Mladí Ukrajinci, kteří den co den zažívají bombardování a jejichž hlavní starostí je, jak zůstat naživu, si nemohou dovolit myslet na vzdálenou budoucnost, říká Jevhenija Senyk, osmnáctiletá aktivistka z Ukrajiny, která se v roce 2025 zúčastnila akce „Vaše Evropa, váš názor“. Vysvětlila nám, jak se válka podepsala na fungování mládežnických organizací na Ukrajině a proč je důležité, aby měli možnost vyjádřit se na půdě EU.

Jak podle Vás válka na Ukrajině ovlivnila v posledních třech letech vaši organizaci a jak se změnila vaše práce?

Hlavním cílem naší Platformy SD, která vznikla v roce 2013, je chránit hodnoty, jako je svoboda, solidarita, rovnost a spravedlnost, protože jsme přesvědčeni, že právě tyto hodnoty jsou pro zajištění perspektivní budoucnosti na Ukrajině nejdůležitější. Máme také řadu poboček v zahraničí, díky nimž mohou mladí Ukrajinci, kteří byli nuceni svou zemi opustit, pokračovat v činnosti. 

Válka ovlivnila především práci našich regionálních poboček, neboť řada z nich, například v Oděse a Záporoží, působí velmi blízko frontové linie, kde jsou lidé den co den bombardováni. Je pro ně těžké myslet na pořádání akcí, když jim jde hlavně o to, jak zůstat naživu. Toto každodenní bombardování se dotýká mládeže po celé zemi, protože prostě nejde myslet na vzdálenou budoucnost, když nevíte, co bude zítra, nebo dokonce ani za dvě hodiny.

Kvůli válce je také finanční situace na Ukrajině nestabilní, což má za následek nedostatek pracovních příležitostí pro mladé lidi. Mladí lidé si musí najít práci a zároveň se snažit studovat a zapojit se do činnosti mládežnických organizací, což je obtížné skloubit.

Po plošné invazi se mnoho mladých lidí rozhodlo bojovat proti ruské agresi se zbraní v ruce, a nikoli prostřednictvím mládežnických rad nebo mládežnických organizací. Mladí lidé tak nemají žádné politické zkušenosti. V budoucnu bude těžké zajistit, aby se všichni mohli řádně zapojit do politického života.

Naše Platforma SD poskytuje bezplatné neformální politické vzdělávání, aby mladí lidé věděli, jak mohou ovlivnit politiku na regionální i celostátní úrovni.

Proč je podle Vás důležité, aby se mládežnické organizace nebo jejich zástupci účastnili akcí, jako je „Vaše Evropa, váš názor“?

V prvé řadě jde o to, že tyto mezinárodní akce jsou pro Ukrajince znamením, že na nás Evropa nezapomněla. Považujeme za důležité, abychom zde byli, měli možnost vyjádřit svůj názor, zeptat se ostatních na jejich zkušenosti a s těmito novými myšlenkami se pak vrátili zpátky domů.

Ukazuje to také, že jsme schopni a odhodláni stát se součástí Evropské unie, protože pokud zde jsme, pak nám může evropská mládež naslouchat a my můžeme naslouchat zase jí. Je to jako partnerství mezi námi všemi.

Jakou podporu či pomoc potřebují podle Vás mladí lidé k tomu, aby měli i nadále zájem o práci s mládeží a aktivně se v tomto směru angažovali?

Myslím, že je velmi důležité, aby Evropská unie vedla konzultace s ukrajinskou mládeží. Pokud nám bude Evropská unie i nadále umožňovat, abychom se podíleli na utváření politiky EU, dospějeme ke společným závěrům, které budou prospěšné pro obě strany, protože i my jsme součástí Evropy, takže musí jít o společné závěry ve všech oblastech politiky. A navíc, bude-li Evropská unie ukrajinským mladým lidem i nadále poskytovat finanční podporu, aby se mohli účastnit akcí, jako je tato, povzbudí je k tomu, aby se v politice dále angažovali, neboť finanční zátěž pro ně nebude představovat tak velkou překážku.

Jevhenija Senyk je mládežnická aktivistka z Platformy SD, která je členem Ukrajinské národní rady mládež. Studuje mezinárodní vztahy na Lvovské národní polytechnické univerzitě.  

Jedním z účastníků akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS), která proběhla v březnu s podtitulem „Příležitost pro mladé vyjádřit svůj názor“, byl za Irsko sedmnáctiletý student Adam Mokhtari. Následně ještě přednesl doporučení z této akce na Týdnu občanské společnosti v EHSV, kde vystoupil v části nazvané Vytyčení kurzu Evropy – Obnova vazeb v polarizovaných společnostech pomocí komunitního učení a výchovy k občanství. Adam popisuje, co na něj na YEYS udělalo pozitivní dojem, a na vlastním příběhu ilustruje, proč si přeje Evropu, kde se každý bude cítit jako platný člen společnosti.

Adam Mokhtari

Ahoj, jmenuju se Adam Mokhtari a chci se s vámi podělit o perfektní zkušenost z akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS 2025), které jsem se teď za Irsko zúčastnil. Sešlo se tu asi 90 mladých lidí z celé Evropy a diskutovalo se o budoucnosti.  

Nejvíc mě bavilo pracovat ve skupinách, kde se probíraly důležité otázky a bylo třeba dělat rozhodnutí. Výborná byla aktivita, kde jsme se střídali v rolích posluchače, řečníka a pozorovatele na téma, co pro každého osobně Evropa znamená. Každý mohl mluvit sedm minut, takže se dostalo opravdu na každého.

Nakonec jsme se dohodli na pěti hlavních doporučeních. Chceme, aby vlády fungovaly transparentněji a začlenily do své činnosti i mladé lidi, aby se na školách vyučovalo aktivní občanství, aby si byli všichni rovni, aby mladí mohli skutečně mluvit do politiky a aby byl připraven silný akční plán pro klima.

Bylo mi ctí zastupovat všechny účastníky akce YEYS na Týdnu občanské společnosti v EHSV a předat naše doporučení politikům. Ukázalo se, že na hlasu mladých lidí záleží.

Síla vzdělávání

Vzdělávání je velmi mocný nástroj, jak u mladých probudit zájem o demokracii. Učí nás kriticky myslet, poznat fake news a začít něco dělat. Bez podpory naší školy bych neměl možnost se této akce zúčastnit. Teď bych rád povzbudil ostatní, aby do toho šli také.

Na akci YEYS si naše myšlenky vyslechli také předseda EHSV Oliver Röpke a koordinátorka EU pro mládež Biliana Sirakova a vyzvali nás, ať se dál snažíme o změny.

Můj příběh a proč věřím na zapojení do společnosti

Narodil jsem se v Irsku, ale moji rodiče sem přišli až koncem 90. let. U místních obyvatel se tehdy setkali s vlídností a úctou. Matka a otec mi vyprávěli, že v Irsku tenkrát nežilo příliš mnoho cizinců. I tak se mým rodičům v 90. letech dařilo.

Já jsem Ir a Evropan. Mám alžírské kořeny.  Někdy jsem si připadal jiný než ostatní, většinou se ale cítím stejně jako kdokoli jiný.  Načerpal jsem spoustu věcí z různých kultur a myslím si, že to obohacuje. Kdyby všechno bylo stejné, byla by to nuda.  Stačí zůstat otevřený vůči rozdílům a snažit se porozumět ostatním.

Někteří migranti a mladí lidé se dnes bohužel setkávají s diskriminací, nenávistí a nespravedlivým zacházením a svůj podíl na tom mohou mít i sociální média. Musíme to změnit. Člověku je z toho smutno. V Irsku se dnes část imigrantů nemá dobře, žijí na ulici a ostatní je berou jako problém. Není to lehké a jde z toho úzkost.

Já jsem měl štěstí a chodil do škol, kde se každý cítí jako člen společnosti, každý mladý člověk by to ale nepotvrdil. Musíme přijetí a pocit sounáležitosti dopřát každému, aby se mladí lidé necítili vyřazeni ze společnosti a neztratili s ní kontakt.

Cesta k lepší budoucnosti

Inkluzivnější Irsko a Evropská unie je cíl, k jehož naplnění potřebujeme zlepšit vzdělávání o různých kulturách a také o tom, co pro nás EU dělá.  Lépe tak pochopíme, co je začleňování a jak jej zlepšit.

Musíme se setkávat na akcích v rámci komunity a vstřícně reagovat jeden na druhého. Musíme zapojit více mladých do rozhodování na místní úrovni, i v klubech mládeže, sportovních klubech, ve školách, na úrovni EU. Budou se víc cítit jako ti, kteří utvářejí to, co je zajímá. Ukažte mladým lidem, jak se zapojit.

Potřebujeme podporu EU, aby se začleňování stalo prioritou.  Je skvělé slyšet, že pro EHSV prioritou je.

Co chci pro Evropu

Mladí velmi často moc nevědí, co pro ně EU dělá. EU by nás měla víc zapojovat do politiky a voleb. 

Chci Evropu, která bude jednotná, spravedlivá a vstřícná – kde se každý bude cítit její součástí bez ohledu na svůj původ.

Akce YEYS je pro mě důkazem, že i mladí mohou něco změnit. I když naše myšlenky nebudou přijaty hned, aspoň si je někdo vyslechne. Jako Ir alžírského původu cítím, že můj hlas je důležitý – a chci, aby i ostatní měli stejnou možnost.

Vzdělávání může lidi spojovat, potírat diskriminaci a dát mladým možnost promluvit. S touto zkušeností se vracím domů, abych i ostatní vyzval, ať se zapojí. Budoucnost je v našich rukou.  Je to naše Evropa a náš hlas má smysl.

Adam Mokhtari je 17letý student z Irska. Studuje na Bremore Educate Together Secondary School v Balbrigganu poblíž Dublinu. Je zaníceným příznivcem EU se zájmem o inkluzivnější a úspěšnější společnost. Zúčastnil se akce YEYS 2025 a byl jejím zástupcem na letošním Týdnu občanské společnosti.

Javier Garat Pérez

V reakci na iniciativu předsedkyně Ursuly von der Leyen nazvané Evropský pakt pro oceány předložil Evropský hospodářský a sociální výbor klíčová doporučení na podporu komplexního a vyváženého přístupu ke správě oceánů. Jeho vize se zaměřuje na zajištění zdravých a produktivních oceánů, posílení modré ekonomiky EU, posílení výzkumu a inovací v oblasti mořského prostředí a zachování mořských ekosystémů pro budoucí generace.

Uvolnění potenciálu modré ekonomiky

EHSV zdůrazňuje význam rozvoje stabilní a konkurenceschopné modré ekonomiky. To zahrnuje zjednodušení regulačních rámců, zajištění strategické autonomie, podporu inovací a pokrok na cestě k dekarbonizaci.

V zájmu zajištění prosperující budoucnosti námořního průmyslu nabádáme k naléhavým investicím do e-paliv, obnovitelných zdrojů energie na moři a inovativních mořských technologií. Vytvoření silného námořního klastru s jasnými cíli v oblasti udržitelnosti navíc Evropě pomůže udržet si vedoucí postavení v námořním průmyslu. Proto je nezbytné vytvořit „průmyslovou alianci pro hodnotové řetězce modré ekonomiky“ a posílit strategii EU pro námořní bezpečnost.

Kromě toho doporučujeme vyhodnotit stávající politiky, jako je společná rybářská politika. Měl by být trvale podporován udržitelný rybolov a zároveň by se měla snížit závislost na mořských produktech. Na dovoz by se měly vztahovat stejné sociální a environmentální standardy. EHSV také naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby do roku 2026 vypracovala akční plán EU pro tzv. modré potraviny.

Zlepšování znalostí, výzkumu a inovací v oblasti moří

EHSV usiluje o větší financování výzkumu a inovací v oblasti moří a zdůrazňuje potřebu globální vědecké týmové práce a lepších technologií v námořních odvětvích. Za tímto účelem navrhujeme zřídit centra modré ekonomiky a zahájit činnost oceánské observatoře EU.

Podnícení investic a financování udržitelnosti oceánů

Zdůrazňujeme, že je třeba mobilizovat významné veřejné a soukromé finanční prostředky na podporu cíle udržitelného rozvoje č. 14 (Život ve vodě). Za tímto účelem by měly být v rámci programů financování EU, jako je Horizont Evropa, vytvořeny zvláštní rozpočtové položky pro projekty týkající se oceánů. Rovněž Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond by měl být lépe financován, aby mohl podporovat konkurenceschopná a dekarbonizovaná odvětví.

Sociálně inkluzivní a spravedlivá transformace

Odolná mořská ekonomika musí zajistit spravedlivé zacházení s pracovníky v námořním odvětví. EHSV doporučuje přijmout opatření k řešení nedostatku pracovních sil, na podporu generační obměny a k zajištění možností změny kvalifikace. Měly by být zavedeny komplexní systémy sociální podpory na ochranu pracovníků, zejména těch, kteří nemohou v důsledku technologických změn přejít na nové pozice.

Zajištění zdravých a odolných oceánů

Naše oceány jsou ohroženy mnoha hrozbami pramenícími ze změny klimatu, znečištění, plastů a vlivu člověka. Vyzýváme proto ke zvýšení úsilí o obnovu a ochranu moří a k jejich udržitelné ochraně v souladu s globálními závazky v oblasti biologické rozmanitosti. Dosažení „dobrého stavu prostředí“ je rovněž zásadní pro ekonomickou stabilitu a odolnost vůči změně klimatu. Kromě toho bychom měli urychleně investovat do zelené infrastruktury, snižování znečištění a Evropského plánu pro přizpůsobení se změně klimatu a zároveň posílit vedoucí úlohu EU v globální správě moří.

Zajištění komplexního rámce pro správu oceánů

V zájmu posílení hospodářské prosperity při současném respektování mezí naší planety EHSV vyzývá k regionální spolupráci s místními komunitami, jež by měla přispět k zachování souladu mezi politikami. Usiluje také o lepší mezinárodní dohody, silnější diplomacii EU v oblasti oceánů a vytvoření zvláštních pracovních skupin zaměřených na moře a oceány v rámci evropských orgánů.

V neposlední řadě EHSV doporučuje zlepšit územní plánování námořních prostor, aby bylo možné vyvážit různé zájmy, například rozšiřování zdrojů energie na moři a rybolov a akvakulturu. Cílem je podpořit soužití a udržitelnost a zároveň zajistit, aby byly zachovány tradiční rybářské komunity a mohly se podílet se na rozhodování.

V tomto vydání:

• Evropská obrana je otázkou rozumného a efektivního vynakládání prostředků: Marcin Nowacki, člen EHSV
• Plán ReArm Europe: Nicolas Gros-Verheyde

• Akce Vaše Evropa, váš názor:

  Zapojit mládež nemá být jen heslo: Bruno António

  Povzbuzovat k silnějšímu postavení: Kristýna Bulvasová

  Mladí Moldavané na akci YEYS – roste nová generace, která vidí za stávající obzory: rozhovor s Mădălinou-Mihaelou Antoci

Jak může občanská společnost pomoci zamezit rozporům a nebezpečné polarizaci

Občanská společnost dnes stojí před velmi náročným úkolem, který je dán prohlubující se polarizací naší společnosti a slábnoucí důvěrou v demokratické instituce. Polarizace jako taková nemusí být vždy negativní – rozmanitost názorů přece obohacuje demokratickou diskusi. Pokud však polarizace vede k projevům nepřátelství, dezinformacím a rozporům, pak může narušit základy naší demokracie.

Během letošního Týdne občanské společnosti jsme se mohli seznámit s celou řadou zajímavých iniciativ namířených proti nebezpečné polarizaci. EHSV svou Cenou pro občanskou společnost odměnil organizace, které se snaží zvýšit mediální gramotnost, potírat dezinformace a rozvíjet mezigenerační dialog. Právě takovéto projekty totiž musíme podporovat, chceme-li vytvořit odolnou a soudržnou společnost.

V celé Evropě lze pozorovat, jak se naše společnost víc a víc rozděluje. Potýkáme se s četnými problémy, ať už je to ekonomická nerovnost, sociální vyloučení, šíření nepravdivých informací na internetu, či politický extremismus. Ve všech částech Evropy jsou na vzestupu populistická hnutí a klesá pluralita sdělovacích prostředků a důvěra vůči institucím, z čehož je jasně patrné, nakolik polarizace podněcuje nespokojenost. Tyto tendence pak oslabují demokratické struktury a sociální soudržnost. V takovýchto časech se občanská společnost nejenom podílí na demokratickém procesu, nýbrž také chrání jeho odolnost.

Organizace občanské společnosti vždy hrály stěžejní roli při obraně demokratických hodnot. Zprostředkovávají dialog, vyjadřují nejrůznější postoje, bojují proti dezinformacím a pomáhají vést promyšleným způsobem veřejnou diskusi. Dávají prostor těm, kdo si připadají být nevyslyšeni, a zasazují se o inkluzivní opatření, jejichž prostřednictvím lze odstraňovat rozdíly, a nikoli je prohlubovat. Zapojením občanů, vedením fakticky podložených diskusí a prováděním iniciativ zaměřených na posílení tolerance se občanská společnost aktivně staví proti těm, kdo ji chtějí rozštěpit.

EHSV má jednoznačně za to, že je do budoucna naprosto nezbytné posílit účast a dialog. Jasně to vidíme při naší každodenní práci – naši členové, kteří zastupují zaměstnavatele, odborové svazy a nevládní organizace, spolu vedou živé diskuse, vždy se však při tom snaží dospět ke společnému postoji. Naše síla spočívá v konsensu a stejný systém je třeba uplatňovat i všude jinde v Evropě.

Aby se mohla občanská společnost plně angažovat při zmírňování polarizace, musí jí k tomu být vytvořeny odpovídající podmínky. To znamená, že je třeba jí zaručit přístup k finančním prostředkům a svobodné fungování a vytvořit takové prostředí, v němž bude uznáván a oceňován její přínos pro demokratický život. Je nutné posílit participativní mechanismy – v podobě občanských konzultací, místních iniciativ či nástrojů poradní demokracie –, aby se lidé cítili být zapojeni do rozhodovacího procesu.

Na tom, zda se občané budou cítit náležitě zastoupeni, zapojováni a vnímáni, závisí budoucnost Evropy. Občanská společnost neplní v demokracii jen nějakou vedlejší roli, nýbrž je jejím pilířem. Musíme jí v tomto období rozporů ve společnosti poskytnout potřebné nástroje, uznání a prostor, aby mohla i nadále bránit naše demokratické hodnoty. Občanská společnost podporuje dialog a sociální začlenění a staví se proti extremismu, a mohla by tak pomoci zajistit, aby polarizace přestala být zdrojem konfliktů a namísto toho se stala hybnou silou konstruktivních diskusí a sociálního pokroku.

Musíme společně usilovat o to, aby tyto vzájemné rozpory neovlivnily naši budoucnost. Musíme společně budovat takovou Evropu, v níž bude rozmanitost názorů posilovat naši jednotu, v níž díky větší angažovanosti opětovně zavládne důvěra a v níž bude hrát občanská společnost vedoucí roli při překonávání rozporů.

Oliver Röpke

předseda EHSV

Žádná z předchozích generací se té dnešní nevyrovná ve vzdělání a potenciálu, a ona zatím čelí nesmírnému tlaku a tolika nejistotám nad tím, co ji čeká, vysvětluje expert na problematiku mládeže a jeden z hlavních řečníků na letošní konferenci Vaše Evropa, váš názor Bruno António. V rozhovoru s EHSV Info přibližuje, jak zesílit hlas mladých lidí a proč v době rostoucí diskriminace a xenofobie v Evropě je tak zásadní nutností, aby i do budoucna programy EU zaměřené na mládež vštěpovaly nastupující generaci důležitost demokracie.

1. Zapojují se dnes mladí lidé do politického a komunitního dění, nebo jsou pasivní? Jak lépe mladé zapojit do politické práce?

Různé studie dokládají, že mladí lidé nejsou lhostejní a aktivně se zapojují. Pokud bychom politickou aktivitu definovali jako povědomí o nejdůležitějších společenských otázkách, je evidentní, že mládež pracuje na změně. Obzvlášť zajímavé je, jaké cesty volí. Tradičně se veřejné angažmá projevuje ve volbách, dobrovolnou činností v nevládních organizacích nebo v mládežnických organizacích politických stran. Popularita těchto kategorií dnes nicméně u mladých lidí poněkud slábne. Vliv na politiku se snaží vyvíjet spíše podepisováním petic, účastí na protestech a dalšími inovativními způsoby. Naše platforma DYPALL Network se věnuje zkoumání těchto nástrojů politické aktivity, jako jsou konzultace, členství v místních radách mládeže a další mechanismy, jak v místních podmínkách navázat dialog s mladými a o mladých. Mladí lidé se velice aktivně hlásí o slovo, většina mainstreamových mechanismů však dál s mladými nějak výslovněji nepočítá ani nedává příliš smysl.

2. Z nedávných evropských voleb a průzkumů v členských státech plyne, že mnozí mladí volili pravicové strany. Čemu to přisuzujete a spatřujete v tom znepokojivé tendence, jež by mohly ohrozit evropské hodnoty, jako je rovnost a začlenění?

Rostoucí obliba pravice u mladých budí znepokojení. Domníváme se, že má původ v nespokojenosti s mainstreamovou politikou, hluboké nedůvěře v politické instituce, touze po silné národní identitě a obavách z ekonomické a sociální nejistoty. Musíme pochopit prvotní příčiny těchto alarmujících voličských trendů. Tato generace vyrostla v době neustálých krizí a nejistoty z budoucnosti. Žádná z předchozích generací se té dnešní nevyrovná ve vzdělání a potenciálu, a ona zatím čelí nesmírnému tlaku a tolika nejistotám nad tím, co ji čeká. Algoritmy sociálních médií amplifikují polarizující obsah a mění perspektivu.

To vše vyvolává nejistotu z budoucnosti. Hlas věnovaný populistické straně tak může být jednak formou protestu a výrazem obecné nespokojenosti, avšak právě tak může ztělesňovat přání silného pojetí moci, jež vyvolá pocit bezpečnosti. Jak ovšem víme z historie, když se taková populistická pravicová strana dostane k moci, mladí často o své naděje přijdou a cítí se zrazeni. Často je pak pozdě na zjištění, že práva, svobody a další hodnoty, jež jsou pro ně důležité, jim jsou upírány nebo jsou zpochybňovány.

Tento trend již ohrožuje evropské hodnoty, vidíme to nejen na politickém diskursu, nýbrž také v našem každodenním životě, kde se projevy xenofobie nebo diskriminace jiných postupně stávají normou. Proto je naprosto nezbytné, aby i do budoucna programy EU zaměřené na mládež podporovaly mladé lidi v poznání důležitosti demokracie, studiu jejího fungování i jejím skutečném prožívání. Současně by jim měly pomoci nabývat dovednosti potřebné k pěstování odolnosti vůči hrozbám protidemokratických hnutí.

3. Nakolik jsou mladí Evropané informováni o tom, co pro ně EU dělá? Jak u nich probudit větší zájem o EU? Jak byste zhodnotil komunikaci EU?

Rozhodně můžeme říci, že mladí o tom, co pro ně EU dělá, vědí nepochybně více než starší generace. Programy pro mládež jako Erasmus+, ESC a DiscoverEU pomáhají budovat tento pocit společné evropské identity a zaslouží si posílit a nabídnout všem mladým lidem v Evropě.

Vědí ale doopravdy, co pro ně Evropa dělá? Domníváme se, že ne. Vliv EU na společnost – zvláště mladou – je třeba více zviditelnit a lépe zprostředkovat. Rozhodování institucí EU má obrovský vliv a mladé by to mělo přimět k většímu zájmu o evropské záležitosti. Jak? Nabízí se dvě možnosti: instituce EU musí přijít s takovým poselstvím, v němž nepřehlédnutelně předvedou, jak přímo se rozhodování na úrovni EU propisuje do jejich životů. Současně by měly rozšířit programy, které mladým lidem dávají další možnosti dozvídat se více o EU, více s ní zažít a více ji objevovat. Tak může sílit pocit sounáležitosti, empatie, provázanosti a přátelství mezi Evropany.

Různé instituce EU se velmi snaží oslovovat občany a nejrůznější kampaně a nástroje přinášejí výrazná zlepšení, nelze však říci, že by to stačilo. V praxi se s realitou mladých lidí často dosti míjejí.

EU se hodně zlepšila v práci se sociálními médii i v kampaních cílených na mládež, pořád se ale vyjadřuje odtažitě a tím spíše to platí pro mládež všech kategorií v našich společnostech. EU musí na své komunikaci více zabrat a zapracovat do ní nové kontaktní metody, jako je zapojení nevládních organizací se zaměřením na mládež v roli ambasadorů mladých, budování decentralizovaných komunikačních platforem a propagace, která srozumitelně prováže politiky EU s realitou všedního dne. Proto je nutně zapotřebí zkoušet nové komunikační postupy a přímo zapojovat mladé lidi do tvorby a realizace kampaní a dalších komunikačních projektů. 

2. Jak můžeme hlasu mladých zajistit větší pozornost?

Že je vezmeme vážně a uznáme jejich hodnotu. Instituce mají možnost i schopnost dodat hlasu mladých lidí větší intenzitu, někdy však schází vůle poskytnout prostor, podporu, příležitosti a nástroje k jejich opravdu smysluplnému zapojení. Zapojit mládež nemá znamenat seznam odrážek: pozveme je na veřejnou akci, vyfotíme se na sítě a jejich příspěvky hodíme do koše. Zapojení mladých musí mít reálný dosah, to jest mladí musí vidět výsledky své snahy a změny, kterých díky ní dosáhli.

Naslouchat více mladým vyžaduje podporu institucí, například přizváním jejich zástupců do rozhodujících orgánů. Neobejde se to ani bez budování důvěry, což nelze zařídit přes noc, bez kvalitního prostoru a procesů ke společné práci. To si žádá odpovídající finance a instituce potřebují mít kapacity na podporu lepší spolupráce s mladými lidmi a jejich zapojení do rozhodování. Nutností jsou investice, skutečné odhodlání a čas.

Bruno António působí jako výkonný ředitel organizace DYPALL Network. Jedná se o evropskou platformu organizací občanské společnosti, místních orgánů a výzkumných institucí na podporu účasti mladých lidí na místním rozhodování. V posledních 12 letech se Bruno odborně věnuje problematice mládeže a vystupuje jako externí konzultant pro různé instituce, jako je Evropská komise a Rada Evropy. Předtím byl generálním tajemníkem Youth for Exchange and Understanding a výkonným ředitelem ECOS – Cooperativa de Educação, Cooperação e Desenvolvimento. Je absolventem oboru sociálního vzdělávání na Univerzitě Algarve v portugalském Faru.

Zeptali jsme se Javiera Garata Péreze, který je zpravodajem stanoviska EHSV Doporučení občanské společnosti v souvislosti s Evropským paktem pro oceány,, jaká nejdůležitější doporučení má EHSV v souvislosti s dokumentem, v němž Evropská komise stanoví komplexní vizi pro všechny politiky týkající se oceánů. Jaká konkrétní opatření musí být přijata, aby byly oceány chráněny před pustošením a znečištěním a byla zachována jejich biologická rozmanitost? Jakým největším hrozbám čelí oceány a jaká řešení navrhuje Výbor? 

Mladá Moldavanka Mădălina-Mihaela Antoci byla jednou ze zástupkyň kandidátských zemí EU na letošním ročníku akce EHSV Vaše Evropa, váš názor (YEYS). Zúčastnila se také Týdne občanské společnosti v EHSV, kde přednesla inspirativní projev během úvodního panelu Stále jednotná v rozmanitosti. Coby předsedkyně moldavské pobočky Sítě studentů programu Erasmus a členka Národní rady mládeže Moldavska se s námi podělila o to, co pro mladé Moldavany znamená EU, a povídala si s nám o svém poslání, jímž je povzbuzovat mladé lidi ze své země ke studiu v zahraničí a ke globálnímu myšlení.

1. Zapojuje Národní rada mládeže Moldavska mladé lidi do diskusí o integraci do EU? Jak vnímají EU mladí Moldavané?

Rozhodně! Národní rada mládeže Moldavska dbá na to, aby byly v procesu integrace Moldavska do EU slyšet hlasy mladých. Děje se tak cestou konzultací, kampaní na podporu mladých lidí a přímé spolupráce s tvůrci politik. Pro mnoho mladých Moldavanů představuje EU pokrok, nové obzory a budoucnost, kde dojde jejich talent uznání a ocenění. Stále však existují mezery v informovanosti, a proto se do věci zapojujeme i my – měníme zvědavost v aktivní účast.

Organizujeme fóra, debaty a workshopy o integraci do EU, o politice a právech mládeže.
Vyzýváme k zapojování mládeže do rozhodovacích procesů na národní úrovni.
Pořádáme kampaně, jejichž cílem je informovat a poučit mladé Moldavany o výhodách členství v EU.

2. Mohla byste nám ve stručnosti něco říci o své práci v moldavské pobočce Sítě studentů programu Erasmus (ESN)?

Jako předsedkyně ESN v Moldavsku je mým úkolem zprostředkovávat mladým lidem mezinárodní příležitosti, které jim změní život. Náš tým se snaží podporovat mobilitu, vytvářet přívětivé prostředí pro studenty, kteří se účastí výměny, a propagovat mezinárodní vzdělávání. Jednou z mých klíčových iniciativ je program Erasmus ve školách, v jehož rámci inspirujeme studenty středních škol k tomu, aby se ve svých snech nenechali omezovat hranicemi a osvojili si globální myšlení.

3. Mohla byste uvést nějaká čísla, kolik moldavských studentů již využilo akademický program Erasmus+, ať už celkově, nebo ročně?

Moldavsko v tuto chvíli žádné zahraniční účastníky programu Erasmus+ nehostí, ale naši mladí se v zahraničí rozhodně neztratí! V rámci programu Erasmus+ každoročně studuje nebo stáž ve špičkových evropských institucích absolvuje 500 až 700 moldavských studentů. Od zahájení programu získaly mezinárodní zkušenost tisíce lidí, kteří se díky ní vrátili s inovacemi, schopností vést a novou životní perspektivou. Prostřednictvím programu Erasmus ve školách se snažím zpřístupnit mobilitu ještě většímu počtu mladých Moldavanů a ukázat jim tak, že mají dveře do světa otevřené.

4. Jaký je podle Vás přínos takových akademických výměnných programů pro mladé lidi v kandidátské zemi, jako je Moldavsko?

Erasmus+ není jen studijní program – je to startovací rampa pro budoucnost Moldavska. Dává mladým lidem víc než jen vzdělání – dává jim schopnost přizpůsobit se, odolnost a evropskou perspektivu. V kandidátské zemi, jakou je Moldavsko, jde o to, aby vyrostla nová generace, která uvidí za stávající obzory, bude inovovat a spolupracovat a bude připravena vést naši zemi k evropské budoucnosti.

5. Jaká byla vaše očekávání, pokud jde o akce YEYS a Týden občanské společnosti?

Očekávala jsem mocné diskuse, odvážné myšlenky a skutečné odhodlání zapojit mládež do tvorby politiky. Tyto akce jsou víc než jen setkání – jsou to platformy, kde mladí hybatelé změn kriticky hodnotí status quo a prosazují silnější a inkluzivnější Evropu. Pro Moldavsko jde o další krok k překlenutí propasti mezi místní realitou a evropskými ambicemi, který dokazuje, že naši mladí lidé na budoucnost jen nečekají – my sami ji utváříme.

Mădălina-Mihaela Antoci je 21letá mládežnická lídryně, která se vášnivě zajímá o vzdělávání, občanskou angažovanost a posílení postavení mladých lidí. V současné době působí jako předsedkyně moldavské pobočky Sítě studentů programu Erasmus a je členkou vedení Národní rady mládeže Moldavska.

Jako neúnavná propagátorka akademického programu Erasmus+ dosáhla pozoruhodných úspěchů při povzbuzování mladých lidí k hledání mezinárodních příležitostí, přičemž neopomíná zdůrazňovat hodnotu vzdělávání doma. Svým úsilím inspirovala stovky studentů k zapojení do akademické mobility a k aktivní angažovanosti v jejich místních komunitách.

Kristýna Bulvasová

V nejistém světě, kde se hroutí dlouholetá přesvědčení a kde nás dříve sdílené hodnoty již nespojují, ale rozdělují, musí mladí lidé dostat příležitost, aby se tady a teď smysluplně zapojili do řešení celé řady naléhavých problémů, které se na nás valí. Diskuse na letošní akci Vaše Evropa, váš názor (YEYS) jasně ukázaly, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“, a že se mladí lidé oprávněně zabývají mnoha různými problémy – bojem proti korupci a prosazováním rovnosti počínaje a řešením změny klimatu konče, píše česká studentka a účastnice akce YEYS Kristýna Bulvasová.

Kolikrát jsem coby mladý člověk z generace Z slyšela slova jako „vaše generace čelí bezprecedentním problémům“ nebo „je na vás postavit se do čela a pomoci řešit současné výzvy“.  V sázce jsou zásadní věci, ale stejně zásadní jsou i výzvy, s nimiž se potýkáme: bezprecedentní ústup demokracie, polarizace našich společností v otázkách, které dříve představovaly „společné hodnoty“, destabilizace dlouhodobých přesvědčení a systémů a rostoucí nejistota.

Vysoká očekávání kladou nároky nejen na mládež, ale také na nedostatečně financované organizace občanské společnosti a na jejich klíčovou úlohu při utváření hodnot mladých lidí, jakož i na vzdělávací systémy. Formální vzdělávání by mělo být schopno vybavit mladé lidi dovednostmi a nástroji, které potřebují k tomu, aby dokázali dnes i zítra řešit problémy a vést ostatní. Obávám se, že mnoho vzdělávacích systémů je příliš rigidních na to, aby obstály v 21. století, a že školy neposkytují vzdělání v oblasti změny klimatu nebo komplexní zdravotní péče, ať už jde o zdraví duševní, nebo reprodukční. Chybí jim rovněž nejmodernější technologie a náležitá přístupnost pro zranitelné skupiny.

Dokonce i otázka, kdo je považován za zranitelného, se zpolitizovala – nebo ještě hůře, stala se zbraní – a vytváří další zátěž pro ty, kteří si to mohou dovolit nejméně a neměli by být opomíjeni.

Naše společnost se již neshodne na tom, co znamená zranitelnost a jak ji rozpoznat – zažila jsem to na vlastní kůži při vedení semináře ve škole poblíž česko-slovenských hranic, kde jsem se zmínila o rozdílech v odměňování žen a mužů a o dalších genderově podmíněných nerovnostech. Studenti a učitelé reagovali naprosto nevěřícně a zcela odmítali myšlenku, že by v naší společnosti existovala jakákoli nerovnost. To mě vede k přesvědčení, že potřebujeme více diskusí o existujících zranitelnostech a nerovnostech a lepší budování kapacit v této oblasti, a to bez ohledu na věkovou skupinu.

Umožnit mladým lidem – včetně znevýhodněných žen a dívek, osob se zdravotním postižením a mladých lidí z migrantského prostředí – rovný přístup ke vzdělání a příležitostem stále zůstává nedosažitelným snem. Je-li naším společným cílem poskytnout mladým lidem pevný základ pro naplnění jejich potenciálu a snů, musíme začít jednat. Navrhnout řešení není jednoduché, ale posílení vazeb členských států EU s občanskými společnostmi – zejména s těmi, které se zabývají neformálním vzděláváním – by mohlo po určení nejzranitelnějších oblastí přispět k odstraňování nedostatků. Následná rekvalifikace učitelů a všech, kdo pracují s mládeží v oblasti budování komunit, by mohla poskytnout rámec pro některá cílená a systematická řešení.

Občanská společnost se ujala úkolu podporovat aktivní občanskou účast, ale zapojení mladých lidí do rozhodování a demokratické správy věcí veřejných je stále nízké. Mezi aspiracemi mladých lidí a prostorem a příležitostmi, které jsou k dispozici pro jejich dosažení, je zřetelná propast. Samotné volby nepřinášejí kýžené výsledky, protože boj proti zaběhnuté politické kultuře a dezinformacím je v některých zemích stále náročný. Neúčast ve volbách však neznamená, že nemáte vlastní názor nebo problémy, které byste chtěli řešit. Podpora aktivního občanství vyžaduje, aby měli mladí lidé nejen pozitivní zkušenosti s demokratickou činností, ale aby také viděli hmatatelné výsledky – bez pouhého formálního zapojování, tokenismu nebo selektivnosti. Stále věřím, že členské státy EU dokáží tento prostor vytvořit a snad překonají stav, kdy musí mladí lidé čekat, až dostanou příležitost ke smysluplnému zapojení a kreativní součinnosti. Nesmí se to však stát až za tři, pět nebo deset let. Chceme-li zabránit dalšímu prohlubování společenských rozdílů, musí k této změně dojít okamžitě.

Na akci YEYS 2025 jsem měla to potěšení podílet se na přípravě jednoho doporučení, jež se týkalo zejména změny klimatu. Osobně se totiž domnívám, že trojí planetární krize představuje pro lidstvo jednu z největších výzev. Jedním z pěti doporučení YEYS bylo vypracování ucelené strategie EU v oblasti změny klimatu, spolu s bojem proti korupci za pomoci transparentnosti a účasti mládeže, aktivním občanstvím, rovností a myšlenkou, že „mládež si zaslouží své místo“. Vzhledem k tomu, že se tato otázka dostala na seznam všeobecně schválených doporučení, je zřejmé, že ji mladí účastníci akce YEYS považují za zásadní výzvu, kterou je třeba řešit. Jde nicméně o pohled skupiny mladých lidí, která již má do jisté míry silnější postavení a nelze ji považovat za reprezentaci všech členských států EU. Někdo se možná domníval, že právě toto doporučení bude pro účastníky akce YEYS 2025 nejdůležitější, přesto se v konečném hlasování umístilo až na posledním místě. Berme to jako připomenutí toho, že neexistuje žádné jednotlivé téma, které by se dalo nazvat „tématem mládeže“. Mladí lidé se právem zajímají o všechny aktuální problémy a agenda mládeže je ze své podstaty široká a průřezová.

Někteří mladí lidé si uvědomují důležitost ochrany životního prostředí a udržitelnosti, zatímco jiní si nemohou dovolit ji upřednostňovat, protože se potýkají s uspokojováním svých základních potřeb. Zmínila jsem trojí planetární krizi jako jednu z hlavních výzev lidstva, ale vezmeme-li v úvahu, že její účinné řešení vyžaduje, abychom se vyrovnali se všemi zásadními problémy naráz, vypadá situace rázem jinak. Současný geopolitický kontext a boj EU o globální konkurenceschopnost odvádějí pozornost a zpomalují transformační procesy. Ani my, ani budoucí generace však konec konců nemáme k dispozici žádnou „planetu B“, na které bychom mohli tyto problémy řešit, a nemůžeme si tak již dovolit překračovat planetární meze.

Vrátíme-li se k tomu, co vše je v sázce, měli by mladí lidé ve vší své rozmanitosti i tak dokázat přijmout své mládí se všemi jeho výsadami, výzvami a krásou. Nedávná zpráva OSN však ukazuje, že spokojenost mladých dospělých se životem a pocit štěstí během posledního desetiletí zřetelně klesly. Navzdory vážným problémům, jimž čelíme, pevně věřím, že pokud dokážeme mladé lidi inspirovat prostřednictvím hmatatelných výsledků jejich činnosti, máme slušnou šanci řešit naléhavé problémy a zlepšit kvalitu života všech.

Kristýna Bulvasová je členkou Evropské sítě mládeže pro udržitelný rozvoj. Působila jako delegátka mládeže v Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy a jako česká delegátka mládeže v OSN. Jako bývalá mluvčí Česko-německého fóra mládeže se i nadále aktivně podílí na posilování česko-německé spolupráce. Kristýna je mladá aktivistka zaměřená na vzdělávání orientované na budoucnost a udržitelnost. V současnosti vede českou nevládní organizaci Mladí občané (MOB) a zároveň dokončuje studium na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě v Řezně. Vedle aktivní účasti na akci YEYS Kristýna rovněž vystoupila jako mluvčí na Týdnu občanské společnosti v EHSV v rámci sekce Prognóza zaměřená na spravedlivou transformaci podporující začlenění a zeleného modrého růstu.