Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) 15. února oficiálně zahájil svou iniciativu, díky níž se zástupci občanské společnosti z kandidátských zemí EU mohou zapojit do jeho činnosti. Celkem 131 členů z kandidátských zemí, kteří byli vybráni, aby vytvořili skupinu odborníků z řad občanské společnosti, se bude moci podílet na práci Výboru. EHSV se tak stal vůbec první institucí, která otevřela své dveře kandidátským zemím EU.

Tato iniciativa, která je jednou z politických priorit předsedy EHSV Olivera Röpkeho, usnadňuje postupnou a skutečnou integraci kandidátských zemí do EU, a ukazuje tak novou cestu, jak je zapojit do činnosti EU.

EHSV tuto iniciativu slavnostně spustil na svém plenárním zasedání, kde ji vřele uvítali místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, předseda vlády Černé Hory Milojko Spajić a albánský premiér Edi Rama. Podobně reagovali také zástupci občanské společnosti z devíti kandidátských zemí EU (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska, Turecka a Ukrajiny) i další členové z kandidátských zemí, kteří průběh zasedání sledovali na internetu. Všichni se přitom diskuse na plenárním zasedání EHSV zúčastnili vůbec poprvé.

Předseda Röpke při této historické příležitosti prohlásil: „Kandidátské země už nemůžeme nechat dále čekat. V EHSV jsme se proto rozhodli otevřít dveře kandidátským zemím a zapojit jejich zástupce do naší práce.“

„Velmi si této postupné integrace vážíme,“ uvedl premiér Milojko Spajić. Nevnímáme ji jako náhradu za členství, nýbrž jako způsob, jak se mohou země západního Balkánu (v závislosti na svých zásluhách) i samotná EU připravit na integraci“.

Albánský premiér Edi Rama je podle svých slov „pevně přesvědčen, že to, čeho jsme dnes svědky v EHSV, by se mělo odehrát také v Evropském parlamentu, v Evropské komisi i v Evropské radě. Je to jediná cesta, jak obrousit všechny hrany a velmi konkrétním způsobem vnést do tohoto procesu novou energii.“

Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová pak připomněla, že „rozšíření – které je v zájmu nás všech –, představuje pro EU i nadále geostrategickou investici. Proto podporujeme nejen tuto iniciativu, kterou jsme tu dnes společně zahájili, ale i všechny další iniciativy, které pomáhají našim partnerským zemím zavést reformy, jež zlepší jejich hospodářskou výkonnost a posílí demokracii.“

Seznam všech členů z kandidátských zemí, kteří byli vybráni, je k dispozici zde. (at)

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

Skupina Organizace občanské společnosti v EHSV pořádá dne 25. března od 14:30 do 18:00 SEČ konferenci, která proběhne v Bruselu a v jejímž rámci bude pozornost zaměřena na to, jak mouhou EU jako celek i jednotlivé členské státy podpořit efektivní udržitelný občanský dialog a participativní demokracii.

Mezi pozvanými řečníky budou:

• místopředseda Evropského parlamentu Pedro Silva Pereira, který zastupuje předsedkyni EP Robertu Metsola ve styku s organizacemi občanské společnosti zastupujícími občany, a
• Jeho Excelence Willem van de Voorde, velvyslanec Belgie a stálý zástupce Belgie při EU.

Během konference budou představeny tyto dvě iniciativy z poslední doby:

• stanovisko EHSV Možnosti posílení občanského dialogu a participativní demokracie v Evropské unii (SOC/782), které bylo vypracováno na žádost belgického předsednictví Rady EU a přijato na plenárním zasedání EHSV dne 15. února, a
• otevřený dopis, jenž získal podporu 156 signatářů z 26 členských států EU a který iniciovala skupina Organizace občanské společnosti společně s organizací Civil Society Europe. Dopis vyzývá hlavní orgány EU, aby přijaly konkrétní opatření k zavedení otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s organizacemi občanské společnosti, a to ve všech oblastech politiky.

Konference se zúčastní zástupci institucionálních subjektů i širší veřejnosti, aby se společně zamysleli nad tím, jakými způsoby lze provést opatření navržená v rámci těchto a dalších iniciativ.

Konference je veřejně přístupná. Abyste se mohli aktivně zapojit, ať už na místě, či na dálku, je nutné se předem zaregistrovat. Akce bude živě přenášena po internetu.

Další informace a předběžný program jsou k dispozici na webové stránce akce, kde je rovněž možné se zaregistrovat a kde také bude k dispozici živý přenos.

Antonello Pezzini, delegát Poradní komise EHSV pro průmyslové změny a bývalý člen skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v lednu opět upozornil, že pro zajištění naší bezpečnosti je nezbytné konsolidovat vnitřní obranný trh. Konkrétně při tom prohlásil: „Začali jsme s municí pro Ukrajinu. Nyní však musíme tento přístup rozšířit a zahrnout do něj i komplexní evropský program pro obranný průmysl, díky němuž budeme moci podporovat rozvoj evropské průmyslové základny a vybudovat infrastrukturu potřebnou k ochraně sporných území.“

EHSV již mnohokrát upozornil na to, že je nutné podpořit realizaci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, jež má vést k vytvoření interoperabilního a integrovaného systému společné obrany.

Tento cíl je s ohledem na současnou geopolitickou situaci o to naléhavější. Je totiž zcela nezbytné, abychom zlepšili strategickou autonomii Evropy v oblasti obrany a vytvořili stabilní společnou průmyslovou a technologickou základnu.

Evropský program rozvoje obranného průmyslu by měl být součástí společné strategické vize pro obranný průmysl, která může směřovat k účinné integraci evropských výrobců a uživatelů zahrnující alespoň tři členské státy.

Ukazuje se, že je stále naléhavější navázat na evropské úrovni strukturovaný dialog, a to v součinnosti a koordinaci s NATO, a vytvořit Radu ministrů obrany, která bude schopna zajistit soustavné politické vedení a představovat fórum pro konzultace a přijímání skutečně evropských rozhodnutí.

Právní předpisy přitom musí zajistit: rovnováhu mezi velkými a malými zeměmi, 20% podíl menších podniků, odbornou přípravu pro kvalifikované pracovníky a nové profily pracovních míst a také změnu kvalifikace zaměstnanců, jejichž dovednosti již nejsou zapotřebí nebo jsou zastaralé.

Nyní však nastal čas tento přístup rozšířit a posílit. Jeho součástí by totiž měl být i komplexní evropský program pro obranný průmysl, díky němuž budeme moci podpořit rozvoj evropské průmyslové základny tím, že budeme vyvíjet zboží dvojího užití. Jde o zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít pro civilní i vojenské účely a také pro navrhování, vývoj, výrobu nebo nasazení chemických či biologických zbraní a jejich nosičů.

Celý článek Antonella Pezziniho si můžete přečíst ve zpravodaji skupiny Zaměstnavatelé v EHSV na adrese https://europa.eu/!vYX7Wq.

V diskusi s místopředsedkyní Komise a komisařkou pro demokracii a demografii Dubravkou Šuicou vyzval EHSV k vypracování strategie pro občanský dialog, která by měla být prvním krokem k posílení úlohy občanské společnosti a zvýšení účasti občanů na tvorbě politik EU.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) své požadavky promítl do stanoviska Možnosti posílení občanského dialogu a participativní demokracie v Evropské unii, jež bylo přijato záhy poté, co na plenárním zasedání EHSV dne 15. února proběhla tato diskuse.

Stanovisko zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit provádění článku 11 Smlouvy o EU (SEU), podle něhož mají orgány společnou odpovědnost za zajištění aktivního zapojení organizované občanské společnosti do tvorby právních předpisů EU.

To by mělo být provedeno v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy, která byla přelomovou iniciativou a významným demokratickým procesem. V jejím rámci proběhla řada diskusí vedených občany se zaměřením na témata, jež mají přímý dopad na životy občanů.

„Všichni víme, že občané musí mít příležitost vyjádřit svůj názor i jinak než prostřednictvím volební urny. Orgány a instituce EU se musí naučit lépe zapojovat občanskou společnost do smysluplného dialogu, nad rámec pouhého informování a konzultací,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke.

Pro dosažení transparentnější, inkluzivnější a demokratičtější EU je nutné zajistit výraznější občanskou angažovanost a silné partnerství mezi orgány a institucemi EU a vládními orgány členských států. „Naše kolektivní úsilí zajistí, že EU bude i nadále zdrojem naděje a vzorem participativní demokracie pro svět,“ zdůraznila komisařka Šuica.

„Prostřednictvím tohoto stanoviska vyzývá EHSV evropské orgány, aby podnikly konkrétní kroky a přijaly strategii pro občanský dialog, jež by vedla k vytvoření akčního plánu a uzavření interinstitucionální dohody zahrnující všechny úrovně EU“, vyjádřil se zpravodaj stanoviska Pietro Barbieri. „Závazek, který v tomto smyslu přijal EHSV, je známkou naléhavé potřeby, na jejíž řešení nelze rezignovat a nelze jej ani odložit,“ dodal.

Spoluzpravodajka stanoviska Miranda Ulens uvedla: „V oblasti sociálního dialogu již máme osvědčené postupy. Návrhy, které předkládáme, zajistí, aby byly vyslyšeny i další legitimní a reprezentativní organizace. Vytvořme pro naše občany skutečnou demokratickou Evropu! #TogetherStrong!“ (ll)

Evropa tomuto nesnadnému boji nevěnuje náležitou pozornost a zaostává v něm. Ukazuje se, že zvrátit postup krajní pravice je v současnosti velmi obtížné. Když byli v roce 1945 přemoženi nacisté, zavládlo přesvědčení, že extremistická hnutí ztratí svůj vliv a prostor k fungování. To se ale nestalo. Demokratický model umožnil krajní pravici přežít a nabýt díky zatrpklosti a frustraci lidí na síle. Krajní pravice profitovala z osmdesáti let tolerantnosti a netečnosti evropských liberálních demokracií. Předstírala, že hraje demokratickou hru, ale nikdy se nevzdala své touhy rozvrátit demokracii zevnitř, jakmile na to bude dost silná.

A je blízko úspěchu. V rámci tzv. národní suverenity již krajní pravice získala pozice ve vládách různých zemích, například v Orbánově Maďarsku a Ficově Slovensku. V Polsku byla až do nedávných říjnových voleb u moci osm let díky vládě strany PiS (Právo a spravedlnost).

V Evropské unii se krajní pravice také pokouší podrývat demokracii a zničit ji. Vývoj informačních a komunikačních technologií v posledních třiceti letech prostřednictvím digitálních platforem a sociálních médií drasticky zvýšil schopnost neonacistických a neofašistických skupin komunikovat a celosvětově se zviditelnit a získat moc. Tyto skupiny využívají svobody projevu v demokratických zemích k šíření a prosazování svých xenofobních a rasistických ideologií. V reálném čase koordinují strategie a napadají občanský řád, jehož jsou součástí. Faktem je, že demokracie poskytuje hnutím, která se ji snaží zničit, objektivní podmínky příznivé pro jejich rozvoj a infiltraci do společnosti, včetně veřejného financování.

Krajní pravice našla v Evropě ideální prostředí pro svůj růst, protože neoliberální politika a finanční kapitalismus založený na reaganomice vedly k útlumu pokroku a sociálního blahobytu střední třídy, jež jsou ukazatelem budování Evropy a jejího úspěchu. Neoliberalismus dereguloval a brzdil hospodářský a sociální rozvoj, vedl k poklesu reálných mezd ve prospěch kapitálu, ke škrtům sociálních dávek a k omezení veřejných služeb a nechal sektor bydlení na pospas spekulantům s nemovitostmi. Evropské vlády si zlověstně konkurují v prodeji zlatých víz kleptokratům a oligarchům ze všech koutů světa. Tržní krize a daňový dumping, který vede k nekalé hospodářské soutěži na vnitřním trhu, slabá podpora Bruselu a Frankfurtu pro malé a střední podniky a nedostatečná ochrana pracovních míst a kupní síly zvětšily v Evropě v posledních patnácti letech zástupy nespokojených.

Je to tragická politická chyba, která je příčinou neustále klesající účasti občanů v evropských volbách a rostoucího počtu křesel krajně pravicových stran v Evropském parlamentu. Vzkříšení nacistické ideologie je důsledkem úsporných opatření přijímaných v Evropě. Úsporný model sice ochránil finanční systém, ale selhal v oblasti hospodářské a daňové spravedlnosti a nedokázal reagovat na přání a očekávání občanů a řešit jejich problémy. Byla tak rozdmýchána stará propaganda šovinistických a identitárních ideologií, které číhají v ústraní a čekají na příležitost, aby lidstvo vrátily na žebříčku civilizace o stupínek zpět. Toto podněcování kulturní a náboženské nenávisti je všudypřítomné v našich životech, na obrazovkách, na sociálních sítích i v dezinformacích, které se minutu co minutu šíří. Vzbuzování strachu a nejistoty mezi občany, vyvolávání pocitu islamizace, konce nadvlády bílé rasy či ztráty židovsko-křesťanské identity a démonizace romské komunity prohlašováním, že je závislá na sociálních dávkách, – to všechno jsou strategie, které byly kdysi používány k tomu, aby se k moci dostali autoritářští diktátoři nebo vůdci.

Evropské vlády jim dnes umožňují poukazovat na „nebezpečí přistěhovalectví“ ve stárnoucí Evropě, která nutně musí dovážet část svých pracovních sil, aby se ekonomicky udržela a rostla. A to i přesto, že uprchlíků a migrantů, kteří dnes přicházejí do EU, je málo. Méně než by evropské obyvatelstvo a pracovní síly potřebovaly. Xenofobní a rasistická klišé se přesto stále drží, zatímco Evropa stále nemá bezpečný a účinný právní rámec pro přijímání a začleňování migrantů, který by učinil přítrž praktikám převaděčských mafií. Migrující pracovníci hráli rozhodující roli při obnově poválečné Evropy a při budování EU. Jejich přínos bude pro pokrok Evropy v příštích desetiletích i nadále zásadní. Krajní pravice si toho je vědoma – mnoho jejích sponzorů zaměstnává migranty ve svých průmyslových odvětvích a podnicích.

Bude však pokračovat v hraní svých her, v nahánění strachu a v manipulacích s pocitem viny a bude nadále využívat netečnosti slabých a nestabilních národních a evropských vůdců, pokud jde o strategickou vizi, naše hodnoty a zásady. Demokraté a europeanisté však mohou reagovat jen jedním způsobem – bojem za naše hodnoty. Za demokracii, za svobodu, za důstojnost a za mír v Evropě.

V tomto vydání:

• Ve dnech 4.–7. března nás čeká #CivSocWeek
• Emilie Prouzet: Je třeba určit důležité faktory a aktéry na naší cestě k dlouhodobé konkurenceschopnosti
• Ana Gomes: Vzestup krajní pravice v Evropě – příčiny a potřebné kroky k nápravě
• Ukrajina dva roky po vypuknutí války