U příležitosti blížícího se Mezinárodního dne žen 8. března a 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen (UNCSW69) – hlavního orgánu s globální působností prosazujícího práva žen – nás členka EHSV Maria Nikolopoulou, zpravodajka stanoviska Příspěvek EHSV k prioritám EU pro 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen, informuje o pokroku EU v oblasti genderové rovnosti. Ačkoli došlo k řadě zlepšení, která si zaslouží uznání, ženy stále ani zdaleka nemají stejná práva jako muži. Zbývá odstranit ještě mnoho rozdílů a je třeba vyhrát ještě mnoho dalších bitev.

Maria Nikolopoulou

Vzhledem k tomu, že již za pár dní oslavíme Mezinárodní den žen a budeme sledovat 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku, je vhodná doba připomenout si úspěchy, jichž se nám v oblasti rovnosti žen a mužů podařilo dosáhnout, a zhodnotit je. Zároveň bychom se měli zamyslet nad tím, co dál, a neustále usilovat o další pokrok.

Pokud jde o legislativní rámec, došlo nesporně ke zlepšení: na trhu práce je aktivních více žen, které více vydělávají, mají vyšší úroveň vzdělání, jsou více zastoupeny v politice a stále častěji zastávají vedoucí funkci. Pokrok je však pomalý a v jednotlivých členských státech nerovnoměrný.

Dokud však budou ženy narážet na strukturální nerovnosti, genderové stereotypy a snahy jejich práva omezit, budou stále nedostatečně zastoupeny ve veřejné sféře, v politice a ve vzdělávání v oborech STEM, budou vystaveny násilí na internetu i mimo něj a nebudou mít přístup ke zdrojům ani kapitálu, aby mohly začít podnikat. Bude jim také více hrozit časová a finanční chudoba a bude trvat příliš mnoho let, než se podaří odstranit rozdíly v platech a důchodech.

Nezbytným předpokladem pokroku je odborná příprava, financování a odhodlání. Potřebujeme zdroje, abychom mohli zlepšit dovednosti žen nezbytné v zájmu zajištění spravedlivé digitální a ekologické transformace, abychom mohli financovat vnitrostátní akční plány boje proti násilí páchanému na ženách a abychom mohli také vyškolit všechny zaměstnance, kteří pracují s osobami, jež toto násilí zažily.

Musíme financovat podnikatelské projekty a zřídit cenově dostupné, přístupné a velmi kvalitní služby péče o děti a starší osoby, abychom ženám ulevili od zátěže, kterou pro ně představují neplacené pečovatelské povinnosti. Kromě toho potřebujeme pevné odhodlání vytvářet bezpečný prostor, zapojit více žen do místních a celostátních parlamentů i do Evropského parlamentu, zajistit, aby se mohly aktivně účastnit procesů v oblasti nenásilného řešení konfliktů a budování míru a zároveň v rámci těchto snah prosazovat genderově neutrální přístupy.

S pomocí rozsáhlé evropské strategie zaměřené na naplňování cílů Agendy 2030 bychom navíc mohli mnohem rychleji dosáhnout toho, aby se genderová rovnost stala klíčovou součástí našich politik. Cíle udržitelného rozvoje je třeba plnit jako celek, nikoli jeden po druhém.

V EU bylo dosaženo „dobrého“ pokroku. Z pohledu žen, dívek a mužů v EU, kteří bojují za to, abychom v nadcházejících letech dosáhli skutečné genderové rovnosti, to však stále nestačí. Naší úlohou jakožto občanské společnosti je zvýšit tlak na rozhodující činitele, aby se tato situace urychleně zlepšila.

Ve srovnání s globálními protějšky, jako jsou Spojené státy, se eurozóna potýká s naléhavými výzvami: nízkou produktivitou práce, oslabením konkurenceschopnosti a zpomalením hospodářské dynamiky. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) volá po urychleném přijetí koordinované strategie, jež by tento trend zvrátila.

EHSV ve svém stanovisku Hospodářská politika eurozóny 2025 nastiňuje plán na podporu růstu spočívající v prohloubení vnitřního trhu, omezení byrokracie spojené s právními předpisy a zajištění fiskální udržitelnosti. Politiky se zároveň musejí zabývat transformačními trendy, jako jsou umělá inteligence (AI) a tlaky stárnoucí populace.

Po vnějších otřesech, jako byly pandemie COVID-19 a energetická krize, čelí eurozóna velkým hospodářským výzvám. I když již bylo vyvinuto úsilí o stabilizaci, otázky, jako je domácí nejistota, demografické změny a rostoucí fiskální tlaky, vyžadují odvážné reformy.

EHSV navrhuje uplatnit v zájmu zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti přístup spočívající ve třech krocích: prohloubení vnitřního trhu, koordinaci průmyslové politiky a omezení byrokracie. Zásadní význam má fiskální udržitelnost, která vyžaduje vyvážený rámec, intenzivnější unijní spolupráci a úsilí zaměřené na využití nevyužitých příjmů. Slabým místem zůstávají investice. V tomto ohledu je zapotřebí rozšířený rizikový kapitál a politiky, jež přejí inovacím.

Klíčová je rovněž odolnost trhu práce, pro jejíž zajištění je nutná flexibilita, spravedlivé mzdy, reformy sociálního zabezpečení a rozvoj dovedností spojených s umělou inteligencí. EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy sdílely odpovědnost, a prosazuje posílenou koordinaci politik. Díky rozhodným opatřením a strategickým investicím může eurozóna vybudovat odolné, konkurenceschopné a udržitelné hospodářství pro budoucnost. (tk) 

Zatímco zima neochotně vyklízí pole jaru, EHSV vítá březen řadou dynamických akcí zaměřených na názory mladých lidí a občanské společnosti.

První z nich je 16. ročník akce Vaše Evropa, váš názor. Ve dnech 13. a 14. března 2025 se na této akci, která je všeobecně známa pod názvem Your Europe, Your Say a zkratkou YEYS, sejde téměř stovka mladých účastníků z mládežnických organizací, národních rad mládeže a středních škol a s nimi též 37 učitelů z členských států EU, kandidátských zemí a Spojeného království. Čeká je jedinečný zážitek, kdy se společnými silami budou snažit vytvořit takovou podobu Evropy, v jaké by chtěli žít.

Jejich doporučení by se mohla promítnout do další akce – Týdne občanské společnosti, který EHSV pořádá o několik dní později a během něhož se budou též konat diskuse zaměřené na mládež. Vzniká tak příležitost předat je významným představitelům evropských orgánů.

Týden občanské společnosti se poprvé konal v roce 2024 a byl velmi úspěšný. Letos se bude konat ve dnech 17. až 21. března a bude zaměřen na posilování soudržnosti a účasti v polarizovaných společnostech. Sociální nestabilita, hospodářský pokles a obecná nespokojenost zejména těch, kteří se cítí nevyslyšeni a opomíjeni, ještě více prohloubily rozkol ve společnosti.

V rámci letošního ročníku Týdne občanské společnosti se sejdou různé subjekty občanské společnosti z Evropy i mimo ni, aby tyto palčivé problémy řešily společně. Budou moci na této jedinečné akci vést kritické diskuse, sdílet osvědčené postupy a spolupracovat na hledání řešení, která podpoří sociální soudržnost a posílí demokratickou angažovanost.

Letos budou na programu tři hlavní body: evropské organizace a sítě občanské společnosti (panely styčné skupiny EHSV) a jejich diskuse o tom, jak by strategie evropské občanské společnosti mohla podpořit větší soudržnost; Den evropské občanské iniciativy a jeho úloha v boji proti polarizaci; slavnostní předání ceny pro občanskou společnost. Tématem 15. ročníku Ceny pro občanskou společnost, která se uděluje za vynikající výsledky dosažené při iniciativách občanské společnosti, je boj proti škodlivé polarizaci evropské společnosti. Vítězové pocházejí z Belgie, zastoupené organizací občanské společnosti „Diversité“ (Rozmanitost), Francie, kde byla oceněna organizace „Reporters d'Espoirs“ (Reportéři naděje), a Slovenska, kde působí „Slovenská debatná asociácia“. Umístění na stupních vítězů bude oznámeno na slavnostním ceremoniálu.

Týden občanské společnosti je dobře načasovanou akcí EHSV, která má organizovanou občanskou společnost a občany vyzvat k tomu, aby se vyjádřili k významným otázkám, jako jsou stupňující se problémy spojené se změnou klimatu, rostoucí životní náklady a prohlubující se rozdíly v příjmech, ale také výsledky voleb v roce 2024 po celém světě, které připravily živnou půdu pro rozsáhlou polarizaci.

Chtěl bych Vás požádat, abyste se do těchto smysluplných diskusí zapojili a využili této příležitosti změnit slova v převratné skutky. Naše názory jsou důležité a padnou na úrodnou půdu, pokud budeme společně, proaktivně a ochotně přispívat k soudržnější a participativnější Evropě. Registrace je otevřena. Nenechte si tuto příležitost ujít!

Laurentiu Plosceanu

místopředseda pro komunikaci 

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval dne 11. února všechny zájemce, aby se do 27. dubna 2025 přihlásili do čtvrtého ročníku soutěže o ceny EU za ekologickou produkci.

Tato ocenění, která jsou výrazem uznání za vynikající výsledky dosažené v rámci hodnotového řetězce ekologického zemědělství, jsou udělována za mimořádný přínos v kategoriích nejlepší ekozemědělkyně a ekozemědělec, nejekologičtější město, nejekologičtější region, nejlepší malý či střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin, nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin a nejekologičtější restaurace či stravovací služba. EHSV konkrétně zaštiťuje následující tři kategorie:

• Nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin
• Nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin
• Nejekologičtější restaurace / stravovací služba

Vyhlášení vítězů proběhne 23. září 2025 (tj. u příležitosti Evropského dne ekologické produkce). Přihlásit se může každý, kdo působí v odvětví ekologického zemědělství, včetně zemědělců, zpracovatelů, maloobchodníků či orgánů veřejné správy.

Bližší informace o tom, kdo a jakým způsobem se může přihlásit, naleznete na internetových stránkách Evropské komise. Dotazy týkající se kategorií, jež má na starosti EHSV, můžete posílat na adresu EUorganicawardsEESC@eesc.europa.eu.

Tato iniciativa je pořádaná v rámci Akčního plánu pro podporu ekologické produkce EU s cílem propagovat ekologickou produkci a zlepšit informovanost spotřebitelů. (ks) 

Účastníci druhého ročníku Týdne občanské společnosti, který EHSV pořádá ve dnech 17.–20. března 2025, budou hledat odpověď na otázku, Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti. Připojte se k nim i Vy!

Zájemci se stále ještě mohou registrovat k účasti na druhém ročníku Týdne občanské společnosti v EHSV, v rámci nějž budou zástupci evropské občanské společnosti, tvůrci politik EU, odborníci, novináři a další aktéři diskutovat o jedné z nejaktuálnějších výzev, a to jak bojovat proti polarizaci našich společností.

V důsledku řady vzájemně se překrývajících krizí – od pandemie a změny klimatu až po rostoucí životní náklady a prohlubující se rozdíly v příjmech – dochází k polarizaci společnosti nejen v EU, ale i v ostatních částech světa, což prohlubuje sociální rozdíly, podkopává důvěru v demokratické instituce a podrobuje jednotu společnosti těžké zkoušce.

Týden občanské společnosti 2025 představuje v této souvislosti rezolutní výzvu k přijetí opatření, která podpoří sociální soudržnost a posílí demokratickou účast. Během dynamických diskusí a společných workshopů, jež budou v rámci této akce po čtyři dny probíhat, budou mít účastníci jedinečnou možnost tyto zásadní otázky projednat, podělit se o své osvědčené postupy a společně navrhnout konkrétní řešení. 

Na co konkrétně se mohou účastníci těšit

Během Týdne občanské společnosti 2025 budou probíhat panelové diskuse, jež organizačně zajišťuje styčná skupina EHSV pro evropské organizace a sítě občanské společnosti, Den evropské občanské iniciativy a budou také slavnostně předány Ceny EHSV pro občanskou společnost.

Celou akci zahájí svým podnětným projevem odbornice, spisovatelka a politická komentátorka Albena Azmanova, která posluchače uvede do problematiky a nadnese otázky, jež udají tón následujícím debatám.

Poté proběhne panelová diskuse na vysoké úrovni, během níž se řečníci společně zamyslí nad tím, zda je Evropská unie „stále jednotná v rozmanitosti“. Vystoupí zde například místopředseda Evropského parlamentu Younous Omarjee, ministryně pro občanskou společnost a zástupkyně polského předsednictví Adriana Porowska, předseda EHSV Oliver Röpke, spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV Brikena Xhomaqi, generální tajemník Evropského hnutí Petros Fassoulas a také Mădălina-Mihaela Antoci z Národní rady mládeže Moldavska.

Během Týdne občanské společnosti se zaměříme na to, jakou roli může hrát občanská výchova při překonávání rozporů, jak se Evropa může stát lídrem v oblasti inovací, aniž by se při tom zpronevěřila svým hodnotám, a jak zajistit dostupnější a udržitelnější bydlení a bojovat při tom proti energetické chudobě a podporovat soužití různých generací. Zabývat se budeme rovněž strategiemi, jak posílit občanskou společnost prostřednictvím veřejné podpory a dobročinných aktivit, jak zajistit, aby politiky EU odrážely potřeby, jež v souvislosti se zelenou a modrou transformací vyvstávají na místní úrovni, a také způsoby, jak získat uznání pro občanskou společnost v celé Evropě, bránit její prostor a navázat účinnější občanský dialog.

Na programu je rovněž speciální panel pořádaný ve spolupráci s Evropským parlamentem, který bude věnován otázce víceletého finančního rámce (VFR) a jeho důsledků pro občanskou společnost.

Den evropské občanské iniciativy 2025

V rámci Dne evropské občanské iniciativy, jenž se bude konat 18. března, zaměří účastníci svou pozornost na tento účinný nástroj participativní demokracie, který na základě Lisabonské smlouvy umožňuje občanům vyzvat Evropskou komisi, aby určitou otázku upravila v novém právním předpisu EU. Aby se Komise daným podnětem zabývala, musí organizátoři na podporu svého požadavku shromáždit 1 milion podpisů.

V rámci diskusí na vysoké úrovni a interaktivních workshopů se účastníci budou zabývat klíčovými otázkami, jako je úloha evropské občanské iniciativy v boji proti polarizaci a způsoby, jak pro ni získat větší podporu v různých členských státech. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak se mohou organizace občanské společnosti aktivně zapojit do procesu evropské občanské iniciativy, aby byly názory občanů zohledňovány při tvorbě evropských politik.

Účastníci budou mít rovněž jedinečnou příležitost seznámit se přímo s organizátory některé z předchozích, současných i budoucích evropských občanských iniciativ, vzájemně se podělit o osvědčené postupy a získat poznatky, jež budou moci využít při pořádání svých vlastních kampaní.

Dalším z témat této akce bude důležitost strategií zaměřených na zvýšení dopadu pro zefektivnění evropských občanských iniciativ a panelových diskusí občanů. Důraz bude kladen zejména na to, jak zvýšit pravděpodobnost, že orgány EU v reakci na daný podnět skutečně podniknou legislativní kroky.

Cena pro občanskou společnost za rok 2025

Poslední den Týdne občanské společnosti 2025 bude věnován mimo jiné slavnostnímu předání Ceny EHSV pro občanskou společnost, které letos proběhne již po patnácté.

Cílem Ceny pro občanskou společnost je zvýšit povědomí o mimořádném přínosu občanské společnosti k formování evropské identity a evropského občanství a k podpoře společných hodnot, které posilují evropskou integraci. Každoročně se uděluje jednotlivcům a organizacím občanské společnosti za jejich inovativní a kreativní neziskové projekty zaměřené na různá témata týkající se EU.

Letos si ji odnesou autoři tří projektů, jejichž smyslem je bojovat proti nebezpečné polarizaci společnosti EU.

Celá týdenní akce bude zakončena dynamickým závěrečným zasedáním, na němž vystoupí například jeden z výkonných místopředsedů Evropské komise (bude upřesněno), místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barley, předseda EHSV Oliver Röpke a generální tajemnice srbské nadace Centrum pro demokracii Nataša Vučković.

Přijďte s námi diskutovat i Vy!

Týden občanské společnosti 2025 v podobě čtyř dnů plných podnětných diskusí, inspirativních vystoupení významných řečníků a skvělých příležitostí k navazování kontaktů, je událostí, kterou si nemůžete nechat ujít. Přihlaste se ještě dnes a pomozte nám proměnit slova v konkrétní činy. Váš názor je důležitý pro zajištění soudržnější a participativnější Evropy!

Úplný program je k dispozici zde.

Zaregistrovat se můžete do 12. března pomocí tohoto odkazu. (ma)

skupina Zaměstnanci v EHSV

Skupina Zaměstnanci v EHSV varuje, že těžce vydobytá sociální a pracovní práva by neměla jít při snaze EU o zachování konkurenceschopnosti ve světovém hospodářství stranou. Dnes, kdy opakovaně zaznívají výzvy k větší deregulaci, nesmí EU slevit z uplatňování klíčových právních předpisů, jako je evropský pilíř sociálních práv.

V návaznosti na doporučení, která ve svých zprávách formulovali Mario Draghi a Enrico Letta, vydala Komise sdělení s názvem Kompas konkurenceschopnosti, který má společně s horizontálními iniciativami, jež předložila, podpořit činnost podniků. Cílem je posílit konkurenční výhodu Evropy.

Skupina Zaměstnanci je hluboce znepokojena tím, že by sociální a pracovní práva mohla jít v tomto procesu stranou, neboť se EU zřejmě rozhodla držet krok s ostatními konkurenčními ekonomikami, ať to stojí, co to stojí.

Členové skupiny Zaměstnanci proto navrhli vypracovat řadu stanovisek z vlastní iniciativy, jež by se zabývala otázkou konkurenceschopnosti z hlediska přidané hodnoty, kterou představuje lidský kapitál.  Tak je tomu i v případě avizovaného návrhu stanoviska Úloha odborových svazů při zvyšování produktivity. Cílem tohoto stanoviska je ukázat, že faktorem, jenž podporuje produktivitu v EU (která ovlivňuje konkurenceschopnost), jsou především investice do lidského kapitálu (tj. do zaměstnanců) a také do technologií a inovací.

V této souvislosti je ve stanovisku zdůrazněna klíčová úloha odborových svazů, které díky kolektivnímu vyjednávání a své činnosti sjednocují jednotlivé pracovníky a ve snaze přispět k dosažení záměru v podobě konkurenceschopného hospodářství ovlivňují vývoj na trhu práce.

Podobně tomu bude i v případě připravované studie skupiny Zaměstnanci, která by měla shrnout a posoudit současný stav, pokud jde o právní předpisy EU, jež se týkají evropského pilíře sociálních práv. Tato studie bude velmi důležitá pro sledování vývoje v oblasti sociální politiky, neboť Evropa se při hledání ideálního způsobu, jak dosáhnout konkurenceschopnosti, zaměří pravděpodobně především na své hospodářství.   

Kromě toho se skupina Zaměstnanci bude na dubnové schůzi své zájmové skupiny Hlas pracovníků pro demokratičtější účast zabývat navrhovanými snahami o snížení regulační zátěže podniků, která je považována za faktor, jenž zpomaluje konkurenceschopnost Evropy, a dopadem těchto snah na právní předpisy EU určené k ochraně pracovníků a životního prostředí, zejména v souvislosti s náležitou péčí podniků v oblasti udržitelnosti a podáváním zpráv podniků o udržitelnosti.

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

V letech 2010 až 2022 vzrostly v EU ceny bytových nemovitostí o 47 %. Ve stejném období se nájemné zvýšilo o 18 %. Podle Eurostatu vynaložilo v roce 2023 přes 10 % domácností ve městech a 7 % domácností ve venkovských oblastech na bydlení více než 40 % svého disponibilního příjmu. Aby bylo možné získat více poznatků o tom, jak dosáhnout cenově dostupnějšího a udržitelnějšího bydlení pro všechny evropské občany, EHSV nechal vypracovat studii, v níž se zkoumají politická řešení, jak k tomu dospět. Spoluautorky studie – ekonomka Agnieszka Maj a ředitelka pro životní prostředí, energetiku a změnu klimatu Centra pro sociální a hospodářský výzkum (CASE) Karolina Zubel – v tomto rozhovoru diskutují o nejdůležitějších závěrech studie.

Čeho se tato studie EHSV týká a čím je přínosná?

V této studii o cenově dostupném a udržitelném bydlení v EU se zkoumá potřeba týkající se cenově dostupného a udržitelného bydlení v EU, přičemž se poukazuje na úlohu digitalizace (umělá inteligence, digitální stavební povolení, příslušné databáze) a struktur sociální ekonomiky. Pomocí případových studií se zde vyzdvihuje inovativní úsilí, které zlepšuje cenovou dostupnost, přístupnost a udržitelnost bydlení. Studie předkládá konkrétní doporučení pro roky 2030 a 2050, která jsou v souladu s cíli EU v oblasti odolnosti vůči změně klimatu, sociální spravedlnosti a hospodářského růstu. Obsahuje strategické poznatky týkající se toho, jak přizpůsobit politiky v oblasti bydlení měnícím se výzvám a zároveň podporovat dobré životní podmínky komunit.

Jaká jsou hlavní zjištění studie?

Velkou příležitost ke zlepšení účinnosti plánování, výstavby a správy bydlení představuje digitalizace, která může snížit náklady a posílit udržitelnost. Její současný vliv na úsporu nákladů je však nízký. Mezi hlavní překážky, které brání využití přínosů digitalizace, patří tradiční představy zainteresovaných subjektů, vnímaná nízká návratnost investic, vysoké náklady na zavádění a nedostatek pobídek, možností odborné přípravy a regulace. K využití plného potenciálu digitalizace jsou nezbytné další investice do digitální infrastruktury, například prostřednictvím interoperability digitálních platforem.

Slibnou politickou inovaci k řešení současných problémů v oblasti bydlení představuje zapojení subjektů sociální ekonomiky (bytových sdružení s omezeným ziskem, veřejně prospěšných organizací, družstev). Tyto subjekty poskytují nákladově efektivní a dobře navržená řešení v oblasti bydlení, která podporují soudržnost komunit a dlouhodobou stabilitu bydlení. Například ve Vídni představuje 30 % celkové výstavby bydlení v tomto městě neziskové bydlení a bydlení s omezeným ziskem, které plní klíčovou úlohu při stabilizaci trhu s bydlením díky tomu, že brzdí zvyšování cen. To pomáhá udržet cenově dostupné nájemné a brání narušování trhu.

Jaká nejdůležitější doporučení byste na základě vašich zjištění formulovaly, pokud jde o konkrétní opatření a další výzkum?

Za účelem jednotného přístupu ve všech členských státech by měly politiky EU v oblasti bydlení ve střednědobém horizontu upřednostňovat vytvoření „nové dohody pro Evropu o cenově dostupném a udržitelném sociálním bydlení“ a „směrnice o bydlení“. Státy by měly podporovat inovativní modely, jako jsou družstva a bydlení s omezeným ziskem, poskytovat pružnou finanční podporu projektům v oblasti bydlení a používat digitální nástroje na podporu řešení v oblasti bydlení.

Z dlouhodobého hlediska by měly politiky v oblasti bydlení zaujmout strategický a udržitelný přístup, který bude klást důraz na místní řešení a průběžné monitorování. Prostřednictvím právních předpisů je třeba systematicky zavádět využívání digitalizace i postupy oběhového hospodářství, jako jsou bankovní úvěry poskytované za účelem oběhovosti, pobídky k pronájmu založené na energetické účinnosti a iniciativy financování na místní úrovni. Kromě toho by se pojem sociálního bydlení měl rozšířit tak, aby zahrnoval rodiny se středními příjmy, podobně jako model sociálního bydlení ve Vídni, a měl by podporovat zastoupení různých sociálních vrstev a předcházet gentrifikaci. Je rovněž zásadní se zaměřovat jak na novou výstavbu a renovace, tak na nové využívání nevyužitých budov tak, aby účinně splňovaly potřeby týkající se bydlení.

Výzkum by se měl do budoucna zaměřit na inkluzivní přístupy v oblasti územního plánování, výstavby a poskytování bydlení s cílem zlepšit přístupnost pro všechny občany. Měl by rovněž prozkoumat dopad nově vznikajících technologií, jako je umělá inteligence a automatizace, na úspory nákladů a účinnost při rozvoji a správě bydlení. Kromě toho by měl výzkum prozkoumat inovativní modely bydlení ve všech členských státech EU a stanovit strategie, které mohou zvýšit cenovou dostupnost i udržitelnost.

EHSV nechal tuto studii vypracovat na žádost skupiny Organizace občanské společnosti.