EHSV naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby více investovala do bezpečné konektivity, odolné infrastruktury a dodavatelských řetězců, a zajistila tak, že v rychle se vyvíjející oblasti umělé inteligence pro obecné účely (GPAI) zůstane konkurenceschopná. Tato opatření jsou považována za zásadní pro maximalizaci přínosů generativní umělé inteligence v souladu s evropskými hodnotami, potřebami a základními právy.

EHSV ve svém průzkumném stanovisku Umělá inteligence / další postup, v němž se zaměřuje na klíčové aspekty GPAI, zdůrazňuje, že vzhledem k neustále se vyvíjející a složité problematice umělé inteligence je nutné průběžně aktualizovat akt EU o umělé inteligenci. I když jsou modely GPAI z velké části technické povahy a uplatňují se převážně ve vztazích mezi podniky (B2B), nelze opomíjet, že mají nepřímý dopad také na pracovníky a spotřebitele.

„Domníváme se, že je velmi důležité, aby veškerá umělá inteligence, kterou v Evropě využíváme, byla také založena na evropských hodnotách. Tím máme na mysli samozřejmě právní stát a lidská práva, ale i transparentnost, důvěryhodnost a spolehlivost. Tyto klíčové faktory umožňují, aby všechny systémy umělé inteligence sloužily lidem,“ uvedla zpravodajka Sandra Parthie, která toto stanovisko na žádost Evropské komise a maďarského předsednictví Rady EU vypracovala.

Ačkoli EHSV podporuje akt o umělé inteligenci, zdůrazňuje, že je třeba jej pečlivě sledovat a upravovat, pokud se ukáže, že tento právní předpis snižuje inovativnost podniků EU působících v oblasti umělé inteligence. K tomu může dojít tehdy, pokud vznikne nejistota, jak by měl být tento právní předpis uplatňován, nebo pokud se ukáže, že je příliš složitý, což investory a inovátory odradí od působení na evropském trhu.

Aby bylo možné čelit velkým digitálním společnostem ze zemí mimo Unii, které do značné míry ovládají trh EU, EHSV vyzval k tomu, aby veškeré neoprávněné jednání nebo nedodržování norem EU bylo řešeno prostřednictvím nástrojů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže.

EU a její členské státy musí investovat do inovací s cílem vybudovat silné sítě pro vytváření a zlepšování produktů umělé inteligence a zvýšit přínosy, které má umělé inteligence pro občany a hospodářství. Pokud nebudeme v Evropě vyvíjet a využívat GPAI, mohlo by to vést ke snížení konkurenceschopnosti evropských podniků a k poklesu prodejů, ke ztrátě pracovních míst, k hospodářské stagnaci a chudobě.

„Evropě nechybí vynikající podniky ani skvělí výzkumní pracovníci a máme k dispozici špičková výzkumná střediska. Musíme je daleko více propagovat, přilákat talenty a učinit z Evropy místo, kde si lidé budou v tomto odvětví přát pracovat. Musíme rozvíjet původní evropskou umělou inteligenci,“ shrnula na závěr Sandra Parthie. (ll)

Členské státy EU by měly ve všech oblastech nakládání s radioaktivním odpadem podpořit inkluzivní spolupráci s občanskou společností a otevřenost a transparentnost ve vztahu k ní. Týká se to jak míst, kde již daná zařízení existují, tak i tam, kde mají být případně vybudována. Důvodem je zejména skutečnost, že množství ročně produkovaného radioaktivního odpadu v příštím desetiletí i dál do budoucna jen poroste.

Ve svém stanovisku přijatém na říjnovém plenárním zasedání zaujal EHSV rozhodný postoj. Je podle něj třeba využít dostupných finančních prostředků s cílem posílit kapacitu určitých částí občanské společnosti, zejména místních komunit žijících v blízkosti jaderných zařízení, aby se nezávisle zapojily do projektů a studií, jejichž účelem je posoudit zajištění účasti a transparentnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem.

EHSV doporučuje, aby členské státy podávaly zprávy o tom, jak probíhá zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a jakým způsobem je zajišťována transparentnost. „Výbor členské státy vyzývá, aby v souvislosti s nakládáním s radioaktivním odpadem přijaly opatření k zajištění monitorování a systematického informování o stavu životního prostředí, veřejného zdraví a sociálního a hospodářského rozvoje,“ uvedla zpravodajka stanoviska Alena Mastantuono.

Členské státy by měly dostát svým povinnostem a nepřenechat břímě zpracování jaderného odpadu – bez ohledu na jeho charakter, poločas rozpadu a míru nebezpečnosti – budoucím generacím.

Vzhledem k tomu, že značnou část použitého jaderného paliva lze přepracovat, by se štěpné materiály měly recyklovat, což by omezilo potřebu dodávek přírodního uranu k zajištění provozu jaderných reaktorů. Strategie oběhového hospodářství by členským státům umožnily minimalizovat množství odpadu, které je třeba řešit prostřednictvím strategií nakládání s odpady.

„Členské státy by měly zajistit, aby byl při výpočtu nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a na nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem zohledňován průběžný nárůst těchto nákladů a aby finanční prostředky postačovaly k pokrytí skutečných nákladů,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Christophe Quarez. (mp)

Geotermální energie má v Evropě značný potenciál, který však zatím zůstává z velké části nevyužit. EU by proto měla co nejdříve přijmout evropskou strategii, která bude zaměřena na využití výhod tohoto energetického zdroje.

EHSV dal na svém říjnovém plenárním zasedání jednoznačně najevo svůj názor na otázku energie, a to ve stanovisku, které vypracovali Zsolt Kükedi a Thomas Kattnig. EHSV v něm zdůraznil, že výroba geotermální energie je spojena s mimořádně nízkými emisemi skleníkových plynů a může sehrát zásadní roli při ekologické transformaci v EU, neboť může pomoci snížit její závislost na fosilních palivech a podpořit dekarbonizaci.

„Geotermální energie může významně přispět k dosažení cílů, které si EU stanovila pro rok 2050 v oblasti klimatické neutrality,“ zdůraznil zpravodaj Zsolt Kükedi. Spoluzpravodaj Thomas Kattnig pak dodal: „Potenciál tohoto energetického zdroje však není náležitě využíván, a Evropská komise by tedy za tímto účelem měla co nejdříve vypracovat komplexní strategii.“

EHSV upozorňuje, že investice do geotermálních elektráren se neobejdou bez finanční podpory na úrovni členských států. Konkrétně bude zapotřebí poskytnout veřejné prostředky a pobídky k přilákání počátečních investic a snížení souvisejících rizik.

Je rovněž třeba poukázat na to, že ekonomickou atraktivitu projektů v oblasti geotermální energie by bylo možné ovlivnit prostřednictvím změn v energetické politice nebo jejím financování.

Výstavba geotermálních elektráren obnáší určitá rizika, která je třeba přesně identifikovat, zejména co se týče dopadů na životní prostředí. Je tedy naprosto nezbytné zapojit do tohoto procesu místní obyvatele, aby se tyto projekty u veřejnosti setkávaly s kladnějším ohlasem.

Environmentální a klimatické přínosy geotermální energie jsou nicméně mnohem výraznější než tato rizika, neboť jde o jeden z nejlepších obnovitelných zdrojů energie z hlediska využití půdy a zdrojů a závislosti na dovozu. (mp)