Tentokrát jsme si do naší rubriky „Otázka pro…“ pozvali členku EHSV a zpravodajku stanoviska s názvem „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ Emilie Prouzet, abychom se jí zeptali, jakým způsobem by bylo možné tuto dlouhodobou konkurenceschopnost EU zabezpečit. Stanovisko by mělo být přijato na březnovém plenárním zasedání.
Tentokrát jsme si do naší rubriky „Otázka pro…“ pozvali členku EHSV a zpravodajku stanoviska s názvem „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ Emilie Prouzet, abychom se jí zeptali, jakým způsobem by bylo možné tuto dlouhodobou konkurenceschopnost EU zabezpečit. Stanovisko by mělo být přijato na březnovém plenárním zasedání.
Vytvořením evropského jednotného trhu vznikl prostor, v němž mohou podniky díky harmonizaci a vzájemnému uznávání norem prodávat své výrobky více než 450 milionům lidí. Realizují na něm 61 % svých obchodních transakcí v rámci EU, a vnitřní trh tak má zcela zásadní význam pro hospodářskou prosperitu Evropy, což přináší prospěch evropským občanům, spotřebitelům, pracovníkům i podnikům. Podle odhadů Evropské komise se tento trh 25 % podílí na hrubém domácím produktu EU.
Vytvořením evropského jednotného trhu vznikl prostor, v němž mohou podniky díky harmonizaci a vzájemnému uznávání norem prodávat své výrobky více než 450 milionům lidí. Realizují na něm 61 % svých obchodních transakcí v rámci EU, a vnitřní trh tak má zcela zásadní význam pro hospodářskou prosperitu Evropy, což přináší prospěch evropským občanům, spotřebitelům, pracovníkům i podnikům. Podle odhadů Evropské komise se tento trh 25 % podílí na hrubém domácím produktu EU.
S ohledem na nejnovější vývoj v oblastech, jako je například digitální transformace a přechod na udržitelnější hospodářství s nižšími emisemi uhlíku, a také na měnící se potřeby spotřebitelů, zaměstnanců a podniků a nové geopolitické podmínky je však třeba provést na tomto trhu opět určité úpravy.
Má-li jednotný trh i nadále úspěšně fungovat, bude nutné vylepšit řadu aspektů, mj. co se týče evropské energetické a průmyslové politiky, energetické unie, bankovní unie, příznivějšího rámce pro velké i malé podniky, rozsáhlejší podpory evropského projektu ze strany veřejnosti, účinnějšího poskytování veřejných služeb a lepší infrastruktury v oblasti informačních technologií, energetiky a dopravy.
V první polovině roku 2024 by měly být zveřejněny dvě stěžejní zprávy, jejichž vypracováním byli pověřeni bývalí italští premiéři Enrico Letta (zpráva o budoucnosti jednotného trhu) a Mario Draghi (zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti). Skupina Zaměstnavatelé v EHSV se proto rozhodla shrnout své hlavní návrhy ohledně úspěšné budoucnosti vnitřního trhu EU ve stručném dokumentu s názvem „Jednotný evropský trh nové generace“.
Z páté zprávy o udržitelném rozvoji v Evropě vyplývá, že při současném tempu EU do roku 2030 pravděpodobně nesplní třetinu cílů udržitelného rozvoje. Ve zprávě, na jejíž přípravě se podílela občanská společnost, se poukazuje na to, že v řadě evropských zemí dochází v oblasti environmentálních a sociálních cílů ke stagnaci a zhoršování, jež se v důsledku krizí po roce 2020 ještě prohloubily. Cíle udržitelného rozvoje se týkají oblastí, jako je snižování chudoby, vymýcení hladu, zdraví, vzdělávání, rovnost žen a mužů, opatření v oblasti klimatu a pitná voda.
Z páté zprávy o udržitelném rozvoji v Evropě vyplývá, že při současném tempu EU do roku 2030 pravděpodobně nesplní třetinu cílů udržitelného rozvoje. Ve zprávě, na jejíž přípravě se podílela občanská společnost, se poukazuje na to, že v řadě evropských zemí dochází v oblasti environmentálních a sociálních cílů ke stagnaci a zhoršování, jež se v důsledku krizí po roce 2020 ještě prohloubily. Cíle udržitelného rozvoje se týkají oblastí, jako je snižování chudoby, vymýcení hladu, zdraví, vzdělávání, rovnost žen a mužů, opatření v oblasti klimatu a pitná voda.
K řešení tohoto problému bylo navrženo deset důrazných politických opatření, která mají zabránit nezvratným změnám v životním prostředí a ve společnosti. Na akci, kterou spolupořádaly sekce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) a Síť řešení pro udržitelný rozvoj OSN (SDSN), bylo poukázáno na to, že se jedná o velmi naléhavý krok. Zpráva má sloužit EU jako vodítko, jež jí má umožnit posílit její vedoucí roli v oblasti cílů udržitelného rozvoje před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024 a před summitem o budoucnosti, který na září 2024 svolal generální tajemník OSN.
Řečníci na této akci zdůraznili, že je nutné do roku 2030 přijmout okamžité opatření, aby se zabránilo nezvratným změnám. Camilla Brückner z Rozvojového programu OSN, Zakia Khattabi, belgická federální ministryně pro otázky klimatu, a Petra Petan z Evropské komise zdůraznily, že je důležité i nadále prosazovat Agendu 2030 a Pařížskou dohodu o změně klimatu.
Tuto zprávu a všech deset prioritních opatření zaměřených na politické strany, příští Evropský parlament, příští Evropskou komisi, Evropskou radu a členské státy prezentoval místopředseda SDSN při OSN Guillaume Lafortune. EHSV a SDSN společně podepsaly výzvu k přijetí opatření, v níž apelují evropské vedoucí představitele, aby společně usilovali o ekologickou, sociální a mezinárodní evropskou dohodu pro budoucnost. Předseda sekce NAT v EHSV Peter Schmidt zdůraznil, že pro pokrok v rámci Agendy 2030 bude mít zásadní význam příštích šest let, a zároveň vyzdvihl snahu EHSV o to, aby se instituce a orgány EU více zasazovaly o cíle udržitelného rozvoje a smysluplné zapojení občanské společnosti. Tato výzva k přijetí opatření má za účel přimět evropské vedoucí představitele k uzavření komplexní evropské dohody, která bude v souladu s ekologickými a sociálními cíli, jež EHSV prosazuje. (ks)
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) utváří vizi společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, která by zajistila odolnost a udržitelnost evropského zemědělství. EHSV přijal v lednu k tomuto tématu stanovisko, které vypracoval na žádost belgického předsednictví Rady EU. Zdůraznil v něm, že je nutný stabilní a dlouhodobý politický rámec, který podpoří udržitelnou produkci potravin, otevřenou strategickou autonomii a rozvoj venkova.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) utváří vizi společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, která by zajistila odolnost a udržitelnost evropského zemědělství. EHSV přijal v lednu k tomuto tématu stanovisko, které vypracoval na žádost belgického předsednictví Rady EU. Zdůraznil v něm, že je nutný stabilní a dlouhodobý politický rámec, který podpoří udržitelnou produkci potravin, otevřenou strategickou autonomii a rozvoj venkova.
Vzhledem k tomu, že 94,8 % zemědělských podniků v EU představují rodinná hospodářství, čelí toto odvětví problémům, jako jsou nižší příjmy, pokles počtu zemědělských podniků, problematická generační obměna a velký odliv pracovních sil. I přes snížení rozpočtových prostředků na SZP (méně než 25 % v roce 2021) EHSV požaduje, aby financování této politiky odpovídalo jejím cílům v oblasti udržitelnosti. Doporučuje se přejít od základní podpory příjmu k finančním pobídkám zaměřeným na poskytování environmentálních a sociálních služeb, díky čemuž by malé rodinné zemědělské podniky byly během přechodného období flexibilní.
Vzhledem k obavám ohledně spravedlivé životní úrovně zemědělců v EU, která ještě poklesla z důvodu inflace, volatility trhu s energií a změny klimatu, je nutné SZP reformovat. EHSV by si přál, aby se tyto výzvy řešily v rámci SZP po roce 2027, která by se měla zaměřit na důstojné pracovní podmínky, propagovat zdravější stravování, omezit plýtvání potravinami a regulovat trhy s potravinami. Za účelem zmírnění dopadu, který má zvyšování cen energie a narušení dodávek, se navrhuje uplatňovat proticyklické prvky a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Jako opatření pro boj proti extrémním klimatickým podmínkám a za účelem posílení postavení zemědělců se doporučují systémy pojištění založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru a investice do inovací a digitálních technologií.
V rámci příprav na volby do Evropského parlamentu v roce 2024 EHSV zdůrazňuje, že je třeba utvářet SZP tak, aby odpovídala měnícím se společenským a zemědělským potřebám. Poukazuje na to, že je důležité zapojit zúčastněné strany, poskytnout členským státům flexibilitu a zjednodušit administrativní postupy při navrhování a přizpůsobování strategických plánů. Podle vize EHSV by měla SZP nastolit rovnováhu mezi zajišťováním potravin, ochranou životního prostředí a podporou dobrých životních podmínek evropských zemědělců tváří v tvář globálním výzvám.(ks)
Vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, předurčí další vývoj Evropské unie, se EHSV jako institucionální partner občanské společnosti rozhodl uspořádat vůbec první Týden občanské společnosti s názvem Pojďme společně bránit demokracii!.
Vzhledem k tomu, že volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, položí základy pro budoucnost Evropy, se EHSV jako institucionální partner občanské společnosti rozhodl uspořádat vůbec první Týden občanské společnosti s názvem Pojďme společně bránit demokracii!.
Chcete se také zúčastnit?
Tato akce je určena lidem různého věku a z různého prostředí, včetně mladých lidí, novinářů a zástupců orgánů a institucí EU, aby zde živě diskutovali o otázkách, které ovlivňují náš každodenní život i budoucnost Evropy. Budou se zde projednávat různé hrozby a výzvy, jimž čelí demokratické hodnoty, i to, co občanská společnost očekává od příštích vedoucích představitelů EU. Doporučení budou poté zapracována do usnesení EHSV o volbách a do konkrétních politických návrhů.
Během #CivSocWeek proběhne pět hlavních iniciativ EHSV:
Dny občanské společnosti – na této každoroční stěžejní akci je prezentována celá řada návrhů organizované občanské společnosti, jak zajistit, aby EU lépe reagovala na očekávání občanů ohledně otázek, jež jsou pro naši demokratickou společnost zásadní. Cílem je podpořit větší zapojení občanské společnosti do evropského projektu na všech úrovních.
Den evropské občanské iniciativy – tato výroční konference na vysoké úrovni představuje fórum a platformu, kde si mohou registrovaní a budoucí organizátoři evropské občanské iniciativy a zúčastněné strany vyměňovat informace a zkušenosti a prezentovat veřejnosti své činnosti související s touto iniciativou.
Vaše Evropa, váš názor – tato akce pro mládež umožňuje vytvářet vazby mezi mladými lidmi (z členských států, z kandidátských zemí a ze Spojeného království) a EU, a motivovat je tak k uplatňování jejich demokratického volebního práva. Během dynamických konzultací se mladí účastníci zapojí do diskusí, budou moci navázat spolupráci a dospět ke konsenzu.
Cena pro občanskou společnost – toto výroční ocenění je zaměřené na účinné, inovativní a kreativní projekty organizované občanskou společností nebo jednotlivci. V tomto roce bude uděleno iniciativám, které individuálně či kolektivně podporují duševní pohodu v Evropě.
Seminář pro novináře – tato akce je určena novinářům z členských států, kteří na ní budou diskutovat o stavu demokracie v Unii a o příštích volbách do Evropského parlamentu. Mohou se tak rovněž přímo seznámit s činností Výboru.
Připojte se k nám a načerpejte inspiraci na workshopech vedených odborníky a při politických diskusích na vysoké úrovni. Využijte této příležitosti k tomu, abyste se vyjádřili ke klíčovým otázkám týkajícím se nového legislativního cyklu a navázali kontakty se sdruženími občanské společnosti a aktéry změn z celé Evropy.
Evropská občanská společnost zaslala dne 24. ledna otevřený dopis předsedkyni Evropské komise, předsedkyni Evropského parlamentu a belgickému předsednictví Rady Evropské unie. Signatáři dopisu v něm tyto tři hlavní orgány Evropské unie (EU), které se podílejí na rozhodovacím procesu EU, naléhavě vyzvali k tomu, aby přijaly konkrétní opatření, jež by umožnila nastolit otevřený, transparentní a soustavný dialog s organizacemi občanské společnosti ve všech oblastech politik, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o Evropské unii.
Evropská občanská společnost zaslala dne 24. ledna otevřený dopis předsedkyni Evropské komise, předsedkyni Evropského parlamentu a belgickému předsednictví Rady Evropské unie. Signatáři dopisu v něm tyto tři hlavní orgány Evropské unie (EU), které se podílejí na rozhodovacím procesu EU, naléhavě vyzvali k tomu, aby přijaly konkrétní opatření, jež by umožnila nastolit otevřený, transparentní a soustavný dialog s organizacemi občanské společnosti ve všech oblastech politik, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o Evropské unii.
Tento otevřený dopis, který iniciovala skupina Organizace občanské společnosti EHSV a organizace Civil Society Europe, obsahuje konkrétní návrhy, jak by měl tento dialog probíhat. Dopis svým podpisem podpořilo celkem 156 subjektů z 26 členských států. Mezi signatáře patří 39 evropských sítí, 85 vnitrostátních organizací a 60 členů skupiny Organizace občanské společnosti EHSV.
Navzdory právním ustanovením nevedou evropské orgány občanský dialog jednotně ani strukturovaně. Proto signatáři otevřeného dopisu #EUCivilDialogueNow orgány EU vyzývají, aby:
uzavřely interinstitucionální dohodu o občanském dialogu,
v rámci každého orgánu vytvořily místo vedoucího pracovníka pověřeného vztahy s občanskou společností,
podněcovaly a prosazovaly větší spolupráci mezi občanskými a sociálními subjekty.
Orgány EU by v této souvislosti měly vycházet z doporučení Konference o budoucnosti Evropy. Jako první krok signatáři navrhli, aby Evropská komise vypracovala sdělení o posílení občanského dialogu na úrovni EU.
K výzvě Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby byla uzavřena modrá dohoda pro EU, se přidává čím dál víc politických činitelů i zástupců občanské společnosti. Důvodem tohoto zájmu je skutečnost, že lidé si stále více uvědomují, jak naléhavě je zapotřebí řešit nedostatek vody, a že modrá dohoda může nabídnout komplexní řešení.
K výzvě Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby byla uzavřena modrá dohoda pro EU, se přidává čím dál víc politických činitelů i zástupců občanské společnosti. Důvodem tohoto zájmu je skutečnost, že lidé si stále více uvědomují, jak naléhavě je zapotřebí řešit nedostatek vody, a že modrá dohoda může nabídnout komplexní řešení.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) nedávno uspořádal akci, na níž se sešli klíčoví aktéři, aby diskutovali o modré dohodě a o tom, do jaké míry by mohla změnit vodohospodářské postupy v celé Evropě. Zejména se při tom soustředili na situaci v jednotlivých povodích.
„Nedostatek vody přerostl v krizi nebývalých rozměrů,“ prohlásil předseda EHSV Oliver Röpke, který s ohledem na nadcházející červnové volby do Evropského parlamentu dodal, že otázka voda se týká každého z nás. „Jak budou rozhodovací orgány EU řešit otázku vody a výzvy, které nás čekají? Na to bychom se měli ptát právě teď.“
Komplexní řešení požaduje také poslankyně Evropského parlamentu Pernille Weiss, podle níž by měl být vytvořen zvláštní fond pro transformaci vodního hospodářství, který by podporoval podniky a obce při zavádění udržitelných postupů hospodaření s vodou. Zvláštní zpravodaj OSN Pedro Arrojo-Agudo zdůraznil, že nedostatek vody a změna klimatu neznají hranice, a vyzval, aby se EU ujala vedení při hledání globálního řešení krize s vodou.
Výzvu EHSV k uzavření modré dohody pro EU již podpořila celá řada zúčastněných subjektů, včetně francouzské veřejnoprávní akciové společnosti Compagnie Nationale du Rhône (CNR), která spravuje povodí řeky Rhône. Její ředitel pro vodní zdroje Eric Divet přiblížil účastníkům akce úspěchy této společnosti v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a také úsilí, které vynakládá například na obnovu mokřadů, zlepšení biologické rozmanitosti řek a přizpůsobení se změně klimatu.
Evropská komise by měla v nadcházejících měsících představit svou Iniciativu pro vodohospodářskou odolnost. EHSV je připraven spolupracovat s orgány EU a zúčastněnými stranami, a zajistit tak, aby se jeho návrhy týkající se uzavření modré dohody pro EU objevily na seznamu priorit příští Evropské komise. (gb)
Od 4. do 17. března budou mít zájemci možnost podávat žádosti o uspořádání partnerských akcí, které se budou konat v době od 29. května do 1. září.
U příležitosti Zeleného týdne EU se každoročně po celé Evropě i za jejími hranicemi konají stovky partnerských akcí, které pořádají různé instituce, nevládní organizace, zástupci podniků či akademické obce, školy, místní, regionální i celostátní orgány a celá řada dalších subjektů.
V letošním roce se tyto partnerské akce mají zaměřit na otázku vodohospodářské odolnosti, a podnítit tak celoevropskou diskusi o současné i budoucí vodohospodářské situaci v EU. Důraz by přitom měl být kladen na zvyšování povědomí o této problematice a na podporu konstruktivních řešení založených na spolupráci.
Vítány jsou akce jakéhokoli druhu – od workshopů a veřejných diskusí až po výstavy a osvětové akce určené pro rodiny –, které se mohou konat na místní, regionální, celostátní nebo i evropské úrovni. Bližší informace a harmonogram naleznete na tomto odkazu.
Vzhledem k tomu, že jednou ze stěžejních iniciativ EHSV je modrá dohoda pro EU, představuje volba tohoto tématu pro partnerské akce vhodnou příležitost, jak upozornit na návrhy uvedené v prohlášení o modré dohodě pro EU, které vydal EHSV v říjnu 2023. Výbor v tomto prohlášení požaduje, aby byla vypracována nová, ambiciózní vodohospodářská strategie pro Evropu, která by byla srovnatelná se Zelenou dohodou pro Evropu. (gb)
Evropa v oblasti konkurenceschopnosti zaostává a musí urychleně řešit nedostatky svého jednotného trhu, ale tak, aby to bylo přínosné jak pro podniky, tak pro její obyvatele.
Evropa v oblasti konkurenceschopnosti zaostává a musí urychleně řešit nedostatky svého jednotného trhu, ale tak, aby to bylo přínosné jak pro podniky, tak pro její obyvatele.
Na lednovém plenárním zasedání EHSV proběhla diskuse o evropské konkurenceschopnosti a budoucnosti vnitřního trhu. Hlavním bodem diskuse bylo stanovisko EHSV, které si vyžádalo belgické předsednictví EU, jež se zavázalo využít svých šesti měsíců k zaměření pozornosti na konkurenceschopnost a jednotný trh. Stanovisko rovněž přispěje ke konečné podobě zprávy skupiny na vysoké úrovni o budoucnosti jednotného trhu, jejímž vypracováním byl pověřen Enrico Letta. Zpráva má být předložena na březnovém zasedání Evropské rady.
EHSV v tomto stanovisku zdůrazňuje, že vnitřní trh se musí vyrovnat s výzvami světa velmi odlišného od toho, pro který byl v 90. letech 20. století vytvořen. EU tak čelí více tlakům: zachovat rovné podmínky a zároveň dotovat svá průmyslová odvětví s cílem pomoci financovat ekologickou transformaci, udržet v Evropě pracovní místa a zároveň zajistit, že podniky v EU budou i nadále konkurenceschopné, a zajistit suroviny a zároveň dodržovat pracovní a environmentální normy.
Zpravodajka Sandra Parthie uvedla, že „jednotný trh pomohl EU stát se jedním z nejvýznamnějších světových obchodních bloků, ale její silné postavení bude brzy oslabeno. V našem stanovisku navrhujeme zaměřit pozornost na rozvoj takové evropské průmyslové politiky, která nebude souhrnem 27 vnitrostátních průmyslových politik, ale spíše skutečně evropským pohledem na náš průmyslový potenciál.“
V rámci diskuse promluvil Markus Beyrer, generální ředitel BusinessEurope: „S konkurenceschopností máme problém. Zaostáváme za našimi globálními konkurenty a jednotný trh je jedním z nástrojů, s jejichž pomocí to můžeme napravit. Cílem je vytvořit rezervu nezbytnou k tomu, abychom mohli evropský model udržovat v té podobě, v níž ho známe, a to včetně sociálních aspektů.“
Ludovic Voet, konfederální tajemník Evropské konfederace odborových svazů (EKOS), zdůraznil, že základem jednotného trhu je evropská společenská smlouva, kterou je nutné posílit: „Podniky musí v našem konkurenčním systému vyplácet spravedlivé mzdy, nabízet kvalitní pracovní místa a nepoškozovat životní prostředí. Evropa musí v zájmu spravedlivé ekologické transformace tuto dynamiku udržet.“
Stanovisko EHSV obsahuje návrh, aby byl v příští Komisi jmenován komisař pro služby obecného hospodářského zájmu odpovědný za pětiletý plán pro rozvoj bezpečných, kvalitních a udržitelných služeb obecného hospodářského zájmu. Tyto služby se na HDP EU podílejí 25 % a na celkové zaměstnanosti 20 % a zahrnují klíčová odvětví, jako jsou doprava, energetika, komunikace a přístup k vodě a sanitačním zařízením. Jsou však také velmi důležité v oblasti zdravotní péče a sociálních služeb. (dm)
