud nejste přesvědčeni, že znáte pravdu. K vypouštění hovadin nic takového potřeba není.“ Publikace filozofa Harryho G. Frankfurta s názvem On Bullshit (O hovadinách) nabývá na významu po včerejším tzv. ‚Dni osvobození‘ ve Washingtonu.

Americký prezident oznámil 2. dubna plošná dovozní cla ve výši 10 % pro všechny a k tomu specifická cla navíc pro ‚nejhorší pachatele‘. Seznam těchto hříšníků byl předveden v plné parádě s uvedením výše ‚recipročních cel‘ uvalených na konkrétní státy, včetně 20% sazby pro EU. Skutečnost, že tato čísla jsou z velké části nesmysly a rozhodně se neblíží žádné z řádných definic recipročních cel, prezidenta evidentně nijak nevzrušuje. Nezajímá ho ani to, že deficit EU v sektoru služeb téměř vyrovnává celkovou obchodní bilanci mezi oběma bloky. O pravdivost tu ostatně nikdy nešlo.

Když tedy vstupujeme do nové obchodní války založené na nesmyslech, co mohou lidé očekávat? Vyšší inflaci, nejistotu na trzích a ránu evropskému průmyslu. Jestli něco z toho prospěje pracujícím v USA, se teprve ukáže.

Kromě cel musí EU chránit domácí pracovníky a pracovní místa a tlumit první dopady nejen kvůli clům, ale též následkem nejistoty spojené s jejich nahodilým nastavením. Znamená to oživit naši vnitřní poptávku a dbát na efektivní redistribuci a využití bohatství.

Stejně tak je třeba chránit klíčová odvětví a sektory našeho průmyslu a investovat do nich, diverzifikovat zdroje energie, řešit krizi životních nákladů a reformovat EU tak, aby se mohla rozhodovat efektivně. Jedině silná a odolná společnost zabrání vyklíčení dalších takových Trumpů na našem kontinentu. Ke klíčovým složkám takové společnosti patří sociální partneři. Však také duo Musk-Trump počítá odbory mezi své úhlavní nepřátele, a dobře ví proč.