Členové EHSV projednali na dubnovém plenárním zasedání balíček opatření na obranu demokracie, který navrhla Evropská komise. Vyjádřili při tom výhrady k jeho načasování a také k tomu, jakým způsobem se má přistupovat k případům zahraničního vlivu. Zmíněný balíček je podle EHSV nejen neúčinný, ale může dokonce poškodit občanský prostor v Evropě.
Členové EHSV projednali na dubnovém plenárním zasedání balíček opatření na obranu demokracie, který navrhla Evropská komise. Vyjádřili při tom výhrady k jeho načasování a také k tomu, jakým způsobem se má přistupovat k případům zahraničního vlivu. Zmíněný balíček je podle EHSV nejen neúčinný, ale může dokonce poškodit občanský prostor v Evropě.
Navzdory prohlášením, podle nichž by měl balíček opatření na obranu demokracie v Evropě zvýšit transparentnost a demokratickou odpovědnost, jej EHSV považuje za velmi problematický. Na to, aby mohl skutečně ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu v roce 2024, byl předložen příliš pozdě. Vůbec přitom neodráží doporučení, jak posílit demokracii v Evropě, která Výbor formuloval v minulosti.
Předseda EHSV Oliver Röpke v této souvislosti uvedl, že „když je řeč o ‚hrozbách‘, jimž čelí naše demokratické systémy, je důležité poukázat na rozhodný postoj EU a na výsledky, jichž se při obraně demokracie, základních práv a právního státu podařilo dosáhnout současné Komisi. Řada partnerů z řad občanské společnosti se však EHSV svěřila se svými obavami ohledně určitých částí balíčku, které považují za rizikové. Musíme společně nalézt způsob, jak obranu demokracie skloubit se všemi nezbytnými zárukami pro zachování občanského prostoru.“
EHSV sice podporuje cíle týkající se transparentnosti, jež jsou uvedeny v návrhu směrnice o zastupování zájmů jménem třetích zemí, rozhodně však odmítá navržené metody a varuje, že by mohly nechtěně ovlivnit i občanský prostor. Christian Moos, zpravodaj stanoviska EHSV k balíčku opatření na obranu demokracie, prohlásil: „Tato směrnice je podle nás nebezpečná, neboť připomíná zákon o „zahraničních agentech“ a mohla by vést ke stigmatizaci nevládních organizací. Stávající návrh by měl být jednoznačně stažen. Mohl by totiž ještě zhoršit problém spočívající v omezování prostoru pro občanskou společnost v Evropě, a o to Komisi pravděpodobně nejde.“
Spoluzpravodaj José Antonio Moreno Díaz je pak skeptický, pokud jde o to, do jaké míry lze pomocí zmíněného balíčku řešit hlavní příčiny úpadku demokracie v rámci EU. Je totiž zaměřen výhradně na vnější hrozby, přičemž o zákeřných snahách o destabilizaci demokracie v rámci samotné EU v něm není ani zmínka, což představuje závažný nedostatek.
Komise vzala obavy ohledně dopadu balíčku na nevládní organizace na vědomí, domnívá se však, že v tomto ohledu obsahuje balíček potřebné záruky. (gb)
Organizace občanské společnosti poukazují na to, že v novém funkčním období je třeba se věnovat řešení bezprostředních i dlouhodobých výzev, řádnému provádění stávajících politik EU a posilování hodnot EU. Mezi jejich hlavními prioritami figurují mimo jiné strukturovaný občanský dialog a silná sociální agenda.
Organizace občanské společnosti poukazují na to, že v novém funkčním období je třeba se věnovat řešení bezprostředních i dlouhodobých výzev, řádnému provádění stávajících politik EU a posilování hodnot EU. Mezi jejich hlavními prioritami figurují mimo jiné strukturovaný občanský dialog a silná sociální agenda.
Dne 16. dubna uspořádala skupina Organizace občanské společnosti EHSV konferenci na téma Společně budovat takovou EU, jakou si přejeme (Building Together the EU We Want). Na konferenci se sešli zástupci organizací občanské společnosti působící na vnitrostátní a evropské úrovni; diskutovali o svých politických prioritách se zřetelem k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu a podpisu interinstitucionálního prohlášení z La Hulpe o evropském pilíři sociálních práv.
V rámci svého proslovu, kterým konferenci zahájil, vyjádřil předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland politování nad tím, že řada politiků z hlavních vnitrostátních stran s voliči o EU diskutovat nechce. Voliči proto nerozumí, proč je EU nezbytná, přičemž politiky prosazované Unií ne vždy reflektují to, co je pro ně důležité. V důsledku toho se veřejnost od EU nebezpečně vzdálila a řada lidí by se mohla rozhodnout volit extremistické strany. „Nyní je naléhavě nutné, aby politici působící na národní a evropské úrovni s lidmi začali otevřeně diskutovat o problémech, jimž EU čelí, a o tom, jakým způsobem tyto problémy vyřešit. Pouze tak je můžeme přesvědčit, že EU je tu pro ně a že i nadále vytváří příležitosti pro každého z nich.“
Přečtěte si a sdílejte závěry a doporučeníkonference, jež se zaměřují na následující témata:
Proč jsou důležité volby do Evropského parlamentu 2024: EU v bodě zlomu
Společně budovat takovou EU, jakou si přejeme: demokratickou a inkluzivní EU založenou na sociální spravedlnosti a ochraně
Společně budovat takovou EU, jakou si přejeme: udržitelnou ekonomiku založenou na spravedlivých transformacích a kvalitních pracovních místech
Středobodem Evropy zítřka musí být občanská společnost, občané a mládež
Závěry a doporučení budou podkladem pro usnesení EHSV určené novému Evropskému parlamentu a nové Evropské komisi, jež bude přijato v červenci 2024 a bude obsahovat návrhy opatření.
Zajímá-li Vás belgické umění, nezapomeňte zajít na výstavu nazvanou Přímo před našima očima do Atria 6 v budově EHSV Jacques Delors, rue Belliard 99. Výstava končí 28. června.
Zajímá-li Vás belgické umění, nezapomeňte zajít na výstavu nazvanou Přímo před našima očima do Atria 6 v budově EHSV Jacques Delors, rue Belliard 99. Výstava končí 28. června.
Tito tři umělci – fotografové, grafici a designéři – zachytili na svých fotografiích krásu všedních věcí. Z výstavy Přímo před našima očima promlouvá „nespoutaná a něžná humánní poezie, v níž se snoubí různé žánry a lidé“.
Výstavu uspořádali belgičtí členové EHSV za podpory týmu koordinátorů v rámci belgického předsednictví Rady EU, které skončí 30. června 2024. Pro její organizátory je předsednictví příležitostí prezentovat umění své země a propagovat belgickou kulturu v Evropě i v zahraničí. (ll)
Výňatek z rozhovoru s předsedou skupiny Zaměstnavatelé Stefanem Malliou zveřejněného na portálu „Yrittäjä“ Svazu finských podniků
Evropské volby už klepou na dveře. Občané členských států EU si v červnu zvolí své zástupce do Evropského parlamentu, kterým tímto na příštích pět let svěří příslušné pravomoci. Položíte-li Stefanu Malliovi, předsedovi skupiny Zaměstnavatelé v EHSV, otázku, co bude v následujících pěti letech největší výzvou pro evropské podnikatele, nebude se dlouho rozmýšlet.
Výňatek z rozhovoru s předsedou skupiny Zaměstnavatelé Stefanem Malliou zveřejněného na portálu „Yrittäjä“ Svazu finských podniků
Evropské volby už klepou na dveře. Občané členských států EU si v červnu zvolí své zástupce do Evropského parlamentu, kterým tímto na příštích pět let svěří příslušné pravomoci. Položíte-li Stefanu Malliovi, předsedovi skupiny Zaměstnavatelé v EHSV, otázku, co bude v následujících pěti letech největší výzvou pro evropské podnikatele, nebude se dlouho rozmýšlet.
„Ekologická transformace“, zní odpověď.
Podle Stefana Mallii je pro přechod k environmentálně udržitelnějšímu hospodářství a růstu důležité zajistit, aby podniky mohly prosperovat.
„Zelenou transformaci je třeba provádět tak, aby bylo umožněno zakládání a růst podniků. Pokud se vede dobře podnikům, vede se dobře i celé společnosti. Podniky vytvářejí pracovní místa a generují pro společnost příjmy z daní.“
Omezení byrokracie
Jedním z klíčových úkolů skupiny Zaměstnavatelé v EHSV za poslední roky bylo přispět k výraznému snížení administrativní zátěže podniků. Stefano Mallia konstatuje, že důležité bylo, aby Komise mimo jiné pochopila, že je třeba zrušit rozsáhlé oznamovací povinnosti pro malé a střední podniky.
„Vždy, když se pracuje na nových právních předpisech, je nezbytné zohlednit konkurenceschopnost podniků. Je třeba dbát na to, aby podniky mohly růst.“
Význam hlasování ve volbách do Evropského parlamentu
Stefano Mallia uznává, že Evropská unie má své problémy a potíže, má však za to, že jako celek se může pyšnit také řadou úspěchů.
„Podnikatelé by měli hlasovat, aby se do Parlamentu dostali lidé, kterým bude na podnicích a podnikatelích záležet. Jestliže k volbám nejdete, přenecháváte rozhodovací pravomoc druhým. Hlasování v evropských volbách může také zabránit tomu, aby se k moci dostali extremisté.“
Dezinformace jsou v evropském politickém životě čím dál výraznějším tématem, obzvláště nyní, necelé dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu, do jejichž výsledků by se mohly negativně promítnout.
Dezinformace jsou v evropském politickém životě čím dál výraznějším tématem, obzvláště nyní, necelé dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu, do jejichž výsledků by se mohly negativně promítnout.
Dezinformace a jejich škodlivý vliv působí již řadu let obavy nejen široké veřejnosti, ale především politickým představitelům. Jsou totiž hrozbou pro naši demokratickou společnost a náš kosmopolitní způsob života. Krajní pravice a další extremistické síly v Evropě pojí své síly s autokratickými režimy ve třetích zemích a s využitím sociálních médií a algoritmů provádějí dezinformační kampaně, jimiž se snaží podkopat evropský projekt. Jejich hlavní zbraní v tomto zákeřném tažení jsou technologie.
Potřebujeme tedy komplexní strategii, abychom mohli ochránit demokracii a vypořádat se s těmito dezinformacemi, v čemž nám mohou významně pomoci dostupné technologie. Je naprosto nezbytné provázat úsilí na všech třech frontách boje proti rizikům v digitální oblasti – tj. dezinformacím, hybridním hrozbám a kybernetickým hrozbám –, aby bylo možné dosáhnout synergie a větší bezpečnosti, a respektovat v tomto ohledu zásady právního státu.
Kromě toho je nutné regulovat vytváření a používání algoritmů, aby lidé měli možnost přijmout nebo naopak odmítnout některé jejich prvky. Cílem při tom je zajistit náležitou rovnováhu mezi základními právy občanů a právy podniků v oblasti duševního vlastnictví. Je však nepřípustné, aby technologické společnosti finančně těžily z manipulace a nenávistných výroků. Soukromé zájmy nesmějí být postaveny před zájem veřejný.
Zásadní význam má to, aby byly v členských státech na celostátní, regionální a místní úrovni šířeny zcela spolehlivé informace, které budou pocházet z veřejných, pluralitních a nezávislých zdrojů dostupných ve všech jazycích EU.
Je třeba prozkoumat možnost vytvoření veřejného evropského zpravodajského kanálu, který by byl k dispozici na různých platformách a striktně by se řídil nezávislou redakční politikou, aby tak měli evropští občané k dispozici potřebné informace pro svá rozhodnutí. Dále pak je nutné uznat, že žurnalistika představuje evropský veřejný statek, jak doporučila organizace UNESCO, a zaručit novinářům rozsáhlejší ochranu.
Pokud jde o podporu gramotnosti a samostatného uvažování, je třeba vzít si za příklad Finsko, které své občany úspěšně vede ke kreativnímu myšlení. V této souvislosti bude nutné přijmout opatření, jimiž budou zavedeny nástroje pro rozvoj znalostí v oblasti médií, kultury a demokracie na všech úrovních vzdělávání a ve všech věkových a menšinových skupinách.
V demokracii vládne lid sám sobě. Nejlépe ji tudíž lze ochránit tím, že dají lidé pevně najevo svou vůli žít v demokratické společnosti!
Nejúčinnějším a nejzjevnějším prostředkem, který dává lidem pocítit, že jim demokracie všeobecně přináší kvalitnější život, je evropský sociální model opírající se o sociální a regionální začleňování a soudržnost, rovnost a solidaritu. Může pro ně tedy být rovněž motivací k tomu, aby se zapojili do boje proti dezinformacím.
Chceme-li ochránit demokracii, musíme zaujmout detailnější přístup, zavést komplexní strategii a lépe na evropské úrovni regulovat četné aspekty tohoto jevu. Všemi těmito otázkami se EHSV zabývá ve svém stanovisku TEN/830.
