Na fóru na vysoké úrovni věnovaném právům žen, které uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), se sešly přední osobnosti, které řešily naléhavé otázky týkající se práv žen a před nadcházejícím zasedáním Komise OSN pro postavení žen nastínily klíčové priority.
Na fóru na vysoké úrovni věnovaném právům žen, které uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), se sešly přední osobnosti, které řešily naléhavé otázky týkající se práv žen a před nadcházejícím zasedáním Komise OSN pro postavení žen nastínily klíčové priority.
Poselství fóra EHSV na vysoké úrovni věnované právům žen bylo jasné – i když bylo dosaženo pokroku, není to dostatečné. Ačkoli EU přijala opatření na ochranu žen a dívek, strukturální formy nerovnosti, genderové stereotypy a snahy omezit práva žen v Evropě i nadále ohrožují těžce dosažená vítězství. Dokud budou přetrvávat strukturální překážky, ženy nebudou plnohodnotně zapojeny do společnosti.
Fóra na vysoké úrovni, které se konalo během plenárního zasedání EHSV dne 26. února, se zúčastnili předsedkyně skupiny ad hoc EHSV Rovnost Sif Holst, předseda EHSV Oliver Röpke a evropská komisařka pro rovnost a pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbib spolu s Carlien Scheele (ředitelkou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů), Florence Raes (ředitelkou bruselské kanceláře UN Women), Ayşe Yürekli (zástupkyní EU při KAGIDER – Turecké podnikatelky), Mary Collins (generální tajemnicí Evropské ženské lobby) a Cianánem Russellem (vedoucím referentem ILGA Europe).
Na fóru proběhly dvě dynamické panelové diskuse, které se zabývaly naléhavými výzvami v oblasti rovnosti žen a mužů a souvisely s důležitými stanovisky EHSV, jež byla na zasedání přijata. Sešli se zde odborníci, aktivisté a tvůrci politik, aby sdíleli své poznatky, předložili řešení a přispěli k závazkům týkajícím se prosazování práv žen v Evropě i mimo ni.
EHSV uspořádal 6. března debatu o Dohodě o čistém průmyslu vypracované Evropskou komisí. Diskuse se uskutečnila jen několik dní před jednáním Rady naplánovaném na 12. března. Tvůrci politik, vedoucí představitelé průmyslu a občanská společnost zkoumali, zda tento plán může skutečně podpořit evropské odvětví čistých technologií, energeticky náročná průmyslová odvětví a strategickou autonomii.
EHSV uspořádal 6. března debatu o Dohodě o čistém průmyslu vypracované Evropskou komisí. Diskuse se uskutečnila jen několik dní před jednáním Rady naplánovaném na 12. března. Tvůrci politik, vedoucí představitelé průmyslu a občanská společnost zkoumali, zda tento plán může skutečně podpořit evropské odvětví čistých technologií, energeticky náročná průmyslová odvětví a strategickou autonomii.
Vzhledem ke geopolitické nestabilitě a měnícím se transatlantickým vztahům je potřeba Evropy být strategicky autonomní naléhavější než kdy jindy. Cílem Dohody o čistém průmyslu je urychlit dekarbonizaci a oběhovost a zároveň posílit konkurenceschopnost průmyslu počínaje snížením cen energií. Otázkou však zůstává její proveditelnost a financování.
„Nejedná se o volbu mezi strategickou autonomií, konkurenceschopností či souběžnou transformací. Věc se týká všech průmyslových odvětví a ta se musí přizpůsobit. Svým vlastním tempem, ale s jasnými závazky,“ uvedl předseda Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV Pietro de Lotto, podle nějž jde u této výzvy o nalezení správné rovnováhy.
Komise zdůrazňuje geopolitickou nutnost zbavit se energetické závislosti na Rusku, avšak stále větším problémem je skutečnost, že evropský průmysl upadá. Průmyslová produkce i příliv přímých zahraničních investic v posledních dvou letech výrazně poklesly.
Financování bude představovat velkou výzvu. Mají-li být naplněny cíle uvedeného plánu, bude nutná spolupráce mezi orgány EU, členskými státy a průmyslem. A i když Evropská investiční banka přislíbila 500 milionů EUR ve formě protizáruk a 1,5 miliardy EUR na zlepšení energetických sítí, bude nutné, aby vlády členských států mobilizovaly další zdroje.
Záležitostí stěžejního významu je rovněž sociální dopad transformace, zejména v energeticky náročných odvětvích, v nichž dochází k výraznému úbytku pracovních míst. Zástupci občanské společnosti si kladli otázku, zda by snížení daní z energií, které je klíčovým návrhem dohody, mohlo být na úkor financování vzdělávání a zdravotní péče.
Navzdory optimismu ohledně dlouhodobých cílů Dohody o čistém průmyslu vyjádřili odborníci obavy ohledně její schopnosti řešit krátkodobé výzvy. Zásadními faktory jsou rychlost a zjednodušení, protože vysoké náklady na energii a regulační překážky by mohly zpomalit pokrok. Problémem zůstává roztříštěnost politik jednotlivých států, přičemž hrozí, že se v souvislosti s Dohodou o čistém průmyslu promarní zcela zásadní příležitost ke sladění průmyslové politiky v celé Evropě.
Jasno není ani kolem technologické neutrality – diskutuje se o správné rovnováze mezi obnovitelnými zdroji energie, vodíkem a biopalivy. Zaměření na obnovitelné zdroje energie je vítané, je však třeba přijmout pevné závazky v oblasti energetické účinnosti. Obnovitelné zdroje energie již mezi lety 2021 a 2023 ušetřily evropským spotřebitelům 100 miliard EUR, což je úspěch, na němž by EU měla dále stavět. (jh)
Cena pro občanskou společnost představuje stěžejní ocenění, které uděluje EHSV, aby poukázal na mimořádný přínos občanské společnosti k zachování a posílení evropské identity a občanství. Každý rok je tato soutěž zaměřena na jiné téma, které souvisí s činností EHSV a je z hlediska společenského dění velmi aktuální.
Cena pro občanskou společnost představuje stěžejní ocenění, které uděluje EHSV, aby poukázal na mimořádný přínos občanské společnosti k zachování a posílení evropské identity a občanství. Každý rok je tato soutěž zaměřena na jiné téma, které souvisí s činností EHSV a je z hlediska společenského dění velmi aktuální.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) udělil dne 20. března ocenění třem organizacím občanské společnosti ze Slovenska, Belgie a Francie za jejich originální projekty, jejichž smyslem je bojovat proti nárůstu škodlivé polarizace v Evropské unii.
Tyto tři organizace, které v soutěži obsadily první při místa, se také podělily o finanční odměnu ve výši 32 000 EUR.
Hlavní cenu spojenou s odměnou ve výši 14 000 EUR udělil EHSV Slovenské debatní asociaci za její inovativní iniciativu nazvanou Olympiáda kritického myslenia, která zvyšuje odolnost slovenské mládeže vůči dezinformacím. Jde o soutěž pro žáky a studenty ve třech věkových kategoriích, kteří v ní řeší skutečné mediální výzvy a posuzují, nakolik je příslušný obsah důvěryhodný.
Organizace, které se umístily na druhém a třetím místě, pak obdržely po 9 000 EUR.
Druhé místo obsadila francouzská organizace Reporters d'Espoirs se svým projektem Prix Européen Jeunes Reporters d'Espoirs, což je vzdělávací program týkající se žurnalistiky zaměřené na řešení, který probíhá ve francouzském jazyce.
Třetí cenu získalo belgické sdružení FEC Diversité za svou imerzivní hru „ESCAPE GAME EXTREME DROITE pour se désintoxiquer“, která je zaměřena proti krajně pravicovým ideologiím.
15. ročník Ceny EHSV pro občanskou společnost
V rámci 15. ročníku Ceny EHSV pro občanskou společnost byly oceněny neziskové projekty jednotlivců, soukromých společností a organizací občanské společnosti, které pomáhají bojovat proti škodlivé polarizaci v celé Evropské unii.
V posledních letech zažila Evropa řadu krizí, od ruské války proti Ukrajině přes nárůst cen energie a životních nákladů až po přetrvávající hospodářské a sociální důsledky pandemie COVID-19. Takové krize mohou podkopat důvěru ve veřejné instituce a vést ke škodlivé polarizaci v celé společnosti.
Tuto polarizaci sice lze považovat za součást otevřené a pluralitní společnosti, nárůst populismu a negativní polarizace však představuje pro evropské demokracie značnou výzvu. Evropa se rovněž potýká s rostoucí fragmentací tradičních médií, nárůstem dezinformací a útoky na svobodu médií, a to vše demokratické hodnoty ještě více ohrožuje.
Letošní vítězové byli vybráni z přibližně padesáti velmi kvalitních a rozmanitých přihlášek z patnácti členských států. Autoři vítězných projektů získali ocenění za svou mimořádnou kreativitu, nadšení a odhodlání bojovat proti škodlivé polarizaci evropské společnosti.
Jak prohlásil místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu, „letošní pozoruhodné a rozmanité projekty opět prokázaly, že organizovaná občanská společnost hraje nesmírně důležitou roli při ochraně evropské demokracie".
13. a 14. března proběhl letošní ročník akce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) věnované mládeži s názvem Vaše Evropa, váš názor (YEYS), který nesl podtitul „Příležitost pro mladé vyjádřit svůj názor“ a byl zaměřen na úlohu mladých lidí při společném utváření odolné budoucnosti.
13. a 14. března proběhl letošní ročník akce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) věnované mládeži s názvem Vaše Evropa, váš názor (YEYS), který nesl podtitul „Příležitost pro mladé vyjádřit svůj názor“ a byl zaměřen na úlohu mladých lidí při společném utváření odolné budoucnosti.
Zúčastnilo se ho téměř 100 mladých lidí z celé EU, z devíti kandidátských zemí a ze Spojeného království, kteří zde zastupovali různé mládežnické organizace, národní rady mládeže a střední školy a prezentovali nejrozličnější postoje. Mnozí z nich mají bohaté zkušenosti s prosazováním zájmů mladých lidí, pro jiné to byla naopak první významná příležitost zapojit se do participativní demokracie v rámci místních komunit, ale i obecně.
Součástí akce bylo několik workshopů, během nichž mladí lidé s pomocí moderátorů definovali, čím by se podle nich měli političtí představitelé prioritně zabývat. Zařadili sem nejrůznější otázky – od boje proti korupci přes rovná práva pro všechny až po vypracování soudržné strategie v oblasti klimatu. Korupce například podrývá důvěru vůči institucím a oslabuje demokracii, a proto je nezbytné podporovat investigativní žurnalistiku a zajistit větší transparentnost v souvislosti s využíváním peněz daňových poplatníků.
„Musíme se zasadit o to, aby si všichni počínali odpovědně. Nemůžeme jen nečinně přihlížet, protože to nás stojí hodně. Musíme proti korupci bojovat a úspěšně ji vymýtit,“ uvedl jeden z účastníků.
Mladí lidé mimoto zdůraznili, že je nutné stanovit společné cíle v rámci boje proti změně klimatu a zcela eliminovat její nepříznivé dopady na život. Vyzvali rovněž, aby byly zavedeny učební programy založené na hodnotách, neboť by to pomohlo zlepšit chování lidí na internetu a omezit šíření dezinformací. Dále se vyslovili pro zaručení rovných práv a příležitostí a rovného zacházení a také k všeobecnému začlenění všech osob v jakémkoli kontextu. V souvislosti s nedostatečným zapojením mladých lidí do přijímání politických rozhodnutí pak upozornili, že v demokratickém zřízení musí být slyšet všechny hlasy.
Na závěr akce, která trvala jeden a půl dne, přednesli mladí účastníci s veškerým nasazením a odhodláním svá doporučení na plenárním zasedání, jemuž byl přítomen předseda EHSV Oliver Röpke a koordinátorka EU pro mládež Biliana Sirakova. Z následného hlasování vzešlo těchto pět prioritně seřazených hlavních bodů:
1) Je třeba bojovat proti korupci a zajistit při tom transparentnost a zapojit mladé lidi.
2) Aktivní občanství začíná již ve škole a pokračuje v rámci místních komunit.
3) Je třeba se angažovat za rovnost.
4) Mladí lidé musí dostat slovo.
5) Je třeba vypracovat soudržnou strategii v oblasti změny klimatu.
Předseda Oliver Röpke zdůraznil, že EHSV by tato doporučení mohl zohlednit ve své poradní činnosti a že jedním z nejdůležitějších cílů této instituce je genderová rovnost. Biliana Sirakova pak dodala, že doporučení se popřípadě promítnou i do činnosti EU. (cpwb)
Uplynuly tři roky od okamžiku, kdy Rusko zahájilo svou brutální a nevyprovokovanou válečnou agresi vůči Ukrajině, čímž napadlo nejenom svrchovaný stát, ale také základní hodnoty: demokracii, lidskou důstojnost a mezinárodní řád založený na pravidlech. Předseda EHSV Oliver Röpke při této příležitosti během svého vystoupení na únorovém plenárním zasedání opětovně vyjádřil solidaritu s lidmi na Ukrajině.
Uplynuly tři roky od okamžiku, kdy Rusko zahájilo svou brutální a nevyprovokovanou válečnou agresi vůči Ukrajině, čímž napadlo nejenom svrchovaný stát, ale také základní hodnoty: demokracii, lidskou důstojnost a mezinárodní řád založený na pravidlech. Předseda EHSV Oliver Röpke při této příležitosti během svého vystoupení na únorovém plenárním zasedání opětovně vyjádřil solidaritu s lidmi na Ukrajině.
Již od prvního dne invaze stojíme na straně Ukrajiny, což dáváme najevo nejen symbolickými gesty, ale také konkrétními činy. Chtěli bychom dnes opětovně zdůraznit, že jsme pevně odhodláni podporovat svrchovanost Ukrajiny, demokratický systém v této zemi a její evropskou budoucnost. Vyzýváme EU, aby Ukrajině i nadále a ještě intenzivněji poskytovala politickou, hospodářskou, humanitární a vojenskou pomoc.
Ukrajinský lid brání svou zemi i zásady, které nás jakožto Evropany pojí, s nesmírnou odvahou a houževnatostí. EHSV, jeho členové a jím zastupovaná evropská občanská společnost se již od prvního dne invaze staví za Ukrajinu, a to nejen symbolicky, ale také konkrétně.
Čelíme dnes stále větší geopolitické nejistotě. Za této situace je tedy krajně znepokojivé, že někteří američtí představitelé v poslední době zpochybňují závazek kolektivní obrany v rámci NATO. Evropa si nemůže dovolit jen netečně přihlížet.
Ukrajina bojuje nejen za svou vlastní existenci, ale i za bezpečnost celého evropského kontinentu.
EHSV upozorňuje představitele EU, že je třeba posílit v tomto kontextu evropské bezpečnostní a obranné schopnosti, změnit způsob chápání strategické autonomie, hájit multilateralismus, prohloubit spolupráci s OSN a navázat užší partnerství s demokratickými spojenci v ostatních částech světa.
Evropa musí okamžitě jednat.
Nesmíme již nerozhodně vyčkávat, neboť to pak hraje autokratům a agresorům do karet.
Demokratické státy musí zaujmout jednotný a rázný postoj.
EHSV vyzývá EU, aby posílila svou strategickou autonomii, chránila demokracii a základní práva a neochvějně stála při Ukrajině. Právě teď je zapotřebí, aby EU podnikla strategické geopolitické kroky.
Více než 800 účastníků z řad občanských organizací a zúčastněných stran z celé Evropy, včetně mládežnických organizací, nevládních organizací a novinářů, se zapojilo do akce Týden občanské společnosti, kterou ve dnech 17.–20. března 2025 pořádal Evropský hospodářský a sociální výbor. Během zahajovacího zasedání byla vyzdvižena otázka ochrany občanského prostoru prostřednictvím právních kroků a zdůrazněna klíčová úloha občanské společnosti, pokud jde o to, aby subjekty, jež jsou u moci, odpovídaly za své jednání, o budování mostů, o podporu sociální odolnosti nebo o zviditelnění názorů těch, kteří jsou příliš často ignorováni.
Více než 800 účastníků z řad občanských organizací a zúčastněných stran z celé Evropy, včetně mládežnických organizací, nevládních organizací a novinářů, se zapojilo do akce Týden občanské společnosti, kterou ve dnech 17.–20. března 2025 pořádal Evropský hospodářský a sociální výbor. Během zahajovacího zasedání byla vyzdvižena otázka ochrany občanského prostoru prostřednictvím právních kroků a zdůrazněna klíčová úloha občanské společnosti, pokud jde o to, aby subjekty, jež jsou u moci, odpovídaly za své jednání, o budování mostů, o podporu sociální odolnosti nebo o zviditelnění názorů těch, kteří jsou příliš často ignorováni.
probrat otázku rostoucí polarizace, kterou v posledních letech podnítil dopad finanční krize, změna klimatu a prohlubující se příjmová nerovnost,
zdůraznit klíčovou roli, kterou v této souvislosti může sehrát občanská společnost,
shromáždit řešení, s nimiž přišla občanská společnost, a její požadavky určené tvůrcům politik EU s cílem přispět k depolarizaci Evropy posílením společenské soudržnosti a demokratické účasti v oblastech, které mají pro společnost klíčový význam.
Předseda EHSV Oliver Röpke ve svém úvodním projevu zdůraznil, že „občanská společnost musí v této výzvě obstát. Účast, dialog a solidarita nejsou pouhými ideály – jsou základem odolné a sjednocené Evropy. U příležitosti našeho setkání na akci Týden občanské společnosti bychom měli opětovně vyjádřit své odhodlání prosazovat inkluzi a aktivní občanství. Silná demokracie závisí nejen na institucích, ale i na angažovanosti všech občanů.
Hlavní řečnice Albena Azmanova, profesorka politických a sociálních věd na City Saint George’s, University of London, ve svém projevu hovořila o rostoucí ekonomické nejistotě, které čelí většina lidí. Tomuto jevu říká „epidemie nejistoty“. Vysvětlila, proč je pro dosažení zásadního posunu v době obrovské nejistoty klíčová občanská společnost.
„Nesmírná ekonomická nejistota vysála z většiny lidí vůli bojovat. Občanská společnost vůli bojovat má. Občanské aktivisty motivuje potřeba zasahovat proti konkrétním nepravostem. Jsou jako viditelné ruce a nohy demokracie,“ uvedla.
Místopředseda Evropského parlamentu Younous Omarjee pak prohlásil: „Ve stávajícím kontextu rostoucího individualismu potřebujeme občanskou společnost, která bude pojivem mezi občany a hradbou chránící před šířícím se krajně pravicovým smýšlením.“
Stěžejní roli nevládních organizací, co se týče sociální odolnosti, a jejich podporu zranitelných skupin a skupin žijících v odlehlých regionech vyzdvihla Adriana Porowska, ministryně pro občanskou společnost, která reprezentovala polské předsednictví EU. Ta pak dále promluvila o polských zkušenostech s tím, jak občanská společnost zajišťuje odolnost této země.
Brikena Xhomaqi, spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV pro evropské organizace a sítě občanské společnosti, zdůraznila, že jednota v rozmanitosti – hrdá mantra EU – se pěstuje na nejnižší úrovni. Avšak, jak paní Xhomaqi zmínila, organizace občanské společnosti a nevládní organizace jsou napadány a jejich financování a úloha jsou zpochybňovány. „Bez zdrojů nemohou organizace občanské společnosti fungovat. Potřebujeme instituce, které budou občanskou společnost chránit. Potřebujeme právní ochranu občanského prostoru, abychom udrželi naši společnost pohromadě a zachovali její jednotu v rozmanitosti.“
Expandovat za hranice v rámci EU znamená tápat v bludišti protichůdných pravidel DPH a formalit, a to zvyšuje náklady. Malé a střední podniky se potýkají s neúměrným množstvím předpisů, které je třeba dodržovat, místo toho, aby se soustředily na rozšiřování činnosti a zvyšování konkurenceschopnosti. EHSV ve dvou stanoviscích, která přijal na svém únorovém plenárním zasedání a která navazují na zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho, požaduje okamžité reformy. Navrhuje mimo jiné harmonizovat finanční předpisy, využívat umělou inteligenci při podávání zpráv a koordinovat průmyslovou politiku.
Expandovat za hranice v rámci EU znamená tápat v bludišti protichůdných pravidel DPH a formalit, a to zvyšuje náklady. Malé a střední podniky se potýkají s neúměrným množstvím předpisů, které je třeba dodržovat, místo toho, aby se soustředily na rozšiřování činnosti a zvyšování konkurenceschopnosti. EHSV ve dvou stanoviscích, která přijal na svém únorovém plenárním zasedání a která navazují na zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho, požaduje okamžité reformy. Navrhuje mimo jiné harmonizovat finanční předpisy, využívat umělou inteligenci při podávání zpráv a koordinovat průmyslovou politiku.
Podle předsedy EHSV Olivera Röpkeho „je jednotný trh základem evropské hospodářské prosperity, ale v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví, energetika a digitální služby, nebyl stále ještě dokončen. Při dnešní rozpravě se ukázalo, že je nutné provést reformy, aby byly odstraněny překážky a bylo posíleno odvětví služeb. To zajistí podnikům v celé EU rovné podmínky.“
K této výzvě se připojila i komisařka pro finanční služby a unii úspor a investic Maria Luís Albuquerque, která prohlásila: „Moje vize unie úspor a investic spočívá v zajištění blahobytu našim občanům a růstu našim podnikům. Toho dosáhneme tím, že je svedeme dohromady v jednom bezpečném, konkurenceschopném, řádně regulovaném a kontrolovaném prostředí.“
Podniky v celé Evropě jsou zahlceny složitými a překrývajícími se předpisy, jejichž dodržování vyžaduje čas a peníze, komplikuje realizaci Zelené dohody a brání středně velkým podnikům v přístupu k financování. Podniky jsou kvůli tomu frustrovány, spotřebitelé nesou na svých bedrech větší náklady a hospodářství roste méně, než by mohlo.
Kromě regulační zátěže řeší Evropa také hlubší strukturální problémy, které jí brání v tom, aby držela krok se svými konkurenty. Dokončování jednotného trhu pokračuje velmi pomalu, a nesourodá digitální a energetická infrastruktura a nedostatečně koordinovaná průmyslová politika podrývá schopnost EU konkurovat na světovém trhu. Zatímco ostatní hospodářské bloky jednají rychle, nalézají investory a podporují inovace, Evropa váhá a může jí ujet vlak.
Jak z toho ven?
Větší konkurenceschopnost si žádá komplexní přístup, čili odstranit překážky v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví a energetika, urychlit digitální transformaci a zajistit, aby se malé a střední podniky mohly soustředit na rozšiřování činnosti a měly na trhu stejné podmínky jako ostatní.
EHSV ve svých stanoviscích navrhuje:
zjednodušit předpisy, aniž by se upouštělo od dodržování přísných environmentálních a sociálních norem,
vytvořit jednotnou platformu využívající umělou inteligenci, která malým a středním podnikům zjednoduší podávání zpráv a urychlí a usnadní dodržování předpisů,
harmonizovat pravidla napříč různými odvětvími s cílem zredukovat duplicitní formality,
sjednotit finanční předpisy členských států a koordinovat průmyslovou politiku EU,
reformovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), aby byl spravedlivější a méně nákladný. (gb)
Organizace občanské společnosti jsou v Evropě i Americe terčem kritiky. EU je musí okamžitě bránit, a ochránit tak demokracii. Během diskuse na plenárním zasedání, která se konala u příležitosti Světového dne nevládních organizací, dal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jasně najevo, že organizace občanské společnosti jsou těmi prvními, kdo brání demokracii. Finanční škrty však ohrožují jejich přežití, a je tedy nutné, aby EU okamžitě přijala opatření, kterými je ochrání a podpoří.
Organizace občanské společnosti jsou v Evropě i Americe terčem kritiky. EU je musí okamžitě bránit, a ochránit tak demokracii. Během diskuse na plenárním zasedání, která se konala u příležitosti Světového dne nevládních organizací, dal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jasně najevo, že organizace občanské společnosti jsou těmi prvními, kdo brání demokracii. Finanční škrty však ohrožují jejich přežití, a je tedy nutné, aby EU okamžitě přijala opatření, kterými je ochrání a podpoří.
EHSV uspořádal dne 27. února diskusi na téma EU a občanská společnost: posílení demokracie a účasti, během níž měli řečníci a odborníci zastupující organizace občanské společnosti možnost diskutovat s poslanci Evropského parlamentu (EP) a posoudit úlohu organizací občanské společnosti v této důležité oblasti.
Raquel García Hermida-Van Der Walle, poslankyně EP za Renew Europe, připomněla, že organizace občanské společnosti často přispívají k systému brzd a protivah. Nabízejí také různé způsoby sociální interakce, které mohou nahradit případné chybějící veřejné služby. Často jsou tedy prvním terčem útoků, neboť pro některé vlády mohou být politicky nepohodlné.
Podle ředitele organizace Transparency International Europe Nicholase Aiossy „probíhá v Evropském parlamentu organizovaná politická kampaň, která má organizace občanské společnosti zdiskreditovat, připravit je o financování a narušit jejich úlohu a funkci. Nebyly však zjištěny žádné důkazy o finančních nesrovnalostech.“
Poslanecký klub Evropské lidové strany (ELS) v Evropském parlamentu obvinil v lednu nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a klimatu z toho, že jsou financovány Evropskou komisí, aby v Parlamentu, u jeho poslanců, ale i v dalších institucích EU lobbovaly, proti čemuž se evropské organizace občanské společnosti ostře ohradily.
Kritizování organizací občanské společnosti není ničím novým, nedávné útoky však přiživovaly falešné zprávy a zavádějící informace. Jak uvedla spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV Brikena Xhomaqi, tato situace by měla všechny organizace občanské společnosti přimět k tomu, aby se spojily a něco s tím udělaly. „Lidé by měli vědět, že většina organizací občanské společnosti je závislá na dobrovolnické práci, takže my penězi daňových poplatníků rozhodně neplýtváme.“
Účastníci diskuse rovněž apelovali na Evropskou komisi, aby k této otázce zaujala důraznější postoj, a navrhli řadu řešení, jak úlohu organizací občanské společnosti posílit.
García Hermida-Van Der Walle prohlásila, že bude usilovat o to, aby byla úloha organizací občanské společnosti ve zprávě o právním státu více zdůrazněna a posílena a aby byla v režimu podmíněnosti považována za základní podmínku.
Europoslanec za ELS Michał Wawrykiewicz uvedl, že jeho úkolem bude zvýšit povědomí o těchto zásadních otázkách v rámci jeho skupiny. Podle něj je důležité politickým činitelům vysvětlit, že organizace občanské společnosti i nevládní organizace působí v terénu a poskytují základní služby, které mají přímý dopad na život lidí.
Předseda EHSV Oliver Röpke se s názory zástupců organizací občanské společnosti ztotožnil a prohlásil: „„Musíme zabránit jakýmkoli pokusům, jež mají podkopat legitimitu těchto organizací nebo jim omezit přístup ke zdrojům potřebným pro zajištění demokratické účasti. Vzhledem k finančním škrtům a sílícímu politickému tlaku je zřejmé, že tyto organizace potřebují silnější a předvídatelnější podporu, aby mohly pokračovat ve své neocenitelné práci.“ (at)
Hlavním úkolem současného polského předsednictví Rady Evropské unie bude zajistit, aby Evropa zůstala jednotná, postupovala vpřed a hbitě se rozhodovala
Hlavním úkolem současného polského předsednictví Rady Evropské unie bude zajistit, aby Evropa zůstala jednotná, postupovala vpřed a hbitě se rozhodovala
Na únorovém plenárním zasedání diskutovali členové Evropského hospodářského a sociálního výboru o prioritách polského předsednictví EU se zástupkyní polského státního tajemníka pro záležitosti Evropské unie Magdalenou Sobkowiak-Czarneckou.
Ta v souvislosti s vnější bezpečností EU a zejména s útočnou válkou proti Ukrajině uvedla: „Naším cílem je i nadále pomáhat Ukrajině a udržet jednotu v rámci EU. Za jeden z prvních úspěchů polského předsednictví v tomto směru považuje šestnáctý soubor sankcí vůči Rusku.
Předseda EHSV Oliver Röpke zdůraznil, že Polsko se rotujícího předsednictví Rady EU ujalo v době, která je poznamenána obtížnými výzvami, jako je geopolitické napětí a energetická krize.
Jak dále dodal, „dnešní diskuse znovu potvrdila zásadní význam stability, odolnosti a jednoty při utváření budoucnosti Evropské unie. Priority polského předsednictví zcela odpovídají tomu, o co usilujeme my všichni, zejména co se týče prosazování vícerozměrného přístupu k bezpečnosti. V této době globální nejistoty jsme i nadále pevně odhodláni postupovat rozhodně a společně.“
Polské předsednictví, jehož mottem je „Bezpečnost, Evropo!“, se bude otázkou bezpečnosti zabývat ze sedmi hledisek, a to z hlediska vnějšího, vnitřního, hospodářského, potravinového, energetického, zdravotního a informačního.
