Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval dne 11. února všechny zájemce, aby se do 27. dubna 2025 přihlásili do čtvrtého ročníku soutěže o ceny EU za ekologickou produkci.

Tato ocenění, která jsou výrazem uznání za vynikající výsledky dosažené v rámci hodnotového řetězce ekologického zemědělství, jsou udělována za mimořádný přínos v kategoriích nejlepší ekozemědělkyně a ekozemědělec, nejekologičtější město, nejekologičtější region, nejlepší malý či střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin, nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin a nejekologičtější restaurace či stravovací služba. EHSV konkrétně zaštiťuje následující tři kategorie:

• Nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin
• Nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin
• Nejekologičtější restaurace / stravovací služba

Vyhlášení vítězů proběhne 23. září 2025 (tj. u příležitosti Evropského dne ekologické produkce). Přihlásit se může každý, kdo působí v odvětví ekologického zemědělství, včetně zemědělců, zpracovatelů, maloobchodníků či orgánů veřejné správy.

Bližší informace o tom, kdo a jakým způsobem se může přihlásit, naleznete na internetových stránkách Evropské komise. Dotazy týkající se kategorií, jež má na starosti EHSV, můžete posílat na adresu EUorganicawardsEESC@eesc.europa.eu.

Tato iniciativa je pořádaná v rámci Akčního plánu pro podporu ekologické produkce EU s cílem propagovat ekologickou produkci a zlepšit informovanost spotřebitelů. (ks) 

Účastníci druhého ročníku Týdne občanské společnosti, který EHSV pořádá ve dnech 17.–20. března 2025, budou hledat odpověď na otázku, Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti. Připojte se k nim i Vy!

Zájemci se stále ještě mohou registrovat k účasti na druhém ročníku Týdne občanské společnosti v EHSV, v rámci nějž budou zástupci evropské občanské společnosti, tvůrci politik EU, odborníci, novináři a další aktéři diskutovat o jedné z nejaktuálnějších výzev, a to jak bojovat proti polarizaci našich společností.

V důsledku řady vzájemně se překrývajících krizí – od pandemie a změny klimatu až po rostoucí životní náklady a prohlubující se rozdíly v příjmech – dochází k polarizaci společnosti nejen v EU, ale i v ostatních částech světa, což prohlubuje sociální rozdíly, podkopává důvěru v demokratické instituce a podrobuje jednotu společnosti těžké zkoušce.

Týden občanské společnosti 2025 představuje v této souvislosti rezolutní výzvu k přijetí opatření, která podpoří sociální soudržnost a posílí demokratickou účast. Během dynamických diskusí a společných workshopů, jež budou v rámci této akce po čtyři dny probíhat, budou mít účastníci jedinečnou možnost tyto zásadní otázky projednat, podělit se o své osvědčené postupy a společně navrhnout konkrétní řešení. 

Na co konkrétně se mohou účastníci těšit

Během Týdne občanské společnosti 2025 budou probíhat panelové diskuse, jež organizačně zajišťuje styčná skupina EHSV pro evropské organizace a sítě občanské společnosti, Den evropské občanské iniciativy a budou také slavnostně předány Ceny EHSV pro občanskou společnost.

Celou akci zahájí svým podnětným projevem odbornice, spisovatelka a politická komentátorka Albena Azmanova, která posluchače uvede do problematiky a nadnese otázky, jež udají tón následujícím debatám.

Poté proběhne panelová diskuse na vysoké úrovni, během níž se řečníci společně zamyslí nad tím, zda je Evropská unie „stále jednotná v rozmanitosti“. Vystoupí zde například místopředseda Evropského parlamentu Younous Omarjee, ministryně pro občanskou společnost a zástupkyně polského předsednictví Adriana Porowska, předseda EHSV Oliver Röpke, spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV Brikena Xhomaqi, generální tajemník Evropského hnutí Petros Fassoulas a také Mădălina-Mihaela Antoci z Národní rady mládeže Moldavska.

Během Týdne občanské společnosti se zaměříme na to, jakou roli může hrát občanská výchova při překonávání rozporů, jak se Evropa může stát lídrem v oblasti inovací, aniž by se při tom zpronevěřila svým hodnotám, a jak zajistit dostupnější a udržitelnější bydlení a bojovat při tom proti energetické chudobě a podporovat soužití různých generací. Zabývat se budeme rovněž strategiemi, jak posílit občanskou společnost prostřednictvím veřejné podpory a dobročinných aktivit, jak zajistit, aby politiky EU odrážely potřeby, jež v souvislosti se zelenou a modrou transformací vyvstávají na místní úrovni, a také způsoby, jak získat uznání pro občanskou společnost v celé Evropě, bránit její prostor a navázat účinnější občanský dialog.

Na programu je rovněž speciální panel pořádaný ve spolupráci s Evropským parlamentem, který bude věnován otázce víceletého finančního rámce (VFR) a jeho důsledků pro občanskou společnost.

Den evropské občanské iniciativy 2025

V rámci Dne evropské občanské iniciativy, jenž se bude konat 18. března, zaměří účastníci svou pozornost na tento účinný nástroj participativní demokracie, který na základě Lisabonské smlouvy umožňuje občanům vyzvat Evropskou komisi, aby určitou otázku upravila v novém právním předpisu EU. Aby se Komise daným podnětem zabývala, musí organizátoři na podporu svého požadavku shromáždit 1 milion podpisů.

V rámci diskusí na vysoké úrovni a interaktivních workshopů se účastníci budou zabývat klíčovými otázkami, jako je úloha evropské občanské iniciativy v boji proti polarizaci a způsoby, jak pro ni získat větší podporu v různých členských státech. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak se mohou organizace občanské společnosti aktivně zapojit do procesu evropské občanské iniciativy, aby byly názory občanů zohledňovány při tvorbě evropských politik.

Účastníci budou mít rovněž jedinečnou příležitost seznámit se přímo s organizátory některé z předchozích, současných i budoucích evropských občanských iniciativ, vzájemně se podělit o osvědčené postupy a získat poznatky, jež budou moci využít při pořádání svých vlastních kampaní.

Dalším z témat této akce bude důležitost strategií zaměřených na zvýšení dopadu pro zefektivnění evropských občanských iniciativ a panelových diskusí občanů. Důraz bude kladen zejména na to, jak zvýšit pravděpodobnost, že orgány EU v reakci na daný podnět skutečně podniknou legislativní kroky.

Cena pro občanskou společnost za rok 2025

Poslední den Týdne občanské společnosti 2025 bude věnován mimo jiné slavnostnímu předání Ceny EHSV pro občanskou společnost, které letos proběhne již po patnácté.

Cílem Ceny pro občanskou společnost je zvýšit povědomí o mimořádném přínosu občanské společnosti k formování evropské identity a evropského občanství a k podpoře společných hodnot, které posilují evropskou integraci. Každoročně se uděluje jednotlivcům a organizacím občanské společnosti za jejich inovativní a kreativní neziskové projekty zaměřené na různá témata týkající se EU.

Letos si ji odnesou autoři tří projektů, jejichž smyslem je bojovat proti nebezpečné polarizaci společnosti EU.

Celá týdenní akce bude zakončena dynamickým závěrečným zasedáním, na němž vystoupí například jeden z výkonných místopředsedů Evropské komise (bude upřesněno), místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barley, předseda EHSV Oliver Röpke a generální tajemnice srbské nadace Centrum pro demokracii Nataša Vučković.

Přijďte s námi diskutovat i Vy!

Týden občanské společnosti 2025 v podobě čtyř dnů plných podnětných diskusí, inspirativních vystoupení významných řečníků a skvělých příležitostí k navazování kontaktů, je událostí, kterou si nemůžete nechat ujít. Přihlaste se ještě dnes a pomozte nám proměnit slova v konkrétní činy. Váš názor je důležitý pro zajištění soudržnější a participativnější Evropy!

Úplný program je k dispozici zde.

Zaregistrovat se můžete do 12. března pomocí tohoto odkazu. (ma)

skupina Zaměstnanci v EHSV

Skupina Zaměstnanci v EHSV varuje, že těžce vydobytá sociální a pracovní práva by neměla jít při snaze EU o zachování konkurenceschopnosti ve světovém hospodářství stranou. Dnes, kdy opakovaně zaznívají výzvy k větší deregulaci, nesmí EU slevit z uplatňování klíčových právních předpisů, jako je evropský pilíř sociálních práv.

V návaznosti na doporučení, která ve svých zprávách formulovali Mario Draghi a Enrico Letta, vydala Komise sdělení s názvem Kompas konkurenceschopnosti, který má společně s horizontálními iniciativami, jež předložila, podpořit činnost podniků. Cílem je posílit konkurenční výhodu Evropy.

Skupina Zaměstnanci je hluboce znepokojena tím, že by sociální a pracovní práva mohla jít v tomto procesu stranou, neboť se EU zřejmě rozhodla držet krok s ostatními konkurenčními ekonomikami, ať to stojí, co to stojí.

Členové skupiny Zaměstnanci proto navrhli vypracovat řadu stanovisek z vlastní iniciativy, jež by se zabývala otázkou konkurenceschopnosti z hlediska přidané hodnoty, kterou představuje lidský kapitál.  Tak je tomu i v případě avizovaného návrhu stanoviska Úloha odborových svazů při zvyšování produktivity. Cílem tohoto stanoviska je ukázat, že faktorem, jenž podporuje produktivitu v EU (která ovlivňuje konkurenceschopnost), jsou především investice do lidského kapitálu (tj. do zaměstnanců) a také do technologií a inovací.

V této souvislosti je ve stanovisku zdůrazněna klíčová úloha odborových svazů, které díky kolektivnímu vyjednávání a své činnosti sjednocují jednotlivé pracovníky a ve snaze přispět k dosažení záměru v podobě konkurenceschopného hospodářství ovlivňují vývoj na trhu práce.

Podobně tomu bude i v případě připravované studie skupiny Zaměstnanci, která by měla shrnout a posoudit současný stav, pokud jde o právní předpisy EU, jež se týkají evropského pilíře sociálních práv. Tato studie bude velmi důležitá pro sledování vývoje v oblasti sociální politiky, neboť Evropa se při hledání ideálního způsobu, jak dosáhnout konkurenceschopnosti, zaměří pravděpodobně především na své hospodářství.   

Kromě toho se skupina Zaměstnanci bude na dubnové schůzi své zájmové skupiny Hlas pracovníků pro demokratičtější účast zabývat navrhovanými snahami o snížení regulační zátěže podniků, která je považována za faktor, jenž zpomaluje konkurenceschopnost Evropy, a dopadem těchto snah na právní předpisy EU určené k ochraně pracovníků a životního prostředí, zejména v souvislosti s náležitou péčí podniků v oblasti udržitelnosti a podáváním zpráv podniků o udržitelnosti.

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

V letech 2010 až 2022 vzrostly v EU ceny bytových nemovitostí o 47 %. Ve stejném období se nájemné zvýšilo o 18 %. Podle Eurostatu vynaložilo v roce 2023 přes 10 % domácností ve městech a 7 % domácností ve venkovských oblastech na bydlení více než 40 % svého disponibilního příjmu. Aby bylo možné získat více poznatků o tom, jak dosáhnout cenově dostupnějšího a udržitelnějšího bydlení pro všechny evropské občany, EHSV nechal vypracovat studii, v níž se zkoumají politická řešení, jak k tomu dospět. Spoluautorky studie – ekonomka Agnieszka Maj a ředitelka pro životní prostředí, energetiku a změnu klimatu Centra pro sociální a hospodářský výzkum (CASE) Karolina Zubel – v tomto rozhovoru diskutují o nejdůležitějších závěrech studie.

Čeho se tato studie EHSV týká a čím je přínosná?

V této studii o cenově dostupném a udržitelném bydlení v EU se zkoumá potřeba týkající se cenově dostupného a udržitelného bydlení v EU, přičemž se poukazuje na úlohu digitalizace (umělá inteligence, digitální stavební povolení, příslušné databáze) a struktur sociální ekonomiky. Pomocí případových studií se zde vyzdvihuje inovativní úsilí, které zlepšuje cenovou dostupnost, přístupnost a udržitelnost bydlení. Studie předkládá konkrétní doporučení pro roky 2030 a 2050, která jsou v souladu s cíli EU v oblasti odolnosti vůči změně klimatu, sociální spravedlnosti a hospodářského růstu. Obsahuje strategické poznatky týkající se toho, jak přizpůsobit politiky v oblasti bydlení měnícím se výzvám a zároveň podporovat dobré životní podmínky komunit.

Jaká jsou hlavní zjištění studie?

Velkou příležitost ke zlepšení účinnosti plánování, výstavby a správy bydlení představuje digitalizace, která může snížit náklady a posílit udržitelnost. Její současný vliv na úsporu nákladů je však nízký. Mezi hlavní překážky, které brání využití přínosů digitalizace, patří tradiční představy zainteresovaných subjektů, vnímaná nízká návratnost investic, vysoké náklady na zavádění a nedostatek pobídek, možností odborné přípravy a regulace. K využití plného potenciálu digitalizace jsou nezbytné další investice do digitální infrastruktury, například prostřednictvím interoperability digitálních platforem.

Slibnou politickou inovaci k řešení současných problémů v oblasti bydlení představuje zapojení subjektů sociální ekonomiky (bytových sdružení s omezeným ziskem, veřejně prospěšných organizací, družstev). Tyto subjekty poskytují nákladově efektivní a dobře navržená řešení v oblasti bydlení, která podporují soudržnost komunit a dlouhodobou stabilitu bydlení. Například ve Vídni představuje 30 % celkové výstavby bydlení v tomto městě neziskové bydlení a bydlení s omezeným ziskem, které plní klíčovou úlohu při stabilizaci trhu s bydlením díky tomu, že brzdí zvyšování cen. To pomáhá udržet cenově dostupné nájemné a brání narušování trhu.

Jaká nejdůležitější doporučení byste na základě vašich zjištění formulovaly, pokud jde o konkrétní opatření a další výzkum?

Za účelem jednotného přístupu ve všech členských státech by měly politiky EU v oblasti bydlení ve střednědobém horizontu upřednostňovat vytvoření „nové dohody pro Evropu o cenově dostupném a udržitelném sociálním bydlení“ a „směrnice o bydlení“. Státy by měly podporovat inovativní modely, jako jsou družstva a bydlení s omezeným ziskem, poskytovat pružnou finanční podporu projektům v oblasti bydlení a používat digitální nástroje na podporu řešení v oblasti bydlení.

Z dlouhodobého hlediska by měly politiky v oblasti bydlení zaujmout strategický a udržitelný přístup, který bude klást důraz na místní řešení a průběžné monitorování. Prostřednictvím právních předpisů je třeba systematicky zavádět využívání digitalizace i postupy oběhového hospodářství, jako jsou bankovní úvěry poskytované za účelem oběhovosti, pobídky k pronájmu založené na energetické účinnosti a iniciativy financování na místní úrovni. Kromě toho by se pojem sociálního bydlení měl rozšířit tak, aby zahrnoval rodiny se středními příjmy, podobně jako model sociálního bydlení ve Vídni, a měl by podporovat zastoupení různých sociálních vrstev a předcházet gentrifikaci. Je rovněž zásadní se zaměřovat jak na novou výstavbu a renovace, tak na nové využívání nevyužitých budov tak, aby účinně splňovaly potřeby týkající se bydlení.

Výzkum by se měl do budoucna zaměřit na inkluzivní přístupy v oblasti územního plánování, výstavby a poskytování bydlení s cílem zlepšit přístupnost pro všechny občany. Měl by rovněž prozkoumat dopad nově vznikajících technologií, jako je umělá inteligence a automatizace, na úspory nákladů a účinnost při rozvoji a správě bydlení. Kromě toho by měl výzkum prozkoumat inovativní modely bydlení ve všech členských státech EU a stanovit strategie, které mohou zvýšit cenovou dostupnost i udržitelnost.

EHSV nechal tuto studii vypracovat na žádost skupiny Organizace občanské společnosti.

Pokrok Evropy v plnění cílů udržitelného rozvoje se výrazně zpomaluje, což vyvolává obavy ohledně dosažení těchto cílů do roku 2030. Ze zprávy o udržitelném rozvoji Evropy pro rok 2025, kterou zveřejnila Síť OSN pro řešení udržitelného rozvoje (SDSN), vyplývá, že pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje byl v letech 2020 až 2023 oproti předchozímu období poloviční.

V letech 2016 až 2019 se pokrok zvýšil o 1,9 bodu, v letech následujících však klesl na pouhých 0,8 bodu. Ke zpomalení dochází v době prohlubujících se environmentálních, sociálních a geopolitických problémů. Jedním ze závažných problémů je i nadále cíl udržitelného rozvoje č. 2 (Konec hladu), protože v celé Evropě přetrvávají problémy s potravinovým zabezpečením a udržitelností.

V samostatné studii vypracované pro Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se upozorňuje, že se musí změnit stravovací návyky, aby došlo ke zlepšení v oblasti udržitelného zemědělství a veřejného zdraví.

V souvislosti s nástupem nového vedení do čela EU vyzvali odborníci k posílení politik a investic, aby pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje získal na dynamice. Klíčový význam mají globální spolupráce a financování. Předpokládá se, že 4. mezinárodní konference o financování rozvoje, která se bude konat v červnu 2025 ve Španělsku, bude zaměřena na zvýšení finanční podpory určené na udržitelnost.

Místopředseda SDSN a vedoucí kolektivu autorů výše uvedené zprávy Guillaume Lafortune varoval, že rostoucí geopolitické napětí podrývá úsilí o udržitelnost, přesto však neztrácí optimismus.

„Svět je čím dál tím víc nebezpečný, nestabilní a nejistý,“ prohlásil. „Lidé, zejména mladí, ale zároveň chtějí udržitelný rozvoj. Vzhledem k velikosti globální ekonomiky a k dostupným technologiím by svět mohl dospět k plně udržitelnému rozvoji.“

„Hlavní hybnou silou při plnění cílů udržitelného rozvoje jsou udržitelné potravinové systémy. Rychlejší přijímání opatření vyžaduje ambicióznější mechanismy, které zajistí živobytí zemědělcům, drobným výrobcům potravin i dalším zainteresovaným stranám celého potravinářského řetězce. Musíme se ale také zabývat nespravedlivými rozdělováním a zajistit spravedlivou transformaci,“ prohlásil předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) v EHSV Peter Schmidt a zároveň vyzval k většímu zapojení občanské společnosti.

Zbývá nám pouhých pět let, takže EU se teď musí rozhodnout. Buď podnikne razantní kroky, nebo jí hrozí, že nedostojí svým závazkům a nezajistí udržitelnou a spravedlivou budoucnost. (ks)

Výsledkem reformy trhu s elektřinou musí být víc než pouhé splnění cíle klimatické neutrality do roku 2050. Evropský hospodářský a sociální výbor je toho názoru, že je nutné zaručit bezpečnost dodávek, stabilní a dostupné ceny a právo na energii, tak aby byly ochráněny zranitelné skupiny.

V stanovisku s názvemBudoucnost dodávek a cen elektřiny v EU, které vypracovali Jan Dirx a Thomas Kattnig a které bylo přijato v lednu tohoto roku, se EHSV zasazuje o zavedení modelu, který stanoví vládní regulaci tam, kde je to nutné, a povoluje soukromé podnikání tam, kde je to možné, a doporučuje zřídit e-agenturu.

Jednalo by se o společnost zřízenou vládou, která se stane tvůrcem trhu s elektřinou a zajistí dosažení klimatické neutrality, bezpečnosti dodávek a stabilních a dostupných cen.

Výbor se domnívá, že potřebné změny na trhu s elektřinou by měly být provedeny ve třech fázích:

• Fáze 1 – současnost až do roku 2030

  E-agentura bude rozšiřovat své portfolio o mix (bezuhlíkových) způsobů výroby energie. Během tohoto období bude obchodování s elektřinou probíhat na denním trhu, poroste však vliv e-agentury na trhu s elektřinou.

• Fáze 2 – od roku 2030 do roku 2040

  E-agentura dosáhne svého postavení tvůrce trhu a prostřednictvím smluv o dodávkách bude kontrolovat přiměřený podíl nabídky na trhu. Obchodování na denním trhu se během tohoto období odpovídajícím způsobem pozmění.

• Fáze 3 – od roku 2040 do roku 2050

  E-agentura provede optimalizaci nabídkové strany na trhu s elektřinou s cílem zajistit od roku 2050 udržitelné dlouhodobé dodávky elektřiny s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů za stabilní a předvídatelné ceny. (mp)

Aby mohla EU ochránit své legitimní zájmy v evropské části Arktidy, musí postupovat společně v rámci své strategie pro Arktidu a výrazněji při tom do všech relevantních rozhodnutí zapojit občanskou společnost. Musí rovněž úzce spolupracovat s Grónskem s cílem zajistit arktickému regionu udržitelné investice a tím i prosperitu a odolnost.

EHSV na svém lednovém plenárním zasedání přijal stanovisko z vlastní iniciativy s názvem Vypracování evropské strategie pro Arktidu v dialogu s občanskou společností, v němž upozornil, že Arktida má zcela zásadní význam pro strategickou autonomii Evropy a její konkurenceschopnost a odolnost.

Zpravodajem stanoviska byl člen EHSV Anders Ladefoged, který prohlásil: „Chtěli jsme v tomto novém stanovisku představit názor občanské společnosti na to, jakou politiku by měla EU ve vztahu k Arktidě zaujmout, aby ochránila své zájmy a zároveň tomuto regionu a jeho obyvatelům zajistila prosperitu a odolnost.“

EHSV rovněž doporučuje, aby byly všechny kroky prováděny v konzultaci a ve spolupráci s původními obyvateli Arktidy. Člen EHSV Christian Moos, který se na přípravě stanoviska podílel coby spoluzpravodaj, v tomto ohledu zdůraznil: „Je nezbytné, abychom zájmy evropských arktických zemí hájili společně, a to jednak v rámci spolupráce mezi severními členskými státy EU a jednak v rámci evropské strategie pro Arktidu, která musí pomoci zapojit občanskou společnost a ochránit práva místních a původních obyvatel.“

Ve stanovisku se hovoří také o Grónsku, které čelí podobným výzvám a příležitostem jako evropská část Arktidy souvisejícím s rychlou transformací tohoto regionu.

Christian Moos na téma Grónska uvedl: „Evropské státy musí těsněji spolupracovat mezi sebou navzájem a také s Grónskem, aby bylo možné zajistit evropské části Arktidy udržitelné investice a tím i prosperitu a odolnost.“

Gróňané si především přejí mít větší právo na národní sebeurčení, aby se za žádných okolností nerozhodovalo o nich bez nich. EU je v Grónsku vnímána jako blízký spojenec, který vyznává stejné hodnoty, jako jsou lidská práva a sociální dialog. (at)

EU se musí více soustředit na politiku hospodářské soutěže, aby posílila svou konkurenceschopnost na celosvětovém poli, zvýšila produktivitu a zajistila, že jednotný trh bude i nadále pilířem její hospodářské síly.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal na svém lednovém plenárním zasedání stanovisko Politika hospodářské soutěže jakožto základ konkurenceschopnosti EU, v němž požaduje větší integraci vnitrostátních ekonomik a inteligentnější strategie státní podpory, aby byl využíván hospodářský potenciál Evropy a řešily se hlavní celosvětové problémy, například digitalizace, změna klimatu a odolnost.

EHSV zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže má rozhodující význam pro podporu inovací, udržitelnosti a hospodářského růstu. „Hospodářská soutěž a konkurenceschopnost jdou ruku v ruce,“ říká zpravodajka Isabel Yglesias. „Prostřednictvím jednodušších postupů a s pomocí flexibilních nástrojů a odpovídajících zdrojů může politika hospodářské soutěže zajistit podnikům a občanům EU prosperitu.“

Nová pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže, mimo jiné nařízení o digitálních trzích a nařízení o zahraničních dotacích, již upravují problematiku narušení trhu a posilují postavení EU v celosvětovém měřítku. EHSV však požaduje přijetí dalších opatření, která by zavedla nový přístup k posuzování fúzí a zaručila účinnou kontrolu fúzí motivovaných inovacemi, a to i fúzí pod stávající prahovou hodnotou EU.

Ve stanovisku se upozorňuje na klíčovou úlohu státní podpory při prosazování ekologické a digitální transformace. Nedostatečná koordinace dotací však může ohrozit produktivitu a růst. Z provedených studií vyplývá, že by lepší koordinace v rámci EU umožnila zvýšit produktivitu o více než 30 %. EHSV doporučuje sjednotit dotace ve všech členských státech s cílem posílit evropské hodnotové řetězce a zamezit neefektivnosti.

Významné projekty společného evropského zájmu a navrhovaný Evropský fond pro konkurenceschopnost musí být koncipovány z hlediska celoevropské perspektivy, aby mohly podporovat rozsáhlé průmyslové inovace. S pomocí těchto nástrojů je třeba zajistit spravedlivé rozložení výhod v celé Unii a podpořit udržitelnost a odolnost.

EHSV zdůrazňuje, že má-li mít EU vedoucí postavení v celosvětovém měřítku, musí zajistit:

• větší integraci v zájmu omezení nesprávně přidělovaných dotací a zvýšení produktivity,
• přísnější pravidla v zájmu ochrany evropských inovací v případě zahraničních akvizic,
• jednodušší a rychlejší postupy týkající se hospodářské soutěže a státní podpory v zájmu zvýšení efektivity a
• vyváženou politiku v oblasti fúzí, která bude podporovat inovace, udržitelnost a investice do infrastruktury. (ll)