V souvislosti s přechodem EU ke klimatické neutralitě vyzývá EHSV ke spravedlivé a inkluzivní transformaci. Ve svém nedávném stanovisku zdůrazňuje, že je třeba koordinovaně usilovat o to, aby při plnění ambiciózních cílů v oblasti klimatu nikdo nezůstal opomenut. Tato doporučení jsou v souladu s prioritami Evropské komise na období 2024–2029, které se soustředí na pracovní místa, dovednosti, sociální zabezpečení a regionální rozdíly.

EHSV prosazuje komplexní balíček opatření pro spravedlivou transformaci, který členským státům poskytne flexibilitu pro řešení jejich konkrétní situace. EHSV poukazuje na to, že klíčovými nástroji jsou sociální dialog a kolektivní vyjednávání, a rovněž navrhuje, aby byly mapovány nedostatky v oblasti dovedností, byly prováděny inkluzivní programy odborné přípravy, transparentní podnikové plány transformace a intenzivnější konzultace pracovníků. Dále zdůrazňuje, že by zásady spravedlivé transformace měly být začleněny do rámců EU, jako je evropský pilíř sociálních práv.

„Jde nám o to, aby se tato transformace vyznačovala spravedlností, odolností a udržitelností, což vytvoří předpoklady pro ekologičtější a inkluzivnější budoucnost,“ uvedl zpravodaj stanoviska Dirk Bergrath.

EHSV v tomto stanovisku zdůraznil, že má-li být dosaženo evropských cílů v oblasti klimatu – 75% snížení emisí do roku 2030 a dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 – politiky musí být spravedlivé. K tomu, aby byla nadále zajištěna podpora veřejnosti a úspěch Zelené dohody pro Evropu, je třeba klást zásadní důraz na důstojnou práci, sociální začleňování a snižování chudoby.

EHSV dále zdůrazňuje, že je nutné cíleně podporovat regiony, na něž měla ekologická transformace neúměrný dopad. Je velice důležité mapovat regionální potřeby a transformaci jednotlivých odvětví, přičemž sledováním pokroku a zajištěním toho, že žádná komunita nebude opomíjena, by mělo být pověřeno středisko pro sledování spravedlivé transformace.

Aby bylo možné překlenout mezery ve financování, je nezbytné navýšit prostředky Fondu pro spravedlivou transformaci, mobilizovat soukromé investice a sladit finanční nástroje EU. Díky podmínkám stanoveným v sociální a environmentální oblasti bude zajištěno spravedlivé přidělování prostředků, které se zaměří na odbornou přípravu a ochranu zranitelných skupin. (ks) 

Devátý ročník Evropského fóra pro migraci (EMF) pořádaného Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro migraci a vnitřní věci se zaměřil na otázku, jak se může občanská společnost zásadním způsobem zapojit do budoucího provádění Paktu o migraci a azylu, a zároveň vyzdvihl konkrétní práci, kterou v terénu odvádějí organizace občanské společnosti.

Hlavním tématem EMF, které se konalo v Bruselu koncem listopadu loňského roku, byl Pakt o migraci a azylu, jenž vstoupil v platnost v červnu 2024. Účastníci se zabývali jeho prováděním, jež bude brzy zahájeno, a tím, jak může občanská společnost pakt podpořit a jak napomoci jeho uplatňování humánním způsobem. Dalšími tématy této akce byly rovněž nový stálý mechanismus solidarity, který lépe propojuje azylové řízení a řízení o navrácení, odpovídající podmínky přijetí a akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027.

Ve svém úvodním proslovu uvedla dosluhující evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson: „Jsem ráda, že jedním z mých posledních veřejných vystoupení ve funkci komisařky je právě projev na Evropském fóru pro migraci, které je zásadně důležitou platformou, v jejímž rámci mohou organizace občanské společnosti, členské státy a tvůrci politik EU řešit výzvy a příležitosti v oblasti řízení migrace. Diskuse, které jsme v průběhu let vedli, byly vždy inspirativní. Společně můžeme budovat silnější a odolnější komunity, prosazovat naše hodnoty a zajistit, že Evropa bude i nadále skýtat útočiště a příležitosti.“

Předseda EHSV Oliver Röpke komisařce poděkoval za její úsilí o reformu migrační politiky EU. „Musíme zajistit, aby byl pakt o migraci prováděn co nejhumánnějším a nejudržitelnějším způsobem. Jediná možná cesta k tomuto cíli spočívá v tom, že budeme naslouchat organizacím občanské společnosti, které působí v terénu. Pakt byl sice přijat, ale práce ještě zdaleka není hotova – vlastně se dá říci, že opravdová práce právě začíná,“ upozornil.

EMF bylo zřízeno v roce 2015 jako platforma pro dialog mezi občanskou společností, institucemi a orgány o otázkách týkajících se migrace a integrace státních příslušníků třetích zemí. Schází se jednou ročně a diskutuje se na něm o nejnovějším vývoji politik a sbírají a vyměňují se informace o tom, jak jsou evropské politiky prováděny v praxi na regionální a místní úrovni.

Fórum si každý rok stanoví jiné hlavní téma, které se vybírá na základě konzultací, jež probíhají několik měsíců před konáním akce a do kterých přispívají organizace občanské společnosti. Dosud se zabývalo například otázkami bezpečných migračních tras, přístupu migrantů k právům a službám a do EU, inkluzivnějšího evropského trhu práce pro migranty či úlohy mladých lidí.

EHSV již přijal zásadní stanoviska k hlavním tématům v oblasti migrace a azylu včetně Paktu o migraci a azylu, nařízení o řízení azylu a migrace, balíčku opatření týkajících se bezpečnostní unie / schengenského balíčku a Akčního plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027. EHSV v roce 2009 také zřídil stálou skupinu Přistěhovalectví a integrace, jejímž úkolem je pomáhat konkretizovat úlohu EHSV coby prostředníka mezi občanskou společností a orgány a institucemi EU v otázkách týkajících se migrace a která se zároveň snaží podporovat rozvoj společné evropské přistěhovalecké a integrační politiky. (lm)

EU čelí závažné krizi v oblasti bydlení z důvodu zvyšujícího se nájemného, příliš vysokých cen nemovitostí a mezd, které rostou pomaleji než inflace.  Selhání trhu v oblasti bydlení je podle EHSV zapotřebí urychleně řešit a zároveň je nutné vypracovat řádnou strategii EU v oblasti bydlení, uvádí ve stanovisku EHSV Důstojné, udržitelné a cenově dostupné sociální bydlení v EU jeho zpravodaj Thomas Kattnig.

Tématem Evropského dne spotřebitelů 2024 byly Výzvy v oblasti vody: Jak to vidí spotřebitelé a kam se má ubírat další vývoj Modré dohody pro EU. Hlavním poselstvím akce je nutnost zajistit udržitelné hospodaření s vodou, zlepšit infrastrukturu a vzdělávat spotřebitele, aby voda byla i do budoucna cenově dostupná pro všechny Evropany

Jak se ukázalo při Evropském dni spotřebitelů, který se 9. prosince konal v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), očekávaný růst ceny vody o 25 % do roku 2030 si v EU vyžádá investice přesahující 250 miliard eur, mají-li zůstat uspokojeny potřeby vody v Evropě a chceme-li vybudovat společnost, v níž každý má přístup k čisté a cenově dostupné vodě.

Z vody se už i v Evropě stává vzácný zdroj – nejméně jednou ročně zažije vodní stres na 30 % Evropanů. To znamená, že spotřebitelé, kteří v průměru považují vodu za zbytnou komoditu, budou muset upravit své chování a využívat vodu efektivněji, a to jednak díky vědomému sledování vlastní vodní stopy, a za druhé díky inteligentním technologiím zaměřeným na úsporu vody.

Platit a nenechávat vlastní skryté výdaje na bedrech spotřebitelů by ovšem měli také velcí znečišťovatelé.

Uvědomíme-li si, že na výrobu jednoho kilogramu masa proteče 15 000 litrů vody a 8 000 litrů se spotřebuje na jeden pár džín, budou také sektory s vysokou náročností na vodu (jako je zpracovatelský průmysl a zvláště zemědělství, které se na celkovém využití vody podílí ze 72 %) muset nést náklady environmentálního dopadu své činnosti a investovat do lepších výrobních zařízení.

„Vodu bychom měli považovat za základní součást připravovaných stěžejních iniciativ Evropské komise. Rádi bychom vytvořili novou Koalici pro vodu, která by napomohla realizaci Modré dohody pro Evropu, a momentálně připravujeme vznik Platformy zúčastněných stran pro Modrou dohodu pro Evropu,“ uvedla zpravodajka stanoviska EHSV Úsporná spotřeba vody a povědomí spotřebitelů o jejich vodní stopě Milena Angelova. Připomněla též důležitost Modré dohody pro Evropu coby klíčové iniciativy EHSV, jenž se tak v otázce hospodaření s vodou stává „průkopníkem mezi institucemi EU“.

Gaetano Casale, ředitel kontaktní kanceláře vzdělávacího střediska se zaměřením na vodohospodářství IHE DELFT Institute for Water Education, pak jako hlavní host ve svém projevu připomněl, že voda je v Evropě pořád ještě podceňovaným statkem. Přitom je již naprosto nezbytné zacházet s vodou udržitelně, zvýšit informovanost o environmentálních nákladech a o výzvách plynoucích z rostoucí světové populace a změny klimatu.

„Přála bych si, abychom všichni společně – občané, státy, úřady, vědci, průmysl i zákonodárci – využili tuto jedinečnou příležitost a rozhodnými a systematickými kroky zajistili pro vodu jako jeden z našich nejcennějších zdrojů – ať už se nachází v zemi, v moři, či na obloze – udržitelnou budoucnost,“ doplnila pak stínová zpravodajka Evropského parlamentu pro rámcovou směrnici o vodě Hildegard Bentele. (ll)

EHSV na svém plenárním zasedání 5. prosince v Bruselu uspořádal diskusi, kterou chtěl připomenout význam Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením a olympijské myšlenky. 

EHSV do této diskuse věnované Mezinárodnímu dni osob se zdravotním postižením a olympijské myšlence pozval několik hostů ze světa paralympijského sportu, mj. také belgického paralympijského sportovce a tenisového šampiona Joachima Gérarda.

Předseda EHSV Oliver Röpke ve svém úvodním proslovu prohlásil: „Chtěli bychom touto diskusí upozornit na to, že je nutné co nejdříve odstranit rozdíly z hlediska zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením. V tomto směru již sice disponujeme potřebnými právními předpisy, existuje však ještě řada bariér, kvůli nimž je až příliš mnoho osob vyloučeno z trhu práce. EHSV proto žádá, aby byly podniknuty kroky s cílem odstranit systémové překážky a zaručit všem inkluzivní pracoviště a rovné příležitosti. Má-li Evropa skutečně podporovat začlenění, pak nesmí nikoho opomínat.“

Joachim Gérard, belgický paralympijský tenisový šampion, se podělil o zkušenost ze svých tenisových začátků, kdy se často setkával s překvapenými pohledy a někdy dokonce s nesouhlasnou námitkou, že svým invalidním vozíkem poškodí kurt. „V posledních deseti letech nastal obrovský pokrok, co se týče zapojení osob s omezenou schopností pohybu do sportovního dění. Zúčastnil jsem se mnoha grandslamových soutěží po celém světě a mám pocit, že jsem díky těmto turnajům a paralympijským hrám stále více uznáván jako špičkový sportovec. To jest nikoli pouze jako paralympionik, ale prostě jako špičkový sportovec.“

Podle Anne d'Ieteren, předsedkyně belgického francouzskojazyčného svazu sportovců se zdravotním postižením (La Ligue Handisport Francophone), je nutno i přes skvělé úspěchy na paralympijských hrách konstatovat, že se lidé se zdravotním postižením ve svém každodenním životě i nadále potýkají s množstvím překážek. „Stále ještě nemají zaručen přístup do celé řady sportovních zařízení, která jsou nevhodně navržená nebo nemají odpovídající parkovací místa. Dalo by se říci, že jde o drobné problémy, když se však nasčítají, může je to z provozování sportu vyloučit či je od něj zcela odradit.“

Místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu přivítal Joachima Gérarda a Anne d'Ieteren slovy: „Vaše dnešní účast i vaše dosavadní úspěchy nám připomínají, že vynikající sportovní výsledky mohou každého z nás inspirovat k tomu, abychom se snažili plně využít svých možností. Jsou také dokladem toho, že lidé se zdravotním postižením hrají ve společnosti i ve světě sportu mimořádně důležitou roli.“

Christophe Lefèvre, předseda stálé skupiny EHSV Práva osob se zdravotním postižením pak zdůraznil, že je třeba vytvořit na úrovni EU mechanismus pro zajištění přístupnosti s příslušnými ukazateli, například v oblasti udržitelného bydlení, sportu, spravedlnosti a vzdělávání. Pietro Vittorio Barbieri, který je členem této stálé skupiny, na závěr dodal: „Je naprosto nezbytné zaručit všem lidem se zdravotním postižením v Evropě přístup ke sportu a vzdělávání, aby měli všichni ve společnosti stejná práva.“ (lm)

EHSV uspořádal 13. prosince 2024 spolu s Evropskou nadací pro demokracii a novinářskou organizací Press Club Belarus seminář věnovaný tomu, jak běloruské nezávislé sdělovací prostředky pomáhají budovat odolnou a demokratickou společnost. Tyto sdělovací prostředky jsou pro lidi v Bělorusku jediným zdrojem informací, a proto musí být finančně podporovány a musí mít možnost partnersky spolupracovat se západními médii, aby se této zemi dostávalo v mezinárodním zpravodajství i nadále náležité pozornosti.

EHSV se vytrvale zasazuje o to, aby byly v Bělorusku respektovány zásady demokracie, lidských práv a svobody projevu, což dal mj. najevo svou účastí na „Běloruských dnech“, které v týdnu od 9. do 13. prosince 2024 uspořádaly Evropská služba pro vnější činnost a GŘ Evropské komise pro politiku sousedství a jednání o rozšíření.

Na akci měl úvodní slovo předseda EHSV Oliver Röpke, který prohlásil: „Nezávislé sdělovací prostředky jsou základem svobodné a demokratické společnosti. Chtěli bychom při této příležitosti opětovně zdůraznit, že solidárně stojíme po boku běloruských občanů v jejich statečném boji proti dezinformacím a útlaku.“

Výkonný ředitel Evropské nadace pro demokracii Jerzy Pomianowski upozornil: „Je předem jasné, jak dopadnou volby 26. ledna. Běloruský režim se bude snažit udělat čáru za minulostí, vystupovat coby legitimní partner na mezinárodní scéně a zastřít svůj opresivní charakter. Běloruským nezávislým médiím se však očividně daří mobilizovat veřejnost.“

Hanna Ljubakova, nezávislá novinářka žijící v exilu, která byla obviněna ze čtyř trestných činů a v nepřítomnosti odsouzena k 10 letům vězení, uvedla: „Mám obrovskou radost z toho, že lidé u nás mají zájem o informace a o nezávislé sdělovací prostředky. 50 % návštěvníků běloruských internetových stránek provozovaných ze zahraničí se k nim totiž připojuje z Běloruska a totéž platí i v případě sociálních médií, kde je to na 90 % uživatelů. Nezávislé sdělovací prostředky v Bělorusku jsou tím nejlepším prostředkem proti Lukašenkově a kremelské propagandě.“

Natalia Belikova, která pracuje v novinářské organizaci Press Club Belarus, upozornila, že vláda chce svou novou propagandou změnit chápání smyslu voleb a udělat z nich událost, při níž mají občané dát najevo svou jednotu a svůj patriotismus. Podle ní jde o taktiku, jak všem vnutit novou vizi demokracie.

Na závěr pak účastníci semináře zhlédli film Under the Grey Sky, který byl inspirován skutečným příběhem uvězněné běloruské novinářky Kacjaryny Andreevy. Přítomna byla také režisérka filmu Mara Tamkovič. (mt)

EHSV na svém prosincovém plenárním zasedání uspořádal diskusi na téma demokracie v Africe, které se zúčastnili zástupci Hospodářské a kulturní rady Africké unie (AU ECOSOCC). Obě strany se shodly na tom, že občanská společnost je hybnou silou úspěšného partnerství mezi EU a Afrikou založeného na rovnosti a podpoře občanského a sociálního dialogu.

V rámci rozpravy na plenárním zasedání, na němž bylo také přijato stanovisko Demokracie v Africe: současná situace a vyhlídky do budoucna – jaká může být úloha EHSV?, Výbor potvrdil svůj závazek posílit strategické partnerství s Africkou unií a podpořit iniciativu týkající se společného podniku za účelem prosazování hodnot demokracie, inkluzivního dialogu a udržitelného rozvoje. V loňském roce podepsaly EHSV a AU ECOSOCC memorandum o porozumění.

Vedoucí programů v Hospodářské, sociální a kulturní radě Africké unie Kyeretwie Osei ve svém projevu, který pronesl jménem vedoucího úředníka ECOSOCC Khalida Boudaliho, uvedl: „V oblasti budování institucí máme zásadní úkol, a sice upevni na celém kontinentu demokratické instituce. Kromě jiného musíme omezit a odstranit korupci a vytvořit prostor pro občany, v němž budou moci vyjadřovat své názory. Jen tak bude možné dosáhnout řádné správy věcí veřejných. Ústředním aktérem naplňování tohoto cíle je občanská společnost.“

Předseda EHSV Oliver Röpke zdůraznil, že „spolupráce s AU ECOSOCC je zásadně důležitá pro podporu úlohy občanské společnosti v Africe. Občanská společnost by se měla podílet na rozhodovacím procesu a zabývat se dalšími problémy, jako je změna klimatu, udržitelný rozvoj a migrace“.

EHSV se těmito výzvami zabývá ve svém stanovisku, v němž vyjadřuje názor, že spolu s uznávanými zástupci afrických platforem občanské společnosti může přispět k prosazování demokratických hodnot a ochraně lidských práv a může pomoci hájit demokratické režimy v Africe. 

Carlos Trindade, který je členem EHSV a zpravodajem tohoto stanoviska, uvedl, že evropský přístup k rozvoji demokracie v Africe musí být založen na vztahu mezi rovnocennými partnery a měl by zohledňovat komplexnost tohoto kontinentu z hlediska hospodářského rozvoje, rozmanitosti a geopolitických zájmů.

Regionální ředitelka a generální ředitelka Mezinárodního družstevního svazu – Afrika (ICA-Afrika) Sifa Chiyoge Buchekabiri pohovořila o důležitosti posílení postavení žen v Africe. „Podpora posílení postavení žen je klíčová; ženy jsou totiž často pilířem svých domácností. Pokud tedy posílíme postavení žen, nebude se jednat pouze o pomoc jednotlivcům, ale o posílení celých komunit.“

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

Současné výzvy vyvstávající v Evropě ohledně dostupnosti a udržitelnosti bydlení může pomoci řešit intenzivnější digitalizace v odvětvích stavebnictví a bydlení a zapojení aktérů sociální ekonomiky do služeb zaměřených na poskytování bydlení. Jak také zaznělo na nedávné konferenci v EHSV, bydlení je potřebou, ale také lidským právem. Proto je třeba k jednotlivým výzvám přistupovat celoevropsky. 

Skupina Organizace občanské společnosti v EHSV uspořádala 21. listopadu konferenci s názvem Ochrana těch nejzranitelnějších v Evropě zajištěním udržitelného a cenově dostupného bydlení, která se soustředila na způsoby, jak může EU a její členské státy zlepšit v celé Evropě podmínky bydlení tak, aby byly inkluzivnější, cenově dostupnější a udržitelnější.

Předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland zdůraznil, že přístup k odpovídajícímu bydlení patří k lidským právům a jako takový vyžaduje celoevropský přístup. Poukázal při tom na spojitost mezi rostoucími cenami bydlení a mírou chudoby s tím, že „cenově dostupné a udržitelné bydlení je důležitým předpokladem vymýcení chudoby“.

Dále uvedl, že „Strategie EU pro boj proti chudobě a Evropský plán dostupného bydlení dle návrhu Evropské komise se musí stát součástí meziodvětvové politiky směřující k odstranění chudoby. Účastníky celého procesu stanovení, provádění i monitorování použitých řešení pak musí být také organizace občanské společnosti. Udržitelné bydlení je třeba zkoumat z širší perspektivy, a to včetně otázek účinného využívání zdrojů, oběhovosti, odolnosti, přizpůsobování se změně klimatu a ekonomické přístupnosti“.

Na konferenci byla rovněž představena nová studie EHSV na téma Cenově dostupné bydlení v EU, jejíž vypracování zadala skupina Organizace občanské společnosti. Studie zkoumá politické možnosti, jak dosáhnout cenově dostupného a udržitelného bydlení v EU jako celku. Zaměřuje se na dva nové trendy: digitalizaci a zapojení aktérů sociální ekonomiky do poskytování bydlení. Analyzují se zde inovativní iniciativy v šesti členských státech a jejich potenciál pro další rozšíření v Evropě.

Podrobnější informace o střednědobých a dlouhodobých politických doporučeních této studie EHSV najdete zde.

K dispozici jsou též závěry a doporučení výše uvedené konference.

Nový předseda Evropské rady António Costa při svém prvním vystoupení v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV) nastínil klíčové priority, jež pro EU vytyčil. Poukázal na to, že prosperita Evropy tkví v její konkurenceschopnosti, a zdůraznil, že pro dosažení udržitelné budoucnosti je důležité konkurenceschopnost propojit se sociálními právy. V návaznosti na tuto myšlenku předseda EHSV Oliver Röpke prohlásil, že „konkurenceschopnost musí být prospěšná pro většinu, a nikoli pro menšinu“.

António Costa vystoupil na plenárním zasedání EHSV jen několik dní po svém nástupu do funkce dne 1. prosince a ve svém projevu vyzval k tomu, že je naléhavě nutné postupovat společně. „Jsme na dobré cestě. Pojmenovali jsme problémy, předložili jsme ambiciózní návrhy, avšak je třeba politická vůle. Musíme se zaměřit na růst, pracovní místa a sociální Evropu, aby současná mladá generace mohla jednou říci, že to bylo právě dnes, kdy jsme zajistili naši prosperitu.“

Ústředním bodem programu Antónia Costy je konkurenceschopnost a cílené reformy. Navrhuje, aby byl za účelem posílení evropského hospodářství obnoven jednotný trh, omezily se zbytečné předpisy a investovalo se do dovedností a inovací. „Potřebujeme silné podniky – nikoli proto, že by byly levnější, ale proto, že jsou schopny díky novým nápadům a kvalifikované pracovní síle přicházet s inovacemi,“ uvedl. Rovněž naléhal na to, aby byly uskutečněny reformy založené na výkonnosti inspirované nástrojem NextGenerationEU. „S ohledem na budoucnost je to zcela logické,“ prohlásil. Členské státy vyzval, aby k příštímu rozpočtu EU zaujaly otevřený postoj.

„Konkurenceschopnost se netýká pouze hospodářských cílů, ale vytváření příležitostí pro všechny evropské občany a posilování odolnosti,“ uvedl Oliver Röpke. „Hospodářský růst musí jít ruku v ruce se sociálním pokrokem a je třeba zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.“

António Costa ocenil úlohu EHSV v podporování sociálního dialogu a označil jej za „evropský vzor“ pro budování vztahů s veřejností. „Sociální dialog nám umožňuje nalézt udržitelná řešení díky tomu, že soustavně vyjednáváme s různými zástupci naší společnosti. Zvláště nyní to má zásadní význam,“ dodal.

Na plenárním zasedání proběhla diskuse o klíčových otázkách, jako je např. bydlení, migrace a náklady na energii, což jsou témata, která jsou podle Antónia Costy prioritní. Oliver Röpke poukázal na to, že je nutné nalézt praktická řešení, a zdůraznil význam investic do vzdělávání, změn kvalifikace, cenově dostupného bydlení a ekologické transformace. „EHSV je plně odhodlán prostřednictvím názorů občanské společnosti přispět k budování Evropy, která bude inkluzivní, odolná a připravená na budoucí výzvy.“ (gb)