Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v Evropském hospodářském a sociálním výboru
Vzhledem ke zkušenostem získaným za poslední dvě desetiletí a během sedmi vln rozšíření, které se od zahájení evropského projektu odehrály, by bylo zřejmě vhodné oslavit výročí „velkého třesku“ v roce 2004 a seznámit se s fakty a číselnými údaji. To by před červnovými volbami do Evropského parlamentu přispělo ke zklidnění emočně vypjatých diskusí.
Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v Evropském hospodářském a sociálním výboru
Vzhledem ke zkušenostem získaným za poslední dvě desetiletí a během sedmi vln rozšíření, které se od zahájení evropského projektu odehrály, by bylo zřejmě vhodné oslavit výročí „velkého třesku“ v roce 2004 a seznámit se s fakty a číselnými údaji. To by před červnovými volbami do Evropského parlamentu přispělo ke zklidnění emočně vypjatých diskusí.
Z důvodu války na Ukrajině trvající již třetím rokem se otázka rozšíření stala prioritou evropské geopolitické agendy. Ukrajina, Moldavsko, Bosna a Hercegovina a Gruzie ve velmi krátké době získaly status kandidátských zemí. Se Severní Makedonií a Albánií byla konečně zahájena přístupová jednání. To vše představuje zásadní pozitivní posun v politice, která již řadu let stagnovala.
Abychom docílili toho, že tato nová dynamika bude i nadále pokračovat, měli bychom se soustředit na posouzení přínosů takového kroku.
Demokratizace a právní stát jsou samozřejmě nezpochybnitelné zásady. Totéž platí i o tom, že rozšíření se jako proces odvíjí na základě zásluh a nelze k němu dospět žádnými zkratkami. Je však třeba občany ujistit o potenciálních hospodářských přínosech a prosperitě příští generace obyvatel Evropy.
Pokud můžeme o budoucnosti usuzovat z minulosti, lze s jistotou říci, že hledisko přínosů je nesporné. Během oficiálního předvstupního procesu mezi lety 1994 a 2004 se obchod mezi starými a novými členskými státy zvýšil téměř trojnásobně a mezi novými členskými státy pětinásobně. Tehdejší EU-15 vykazovala od začátku procesu přistoupení až do roku 2008 průměrný roční růst ve výši 4 %, přičemž proces přistoupení umožnil polovinu tohoto růstu a v letech 2002 až 2008 díky němu vznikly 3 miliony nových pracovních míst.
Pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině ukázaly, že EU musí přehodnotit svou hospodářskou odolnost, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací. Plán REPowerEU předpokládá, že se v Unii zvýší výroba energie z obnovitelných zdrojů. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise a akt o kritických surovinách vyzývají k tomu, aby bylo 40 % ekologických hodnotových řetězců a hodnotových řetězců surovin přesměrováno do EU. Kandidáti na přistoupení k EU, zejména Ukrajina, mohou hrát v tomto směru důležitou úlohu a zajistit větší hospodářskou bezpečnost.
Pokud jde o přírodní zdroje, Ukrajina má po Norsku největší zásoby plynu v Evropě. Patří také mezi jedny z největších výrobců vodní energie v Evropě a její výrobu by mohla navýšit spolu s dalšími ekologickými zdroji energie, jako je větrná a solární energie a biomasa. Ukrajina je rovněž významným vývozcem kovů a má zásoby lithia a vzácných zemin, jež mají zásadní význam pro ekologický a digitální průmysl.
I zemědělské odvětví Ukrajiny je jedním z největších na světě. Její začlenění do jednotného trhu by podstatně zvýšilo potravinové zabezpečení EU.
Zcela zřejmé jsou i přínosy většího zapojení do jednotného trhu pro země západního Balkánu. Pro informaci uveďme, že HDP Chorvatska se od vstupu do EU v roce 2013 neustále zvyšoval, čímž stouply i příjmy chorvatských občanů s průměrným nárůstem HDP na obyvatele o 67 % (z 10 440 EUR v roce 2013 na více než 17 240 EUR).
Cesta k členství v EU pro devět nových zemí bude složitá, ale neexistuje žádná jiná alternativa. Hodlá-li být EU globální velmocí, musí v první řadě dokázat, že je silná i na domácí půdě.
Náš zvláštní host, bývalý předseda Evropského parlamentu Pat Cox, vzpomíná na velké rozšíření před 20 lety jako na období plné obrovské naděje, kdy se mohl evropský kontinent konečně nadechnout z obou plic – na Východě i na Západě. Zatímco Putin šíří mýtus o bratrství mezi Slovany uprostřed výbuchů balistických raket, EU je i nadále dobrovolným svazem svobodných a suverénních národů založeným na základních hodnotách, jimiž je dodržování lidských práv, rovnost a právní stát.
Náš zvláštní host, bývalý předseda Evropského parlamentu Pat Cox, vzpomíná na velké rozšíření před 20 lety jako na období plné obrovské naděje, kdy se mohl evropský kontinent konečně nadechnout z obou plic – na Východě i na Západě. Zatímco Putin šíří mýtus o bratrství mezi Slovany uprostřed výbuchů balistických raket, EU je i nadále dobrovolným svazem svobodných a suverénních národů založeným na základních hodnotách, jimiž je dodržování lidských práv, rovnost a právní stát.
Slavnostní akce, kterou uspořádalo irské předsednictví Rady EU v Dublinu dne 1. května 2004, a oficiální uvítací ceremoniál v Evropském parlamentu ve Štrasburku dne 3. května 2004 jsou pro mě politicky, ale i emocionálně vrcholně pozitivní momenty plné naděje, které znamenají symbolický návrat domů, znovusjednocení a to, že se tento světadíl mohl nadechnout z obou plic – na Východě i na Západě. V Dublinu přečetl Seamus Heaney svou báseň Ohně o Bealtainu (Beacons at Bealtaine) a vyjádřil niterný optimismus, že toto historické rozšíření umožní, ať „z cizích slov […] nový význam vzplane, pohneme rty i myslí“. Ve Štrasburku bylo vztyčeno deset národních vlajek nových členských států na stožárech vyrobených v gdaňských loděnicích, které darovalo Polsko. Jejich cesta do Štrasburku symbolicky připomněla cestu od komunismu ke svobodě, kterou zosobnil přítomný Lech Wałęsa.
Pro všechny byla tato slavnostní akce samozřejmě vyvrcholením dlouhého a složitého procesu vzájemné přípravy, který trval řadu let. Dosažení cílové pásky v tomto politickém a procedurálním maratónu znamenalo pro všechny zúčastněné strany nejen radost, ale i úlevu.
Jsem přesvědčen, že toto rozšíření bylo zřejmě nejsilnějším a nejúspěšnějším transformačním politickým momentem v EU za posledních pět desetiletí. Má vlastní země, Irsko, se stala členem při prvním rozšíření dne 1. ledna 1973 a v té době byla nejchudším státem/regionem tehdejšího Evropského hospodářského společenství. Irsko získalo přístup na velký trh a v prvních desetiletích členství těžilo ze solidarity EU prostřednictvím regionálních fondů a později fondů soudržnosti. Zpřísnila se pravidla v oblasti rovnosti žen a mužů a normy environmentální politiky, byl podpořen mírový proces v Severním Irsku a byly uznány mimořádně složité dopady brexitu na Irsko, které je jediným státem EU, jenž sdílí se Spojeným královstvím pozemní hranici. To vše představuje obzvláště pozitivní zkušenosti a výsledky. Nebyla to vždy procházka růžovým sadem, zejména pokud jde o krizi eurozóny, ale čistý přínos je dalekosáhle pozitivní.
Ačkoli respektuji rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie, kterého zároveň také lituji, tento odchod je jasným důkazem toho, že EU je dobrovolným svazem svobodných a suverénních národů, k němuž se lze svobodně připojit a stejně tak jej opustit. To silně kontrastuje s Putinovou svévolnou neoimperiální válkou proti Ukrajině, kde šíří mýtus o bratrství mezi Slovany pomocí zbraní, balistických raket a smrtonosných dronů.
Řecku, Portugalsku a Španělsku pomohlo přistoupení k tomu, aby po skončení diktatury úspěšně obnovily demokracii a dosáhly zlepšení životní úrovně a kvality života.
Velké rozšíření, k němuž došlo před 20 lety, umožnilo díky prudkému zvýšení investic, obchodu a díky solidaritě EU obrovský růst v nových členských státech, zejména v zemích střední a východní Evropy. Jejich HDP na obyvatele upravený o inflaci a měnu se za dvě desetiletí v průměru zvedl z méně než poloviny průměru EU na tři čtvrtiny rostoucího průměru EU. HDP Litvy na obyvatele se v tomto období ztrojnásobil. Došlo ke zlepšení v oblasti zdraví i vzdělávání, což vedlo jak k lepší kvalitě života, tak k vyšší životní úrovni. V celém regionu se zdvojnásobila zemědělská produkce. Stejně jako u všech předchozích rozšíření lze říci, že se ukázalo pro přistupující státy i pro EU jako přínosné. Díky tomu jsem se stal v této otázce optimistou, aniž bych propadal naivitě.
Vývoj v Polsku v posledních letech a v Maďarsku až do současnosti svědčí o tom, že odchýlení od pravidel EU v oblasti právního státu, svobody sdělovacích prostředků či dodržování práv menšin znamená, že přistoupení k EU je vnímáno jako cesta k prosperitě, avšak chybí ochota zapojit se do společenství sdílených hodnot. Maďarský premiér svou zemi hrdě označuje za neliberální demokracii. Ať si vykládáme článek 2 SEU jakkoli volně, zjevně nestanoví neliberální demokracii. („Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“)
Toto prohlášení bylo součástí dohody o členství v EU, je zakotveno ve všech smlouvách o přistoupení a bylo schváleno všemi přistupujícími státy. Heslo „nechte si své hodnoty, ale posílejte nám peníze“ není udržitelným základem vzájemného respektu. To by se nemělo v současných kandidátských zemích, které se snaží dosáhnout přistoupení k EU, opomíjet. Očekávám, že v budoucích jednáních se bude klást větší důraz na kodaňská kritéria, pokud možno i na doložky smlouvy o přistoupení, které EU umožní energičtěji hájit práva a hodnoty před nerespektováním. EU není jen trhem a dosažení materiálního pokroku není jediným nebo dokonce zásadním důvodem její existence, jakkoli je takový pokrok žádoucí.
Je nicméně třeba konstatovat, že vzhledem k dosavadním výsledkům bylo rozšíření v zásadě přínosné pro všechny zúčastněné strany a mělo by se k němu přistupovat v pozitivním duchu. Kandidátské státy budou muset projít rozsáhlými změnami, které budou u každého z nich probíhat vlastním tempem. Na bedrech EU zase leží úkol zajistit rozhodovací proces a rozpočtovou kapacitu pro přijetí nových členských států, což platí i pro předvstupní pomoc. Po udělení statusu kandidátského státu a po prověření rozhodne Rada jednomyslně o rámcích pro jednání, o postupném otevírání jednotlivých kapitol, dokončení jednání a o konečné smlouvě o přistoupení. Žádný z těchto kroků není jednoduchý a neobejde se bez komplikací. Doufáme, že všechny členské státy budou respektovat povinnost „loajální spolupráce“ a budou pomáhat při plnění úkolů vyplývajících ze Smlouvy (čl. 4 odst. 3 SEU).
Případ Ukrajiny je specifický ve své komplexnosti, což je dáno její velikostí, podílem zemědělství v poměru k HDP ve srovnání s průměrem EU a její relativní chudobou, pokud jde o HDP na obyvatele. Další příčinou je samozřejmě válka a její ničivé dopady. Jednání mohou být zahájena. Ukrajina již nastoupila cestu integrace prostřednictvím dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu s EU. Tyto dohody by mohly být postupem času rozšiřovány, avšak nezbytným předpokladem pro přistoupení bude nakonec vyřešená situace týkající se jejího území a trvalý mír, v němž může hrát roli členství v EU. EU potřebuje na svých východních hranicích stabilitu, a nikoli chaos. Přijetí Ukrajiny je v konečném důsledku v kolektivním zájmu i v zájmu Ukrajiny.
Pat Cox, bývalý předseda Evropského parlamentu v období 2002 až 2004
Pat Cox je irský politik a novinář. V letech 2002 až 2004 byl předsedou Evropského parlamentu. Byl rovněž předsedou Evropského hnutí (2005–2011). Od roku 2015 vede Nadaci Jeana Monneta pro Evropu. Je rovněž evropským koordinátorem pro Skandinávsko-středomořský koridor hlavní sítě TEN T (doprava) (EU) a vedoucím mise Evropského parlamentu pro posouzení potřeb a provádění parlamentní reformy Nejvyšší rady na Ukrajině. Na začátku své kariéry pracoval jako moderátor televizních zpráv v RTE v Dublinu. V roce 2004 obdržel Mezinárodní cenu Karla Velikého v Cáchách za to, že jako předseda Evropského parlamentu přispěl k rozšíření Evropské unie.
EHSV na svém plenárním zasedání dne 25. dubna schválil dohodu o zřízení interinstitucionálního orgánu pro etické normy. Tato nová dohoda byla formálně podepsána zástupci zúčastněných orgánů a institucí EU dne 15. května. V platnost by měla vstoupit dne 6. června, tj. v první den hlasování ve volbách do Evropského parlamentu.
EHSV na svém plenárním zasedání dne 25. dubna schválil dohodu o zřízení interinstitucionálního orgánu pro etické normy. Tato nová dohoda byla formálně podepsána zástupci zúčastněných orgánů a institucí EU dne 15. května. V platnost by měla vstoupit dne 6. června, tj. v první den hlasování ve volbách do Evropského parlamentu.
Dohoda je významným krokem k posílení společné kultury integrity a etiky.
Nový orgán EU bude vypracovávat, aktualizovat a vykládat společné minimální normy etického chování a bude zveřejňovat zprávy o tom, jak byly tyto normy zohledněny ve vnitřních pravidlech jednotlivých zúčastněných orgánů a institucí EU.
Vedle EHSV jich bude do nového orgánu pro etiku zapojeno dalších sedm: Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr a Evropský výbor regionů.
Všechny zúčastněné orgány a instituce budou zastoupeny vždy jedním vysoce postaveným členem, přičemž funkce předsedy bude každý rok připadat jinému orgánu či instituci.
Práci orgánu bude podporovat pět nezávislých expertů, kteří budou na požádání vydávat stanoviska. Všechny strany dohody s nimi budou moci konzultovat jednotlivá standardizovaná písemná prohlášení, včetně prohlášení o zájmech. (mp)
Volby do Evropského parlamentu (EP) jsou už za dveřmi a my, tj. Evropská unie nevidomých, vyzýváme všechny zrakově postižené voliče, aby se jich zúčastnili, ať už to pro ně bude jakkoli obtížné. Zamyslet by se při tom měli nad tím, do jaké míry se jednotliví kandidáti a strany řídí Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a věnují pozornost problematice inkluze. Je totiž nutné, aby občané se zrakovým postižením dali najevo, co od nich očekávají.
Volby do Evropského parlamentu (EP) jsou už za dveřmi a my, tj. Evropská unie nevidomých, vyzýváme všechny zrakově postižené voliče, aby se jich zúčastnili, ať už to pro ně bude jakkoli obtížné. Zamyslet by se při tom měli nad tím, do jaké míry se jednotliví kandidáti a strany řídí Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a věnují pozornost problematice inkluze. Je totiž nutné, aby občané se zrakovým postižením dali najevo, co od nich očekávají.
Evropská unie nevidomých zastupuje nevidomé a slabozraké občany v Evropě. Smyslem naší práce je vytvořit přístupnou a inkluzivní společnost s rovnými příležitostmi pro zrakově postižené, aby se mohli plně zapojit do všech oblastí života. Možnost účastnit se politického života je samozřejmě naprosto zásadní, neboť zrakově postižení občané tak mohou svým hlasováním a politickou činností prosazovat takové politiky a právní předpisy, které zohledňují jejich zdravotní postižení.
S ohledem na blížící se volby do EP v roce 2024 představuje účast osob se zdravotním postižením jako voličů i jako kandidátů důležité a aktuální téma.
Podle zprávy Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) z roku 2019 nemohlo v posledních volbách do EP své volební právo uplatnit přibližně 400 000 osob se zdravotním postižením. Zdravotní postižení má méně než 5 % europoslanců.
Evropská unie nevidomých v souvislosti s nadcházejícími volbami ve svém prohlášení v prvé řadě opětovně požaduje, aby volby do EP nastavily laťku, pokud jde o přístupnost voleb (volebních postupů), informací o volbách (zařízení a materiálů využívaných v rámci volebních kampaní, politických debat, programů a internetových stránek politických stran) a postupů po volbách (např. mechanismů pro podávání stížností). Zároveň by tyto volby měly být vzorem i z hlediska zajištění rovného práva být volen.
Zaměřujeme se na volby do EP, protože jen ty jakožto součást občanství EU spadají do pravomoci Evropské unie, která tak v rámci své působnosti může osobám se zdravotním postižením zaručit rovná práva. Jelikož však organizace voleb zůstává v pravomoci členských států, osvědčené postupy na úrovni EU by se automaticky nepřímo promítly i do všech ostatních voleb.
Tentokrát je však bohužel již příliš pozdě na to, aby letošní volby do EP byly v tomto ohledu příkladem. Na vině není nedostatek zájmu ze strany samotného EP, právě naopak. V květnu 2022 například navrhl reformu volebního práva EU, v níž se zaměřil právě na zaručení práva osob se zdravotním postižením nezávisle volit v tajném hlasování a využít asistenci dle svého uvážení a na přístupnost korespondenčního hlasování a politických kampaní. Rada EU se však k tomuto návrhu dosud bohužel nevyjádřila.
Evropská unie nevidomých žádá, aby se nově ustavený EP během příštího pětiletého legislativního období EU i nadále snažil Radu přimět k tomu, aby navrhovanou reformu přijala, a při volbách v roce 2029 tak bylo ve zmíněných otázkách dosaženo výrazného zlepšení. Můžeme se spolehnout na podporu EHSV, který již v roce 2020 vyzval EP, aby se formálně chopil legislativní iniciativy a osobám se zdravotním postižením skutečně zajistil potřebná práva, aby se mohly voleb do EP zúčastnit. Stejně tak můžeme počítat i s podporou Evropské komise, která vydala loni v prosinci „příručku správné volební praxe“ a nyní připravuje kompendium o technikách elektronického hlasování a využívání informačních a komunikačních technologií při volbách, přičemž v obou dokumentech se zabývá aspekty přístupnosti.
Každým rokem se přes 10 milionů pacientů v Evropě podrobí vyšetření nebo ošetření pomocí nukleární medicíny v souvislosti s onemocněním rakovinou nebo kardiovaskulárními a neurovaskulárními onemocněními.
Každým rokem se přes 10 milionů pacientů v Evropě podrobí vyšetření nebo ošetření pomocí nukleární medicíny v souvislosti s onemocněním rakovinou nebo kardiovaskulárními a neurovaskulárními onemocněními.
Radiační a jaderné technologie, které využívají radioizotopy, mají v boji proti rakovině zásadní význam, a to ve všech fázích péče, včetně včasného odhalení, diagnostiky, léčby a paliativní péče.
Nukleární medicína pomáhá stále více pacientům, a to zejména díky převratným vědeckým objevům. Evropští výzkumní pracovníci a podniky vyvinuli některé z nejnovějších inovativních radioligandových metod léčby rakoviny, například léčivé přípravky zaměřené na rakovinu endokrinního systému, rakovinu prostaty a na rozšířené metastázy. Jde například o Lutetium-177, které je velmi slibným radioizotopem pro léčbu rakoviny prostaty, jež v Evropě každý rok způsobuje 90 000 úmrtí. Ve srovnání s tradiční léčbou umožňuje moderní radionuklidová terapie přesně zacílit na nádorové buňky a často je pro lidský organismus méně škodlivá. Cílenou radionuklidovou léčbu potřebují desetitisíce pacientů s rakovinou, pro něž mnohdy představuje jediný možný způsob léčby.
Než se však tento typ léčby dostane k pacientovi, předchází mu velice komplexní dodavatelský řetězec. Zahrnuje získávání surovin a jejich skladování, iradiaci, zpracování, logistiku a použití. Jakmile jsou radioizotopy vyrobeny, musí být v relativně krátké době zpracovány, odeslány a použity. Některé radioizotopy musí být použity během jednoho dne, jiné během několika dní, což se odvíjí od jejich poločasu přeměny. Po velice krátké době jsou již nepoužitelné.
Tyto vlastnosti však kupodivu nejsou zohledňovány v přeshraniční přepravě ani v celních režimech. V přeshraniční přepravě existuje celá řada překážek, kvůli nimž se může například stát, že před přepravou radioizotopů, jež mají zachránit život pacienta, dostane přednost zásilka krevet.
EHSV proto ve svém stanovisku k dodávkám radioizotopů určených pro lékařské účely vyzývá k lepší spolupráci mezi členskými státy za účelem odstranění regulačních překážek. Stanovisko se zabývá všemi jednotlivými fázemi dodavatelského řetězce radioizotopů v Evropě a identifikuje překážky v přeshraničních dodávkách i závislost na třetích zemích. Navrhuje rovněž řešení zaměřená na zlepšení nedostatečné infrastruktury v Evropě a poukazuje na potřebu koordinovaného výzkumu a vývoje.
Doporučení, jež EHSV v tomto stanovisku předložil, jsou v souladu se závěry, k nimž dospěli představitelé států EU na dubnovém summitu. Vyzdvihli zde nutnost snížit strategickou závislost Evropy v citlivých odvětvích, jako je zdravotnictví a kritické technologie. V souladu se zprávou Enrica Letta rovněž zdůraznili, že je třeba se zaměřit na přeshraniční poskytování služeb i na přeshraniční pohyb zboží, včetně mimořádně důležitého zboží, jako jsou léčivé přípravky.
Evropa musí zavést pobídky na podporu výroby s cílem zaručit v oblasti dodávek radioizotopů větší strategickou autonomii. I když je Evropa světovým lídrem v dodávkách radioizotopů pro lékařské účely, je kriticky závislá na USA a Rusku, pokud jde o dodávky kovového vysoce koncentrovaného mírně obohaceného uranu a o dodávky některých obohacených izotopů na terčíky pro výrobu radioizotopů.
EU je i nadále výrazně závislá na Rusku, co se týče dodávek terčíků stabilních izotopů potřebných k výrobě některých radioizotopů pro moderní molekulární radioterapii nebo ve fázi vývoje, například Ytterbia-176 na výrobu Lutecia-177.
To je pro dodavatelský řetězec pro tento konkrétní radioizotop skutečnou výzvou, jelikož se očekává, že se celosvětová poptávka po něm v nadcházejících letech ztrojnásobí.
Dodavatelský řetězec rovněž závisí na systémech výroby radioizotopů v reaktoru nebo pomocí urychlovačů a na jejich zpracování a dodání do nemocnic. Členské státy, a především pak výzkumná střediska a nemocniční zařízení by měly těsněji spolupracovat, aby byl pacientům zaručen rovný přístup k příslušné péči. Možnost využít léčbu ozařováním totiž není ve všech členských státech EU stejná, zejména ve vývojové a pilotní fázi. Je třeba zajistit, aby byly pacientům rychleji zpřístupňovány léčivé přípravky, které jsou teprve ve výzkumu nebo jsou používány „ze soucitu“, ale také aby se k nim mohly snáze dostat i menší nemocnice, které nemusí mít potřebné odborné znalosti a infrastrukturu. Pro některé pacienty může být jejich přístupnost životně důležitá.
Aby bylo možné reagovat na potřeby pacientů, má zásadní význam evropské financování výzkumu, vývoje a inovací v oblasti nukleární medicíny, zejména v rámci programu Horizont a programu Euratomu. V příštím víceletém finančním rámci EU by měly být vyhrazeny prostředky na strategické projekty obecného zájmu v tomto oboru. V souvislosti s Evropským plánem boje proti rakovině jsou velice přínosné strategie SAMIRA Evropské komise a její Evropská iniciativa pro radioizotopy (ERVI). Evropská komise by měla jít ještě dále a ve větší míře začlenit nukleární medicínu do Evropského plánu boje proti rakovině a do Mise proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa.
Členské státy by rovněž měly financovat politiky v oblasti veřejného zdraví se zaměřením na radiační a jaderné technologie pro lékařské účely. To bude pro tento obor pozitivním signálem a umožní to rozvoj výzkumu, inovací a průmyslové infrastruktury v Evropě i jejich nárůst. Do tohoto odvětví to také přiláká více lidí.
Na závěr je nutné poznamenat, že lepší zajištění dodávek radioizotopů v Evropě a uspokojení rostoucí poptávky ze strany pacientů se neobejde bez odvážných politických rozhodnutí.
Evropa je sice světovým lídrem, pokud jde o dodávky radioizotopů určených pro lékařské účely, co se týče klíčových výchozích materiálů a specifických postupů pro jejich zpracování je však značně závislá na třetích zemích. Může tak dojít k narušení dodavatelských řetězců a ohrožení přístupu řady Evropanů k životně důležité diagnostice a léčbě. Chceme-li tento trend zvrátit a uspokojit rostoucí poptávku pacientů, potřebujeme veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a do nové výrobní infrastruktury a také náležitou regulaci a odvážná politická rozhodnutí, uvádí zpravodajka stanoviska EHSV k problematice dodávek radioizotopů určených pro lékařské účely Alena Mastantuono.
Evropa je sice světovým lídrem, pokud jde o dodávky radioizotopů určených pro lékařské účely, co se týče klíčových výchozích materiálů a specifických postupů pro jejich zpracování je však do značné míry závislá na třetích zemích. Může tak dojít k narušení dodavatelských řetězců a ohrožení přístupu řady Evropanů k životně důležité diagnostice a léčbě. Chceme-li tento trend zvrátit a uspokojit rostoucí poptávku pacientů, potřebujeme veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a do nové výrobní infrastruktury a také náležitou regulaci a odvážná politická rozhodnutí, uvádí zpravodajka stanoviska EHSV k problematice dodávek radioizotopů určených pro lékařské účely Alena Mastantuono.
Autorem posledního příspěvku do naší rubriky Já k volbám půjdu. A co vy? je Antoine Fobe, který má na starosti advokační a informační činnost v Evropské unii nevidomých. Ve svém článku nám popisuje, co je podle této organizace třeba udělat, aby se zlepšila přístupnost voleb. I přes veškeré úsilí, které vynaložily organizace osob se zdravotním postižením, EHSV a Evropský parlament, se však ani tentokrát nepodařilo zajistit, aby šly evropské volby v tomto směru příkladem.
Autorem posledního příspěvku do naší rubriky Já k volbám půjdu. A co vy? je Antoine Fobe, který má na starosti advokační a informační činnost v Evropské unii nevidomých. Ve svém článku nám popisuje, co je podle této organizace třeba udělat, aby se zlepšila přístupnost voleb. I přes veškeré úsilí, které vynaložily organizace osob se zdravotním postižením, EHSV a Evropský parlament, se však ani tentokrát nepodařilo zajistit, aby šly evropské volby v tomto směru příkladem.
Síť pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně (BCSDN)
Severní Makedonie se nachází v kritickém okamžiku svého úsilí o přistoupení k EU, neboť její cesta byla poznamenána neúspěchy a zpožděními v důsledku nevyřešených dvoustranných sporů a klesající podpory veřejnosti. Navzdory těmto překážkám zůstává příslib hospodářské prosperity a regionální stability i nadále hnací silou touhy tohoto národa po členství v EU.
Síť pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně (BCSDN)
Severní Makedonie se nachází v kritickém okamžiku ve svém úsilí o přistoupení k EU, neboť její cesta byla poznamenána neúspěchy a zpožděními, jež způsobily nevyřešené dvoustranné spory a klesající veřejná podpora. Navzdory těmto překážkám zůstává příslib hospodářské prosperity a regionální stability i nadále hnací silou touhy tohoto národa po členství v EU.
Průzkumy veřejného mínění odhalují znepokojivý trend klesající podpory členství v EU v posledních letech. Tento pokles odráží širší frustraci z pomalého tempa pokroku a z pocitu nedostatečné motivace ze strany členských států EU.
Cestu Severní Makedonie do EU doprovází složité problémy, které přesahují hranice této země. Krize demokracie a politická nestabilita v regionu i mezi členskými státy EU spolu s nárůstem pravicového nacionalismu představují pro proces integrace významné výzvy. Navzdory nim však existuje prostor pro optimismus a novou naději, neboť mnoho lidí považuje integraci do EU za cestu k budoucí prosperitě a lepší životní úrovni. Slibná je rovněž skutečnost, že legislativa země je již poměrně dobře sladěna s právními předpisy EU.
Severní Makedonie musí na své cestě usilovat především o pokrok v reformách a kapitolách jednání týkajících se kritických oblastí, jako je právní stát, spravedlnost, demokracie a lepší veřejná správa. Viditelný pokrok v těchto oblastech motivovaný procesem přistoupení k EU by zvýšil rovněž podporu EU ze strany veřejnosti. Zásadní význam pro zvládání překážek, s nimiž se země na své cestě k přistoupení potýká, budou mít oddanost demokratickým hodnotám, regionální spolupráce a snaha podílet se na společném evropském projektu.
Zatímco Severní Makedonie by měla prokázat politickou vyspělost a provést potřebné reformy, EU musí jejím obyvatelům ukázat, že proces přistoupení je spravedlivý, založený na zásluhách a postupuje vpřed. Je třeba projevit politickou vůli pokročit s přístupovými jednáními, jako tomu bylo v případě Ukrajiny. Je třeba ocenit dosažený pokrok a přijmout opatření, jež na obou stranách zajistí odpovídající kapacity k realizaci tohoto procesu.
V neposlední řadě by mělo být jasné, že žádná lepší alternativa vstupu Severní Makedonie či celého regionu do EU, jež by byla přínosem pro všechny, neexistuje. Severní Makedonie je totiž možná malá, ale její bohaté kulturní dědictví, strategická poloha a oddanost demokratickým hodnotám by přinesly regionální stabilitu a příležitosti pro hospodářský růst a posílily by rozmanitost a soudržnost EU.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vás vítá při poslechu svého podcastu Pohled z místní perspektivy. V tomto díle se zaměříme na složité aspekty správy ekonomických záležitostí a na problémy, které přináší současná hospodářská situace v Evropě. Budeme se zabývat tím, nakolik jsou členské státy EU v souvislosti se správou ekonomických záležitostí zajedno a jaká těžká rozhodnutí bude muset Evropa učinit, aby svou ekonomiku přizpůsobila potřebám 21. století.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vás vítá při poslechu svého podcastu Pohled z místní perspektivy. V tomto díle se zaměříme na složité aspekty správy ekonomických záležitostí a na problémy, které přináší současná hospodářská situace v Evropě. Budeme se zabývat tím, nakolik jsou členské státy EU v souvislosti se správou ekonomických záležitostí zajedno a jaká těžká rozhodnutí bude muset Evropa učinit, aby svou ekonomiku přizpůsobila potřebám 21. století.
Našimi hosty jsou Luca Jahier, který stál v minulosti v čele EHSV a nyní předsedá jeho interní skupině Evropský semestr, dále pak Margarida Marques, poslankyně Evropského parlamentu z Pokrokové aliance socialistů a demokratů, Maria Demertzis, vedoucí výzkumná pracovnice analytického střediska Bruegel, a Maria Tadeo, korespondentka v Bruselu. (tk)
