Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi je nástroj, jehož cílem je zajistit větší zapojení mladých lidí do tvorby politik. Jelikož byl právě ukončen proces předkládání žádostí o zapojení do ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi v rámci EHSV, přizvali jsme předsedkyni skupiny Mládež v EHSV Katrīnu Leitāne, aby nám vysvětlila, co tento postup přinese mládežnickým organizacím, jež byly vybrány k zapojení do činnosti EHSV.
Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi je nástroj, jehož cílem je zajistit větší zapojení mladých lidí do tvorby politik. Jelikož byl právě ukončen proces předkládání žádostí o zapojení do ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi v rámci EHSV, přizvali jsme předsedkyni skupiny Mládež v EHSV Katrīnu Leitāne, aby nám vysvětlila, co tento postup přinese mládežnickým organizacím, jež byly vybrány k zapojení do činnosti EHSV.
Katrīna Leitāne, předsedkyně skupiny Mládež v EHSV
Zájmy mladých lidí jsou celosvětově v rámci tvorby politik málo zastoupeny. Mladí lidé jsou však připraveni, ochotni a schopni se na tvorbě politik podílet. Díky začlenění hlediska mladých lidí do přípravy dokumentů EHSV budou politiky EU reprezentativnější a odolnější. EHSV by jakožto instituce zastupující evropskou občanskou společnost měl být hlavním institucionálním mluvčím hájícím zájmy mladých lidí.
Katrīna Leitāne, předsedkyně skupiny Mládež v EHSV
Zájmy mladých lidí jsou celosvětově v rámci tvorby politik málo zastoupeny. Mladí lidé jsou však připraveni, ochotni a schopni se na tvorbě politik podílet. Díky začlenění hlediska mladých lidí do přípravy dokumentů EHSV budou politiky EU reprezentativnější a odolnější. EHSV by jakožto instituce zastupující evropskou občanskou společnost měl být hlavním institucionálním mluvčím hájícím zájmy mladých lidí.
EHSV se již několik let zabývá tím, jak lépe začlenit názory mladých Evropanů do své práce a do rozhodovacího procesu EU. Před rokem byla zřízena skupina Mládež v EHSV, jejímž úkolem je zapojení mládeže formalizovat. V září 2022 EHSV zveřejnil stanovisko Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi a stal se tak první unijní institucí, která se zavázala, že bude ověřování provádět v praxi. V dubnu 2024 EHSV v tomto ohledu učinil další zásadní krok – schválil metodiku pro ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi.
Toto ověřování dopadu má posílit účast mladých lidí na tvorbě politik a začleňování problematiky mládeže do jednotlivých politik. V jeho rámci se provádějí konzultace, posouzení dopadů a zmírňující opatření. Co se EHSV týče, zástupci mládeže budou spolupracovat se členy na přípravě vybraných stanovisek. Konkrétně se zástupci mládeže budou účastnit schůzí a slyšení, vypracovávat písemné příspěvky a případně monitorovat, jak jsou stanoviska zohledňována. Za všechny zúčastněné mládežnické organizace bude do přípravy jednoho stanoviska zapojen vždy jeden zástupce mládeže.
Tato iniciativa je v současné době ve fázi provádění. V červnu letošního roku proběhla otevřená výzva k předkládání žádostí o účast určená mládežnickým organizacím. EHSV obdržel více než 100 přihlášek. Způsobilé mládežnické organizace budou pravidelně informovány o nových připravovaných stanoviscích a budou dotazovány, zda by se chtěly zapojit do práce na některém z nich. Konečné rozhodnutí, která stanoviska EHSV budou předmětem ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, přísluší předsednictvům sekcí a CCMI.
Tuto metodiku připravila skupina Mládež v EHSV na základě zkušeností získaných v rámci velmi úspěšného pilotního projektu. Každá sekce EHSV a CCMI vybrala jedno stanovisko a s úspěchem zapojila celkem 20 zástupců mládeže. Škála témat těchto stanovisek byla pestrá, od evropského semestru až po obranu demokracie.
Skupina Mládež v EHSV se snaží najít nejlepší způsob, jak mládežnické organizace smysluplně zapojit. Dalším krokem je začít tuto iniciativu uvádět do praxe a pravidelně ji přezkoumávat a zlepšovat.
V případě zájmu o další informace navštivte naši webovou stránku EU Youth Test at the EESC (Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi v EHSV) nebo se obraťte na sekretariát na adrese youtheesc@eesc.europa.eu.
Ve velkých nadnárodních společnostech je v současné době činných přes 1 200 evropských rad zaměstnanců. Tyto orgány jsou důležitým nástrojem pro zajištění demokracie na pracovišti, jelikož mají právo obdržet od ústředního vedení společnosti informace o nadnárodních záležitostech a vyjadřovat se k nim. K uvedeným záležitostem patří současná hospodářská a finanční situace a pravděpodobný vývoj, pokud jde o pracovní místa, investice nebo nové pracovní metody. Evropské rady zaměstnanců nemají právo sjednávat dohody.
Ve velkých nadnárodních společnostech je v současné době činných přes 1 200 evropských rad zaměstnanců. Tyto orgány jsou důležitým nástrojem pro zajištění demokracie na pracovišti, jelikož mají právo obdržet od ústředního vedení společnosti informace o nadnárodních záležitostech a vyjadřovat se k nim. K uvedeným záležitostem patří současná hospodářská a finanční situace a pravděpodobný vývoj, pokud jde o pracovní místa, investice nebo nové pracovní metody. Evropské rady zaměstnanců nemají právo sjednávat dohody.
Význam těchto orgánů roste, neboť rozhodnutí společnosti jsou sice přijímána převážně v ústředí, avšak prováděna jsou v celé korporaci. Evropské rady zaměstnanců pomáhají zástupcům zaměstnanců, aby rozhodnutím společnosti lépe porozuměli. Řádné informování a konzultace mohou zároveň pomoci i vedení, a sice aby formulovalo svá rozhodnutí tak, že budou moci být hladce provedena ve všech zemích.
Z faktických podkladů však vyplývá, že stávající směrnice o evropské radě zaměstnanců (která pochází z roku 2009) a její provádění vykazuje závažné nedostatky. Zásadní je, že mnoho evropských rad zaměstnanců nemá možnost obrátit se v případě porušení jejich práv na soud. Analýza předchozích soudních řízení a rozhodnutí ukazuje, že panuje právní nejistota, zejména pokud jde o definice pojmů „informace“, „konzultace“, „nadnárodní“ a „důvěrnost“, jakož i o právo evropských rad zaměstnanců přizvat odborníky (např. právní pomoc nebo zástupce odborů). Mimoto zastaraly některé předpisy, které je třeba přizpůsobit současné globální situaci.
Společnosti a jejich pracovníci čelí mnohostranným výzvám: digitalizace, opatření proti změně klimatu, demografie, dovednosti. Související změny mohou být rušivé a mohou mít dopad na konkurenceschopnost společnosti, jakož i na sociální zabezpečení a produktivitu pracovníků. Vědecký výzkum dokazuje, že efektivní informování pracovníků, konzultace s nimi nebo právo jejich účasti na rozhodování zvyšují udržitelnost rozhodnutí podniků a jejich konkurenceschopnost, což zase naznačuje, že evropské rady zaměstnanců mohou hrát klíčovou roli při provádění spravedlivé transformace.
Revize příslušné směrnice je tudíž nezbytná k zajištění právní jistoty a řádného fungování evropských rad zaměstnanců. Rychlé a hladké provedení revize směrnice by mělo vyřešit stávající nedostatky a zajistit, aby evropské rady zaměstnanců odpovídaly budoucím potřebám. Stanovisko EHSV posuzuje návrh Komise a předkládá normotvůrcům řadu konkrétních návrhů, jak tuto směrnici dále zlepšit.
EHSV zahájil nový program na posílení svých vztahů s národními hospodářskými a sociálními radami (HSR). Tato iniciativa má umožnit pravidelnější výměnu informací o prioritních tématech, plánovaných stanoviscích a zprávách a také o osvědčených postupech.
EHSV zahájil nový program na posílení svých vztahů s národními hospodářskými a sociálními radami (HSR). Tato iniciativa má umožnit pravidelnější výměnu informací o prioritních tématech, plánovaných stanoviscích a zprávách a také o osvědčených postupech.
První taková výměna proběhla v březnu ve Francii, kam se předsedkyně skupiny Mládež v EHSV Katrīna Leitāne vydala na dvoudenní návštěvu Hospodářské, sociální a environmentální rady Francie, aby s jejími zástupci projednala názory na politiku mládeže. A co z této návštěvy vzešlo? Nové návrhy, jak záležitosti týkající se mládeže lépe prosazovat na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a jak očekávání mládeže promítnout do veškeré činnosti EHSV. Zároveň šlo o ideální příležitost, jak navázat kontakty s novými partnery, kteří se stejnou problematikou zabývají v jiném členském státě.
O své dojmy z této pracovní návštěvy a plodné diskuse se členy Hospodářské, sociální a environmentální rady Francie se Katrīna Leitāne podělila v tomto videu.
V případě dotazů nebo potřeby jakýchkoli dalších informací, se prosím obraťte na sekretariát oddělení pro vztahy s národními HSR a občanskou společností (EESC-ESCS-relations@eesc.europa.eu).
EHSV zdůraznil, že je důležité zohledňovat v politikách EU hledisko mládeže, a naléhavě vyzval mládežnické organizace, aby se zapojily do iniciativy EHSV v oblasti ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, jejímž cílem je více prosazovat názory mladých lidí při tvorbě politik.
EHSV zdůraznil, že je důležité zohledňovat v politikách EU hledisko mládeže, a naléhavě vyzval mládežnické organizace, aby se zapojily do iniciativy EHSV v oblasti ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, jejímž cílem je více prosazovat názory mladých lidí při tvorbě politik.
Ve své nedávné výzvě k podávání přihlášek vyzval mládežnické organizace, aby se ucházely o účast na této jeho iniciativě, a to do 30. června 2024. Vybrané organizace si ze stanovisek EHSV vyberou ta, která by chtěly ovlivnit, a jejich zástupci se budou účastnit schůzí a slyšení a předloží na nich písemné příspěvky. Způsobilé organizace musí mít demokratický základ, musí dodržovat zásady Evropské úmluvy o lidských právech a jejich činnost nebo rozhodovací orgány musí řídit mladí lidé.
V uplynulém roce EHSV testoval pilotní fázi této iniciativy a umožnil zástupcům mládeže ze všech koutů Evropy, aby se zapojili do diskusí o významných otázkách, jako je demokracie, společná zemědělská politika a zapojení mladých lidí z EU a Spojeného království. Jelikož byla pilotní fáze úspěšná, byl tento projekt zaveden jako trvalý nástroj a EHSV vyzývá ostatní orgány a instituce EU, aby přijaly podobná opatření.
V rozpravě na nedávném plenárním zasedání projevili zástupci mládeže s touto iniciativou spokojenost, jelikož je zapojuje i do jiných témat, než je tradiční mládežnická problematika, například do otázek týkajících se klimatické krize.
Předseda EHSV Oliver Röpke označil tuto iniciativu za klíčový politický závazek a podtrhl nutnost trvalého zapojení mladých lidí do rozhodovacího procesu EU. Poznamenal, že volby by neměly být jedinou příležitostí, kdy se mládeži věnuje pozornost, a že iniciativa „Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi“ umožní, aby se k politikám EU mohli vyjadřovat pravidelně.
Předsedkyně skupiny ad hoc Mládež v EHSV Katrīna Leitāne poukázala na pokrok, kterého bylo dosaženo při zohledňování názorů mladých lidí v rozhodovacím procesu EU, a poznamenala, že iniciativa „Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi“ je „živým“ dokumentem, který bude v závislosti na získaných zkušenostech odpovídajícím způsobem aktualizován. Místopředseda Evropského fóra mládežeElias Dray vyslovil EHSV uznání za jeho průkopnickou činnost a vyzval mládežnické organizace, aby se k iniciativě připojily a zajistily tak, že jejich postoje budou mít vliv na budoucí stanoviska EHSV.
Plenárního zasedání EHSV se účastnila i albánská ministryně pro mládež a děti Bora Muzhaqi. Její země se snaží jít v oblasti politiky mládeže příkladem a ukázat, že je nesmírně důležité mít v politice lidi, kteří jsou příslušní výhradně pro problematiku mládeže. „Jsem pevně přesvědčena, že tím, co pro mladé lidi a spolu s nimi v současné době činíme, připravujeme naši mládež na budoucnost. Pomáháme mladým lidem, aby se dostali do vedoucích pozic a zajistili, že jejich generace bude moci převzít udržitelnou a ekologicky rozmanitou planetu.“
EHSV má s Albánií vynikající pracovní vztahy, které jsou dokladem toho, že nadnárodní partnerství hraje při podpoře účasti mládeže na všech úrovních správy věcí veřejných klíčovou roli.
EHSV se ověřováním dopadu předpisů EU na mladé lidi zabývá již od září 2022, kdy k této problematice přijal stanovisko. Neutuchající úsilí EHSV, včetně jeho každoroční akce „Vaše Evropa, váš názor“, je dalším dokladem toho, že je odhodlán posílit účast mladých lidí na rozhodovacím procesu EU.
Doporučení z letošního ročníku, který se konal v březnu, jsou určena příštím vedoucím představitelům EU a jsou k dispozici online. (ks)
Evropská komise navrhla cíl snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 a usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém květnovém plenárním zasedání tento cíl podpořil a zdůraznil, že uvedené návrhy Komise jsou v souladu s vědeckými doporučeními omezit globální oteplování na 1,5 °C.
Evropská komise navrhla cíl snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 a usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém květnovém plenárním zasedání tento cíl podpořil a zdůraznil, že uvedené návrhy Komise jsou v souladu s vědeckými doporučeními omezit globální oteplování na 1,5 °C.
EHSV tímto vyjádřením podpory podtrhl, že bychom měli spravedlivým dílem přispět k celosvětovému úsilí v oblasti klimatu a současně zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu během přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Zpravodaj stanoviska Cíl EU v oblasti klimatu pro rok 2040Teppo Säkkinen zdůraznil, že je zapotřebí mít do roku 2040 bezuhlíkový elektrický systém, který by poháněl dekarbonizaci průmyslu, dopravy a budov, přičemž prosazuje snížení emisí prostřednictvím postupného ukončení používání fosilních paliv.
EHSV upozornil na to, že vzhledem k rizikům, jako jsou lesní požáry a škůdci, není dobré se až příliš spoléhat na pohlcování uhlíku – to by mělo zůstat v rovnováze se snižováním emisí. EU by se v další fázi své politiky v oblasti klimatu měla zaměřit na investice, budování silné ekonomiky, posílení energetické bezpečnosti a vytváření kvalitních pracovních míst. Klíčem k tomu je splnění cíle snížit emise o 55 % do roku 2030 a provedení právních předpisů „Fit for 55“.
EHSV předpokládá, že do roku 2040 bude odvětví výroby energie bezuhlíkové, po čemž bude následovat dekarbonizace vytápění a chlazení. Čistá a cenově dostupná energie má stěžejní význam pro dekarbonizaci průmyslu, budov a dopravy.
EHSV rovněž navrhl cíl snížení emisí pro zemědělsko-potravinářské odvětví, který by byl stanoven na základě dialogu se zemědělci a zúčastněnými stranami. Tento cíl by měl zajišťovat evropské potravinové zabezpečení a zohledňovat rozmanité přírodní podmínky napříč EU.
Pro dosažení cíle pro rok 2040 má zásadní význam podpora veřejnosti a zapojení zúčastněných stran. EHSV proto vyzývá k tomu, aby byl při stanovování cílů a tvorbě politik veden široký dialog, mj. i se sociálními partnery, občanskou společností a občany.
S ohledem na to, že EU připravuje k cíli pro rok 2040 svůj legislativní návrh, EHSV zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní test konkurenceschopnosti ve vztahu k ostatním velkým ekonomikám s cílem udržet globální konkurenceschopnost a průmyslovou základnu Evropy a zároveň zachovat přísné environmentální a sociální normy. (ks)
EHSV přijal na svém květnovém plenárním zasedání dvě stanoviska, v nichž zdůraznil zásadní úlohu politiky soudržnosti – která je primárním nástrojem EU pro financování regionálního rozvoje – při budoucím rozšiřování. Výbor mimo jiné vyzval k tomu, aby byly do přístupových smluv začleněny nástroje pro zajištění dodržování pravidel, které by řešily případné problémy po přistoupení, jako je emigrace nebo otázky právního státu.
EHSV přijal na svém květnovém plenárním zasedání dvě stanoviska, v nichž zdůraznil zásadní úlohu politiky soudržnosti – která je primárním nástrojem EU pro financování regionálního rozvoje – při budoucím rozšiřování. Výbor mimo jiné vyzval k tomu, aby byly do přístupových smluv začleněny nástroje pro zajištění dodržování pravidel, které by řešily případné problémy po přistoupení, jako je emigrace nebo otázky právního státu.
EHSV ve svém novém souboru doporučení zdůraznil význam integrace a podtrhl, že je důležité, aby organizace občanské společnosti měly silnější postavení, díky čemuž by mohly účinně využívat finanční prostředky na soudržnost. Úspěch politiky soudržnosti se měří výsledky v jednotlivých územních celcích a v sociální oblasti, nikoli pouze hospodářskými investicemi. Zásadní význam pro dosažení soudržnosti má posílení kapacit veřejné správy.
Během diskuse na plenárním zasedání, které se zúčastnila komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreira a předseda Evropského výboru regionů (VR) Vasco Alves Cordeiro, byl vyzdvižen význam předvstupní pomoci a posílení pozice organizací občanské společnosti.
Předseda EHSV Oliver Röpke a další řečníci pak položili důraz na skutečnost, že potřebujeme silnou politiku soudržnosti, která by řešila výzvy spojené s rozšířením EU a zabránila roztříštěnosti Unie. Přizpůsobení pomoci kandidátským regionům má zásadní význam pro mír a prosperitu, přičemž ke stěžejním doporučením patří posílení vzdělávání, zapojení organizací občanské společnosti a využívání zvláštních mechanismů pro země, jako je Ukrajina.
EHSV rovněž poukázal na širší dopady rozšíření na stávající členské státy a vyzdvihl, že je třeba zajistit další finanční prostředky pro postižené regiony. Devátá zpráva o soudržnosti vyzývá k přizpůsobení se novým výzvám prostřednictvím investic do malých a středních podniků, posílení místní správy a podpory spravedlivého přístupu k zaměstnání. Dynamická politika soudržnosti je zcela zásadní pro uvolnění hospodářského potenciálu EU a zajištění účinné integrace nových členských států. (tk)
Chceme-li pro všechny pacienty v Evropě zajistit rovný přístup k léčbě rakoviny, musí být pro Evropskou unii absolutní prioritou nukleární medicína a dodávky radioizotopů.
Chceme-li pro všechny pacienty v Evropě zajistit rovný přístup k léčbě rakoviny, musí být pro Evropskou unii absolutní prioritou nukleární medicína a dodávky radioizotopů.
EU a členské státy by měly zajistit, že budou k dispozici prostředky na financování radiačních a jaderných technologií pro lékařské účely. Zároveň by měly intenzivněji spolupracovat za účelem odstranění regulačních překážek pro dodávky radioizotopů a snížit svou závislost na třetích zemích, co se týče surovin.
Zpravodajové Alena Mastantuono a Philippe Charry jsou pevně přesvědčeni, že jediným způsobem, jak lépe zabezpečit dodávky radioizotopů v Evropě a uspokojit rostoucí poptávku ze strany pacientů, je „učinit rázná politická rozhodnutí a zajistit náležitou regulaci“.
Každý rok se až 10 milionů evropských pacientů podrobí vyšetření pomocí zobrazovacích metod nukleární medicíny, které umožňují diagnostikovat různá onemocnění, například nádory nebo srdeční choroby. Radiační a jaderné technologie, které využívají radioizotopy, mají v boji proti rakovině zásadní význam, a to ve všech fázích péče, včetně včasného odhalení, diagnostiky, léčby a paliativní péče. (mp)
Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v Evropském hospodářském a sociálním výboru
Ačkoli rozruch, který vzbudily volby do Evropského parlamentu, pomalu utichá, je zřejmé, že žijeme v době převratných změn. Úspěch konzervativních stran zabránil drtivému vítězství krajní pravice. Přestože si strany střední pravice udržely svou pozici, nesmíme zapomínat na to, že krajní pravice bude mít v novém Evropském parlamentu větší vliv, což zkomplikuje hlasování o klíčových otázkách. Určitou představu jsme si o tom mohli udělat již v loňském roce, kdy se ELS takřka podařilo vytvořit pravicovou blokační většinu a znemožnit přijetí nařízení o obnově přírody. Velmi pozorně musíme také sledovat, co se děje ve Francii. Vítězství krajně pravicové koalice v parlamentních volbách by mohlo otřást základy samotné EU.
Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v Evropském hospodářském a sociálním výboru
Ačkoli rozruch, který vzbudily volby do Evropského parlamentu, pomalu utichá, je zřejmé, že žijeme v době převratných změn. Úspěch konzervativních stran zabránil drtivému vítězství krajní pravice. Přestože si strany střední pravice udržely svou pozici, nesmíme zapomínat na to, že krajní pravice bude mít v novém Evropském parlamentu větší vliv, což zkomplikuje hlasování o klíčových otázkách. Určitou představu jsme si o tom mohli udělat již v loňském roce, kdy se ELS takřka podařilo vytvořit pravicovou blokační většinu a znemožnit přijetí nařízení o obnově přírody.
Podniky mají největší obavy v souvislosti se zajištěním pokroku v oblasti průmyslové politiky a hospodářské bezpečnosti, zejména pokud jde o technologie, kritické suroviny, polovodiče, elektrická vozidla, hospodářskou odolnost a celkovou konkurenceschopnost. Proto je nezbytné posílit jednotný trh a prostřednictvím skutečné unie kapitálových trhů podpořit soukromé investice. Bude toho však nově zvolený Parlament schopen?
Nezbývá nám nic jiného, než soutěžit soutěžit s globálními mocnostmi, jako jsou Čína a Spojené státy.
V roce 2008 vykázala eurozóna podobný hrubý domácí produkt jako Spojené státy. V případě eurozóny činil konkrétně (vyjádřeno v běžných cenách) 14,2 bilionu USD (13,1 bilionu EUR) oproti 14,8 bilionu USD (13,6 bilionu EUR) v případě Spojených států. O patnáct let později pak HDP eurozóny představuje jen něco málo přes 15 bilionů USD, zatímco HDP Spojených států se vyšplhal na 26,9 bilionu USD. Pokud by produktivita pěti největších evropských ekonomik – Německa, Velké Británie, Francie, Itálie a Španělska – rostla v letech 1997–2022 stejným tempem jako produktivita USA, byl by nyní průměrný HDP těchto zemí na obyvatele v paritě kupní síly o téměř 13 000 USD (12 000 EUR) vyšší. A to už nejsou zanedbatelná čísla.
Vzhledem ke kladné obchodní bilanci EU si řada lidí po mnoho let ani neuvědomila, že naše konkurenceschopnost je ohrožena. Spoléhali jsme na rovné podmínky na globálním trhu a mezinárodní řád založený na pravidlech a očekávali, že ostatní se zachovají stejně. Současný svět se však rychle mění, a EU tak musí zintenzivnit své úsilí a co nejrychleji reagovat na všechny varovné signály, které tak dlouho ignorovala. Doufejme, že nový Parlament nezabředne do stranických půtek a tomuto úkolu dostojí.
Zdravotničtí pracovníci a zástupci občanské společnosti vyzvali politické představitele, aby před přijetím jakýchkoli budoucích politik vždy nejprve posoudili jejich dopad z hlediska zdraví. I v novém legislativním období musí být podle nich v agendě EU a jednotlivých států věnována stěžejní pozornost „právu na zdraví“, což ostatně odpovídá požadavku, který na Konferenci o budoucnosti Evropy vyjádřili evropští občané.
Zdravotničtí pracovníci a zástupci občanské společnosti vyzvali politické představitele, aby před přijetím jakýchkoli budoucích politik vždy nejprve posoudili jejich dopad z hlediska zdraví. I v novém legislativním období musí být podle nich v agendě EU a jednotlivých států věnována stěžejní pozornost „právu na zdraví“, což ostatně odpovídá požadavku, který na Konferenci o budoucnosti Evropy vyjádřili evropští občané.
Je zapotřebí lépe koordinovat a vzájemně sladit vnitrostátní a evropská opatření v oblasti zdraví, aby tak byl sektor zdravotnictví udržitelnější, dokázal odolat budoucím otřesům a zároveň zaručoval všem rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči.
V tomto směru budou hrát klíčovou roli investice, prevence, technologické inovace a rané vzdělávání o otázkách zdraví, jak zaznělo na konferenci na téma Stav zdraví v EU, která se konala 4. června v Lutychu. Šlo o jednu z akcí v rámci belgického předsednictví Rady EU, kterou uspořádala skupina Organizace občanské společnosti v EHSV ve spolupráci s fakultní nemocnicí v Lutychu a nemocničním zařízením Hôpital de la Citadelle.
„Zdraví musí být i v novém legislativním období 2024–2029 jednou z hlavních strategických priorit nové Evropské komise, nového Evropského parlamentu a Rady,“ prohlásil předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland. Evropské orgány by měly uplatňovat přístup „jedno zdraví“, který umožňuje provázat zdravotní politiku s problematikou demografických změn, digitální a ekologické transformace, hospodářské bezpečnosti a průmyslové politiky.
Séamus Boland zdůraznil, že zdravotní politiku lze účinně provádět pouze tehdy, jsou-li zároveň zajištěny přístupné, přiměřené a kvalitní sociální služby a veřejné sociální politiky a je-li k dispozici dostatek náležitě vyškolených zdravotnických pracovníků. Upozornil rovněž, že v otázkách zdravotní péče musí být přímo zapojeny a plnit konkrétní úkoly organizace občanské společnosti, například sdružení pacientů. V této souvislosti uvedl: „V zájmu akceptace a úspěšné realizace evropských iniciativ a programů v oblasti zdraví je naprosto nezbytné vést transparentní, pravidelný a strukturovaný dialog s organizacemi občanské společnosti. K tomu, aby se na této činnosti mohly podílet, však tyto organizace potřebují stabilní a spolehlivý přísun finančních prostředků.“
Na konferenci byla probrána řada aspektů, které mají zcela zásadní význam pro posílení evropské zdravotní unie:
důsledné uplatňování přístupu „jedno zdraví“,
digitální inovace a jejich dopad v oblasti zdraví,
zajištění udržitelnosti a budoucí odolnosti zdravotnických systémů prostřednictvím sociálních investic
a celosvětový boj proti nerovnostem v oblasti zdraví z pohledu evropské solidarity: příklad vzácných onemocnění.
