skupina Zaměstnanci v EHSV

„Nelze lhát, pokud nejste přesvědčeni, že znáte pravdu. K vypouštění hovadin nic takového potřeba není.“ Publikace filozofa Harryho G. Frankfurta s názvem On Bullshit (O hovadinách) nabývá na významu po včerejším tzv. ‚Dni osvobození‘ ve Washingtonu.

Americký prezident oznámil 2. dubna plošná dovozní cla ve výši 10 % pro všechny a k tomu specifická cla navíc pro ‚nejhorší pachatele‘. Seznam těchto hříšníků byl předveden v plné parádě s uvedením výše ‚recipročních cel‘ uvalených na konkrétní státy, včetně 20% sazby pro EU. Skutečnost, že tato čísla jsou z velké části nesmysly a rozhodně se neblíží žádné z řádných definic recipročních cel, prezidenta evidentně nijak nevzrušuje. Nezajímá ho ani to, že deficit EU v sektoru služeb téměř vyrovnává celkovou obchodní bilanci mezi oběma bloky. O pravdivost tu ostatně nikdy nešlo.

Když tedy vstupujeme do nové obchodní války založené na nesmyslech, co mohou lidé očekávat? Vyšší inflaci, nejistotu na trzích a ránu evropskému průmyslu. Jestli něco z toho prospěje pracujícím v USA, se teprve ukáže.

Kromě cel musí EU chránit domácí pracovníky a pracovní místa a tlumit první dopady nejen kvůli clům, ale též následkem nejistoty spojené s jejich nahodilým nastavením. Znamená to oživit naši vnitřní poptávku a dbát na efektivní redistribuci a využití bohatství.

Stejně tak je třeba chránit klíčová odvětví a sektory našeho průmyslu a investovat do nich, diverzifikovat zdroje energie, řešit krizi životních nákladů a reformovat EU tak, aby se mohla rozhodovat efektivně. Jedině silná a odolná společnost zabrání vyklíčení dalších takových Trumpů na našem kontinentu. Ke klíčovým složkám takové společnosti patří sociální partneři. Však také duo Musk-Trump počítá odbory mezi své úhlavní nepřátele, a dobře ví proč.

Na letošním ročníku akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS) zastupovala Ukrajinu Taťana Povaljaeva spolu se svými studenty. Je učitelkou na střední škole v Charkově a před svými studenty stála tváří v tvář naposledy v únoru 2022 – od té doby vyučuje on-line. Popsala, jakým problémům čelí pedagogové ve městě ležícím pouhých 40 kilometrů od hranice s Ruskem a od začátku války čelícím neochabujícím útokům.

Jste pedagožkou a učitelkou. Jak válka ovlivnila jak Vaši schopnost učit, tak obecně vzdělávací systém na Ukrajině?

V současnosti přešly téměř všechny školy v Charkově na on-line výuku, protože nemáme dostatek krytů, v nichž by byli naši studenti během prezenční výuky v bezpečí. Tak to děláme už tři roky. Své studenty jsem ve třídě viděla naposledy 23. února 2022.  Mnoho z nich ze země odjelo, protože museli. Teď žijí v různých evropských zemích, což mě jako učitelku nesmírně trápí. Moji studenti mi chybí a vím, že se musí potýkat s řadou problémů. Občas musí studovat jak v evropských, tak ukrajinských školách, a to je velmi zatěžuje. Naproti tomu ti z nás, kteří zůstáváme na Ukrajině, žijeme v neustálém nebezpečí. Nikdo si nezaslouží něco takového zažívat.

Učit a podporovat studenty v době války je něco, s čím jsme se nikdy předtím nesetkali. Jednou z nejobtížnějších výzev je pro mě pocit, že nemůžu některým studentům pomoct. Moje znalosti ani zkušenosti někdy nestačí, abych si poradila s jejich zdravotními problémy vyvolanými stresem a jeho dopady. Byla jsem svědkem toho, jak se kvůli posttraumatické stresové poruše, kdy je nutnější pomoc lékaře než učitele, mění povahy mých studentů. Uvědomit si, že své studenty před těmito útrapami nedokážete ochránit, je bolestné. Přesto jsme našim studentům nablízku, připraveni jim pomáhat, podporovat je a starat se o ně.

Je také nesnadné si sama zachovat odolnost a zůstat pro mé studenty zdrojem inspirace nejen pokud jde o předmět, který vyučuji, ale i v jiných oblastech života. Silný a odolný učitel toho studentům může dát více, otázkou však zůstává, jak si tuto sílu udržet. Učitelé, kteří v době války žijí a pracují, potřebují stejnou podporu jako kdokoli jiný, protože právě oni podporují děti, které jsou naší budoucností. Čím je učitel optimističtější, tím větší podpory a péče se studentům dostane.

Proč považujete za důležité povzbudit své studenty, aby se zajímali o politiku či občanský život nebo aby se účastnili mezinárodních akcí, jako je tato?

Povzbuzovat naše studenty, aby byli aktivními muži a ženami činu, je jedním ze základních úkolů učitele. Ještě důležitější je povzbuzovat je k tomu, aby se v politickém životě stále angažovali, protože politika má významný dopad na lidské životy. Skýtá cennou příležitost předkládat nápady a řešení mnoha problémů, kterým v současnosti čelíme.

Díky účasti na mezinárodních akcích, jako je Vaše Evropa, váš názor, mohou studenti najít kamarády a podporovatele, s nimiž budou sdílet své nápady, spolupracovat na nejlepších řešeních a vyměňovat si cenné zkušenosti. Setkávání se svými vrstevníky studentům nepochybně umožní zamyslet se na tím, jak pokrokoví jsou, jaké mají plány, cíle a vize, a co ještě potřebují ke svému osobnímu růstu.

Kdybyste mohla cokoli vzkázat ostatním učitelům nebo jiným školám, co byste v této chvíli jako učitelka na Ukrajině chtěla říct?

Mám pouze tři body, o které bych se se svými kolegy a jejich studenty chtěla podělit. Zaprvé, chcete-li se o válce skutečně dozvědět pravdu, ptejte se lidí, kteří ji zažívají.

Zadruhé, uvědomte si, jak je důležité být jednotní, abyste pomohli ostatním a byli připraveni předcházet katastrofickým událostem. Pochopte také, jak významné je být součástí silného společenství se společnými morálními hodnotami, zájmy a vyhlídkami do budoucna.

Zatřetí, a podle mě nejvíce pozitivní, je to, že jsme naživu. Žijeme své životy, čelíme útrapám a máme výsledky. Zdokonalujeme se, doufáme, že vše bude lepší, a ze všech sil se snažíme dokázat, že ani v těch nejtěžších časech nemizí naděje a touha po životě. Vážíme si těch, kteří obětují svůj život pro naši nezávislou budoucnost, a pomáháme jim, jak nejvíce můžeme. Jsme vděční všem, kdo pomáhají.

Ukrajinští studenti a studentky se účastní mnoha domácích i mezinárodních akcí, soutěží a olympiád, v nichž dosahují skvělých výsledků a získávají celosvětové uznání. Přitom se učíme, jak v nejtěžších životních podmínkách přežít fyzicky, duševně a citově, a získáváme životní zkušenosti uprostřed Evropy.

Taťana Povaljaeva již téměř 26 let vyučuje angličtinu na Charkovském lyceu č. 99 na Ukrajině. Zúčastnila se letošního ročníku akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS), na níž doprovázela své studenty. 

Občanská společnost jako hráz proti polarizaci společnosti

Vstoupili jsme sice již do dalšího měsíce, rádi bychom se však ještě ohlédli za stěžejními akcemi, které jsme uspořádali v březnu. Přinesly totiž množství intenzivních a podnětných diskusí a opět jasně ukázaly, jak silná a odhodlaná je občanská společnost.

Březen byl v Evropském hospodářském a sociálním výboru opravdu velmi rušný a podnětný. V tomto měsíci se konala naše každoroční akce věnovaná mládeži z názvem Vaše Evropa, váš názor, během níž jsme dali slovo mladým lidem, kteří jsou budoucností Evropy. Účastníci, z nichž mnozí chodí teprve na střední školu, přijeli z různých částí Evropy včetně Spojeného království a kandidátských zemí.

Uspořádali jsme rovněž již druhý Týden občanské společnosti, na němž se sešlo více než 800 zástupců občanské společnosti z celé Evropy, aby navázali čilou diskusi, vyměnili si osvědčené postupy a společně navrhli kroky k posílení demokratické účasti. Tématem letošního ročníku bylo Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti.

V dnešní bouřlivé době není o naléhavé problémy nouze. Proč jsme se tedy zaměřili právě na polarizaci?

Polarizace – tzn. vyostřování protichůdných postojů – může být zcela běžnou součástí demokratického diskurzu a mnohdy pramení z ideologického přesvědčení. Živá výměna odlišných či dokonce neslučitelných názorů má totiž zásadní význam pro každou otevřenou a pluralitní společnost, jakou je ta naše. EHSV již několikrát upozornil, že otevřená a ničím neomezovaná debata je „základem participativní společnosti, bez níž demokracie nemůže řádně fungovat“.

Nynější polarizace je však jiná. Polarizace a populistické tendence, které se šíří v současnosti, jsou negativní, protože znemožňují dialog, oslabují důvěru a podkopávají demokratické hodnoty. V politickém i veřejném životě je stále obtížnější dosáhnout kompromisu. Polarizace, která má nepřátelský charakter a přiživuje nenávist a roztrpčení, pak narušuje sociální soudržnost, prohlubuje rozkol a v nejhorším případě vede k násilí.

Zvolili jsme si pro naši akci téma polarizace, abychom upozornili na hrozivý nárůst jejích toxických projevů, které pomalu prorůstají celou evropskou společností.

K tomuto znepokojivému vývoji se přidává řada dalších hrozeb, jako je zahraniční vměšování do demokratických procesů, záplava dezinformací a zneužívání sociálních médií s cílem umlčet opačné hlasy a šířit extrémní postoje. Jsme rovněž svědky stále většího omezování svobody sdělovacích prostředků, ať už se tak děje prostřednictvím monopolního ovládnutí trhu, státní zásahů nebo útoků na novináře. Svobodné a pluralitní sdělovací prostředky jsou teď přitom ještě důležitější než kdy dříve.

EHSV je hluboce znepokojen tím, že v Evropě přibývá trestných činů z nenávisti, které jsou mj. namířeny proti osobám určitého náboženského vyznání, pohlaví či genderu. Nenávist podrývá demokracii, oslabuje naše instituce a rozsévá mezi občany nedůvěru.

A právě zde hraje občanská společnost klíčovou roli. Organizace občanské společnosti mohou díky své síle a svému odhodlání pomoci ochránit demokratický prostor, prosadit respektování základních práv a stmelit naši společnost. Mohou rovněž pomoci ztlumit toxické účinky negativní polarizace.

Náš letošní Týden občanské společnosti měl toto úsilí podpořit. Rozproudil se během něj konstruktivní dialog, z něhož vzešla řada nových myšlenek a společných návrhů, jak posílit účast a sociální soudržnost. V rámci tohoto týdne se uskutečnily také panelové diskuse styčné skupiny k různým tématům. Jeden den byl věnován evropské občanské iniciativě, která je hlavním nástrojem přímé demokracie na úrovni EU.

Na programu bylo rovněž slavnostní udělení cen v rámci 15. ročníku soutěže o Cenu EHSV pro občanskou společnost, kterou získaly tři mimořádné iniciativy bojující proti polarizaci v Evropě. Vítězné projekty byly vybrány z více než 50 uchazečů z 15 členských států, což dokládá jednak rozsah tohoto úkolu a jednak nezlomné úsilí, s nímž se subjekty občanské společnosti snaží tomuto problému čelit.

Doufám, že letošní Týden občanské společnosti a odměněné projekty nám dají novou naději a víru v to, jakou úlohu může občanská společnost sehrát při ochraně a prosazování evropských demokratických hodnot.

Ještě jsme nevyhodnotili všechny nápady, návrhy a poznatky z našich březnových akcí. Přesto bychom chtěli již v tomto dubnovém vydání dát prostor některým účastníkům Týdne občanské společnosti a akce Vaše Evropa, váš názor. Přeji vám příjemné čtení!

Laurenţiu Plosceanu

místopředseda pro komunikaci

Emilie Prouzet

Nefunkčnost jednotného trhu má přímý dopad na životní náklady a EHSV považuje za politováníhodné, že se situace zhoršuje. Právě životní náklady jsou pro naše spoluobčany, a zejména pro mladé lidi, více než kdy jindy prvořadým problémem. Nejvíce zasaženo je 94,6 milionu Evropanů, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením.

MMF odhaduje, že necelní překážky v rámci EU odpovídají celním sazbám ve výši přibližně 44 % za zboží, což je třikrát více než překážky mezi státy USA, abychom použili dnes obvyklého srovnání. Na trhu se službami je to pak dokonce 110 %.

Potraviny, bydlení, energetika, zdravotní péče, vzdělávání – zasažena je celá řada oblastí, k nimž už bylo přijato několik evropských iniciativ. Členské státy, soukromé subjekty i Evropská komise jakožto strážkyně Smluv – všichni budeme muset zabrat. Uvedu tři z klíčových doporučení obsažených v naší zprávě:

Především musíme neodkladně řešit teritoriální omezení nabídky a vnitrostátní segmentaci soukromými subjekty, což omezuje hospodářskou soutěž a vede k vyšším cenám pro spotřebitele. 14 miliard dolarů – to je cena, kterou podle studie Společného výzkumného střediska z roku 2020 platí spotřebitelé každoročně navíc. S ohledem na inflaci je logické, že jejich hlavním cílem je teď zlepšení jednotného trhu. Komise, a to především její pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu, se již tímto problémem zabývá. Ačkoli jde o složitý problém, byly už předloženy určité návrhy. Bude nezbytné posoudit jejich dopad a dosáhnout v této otázce rychlého pokroku.

Dále navrhujeme urychlit řízení proti vnitrostátním předpisům, které porušují právní předpisy EU. Měli bychom prozkoumat možnost předběžného zákazu v případě zjevného porušování pravidel EU. Nesmíme umožnit vytváření překážek. Protekcionismus některých členských států má přímé důsledky. Co si máme myslet o tom, že expirace léčivých přípravků může nastat dříve, než je lze přesměrovat do oblastí, kde jsou potřeba?

A v neposlední řadě je naší povinností nalézt vyvážený přístup, který bude bránit erozi vysokých standardů udržitelnosti, dobrých životních podmínek a ochrany pracovníků a zároveň sníží nadbytečnou administrativní zátěž a usnadní přeshraniční obchod v zájmu podpory spravedlivého a konkurenceschopného jednotného trhu.

Roztříštěnost jednotného trhu má přímý dopad na životní náklady v EU a mnoho Evropanů přivádí na pokraj chudoby. Zeptali jsme se Emilie Prouzet, zpravodajky stanoviska k tomuto tématu, co EHSV doporučuje pro řešení tohoto problému a pro vytvoření spravedlivého a konkurenceschopného jednotného trhu. 

Hlavními tématy Zeleného týdne EU, který se uskuteční od 3. do 5. června, jsou čistota, konkurenceschopnost a oběhovost.

Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, stěžejní iniciativa Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a Komise, je hrdou spolupořadatelkou Zeleného týdne EU 2025, jenž bude zaměřen na oběhová řešení pro konkurenceschopnou EU. Letošní konference se bude zabývat otázkou, jak může oběhové hospodářství posílit udržitelnou konkurenceschopnost, snížit množství odpadu a stimulovat inovace. Diskuse na vysoké úrovni ve dnech 3. a 4. června se zaměří na politické aspekty oběhovosti, 5. června budou následovat podrobné diskuse se zúčastněnými stranami o potenciálu oběhovosti pro konkurenceschopnou Evropu účinně využívající zdroje.

Půjde rovněž o příležitost k prezentaci zprávy z dialogu se zúčastněnými stranami, jenž proběhl 10. dubna v EHSV. Na této akci, jež byla prologem konference, měly zúčastněné strany příležitost živě prodiskutovat dohodu o čistém průmyslu, strategii biohospodářství a připravovaný akt o oběhovém hospodářství.

Na konferenci v rámci Zeleného týdne EU se můžete zaregistrovat zde. (ac)

V letošním ročníku se o cenu ucházelo 58 přihlášených jednotlivců, soukromých podniků a organizací občanské společnosti z širokého spektra členských států EU.

Věnují se nejrůznějším tématům – od zapojení a posilování postavení mladých lidí po sociální soudržnost a začleňování, od mediální gramotnosti a misinformací po lidská práva a genderovou rovnost.

Mnohé z těchto iniciativ se snaží řešit prapůvod problému a pomoci polarizaci předcházet.

Projekty jako EUth Voices for Social Change pod hlavičkou řecké neziskové organizace Youthmakers Hub si kladou za cíl posilovat postavení mladých, aby mohli a pěstovat pozitivní změnu ve svých komunitách. Uvedené programy se zaměřují na škodlivou polarizaci, budují kulturu tolerance a motivují nejen k účasti na konstruktivním dialogu, nýbrž také k odmítnutí rozdělujících narativů, např. průpravou v digitální gramotnosti a pomocí podcastů.

Jiné projekty bojují proti polarizujícím narativům a radikalizaci. Překonávají kulturní, etnické a generační rozdíly, reagují na společenské rozpory, pěstují vzájemné porozumění a spolupráci, chrání základní práva a podněcují sociální soudržnost.

DEMDIS Demokratická diskusia je iniciativa slovenské organizace DEMDIS, jež vytvořila novou softwarovou platformu pro spravedlivou digitální diskusi – a to i na kontroverzní témata. Uživatelé hlasují o výrocích a jsou zařazeni do oddělených názorových skupin. Hledáním společných východisek staví projekt mosty mezi těmito protichůdnými tábory.

The Baltic Human Rights Society (Baltská společnost pro lidská práva) a její Human Rights Guide (Příručka lidských práv) je jedním z příkladů, jak může občanská společnost podpořit dodržování základních práv. Příručka je v tomto pojetí osvětovou platformou na téma lidských práv, kde se lze v mnoha jazycích dozvědět, jak lidská práva fungují a měla by fungovat v konkrétních každodenních situacích.

Letos bylo mezi přihlášenými též několik kulturních a uměleckých aktivit se zaměřením na problém polarizace, jako Geopolitický atlas nezávislé kultury a médií v Evropě, který připravilo kulturní sdružení Arty Farty. Tato iniciativa poukazuje na hlavní témata, která zajímají síť nezávislých kulturních a mediálních organizací z celé Evropy, jako je začleňování, snižování územních rozdílů či nutnost bojovat s dezinformacemi. Uvedené projekty jsou dokladem, že kultura a média mohou být skutečnými hybateli depolarizace společnosti.

Cena EHSV pro občanskou společnost byla udělena třem vítězům ze Slovenska, Belgie a Francie za jejich inspirativní práci se zaměřením na problematiku negativní polarizace v Evropě. Vítězné organizace byly slavnostně vyhlášeny 20. března v rámci Týdne občanské společnosti.  

S oceněním se pojí také finanční odměna, která se dělí mezi tři nejlepší. První z nich získává 14 000 eur, pro organizace na druhém a třetím místě je pak připraveno po 9 000 eur.

PRVNÍ CENA: Slovenská debatná asociácia ze Slovenska a její Olympiáda kritického myslenia

Slovenská debatná asociácia (SDA) je nevládní organizace působící na Slovensku, která podporuje kritické myšlení, otevřenou společnost a občanství mladých lidí. V různých programech učí mladé lidi posuzovat fakta a názory, argumentovat, kriticky myslet nad obsahem médií a nalézat důvěryhodné zdroje informací. Organizace tak vytváří prostor pro otevřenou a veřejnou debatu o hlavních tématech, jež rezonují ve slovenské společnosti.

Jedním z nejúspěšnějších programů je Olympiáda kritického myslenia, která probíhá od roku 2021. Do této již zavedené akce se loni zapojilo téměř 9 000 studentů z více než 300 škol. Podstatou tohoto inovačního projektu je soutěž, jejímž cílem je budovat odolnost studentů proti misinformacím. Dezinformacím se na Slovensku daří: 61 % Slováků nevěří médiím a více než polovina věří některým konspiračním teoriím. Cílem olympiády je postavit se této výzvě čelem za pomoci budování mediální gramotnosti a změny spotřebních návyků mladých lidí.

Soutěží žáci 8. a 9. tříd základních škol a studenti středních škol rozdělení do tří věkových skupin. Ve třech kolech řeší úlohy zaměřené na reálný svět médií a výzvy s ním spojené. Pracují s typem obsahu, s nímž se studenti mohou setkávat v běžném životě. Analyzují se videa na TikToku, ověřuje obsah vytvořený pomocí AI a hodnotí se příspěvky na Instagramu s cílem rozlišit realitu od misinformace. Studenti též vystupují ve veřejné debatě, kde musí své argumenty přednést ostatním.

„Olympiáda kritického myslenia pomáhá depolarizovat společnost tím, že tisíce studentů učí zaujímat různé pohledy, rozpoznat kognitivní zkreslení a konstruktivně formulovat vlastní postoje,“ vysvětluje zakladatel a koordinátor programu Richard Vaško. „Posilováním kritického myšlení a mediální gramotnosti skrze rozvoj dovedností pomáháme mladým lidem odolávat misinformacím a lépe se orientovat ve společenských diskusích.“

DRUHÁ CENA: Reporters d'Espoirs z Francie a Prix Européen Jeunes Reporters d’Espoirs (Evropská cena pro mladé reportéry naděje)

Reportéři naděje jsou francouzská nezisková organizace založená v roce 2003. Stála u zrodu „žurnalistiky řešení“, dnes běžné formy novinářské práce, která hledá odpovědi na aktuální společenské problémy. Organizace motivuje žurnalisty k tomuto pozitivnímu přístupu a různými cenami honoruje nejlepší reportážní a redakční inovace novinářů a mladých lidí.

Cílem Evropské ceny pro mladé reportéry naděje je ocenit a vzdělávat novináře v oboru žurnalistiky řešení ve francouzském jazyce. Program má různé části, v nichž mají uchazeči možnost osvojovat si žurnalistiku řešení v internetovém kurzu, který je poskytován ve spolupráci s Fakultou žurnalistiky Univerzity Aix-Marseille. Každému uchazeči je též přidělen mentor, který mu pomáhá zlepšit si písemné i řečnické dovednosti a naučit se prezentovat. Vítězové jsou rovněž pozváni do Paříže na 48hodinovou studijní cestu, kde se setkají s podobně zaměřenými novináři a experty z celé Evropy. Šestice vítězů získá ocenění v celkové výši 10 000 eur.

„Boj proti polarizaci je jádrem metodiky žurnalistiky řešení: ukazuje složitost světa, rozmanitost aktérů, kteří jednají na všech úrovních ve všech zemích, společně či jednotlivě, a popisuje možnosti rozvoje lokálních iniciativ,“ uvádí ředitel organizace Reportéři naděje Gilles Vanderpooten.

Do prvních tří ročníků této soutěže se přihlásilo přes 400 uchazečů z 25 zemí. Letošní 4. ročník se blíží k překonání hranice 300 přihlášek. Organizace již pomohla více než 75 uchazečům zdokonalit se v psané a mluvené francouzštině.

Tento koncept je snadno replikovatelný a organizační tým již jedná s novináři ve Španělsku, Itálii a Belgii o partnerství a rozšíření ceny do dalších oblastí.

„Rádi bychom cenu rozšířili z frankofonní sféry o další jazyky Evropské unie,“ doplňuje pan Vanderpooten. „V tom spatřujeme hlavní cestu, jak zapojit co nejvíce mladých lidí do ‚Evropy řešení‘“.

TŘETÍ CENA: FEC Diversité asbl z Belgie a projekt ESCAPE GAME EXTREME DROITE pour se désintoxiquer (Detoxikační ÚNIKOVÁ HRA EXTRÉMNÍ PRAVICE)

V Evropě i ve světě sílí vliv pravicových ideologií. Krajně pravicové strany posilují a roste vliv populismu. Belgická nezisková organizace FEC Diversité přišla s nápadem, jak se těmto postojům bránit. Její projekt je určen učitelům, odborům i široké veřejnosti.

Detoxikační ÚNIKOVÁ HRA EXTRÉMNÍ PRAVICE dává hráčům možnost „dekontaminovat“ se od myšlenek krajní pravice vtipnou a zábavnou formou. Hráči jsou informováni, že se nakazili krajně pravicovými ideologiemi a musí se dekontaminovat splněním série úkolů. Při tom se naučí, jak se krajně pravicové myšlenky ve společnosti šíří a nabírají na síle.

Hra se skládá ze čtyř distriktů s odlišnými specifickými úkoly, které musí hráči splnit. V Distriktu A účastníci diskutují o vlivu extrémní pravice na pracovišti, součástí je interakce s 19 objekty. V Distriktu B si hráči mohou přečíst skutečná svědectví migrantů a dozvědět se o jejich cestě do Evropy. Distrikt C je zaměřen na zvukový záznam krajně pravicového projevu spolu s projekcí fotografií. V Distriktu D hráči dostanou zprávu o krajně pravicové straně a poté luští křížovky.

V této imerzivní hře vystupují kouči v plynových maskách a oblecích a mluví změněným hlasem. Smyslem je pomocí různých úloh aktivovat všech pět smyslů a maximálně zprostředkovat a zviditelnit jevy ohrožující demokracii v Evropě.

Od spuštění v červnu 2023 prošlo „detoxem“ téměř 1 000 hráčů a hra získává na popularitě u odborových svazů, organizací i škol v Belgii i za hranicemi. Zahráli si ji i zájemci z Francie a Bulharska, kteří chtějí hru přenést do dalších míst.

„Těší nás, že se nám podařilo vytvořit inovativní vzdělávací nástroj, který na problém krajně pravicových ideologií reaguje zábavnou a interaktivní formou,“ uvedla Malika Borbouse z týmu FEC Diversité. „Rozvíjením dialogu a kolektivní reflexe pomáhá naše iniciativa snižovat napětí a podporovat inkluzivnější společnost.“

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uvítal novou Vizi pro zemědělství a potraviny Evropské komise, tedy plán reforem, jehož cílem je posílit postavení zemědělců a vybudovat udržitelné potravinové systémy. Současně však EHSV vyzval k větší ambicióznosti společné zemědělské politiky (SZP).

Tato vize, která byla předmětem diskuse na plenárním zasedání EHSV dne 27. března, obsahuje opatření zaměřená na posílení vyjednávací síly zemědělců, zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce a zlepšení dialogu o potravinové politice. Komisař EU pro zemědělství Christophe Hansen ji popsal jako „cílenou reakci na výzvy k zajištění konkurenceschopnosti, spravedlivosti a odolnosti zemědělsko-potravinářského odvětví“ a zdůraznil význam úzké spolupráce se všemi zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti.

Předseda EHSV Oliver Röpke poukázal na to, že vize reflektuje řadu priorit EHSV. „Výbor uznává klíčovou úlohu všech subjektů zemědělsko-potravinářského odvětví, pokud jde o zajištění udržitelnosti a konkurenceschopnosti,“ uvedl a dodal, že doporučení EHSV v některých oblastech přesahují návrhy Komise.

Členové EHSV uvítali iniciativy zaměřené na posílení úlohy producentů v rámci vyjednávání a při uzavírání smluv. „Písemné smlouvy s doložkami o opětovném vyjednávání posílí transparentnost a vyjednávací sílu zemědělců,“ uvedl v této souvislosti Stojan Čukanov, zpravodaj stanoviska EHSV Změna nařízení o jednotné společné organizaci trhů.

Komise rovněž plánuje posílit spolupráci napříč celým potravinovým systémem a prosazovat udržitelnou produkci a zdravější stravu. Zpravodajka stanoviska EHSV Nová pravidla přeshraničního vymáhání v oblasti boje proti nekalým obchodním praktikám Emilie Prouzet je přesvědčena, že tato opatření jsou prvním krokem k podpoře zemědělců a zároveň k zamezení právní nejistotě.

Součástí vize je i závazek k vytvoření nového celounijního systému řízení rizik a krizí, který by byl v souladu s výzvami EHSV k zavedení silnějších nástrojů pro zvládání otřesů souvisejících s životním prostředím, trhem a klimatem. Očekává se rovněž, že bude vypracována strategie pro generační obměnu, která by podpořila mladé zemědělce formou zajištění přístupu k půdě, zprostředkování investičních dovedností a poskytnutí venkovské infrastruktury.

Navzdory široké podpoře však přetrvávají obavy. Účastníci diskuse uvedli, že není snadné diskutovat o reformě SZP na období po roce 2027, aniž by byla jasná situace kolem příštího rozpočtu EU. EHSV rovněž vyzval k důslednějšímu prosazování sociální podmíněnosti a upozornil, že vize plně neřeší otázky, jako je koncentrace trhu a finanční spekulace ovlivňující ceny potravin.

EHSV znovu potvrdil svou úlohu klíčového partnera při praktickém uskutečňování vize Komise. Přislíbil pokračování spolupráce s cílem zajistit, aby byly při utváření budoucnosti zemědělství EU respektovány zájmy zemědělců, producentů, pracovníků a spotřebitelů. (ks)