Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Hospodářská, sociální a kulturní rada Africké unie (AU ECOSOCC) daly u příležitosti 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku opět najevo, že jsou jednoznačně odhodlány prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen.

V době, kdy si mezinárodní společenství připomíná 30. výročí přijetí Pekingské deklarace a ustavení Pekingské akční platformy, EHSV i AU ECOSOCC uznávají, že sice bylo dosaženo pokroku, nicméně stále přetrvávají problémy, jež brání úplnému zajištění genderové rovnosti.

Ve svém druhém společném prohlášení vyzdvihují klíčové priority, mezi něž patří zajištění většího zastoupení žen na vedoucích pozicích pomocí genderových kvót, potírání genderově podmíněného násilí prostřednictvím mezinárodních úmluv, odstranění genderové digitální propasti a podpora posílení ekonomického postavení žen.

Obě strany v prohlášení požadují, aby byla zavedena účinnější opatření týkající se neplacené pečovatelské práce, aby byly ženy zapojeny do mírového úsilí a aby byla příslušná opatření připravována na základě dostupných dat. Poukazují také na význam globální spolupráce při odstraňování systémových nerovností a prosazování práv žen. EHSV zároveň vyzývá EU, aby potírala genderově podmíněné násilí, zajistila paritu mezi ženami a muži a hájila úlohu občanské společnosti při prosazování rovnosti.

Předseda EHSV Oliver Röpke v této souvislosti uvedl: „Od přijetí Pekingské deklarace uběhlo již 30 let, a je tedy nejvyšší čas proměnit slova v činy. Genderová rovnost není výsadou, nýbrž základním právem, a její dosažení je pro udržitelnou a inkluzivní společnost naprostou nutností. EHSV je i nadále pevně odhodlán odstraňovat překážky, a zajistit tak plnou účast žen na rozhodování a podpořit posílení jejich ekonomického postavení. Nastal čas, aby vlády, instituce a občanská společnost podnikly rozhodné kroky – bez odpovědnosti není rovnosti.“

Komise pro postavení žen je hlavním mezinárodním a mezivládním orgánem, který bojuje za genderovou rovnost. EHSV se tohoto největšího každoročního setkání OSN věnovaného posílení postavení žen zúčastnil již podruhé. (tk)

Člen EHSV Marcin Nowacki, zpravodaj stanoviska Financování obrany v EU, nám přiblížil doporučení EHSV týkající se posílení bezpečnosti v EU. Ten vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám a měnícím se spojenectvím vyzývá k vytvoření jednotného a silného obranného mechanismu EU. Evropa již nemůže být tak silně závislá na dodavatelích zbraní ze zemí mimo EU, jak je tomu v současnosti. Není to však jen otázka zvýšení výdajů, ale také rozumného a efektivního vynakládání dostupných prostředků.

3. dubna 2025

Jak prostřednictvím řádně fungujícího sociálního dialogu zlepšit kvalitu života a pracovní podmínky v oblasti západního Balkánu, Tirana (Albánie)

10. dubna 2025

Na cestě k akčnímu plánu EU pro vzácná onemocnění, Varšava (Polsko)

29. a 30. dubna 2025

Plenární zasedání EHSV

Nicolas Gros-Verheyde

Plán ReArm Europe představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a 27 členských států jej schválilo na zvláštním summitu dne 6. března. Obsahuje pět hlavních návrhů, které jsou sice zajímavé, ale o nichž by se mělo ještě diskutovat.

Prvním návrhem je flexibilita v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Komise navrhuje aktivovat únikovou doložku paktu, která by členským státům umožnila zvýšit výdaje na obranu o 1,5 % HDP, aniž by jim hrozilo zahájení postupu při nadměrném schodku. A jaké jsou předpokládané úspory? „Téměř 650 miliard EUR“ během čtyř let. Evropa musí „podstatným způsobem navýšit své výdaje na obranu“, tvrdí Ursula von der Leyen.

Druhým návrhem je nový nástroj pro poskytování půjček na obranu,

jehož rozpočet by činil 150 miliard EUR a který by byl financován prostřednictvím půjček z rozpočtu EU v rámci systému podobného makrofinanční pomoci. Tento nástroj by byl využíván v prioritních oblastech, kde byly shledány závažné nedostatky: protivzdušná a protiraketová obrana (německá Iniciativa Evropský nebeský štít), dělostřelecké systémy, rakety a munice, drony a protidronové systémy, strategické podpůrné schopnosti, ochrana kritické infrastruktury (i v souvislosti s vesmírem), vojenská mobilita, kybernetika, umělá inteligence a elektronický boj.

V zájmu urychlení celého procesu navrhuje Komise použít článek 122 Smlouvy, podle nějž ve výjimečných případech stačí souhlas členských států v rámci Rady EU a Evropský parlament je pouze informován. Toto obcházení demokratického procesu by mohlo být zpochybněno. Plán na posílení obrany Evropy byl schválen na summitu ve Versailles v březnu 2022. To bylo již před třemi lety, takže by šlo jen stěží argumentovat, že jde o „naléhavou“ záležitost.

Třetím návrhem je využití regionálních fondů.

Podle Komise je v krátkodobém horizontu možné využít rozpočet EU lépe, pokud se přerozdělí prostředky z některých rozpočtových položek. Komise navrhuje dát členským státům možnost „využít programy politiky soudržnosti ke zvýšení výdajů na obranu“ a zamýšlí „zjednodušit dobrovolné převody prostředků do jiných fondů EU pro účely obrany“.

Znamená to provést významné škrty ve stávajícím víceletém rozpočtovém plánu (2021-2027). Otázkou je, zda máme kvůli obraně obětovat sociální nebo regionální soudržnost. O tom je třeba diskutovat.

Zároveň by mohla být více využívána Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), pokud by byla rozšířena na všechny technologie v odvětví obrany. Další možností je podle Komise zmírnění stávajících omezení, například pravidel hospodářské soutěže nebo pravidel předběžného financování a spolufinancování.

Čtvrtým návrhem jsou půjčky od Evropské investiční banky (EIB).

EIB a její akcionáři (tj. členské státy) se opakovaně vyslovili proti jakýmkoli dalším úvěrům poskytovaným pouze na obranné účely a upřednostňují duální sektor. Komise proto trvá na tom, že EIB musí změnit svou politiku.

Pátým návrhem je mobilizace soukromého kapitálu.

Cílem je umožnit zbrojovkám „co nejlepší přístup ke kapitálu, k finančním prostředkům“, což je v tomto odvětví neustálý problém. Tuto myšlenku je třeba zapracovat do sdělení o unii úspor a investic.

Marcin Nowacki

Vzhledem k rychle se měnící geopolitické situaci vyvstává v Evropě zásadní otázka: Jak může Evropská unie v tomto stále nejistějším světě zajistit svou bezpečnost? EHSV ve svém stanovisku Financování obrany v EU nabízí komplexní plán, jak bezpečnost EU posílit a připravit se na současné i budoucí výzvy.

EHSV, který vypracoval toto stanovisko v době poznamenané narůstajícími bezpečnostními hrozbami, v něm apeluje na vytvoření jednotného a účinného mechanismu na financování obrany EU. Současné struktury financování jsou nedostatečné a je třeba je změnit. Bez koordinovanějšího přístupu k financování obrany se může stát, že EU nebude schopna hájit své zájmy. EHSV tak s odkazem na zprávu Komise o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ve svém stanovisku poukazuje mj. na znepokojivou skutečnost, že „ze 75 miliard EUR, jež členské státy EU od června 2022 do června 2023 vynaložily v rámci veřejných zakázek v oblasti obrany, bylo 78 % zaplaceno dodavatelům mimo EU“. Tuto rostoucí závislost na externích dodavatelích prostě nelze jen tak ignorovat.

Nejde však jen o zvýšení výdajů, ale také o to, aby byly dostupné prostředky vynakládány rozumně a efektivně. EHSV doporučuje posílit koordinaci mezi EU a NATO, navýšit financování iniciativ, jako je Evropský obranný fond či Evropský mírový nástroj, a zaměřit se na společné zadávání veřejných zakázek s cílem zefektivnit využívání zdrojů a snížit náklady. Kromě toho EHSV doporučuje, aby evropští členové NATO vynakládali na obranu alespoň 2,5 % svého HDP, což by Evropě umožnilo lépe reagovat na současné geopolitické hrozby. Zvýšení tohoto výdajového cíle zajistí, že evropští členové NATO budou účinněji přispívat ke kolektivní bezpečnosti a zároveň budou mít nad svými ozbrojenými silami plně svrchovanou kontrolu.

Pro posílení obranných schopností EU jsou zásadní rovněž iniciativy, jako je akt na podporu výroby munice a nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Tato opatření umožní Evropě účinně sdílet zdroje a zajistit si vojenskou i civilní připravenost.

Z hlediska národní bezpečnosti je stále důležitější využívat technologického pokroku, včetně umělé inteligence, dronů a zajištění kybernetické bezpečnosti. Podle EHSV je důležité investovat do těchto oblastí, a udržet si tak náskok před novými hrozbami. Klíčem k rozvoji inovací, zejména v oblasti umělé inteligence, dronů a systémů kybernetické bezpečnosti, je spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Výbor ve stanovisku vyzývá rovněž k vytvoření odolného evropského sytému v oblasti obranného průmyslu, který by podporoval užší spolupráci mezi podniky všech velikostí a vládami. Podporováním inovací a zajištěním konkurenceschopnosti Evropy se sníží závislost na externích dodavatelích, a obranný průmysl tak bude soběstačnější.

Zapomínat však nesmíme ani na regionální iniciativy v rámci EU. Posílení regionální spolupráce pomůže přizpůsobit obranné strategie specifickým bezpečnostním výzvám, kterým čelí různé členské státy. Tento přístup zajistí, aby se regionální otázky náležitě řešily v širším rámci EU.

Posílení obrany EU není jen otázkou bezpečnosti, ale také prosazování hodnot, jež EU ztělesňuje. Jsme přesvědčeni, že bude-li EU postupovat podle plánu, který uvádíme v našem stanovisku, bude schopna si zajistit svou budoucnost, zachovat na svém území mír a chránit své hospodářské zájmy.