EHSV vyzval k rozšíření působnosti návrhu Komise, jímž má být zaveden evropský průkaz osob se zdravotním postižením, aby tak bylo možné tento průkaz používat i pro delší pracovní či studijní pobyty a zaručit osobám se zdravotním postižením volný pohyb v EU.

EHSV uvítal návrh Komise zavést evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropskou parkovací kartu, neboť jde podle něj o první krok k zajištění volného pohybu osob se zdravotním postižením v EU.

„Tento návrh ovlivní život více než 80 milionů Evropanů se zdravotním postižením,“ prohlásil Ioannis Vardakastanis, hlavní zpravodaj stanoviska EHSV Evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropská parkovací karta, které bylo předloženo na plenárním zasedání dne 14. prosince. „Jedná se o nesmírně důležitý krok k odstranění závažných překážek a zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením – ať už jsou evropskými občany, nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v jednom z členských států – mohly využívat základní zásadu, na níž je Evropská unie založena, tj. právo na volný pohyb. V návaznosti na něj pak budou v budoucnu přijata další opatření.“

EHSV nicméně upozornil, že návrhem nebyly odstraněny některé z hlavních překážek, jež brání volnému pohybu Evropanů se zdravotním postižením, a sice nepřenositelnost dávek souvisejících se zdravotním postižením v situaci, kdy se za účelem zaměstnání či studia přestěhují do jiného členského státu. Ve svém stanovisku z vlastní iniciativy vyzval k rozšíření působnosti návrhu tak, aby v takovém případě měli držitelé průkazu osoby se zdravotním postižením po danou dobu i nadále přístup k požitkům spojeným se sociálními politikami nebo vnitrostátními systémy sociálního zabezpečení.

V současné době tomu tak totiž není. Osoba se zdravotním postižením, která se přestěhuje z jednoho členského státu do druhého, ztrácí v okamžiku překročení hranice dočasně právo na jakékoli požitky související s jejím zdravotním postižením, které musí být nejprve opětovně posouzeno v novém členském státě.

Toto opětovné posouzení může trvat déle než jeden rok, přičemž dotčené osobě je během tohoto přechodného období odepřeno jakékoli uznání či podpora. „Vyzýváme k rozšíření působnosti návrhu tak, aby nevzniklo právní vakuum a aby po tuto dobu nebylo přerušeno poskytování požitků v nové zemi. Osobám se zdravotním postižením to umožní vést již od začátku svého pobytu důstojný život,“ uvedl Ioannis Vardakastanis. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku přijatém na plenárním zasedání navrhuje strategii pro řešení socioekonomických výzev, jimž čelí ostrovy, horské regiony a řídce osídlené oblasti EU. EHSV apeluje na EU, aby přijala opatření v rámci politiky soudržnosti, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí na míru uzpůsobené strategie, spolehlivé údaje a zvláštní mechanismy zaměřené na udržitelný růst.

Odlehlé regiony EU, od ostrovů po horské či řídce osídlené oblasti, zápolí s hospodářskými, sociálními a environmentálními problémy, které jim brání v pokroku. Izolované ostrovy čelí v důsledku své polohy vysokým nákladům, horské oblasti zase ohrožuje změna klimatu. S ohledem na pokles počtu obyvatel v řídce osídlených oblastech jsou nezbytné inovativní strategie růstu. Zpravodaj EHSV Ioannis Vardakastanis zdůrazňuje, že jsou zapotřebí individualizované přístupy, které zohlední specifické rysy jednotlivých regionů. Výbor se ve svém stanovisku zasazuje o soudržnou činnost EU a klade důraz na regionální solidaritu s cílem zabránit marginalizaci. EHSV navrhuje využít pevný právní základ politiky soudržnosti EU a doporučuje vyhradit na tuto činnost specifické prostředky a zřídit zvláštní pakty – jako „pakt pro ostrovy“ nebo „pakt pro horské oblasti“ – zaměřené na řešení zvláštních výzev těchto regionů, které budou obdobou úspěšných strategií realizovaných v městských a venkovských oblastech. Řešení musí zohlednit hospodářské, sociální i environmentální aspekty a musí zahrnovat různá opatření, od snížení provozních nákladů až po podporu tvorby pracovních míst a zachování místní kultury. Informované rozhodování musí být podloženo přesnými údaji, vyžaduje budování kapacit a podporuje aktivní dialog mezi zúčastněnými stranami na unijní, vnitrostátní a místní úrovni s cílem vytvářet politiky zohledňující jedinečné podmínky těchto regionů v rámci EU. (tk)

Pro další směrování Evropy budou mít zásadní význam volby do Evropského parlamentu v červnu 2024. EHSV, institucionální partner občanské společnosti, proto připravuje svůj první Týden občanské společnosti.

Nezapomeňte si toto datum poznačit do diáře!

Na této stěžejní akci se společně setkají účastníci všech věkových kategorií, kteří budou pocházet z nejrůznějšího prostředí. Budou mezi nimi i mladí lidé, novináři a zástupci orgánů EU, kteří budou živě diskutovat o záležitostech, jež jsou důležité pro jejich každodenní život i pro budoucnost Evropy.

V souladu s naším heslem Pojďme společně bránit demokracii! budeme debatovat o hrozbách a výzvách v souvislosti s obranou demokratických hodnot a dozvíme se, co přesně očekává občanská společnost od budoucích vedoucích představitelů Evropy. Z našich doporučení bude čerpat usnesení EHSV o evropských volbách.

Během Týdne občanské společnosti se bude konat pět hlavních iniciativ EHSV:

• Dny občanské společnosti: organizace občanské společnosti jako pilíř demokracie a klíčový hráč při řešení současných výzev,
• Den evropské občanské iniciativy: společná akce určená pro setkání zákonodárců, aktivistů, občanů a subjektů občanské společnosti z EU i z členských států,
• Vaše Evropa, váš názor: obrana demokracie a otevřená podpora a propagace Evropy – priority mládeže pro příští legislativní cyklus EU,
• Cena pro občanskou společnost: 14. ročník soutěže o cenu EHSV pro občanskou společnost zaměřená tentokrát na duševní zdraví,
• Seminář pro novináře: mobilizace evropských občanů za účelem voleb do Evropského parlamentu – výzva.

Připojte se k nám a načerpejte inspiraci na workshopech vedených odborníky a při diskusích na vysoké úrovni. Využijte této příležitosti k tomu, abyste se vyjádřili ke klíčovým otázkám týkajícím se nového evropského legislativního cyklu a navázali kontakty s organizacemi občanské společnost a aktéry změn z celé Evropy.

Registrace bude zahájena v lednu 2024.

Více informací brzy naleznete na internetové stránce věnované Týdnu občanské společnosti (#CivSocWeek)  (mt)

Předsednictvo Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) se 12. prosince 2023 rozhodlo jmenovat novou generální tajemnicí EHSV Isabelle Le Galo Flores.

Isabelle Le Galo Flores získala magisterský titul v oboru matematického inženýrství, ale také v oboru komunikace, mediální studia a mezinárodní vztahy. Během své kariéry zastávala různé vedoucí pozice, přičemž naposledy působila v Nadaci Daniela a Niny Carassových, kde se jakožto zástupkyně generální ředitelky pro Španělsko zabývala mimo jiné otázkami udržitelných potravinových systémů a občanství prostřednictvím umění.

Generální tajemník EHSV zastává výkonnou funkci, poskytuje podporu a poradenství statutárním orgánům EHSV a řídí přibližně 700 zaměstnanců. Isabelle Le Galo Flores se své funkce ujala 16. ledna na období pěti let. Vystřídala tak Gianlucu Brunettiho, jeho mandát skončil 31. prosince 2023. (ehp)

Belgie se 1. ledna chopila kormidla Evropské unie a v klíčové první polovině roku 2024 bude předsedat Radě EU. Nejvýznamnější událostí budou bezpochyby červnové volby do Evropského parlamentu, v nichž mohou evropští občané rozhodnout o budoucím směřování Unie. EHSV se aktivně zapojí do informování o volbách a bude vybízet voliče, aby šli k urnám. „EHSV coby bašta organizované občanské společnosti bude s belgickým předsednictvím úzce spolupracovat na budování silnější, odolnější a demokratičtější Evropy,“ prohlásil předseda EHSV Oliver Röpke.

V této nové brožuře je popsána činnost, kterou bude EHSV provádět v první polovině roku, včetně hlavních témat, jimiž se zabývají jednotlivé sekce, a průzkumných stanovisek, o jejichž vypracování belgické předsednictví zažádalo.
Zajímá Vás, kdo jsou naši belgičtí členové?

Zde se dozvíte, kdo jsou a jaké části občanské společnosti zastupují. Informace jsou k dispozici v nizozemštině, francouzštině, němčině a angličtině (cw).

Finanční sektor, zejména bankovnictví, má klíčový význam pro zlepšení konkurenceschopnosti hospodářství EU, jelikož má značný vliv na financování a na zásadně důležitý přechod k udržitelnosti. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve stanovisku, které přijal na plenárním zasedání, poukazuje na důležité možnosti, jak tento sektor posílit a zlepšit jeho přínos ke strategické autonomii EU, a na cíle, které toho umožní dosáhnout.

Prioritou hospodářské transformace EU je odolný finanční systém, avšak navzdory snahám zavést test konkurenceschopnosti a zlepšit právní úpravu prostřednictvím programu REFIT jisté problémy přetrvávají. Zpravodaj EHSV Antonio García del Riego poukazuje na to, že jednotnosti trhu brání neúplná bankovní unie a unie kapitálových trhů, což vede k tomu, že banky v EU zaostávají za globální konkurencí. To bude třeba řešit prostřednictvím důkladných hodnocení, jejichž cílem bude zajistit konkurenceschopný a odolný finanční sektor. Pro stabilitu a růst má zásadní význam spravedlivá hospodářská soutěž, což však vyžaduje silnější regulační rámce zajišťující rozmanitost bankovního sektoru. EHSV vyzdvihuje úlohu spravedlivé hospodářské soutěže pro zajišťování stability a přilákání investic a vyzývá k vyváženému přístupu k dohledu, který podporuje digitalizaci a udržitelnost trhu. EHSV sice oceňuje, že EU do budoucích politik zařadila test konkurenceschopnosti, avšak zdůrazňuje, že konkurenceschopnost je nutné posílit, aniž bychom se odchýlili od celosvětových norem, jako je rámec Basel III. Je zásadně důležité, abychom tuto kontrolu sladili se specifickými prvky finančního sektoru. Dokončení unie kapitálových trhů omezí roztříštěnost trhu, posílí finanční stabilitu a podpoří integraci. EHSV upozorňuje na to, že klíčem k pokroku v tomto odvětví jsou účinné metody hodnocení, zapojení zúčastněných stran do posuzování dopadů a spolehlivé údaje pro informované rozhodování. (tk)

EHSV je úspěšnou iniciativou, avšak Evropská unie musí ještě více usilovat o to, aby zajistila společenskou smlouvu, solidaritu, spravedlivou ekonomiku a inkluzivnost. Pro zachování jejích hodnot mají zásadní význam.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) byl zřízen Římskou smlouvou (jež byla podepsána v březnu 1957) a v květnu 1958 uspořádal své první plenární zasedání. Na oslavě 65. výročí založení Evropského hospodářského a sociálního výboru, která se konala v Bruselu dne 13. prosince a jež byla věnována otázkám posilování postavení občanské společnosti a obrany demokracie, se diskutovalo o jeho minulých zkušenostech a poučeních pro budoucnost. „Za posledních 65 let Výbor vytvořil opravdovou platformu, na níž může občanská společnost svobodně vyjadřovat své názory, a usilovat tak o zlepšení právních předpisů EU. V měnící se geopolitické situaci je důležitější než kdy jindy, aby silná a nezávislá občanská společnost měla prostor k vyjadřování svých postojů. Je to právě občanská společnost, která plní úlohu strážce a zajišťuje, aby nikdo nenarušoval systém brzd a protivah, právní stát či základní práva a hodnoty, tedy aby nedošlo k úpadku demokracie,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke.

Členové EHSV zastupují nejrůznější organizace občanské společnosti v celé Evropě, včetně podnikatelských subjektů, odborových organizací a dalších zájmových skupin. Výbor je poradní institucí EU, který vydává stanoviska určená Evropské komisi, Radě EU a Evropskému parlamentu a funguje jako prostředník mezi rozhodovacími orgány EU a občany EU. „EHSV existuje již 65 let a možná se domníváte, že nastal čas poslat ho do penze. Opak je však pravdou. Nyní, kdy je tolik evropských občanů v obtížné situaci, je EHSV důležitější než kdy jindy. Je třeba čelit snahám o přehlížení úlohy organizovaného sociálního dialogu. Ostatní orgány a instituce EU by nám měly ještě více naslouchat,“ prohlásil bývalý předseda EHSV a předseda Sdružení bývalých členů EHSV George Dassis.

Během diskuse účastníci poukázali na to, že EHSV byl v posledních letech hlavním partnerem zapojeným do diskuse o evropském pilíři sociálních práv. EHSV se rovněž aktivně zúčastnil Konference o budoucnosti Evropy, v jejíž závěrečných doporučeních je výslovně označen za nástroj ke zvýšení účasti a transparentnosti demokracie v EU. K nedávným příkladům průkopnické úlohy EHSV patří to, že jako první vyzval k vytvoření řádné evropské zdravotní unie a v první linii se zasazoval o „právo na opravu“. Předseda skupiny Zaměstnanci Stefano Mallia poukázal na to, že činnost EHSV má významný dopad, přičemž se zmínil o zlepšeních, k nimž došlo v právních předpisech od roku 1958: „V posledních měsících jsme dosáhli několika klíčových cílů, včetně zavedení testu konkurenceschopnosti a přípravy modré dohody pro EU. Budeme nadále tlumočit názory osob, které zastupujeme.“

Transformace energetiky, boj proti změně klimatu a reakce na geopolitickou hrozbu, již představuje Rusko, patří mezi problémy, kvůli nimž je stále nutnější, aby EHSV napomáhal dosahovat konsensu ve jménu obecného blaha, podporovat hodnoty evropské integrace a prosazovat participativní demokracii a organizace občanské společnosti. „EHSV již 65 let funguje jako platforma, jež umožňuje zástupcům odborových organizací smysluplně diskutovat se zaměstnavateli, organizacemi občanské společnosti a dalšími orgány a institucemi Evropské unie. Úspěch EHSV spočívá ve spolupráci. Tím, že umožňujeme představitelům mnoha různých skupin ve společnosti, aby se setkávali, se nám daří připravovat stanoviska, jež obsahují řadu různých perspektiv. Díky této inkluzivnosti naše činnost odráží demokratické zásady,“ uvedla předsedkyně skupiny Zaměstnanci Lucie Studničná.

Předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland vyzval EHSV, aby se plně zapojil do přípravy voleb do Evropského parlamentu. „EU musí kolektivně řešit společné evropské výzvy. Zda toho dosáhneme, bude do značné míry záviset na výsledcích voleb do Evropského parlamentu. EHSV a jeho členové musí v rámci svého mandátu a svých úkolů oslovovat občany prostřednictvím svých sítí organizací občanské společnosti, a řešit tak problém dezinformací, obavy a nedostatek důvěry. Musíme rovněž znovu vyzvat k tomu, aby byla přijata skutečná opatření, jež by umožnila vést na úrovni EU dialog s občanskou společností ve všech oblastech politik.“

O historii EHSV se více dozvíte zde. (ab)

Cílem iniciativy Global Gateway je zajistit otevřenou strategickou autonomii EU. Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku, které bylo přijato na prosincovém plenárním zasedání, však poukazuje na to, že tato strategie musí vycházet z posuzování dopadů. EHSV navrhuje, že se aktivněji zapojí do klíčových fází rozhodovacího procesu, pokud jde o rozvojové projekty související se strategií „Global Gateway“.

Strategie Global Gateway má v letech 2021 až 2027 mobilizovat investice ve výši až 300 miliard EUR za účelem boje proti změně klimatu, zlepšení propojení v digitálním odvětví a v odvětví energetiky a dopravy a posílení celosvětové infrastruktury v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu.

EHSV však poukazuje na to, že investiční programy v rámci iniciativy Global Gateway musí vycházet z posouzení dopadů a měly by také zajistit demokratickou účast na rozvojových iniciativách v partnerských zemích a zaručit hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost projektů. Zároveň vyjadřuje výhrady k investičním projektům financovaným z jiných fondů EU, které by se mohly odchylovat od standardního procesu monitorování, a to kvůli nejasnostem ohledně způsobu, jakým se posuzování dopadu jednotlivých projektů provádí.

Člen EHSV a zpravodaj stanoviska Stefano Palmieri zdůraznil, že projekty v rámci strategie Global Gateway musí dodržovat řadu zásad a cílů. Uvedl, že „pro zajištění udržitelnosti těchto projektů je důležitá slučitelnost s hodnotami EU a předkládání podrobných posouzení dopadů“.

Výbor zároveň lituje, že do celkového procesu rozvoje nejsou smysluplně zapojeny místní evropské subjekty. EHSV by rád zastával aktivnější úlohu v klíčových fázích rozhodovacího procesu, pokud jde o rozvojové projekty související se strategií Global Gateway, počínaje pořádáním pravidelných setkání mezi radou pro „Global Gateway“ a organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery. (mt)

Organizace občanské společnosti jsou zklamány výsledky, k nimž dospěla konference COP28, považují je však za východisko pro rozhodnější kroky EU na mezinárodní scéně. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), který se bude i nadále snažit klimatickou krizi řešit, zdůrazňuje, že je zapotřebí si stanovit ještě ambicióznější cíle a zapojit do tohoto úsilí i mladé lidi.

Na zasedání COP28 se podařilo dosáhnout historického úspěchu, neboť účastnické země se po třiceti letech poprvé zavázaly, že se v rámci svých energetických systémů postupně odkloní od fosilních paliv. Předseda EHSV Oliver Röpke tento pokrok ocenil, zdůraznil však, že s používáním fosilních paliv je nutné naprosto skoncovat. Zároveň je podle něj důležité, aby se do tohoto úsilí zapojili i mladí lidé.

Vyjednávači zastupující Evropskou unii považují za úspěch, že se státy budou i nadále snažit dosáhnout cíle Pařížské dohody a omezit nárůst globální teploty. Účastníci konference COP28 se zaměřili na odvětví energetiky, v jehož případě by měly být do roku 2030 sníženy emise o 43 %, a do roku 2050 by mělo být dosaženo dokonce klimatické neutrality. Dohoda však sklidila také kritiku za své nedostatky, jako je nejistota, pokud jde o dosažení cíle 1,5 °C, vliv států těžících ropu a nedostatečné finanční zdroje pro zajištění transformace.

Spolupředsedkyně Římského klubu Sandrine Dixson-Declève varovala, že nedostatečné rozložení této zátěže může vést k nárůstu nerovnosti z hlediska bohatství a k sociálnímu napětí. Zástupkyně mládeže za EHSV Diandra Ní Bhuachalla prohlásila, že je výsledkem COP28 zdrcena, a zdůraznila, že v boji proti lobbistům prosazujícím fosilní paliva je důležité brát v potaz zkušenosti obyčejných lidí.

Navzdory zmíněným výhradám členové EHSV uznávají, že dohoda uzavřená v Dubaji má i svá pozitiva, a budou se snažit její nedostatky řešit. Stejně tak by podle nich měly postupovat i ostatní instituce a orgány EU. Celá diskuse, jež proběhla v EHSV, vyzněla naprosto jasně: „Nevzdáme se“ a i nadále se v rámci spolupráce EU a OSN vynasnažíme klimatickou krizi urychleně řešit. (ks)

Od okamžiku, kdy se v 80. letech minulého století zrodila myšlenka na vytvoření jednotného evropského trhu, od navržení jeho koncepce a následného zavedení na počátku 90. let, došlo na našem kontinentu i v dalších částech světa k řadě převratných změn. Samotná EU se co do velikosti a počtu členů od té doby více než zdvojnásobila, překonala nesčetné krize a konflikty a vyrovnala se s přírodními, hospodářskými, sociálními i technologickými výzvami.

Stejně tak se od té doby změnila také geopolitická situace, a to radikálně. V Asii se objevila nová supervelmoc, která se v mnoha ohledech stala systémovým konkurentem EU. V průběhu let se ukázalo, že zásady vnitřního trhu, tj. volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil, mají na hospodářskou výkonnost EU blahodárný vliv. Vnitřní trh však není ani zdaleka dokonalý.

Provádění společně dohodnutých pravidel někdy pokulhává, správní požadavky se množí jako houby po dešti a kapacity v oblasti dozoru nad trhem nejsou ani zdaleka dostatečné. V současné době navíc rozvoj vnitřního trhu svazují protichůdné cíle. Žádosti o dotace ze strany průmyslových podniků, ale i dalších subjektů působících na vnitrostátní úrovni jsou v rozporu s výzvami ke snížení státní podpory a zachování rovných podmínek ve všech členských státech. Požadavky na zachování místní výroby, aby v Evropě i nadále docházelo k vytváření hodnot a udržela se zde zaměstnanost, jsou v rozporu s požadavky na zachování otevřenosti trhů a přístupu na ně, aby byla EU i nadále schopna nákladově konkurovat svým globálním soupeřům a nabízet spotřebitelům výrobky za dostupnou cenu. A v neposlední řadě pak přístup k surovinám nezbytným pro výrobu zboží, jako jsou automobily, větrné turbíny, solární panely, ale i kuchyňské spotřebiče či zahradní náčiní, vyvolává otázky týkající se podmínek, za jakých jsou tyto zdroje dodávány, např. zda jsou při tom dodržovány pracovní a environmentální normy a jak si EU při získávání těchto zdrojů vede ve srovnání se svými konkurenty.

Otevřené trhy a hranice v EU, tj. klíčový aspekt původní koncepce jednotného trhu, dnes ve světě, kde se již nedodržují mnohostranně dohodnutá pravidla mezinárodního obchodu, přestávají stačit. A nebudou-li je doprovázet určitá ochranná opatření, např. přísná kontrola kvality a bezpečnosti výrobků, které jsou uváděny na unijní trh, nebo kontrola investic a souvisejících cílů, které investoři sledují, mohou postavení EU dokonce oslabit. Ve světě, který se odvrací od mnohostranných systémů založených na pravidlech a v němž se stále více prosazují země, které přístup ke zdrojům v závislosti na svých národních zájmech různým způsobem omezují a podmiňují, přestává globální ekonomika se svými mezinárodně integrovanými dodavatelskými řetězci fungovat.

Vnitřní trh, který byl dříve na těchto pravidlech založen, proto potřebuje novou strategii. Ta by měla být zaměřená na několik aspektů, kterými jsou evropská průmyslová politika, příznivý rámec pro společnosti a malé a střední podniky, podniky sociální ekonomiky, veřejná podpora evropského projektu, řádně organizované a efektivní služby obecného zájmu a kroky k zachování a rozvoji našeho sociálního modelu.

Pro prohloubení jednotného trhu má přitom podle EHSV zásadní význam dokončení kapitálového trhu EU. Kapitálový trh by se měl zaměřit na financování výroby, nákupu a toku zboží a služeb, zejména podporou činnosti podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a služeb obecného zájmu a pobízením k podnikatelství.

Zároveň je třeba upřednostnit politiky, které poskytují rámec pro inovace prováděné soukromými společnostmi a napomáhají inovacím prostřednictvím přístupu k rizikovému kapitálu a spolupráce mezi průmyslem a vědeckou sférou. Další prioritou z hlediska posílení jednotného trhu musí být uplatňování acquis. Mnohá z těchto pravidel bohužel nejsou do vnitrostátního práva provedena, jsou prováděna velmi rozdílně nebo jsou uplatňována ve velmi odlišné míře, což představuje závažnou a významnou překážku pro bezproblémové fungování vnitřního trhu.