Irská dobročinná nadace Third Age pomáhá prostřednictvím své sítě sociálně se angažujících osob AgeWell starším lidem a snaží se zmírnit jejich pocit osamění. Tyto osoby, které jsou samy ve věku nad 50 let, navštěvují seniory jednou týdně u nich doma, tráví s nimi čas a pomocí mobilní aplikace také sledují jejich zdravotní a psychický stav. Alison Branigan z nadace Third Age nám sdělila, že v irském hrabství Meath tuto službu využilo již přes 500 lidí a pro některé z nich byla doslova „spásou“, nebo dokonce „světlem na konci dlouhého temného tunelu“.

Co nadaci Third Age vedlo k zahájení tohoto projektu?

Vytvořením sítě AgeWell jsme chtěli pomoci přibývajícími počtu starších lidí v hrabství Meath, kteří potřebují zvláštní sociální, emocionální, psychologickou a fyzickou péči. Náš zdravotnický systém čelí obrovskému tlaku, naše populace roste a stárne a na některé služby – například domácí péči – se musí dlouho čekat v pořadníku. AgeWell v tomto ohledu poskytuje rychlou a praktickou pomoc, a doplňuje a podporuje tak náš stávající systém zdravotní péče. Pomáháme osamělým, slabším a zranitelným seniorům, kteří jsou upoutáni doma a odříznuti od okolního světa, aby mohli žít kvalitněji a po delší dobu tam, kde chtějí. Zprostředkováváme jim sociální kontakt, průběžně sledujeme jejich zdravotní a psychický stav a snažíme se identifikovat a řešit případné problémy dříve, než přerostou v něco závažnějšího. AgeWell rovněž perfektně zapadá do filozofie naší organizace Third Age, která seniorům poskytuje přímou pomoc prostřednictvím inovativních služeb a programů a dává starším lidem jedinečnou možnost dobrovolně se angažovat a pomáhat svým vrstevníkům a jiným skupinám ve společnosti. 

Jaký měl tento projekt ohlas? Co si o něm myslí lidé, kterým jste pomohli?  Můžete případně uvést nějaký příklad?

Síť AgeWell pomohla již více než 500 lidí v irském hrabství Meath. Mnozí z nich nesmírně oceňují sociální kontakt, kterého se jim v rámci tohoto programu dostává. Mají k našim dobrovolníkům skutečně důvěru, díky čemuž můžeme snáze zjistit, co potřebují a čeho se obávají, abychom jim mohli lépe pomoci.

Naši klientu nám často říkají: „byli jste pro mě záchranou“, „ani jsem si neuvědomoval, že potřebuji pomoc, dokud jste mi ji neposkytli“, „jsem moc vděčná za tuto službu a za tyto návštěvy, je to pro mě vždy nejpříjemnější okamžik týdne“, „cítil jsem se hrozně osaměle a celé dny jsem se s nikým nevídal, a teď se pokaždé moc těším na další návštěvu“. Jeden z klientů, který na tom byl opravdu velmi špatně a dle svých slov několikrát uvažoval o sebevraždě, nám řekl: „Naštěstí jsem v potřebnou chvíli objevil AgeWell, bylo to, jako bych uviděl světlo na konci dlouhého temného tunelu. Přál bych si, aby tuto službu mohli využívat všichni.“

Od našich dobrovolníků, kteří jsou sami ve vyšším věku, pak slýcháme: „je to úžasná práce“, „mám radost z toho, že jsem užitečný“ nebo „při této práci jsem se toho dozvěděla hodně o lidech i sama o sobě“.

Můžeme statisticky doložit, že AgeWell pomáhá zlepšit psychický stav a subjektivní pocit zdraví, zajistit rozsáhlejší sociální, emocionální a informační podporu, zmírnit pocit izolovanosti a osamění a podnítit větší fyzickou aktivitu.

Svou vděčnost nám projevují také příbuzní našich klientů, kteří si už o ně nemusí dělat takové starosti. Naši práci oceňují i zdravotničtí pracovníci, kteří svým pacientům přímo radí, aby se na nás obrátili.

Co byste poradili ostatním organizacím, které provádějí podobné aktivity či programy, aby dosáhly kýžených výsledků?

Aby se dobře seznámily se svou cílovou skupinou, zapojily účastníky do celého procesu a naslouchaly jejich návrhům a potřebám. Aby věřily svým znalostem a schopnostem, nebály se, byly kreativní a nepolevovaly v úsilí – pokud je jejich nápad dostatečně dobrý, určitě se jim podaří ho uskutečnit. Aby byly vstřícné ke spolupráci s ostatními a pokusily se získat finanční a jinou pomoc či podporu od státu nebo od zařízení zdravotní péče, neboť to může významně posílit důvěryhodnost jejich programu a jeho dopad a zdárnou realizaci.

Co je podle Vás vedle fyziologických faktorů hlavní příčinou zhoršování duševního zdraví v pokročilém věku? Můžeme jakožto společnost udělat něco pro to, aby se psychický stav starších lidí zlepšil?

K příčinám zhoršování duševního zdraví v pokročilém věku vždy patřil pocit osamění a izolovanosti. Platí to jak na irském venkově, tak v našich rušných městech. Nicméně v posledních letech se v důsledku pandemie, nuceného odloučení od ostatních, uzavírání se v bezpečí domova, mj. i ve snaze ochránit se před chorobami, a ztráty sociálního kontaktu, možnosti účastnit se různých aktivit a svobody rozmohla hotová epidemie strachu, úzkosti, depresí a duševních problémů. Svůj podíl na tom mají i domácí a světové události, včetně zvyšujících se životních nákladů a válek a konfliktů. S postupujícím věkem se mnohdy zužuje okruh kontaktů, přicházejí nemoci, které mohou omezit mobilitu, někteří lidé jsou dokonce upoutáni doma nebo nemohou žít samostatně. To vše může ovlivnit jejich sebevnímání, sebeúctu, náladu a celkový přístup k životu. Je důležité, abychom na starší lidi nezapomínali jen proto, že nejsou tolik vidět. Musíme mít na paměti význam komunity a její pomoci a mocný vliv sociálního kontaktu a společenských aktivit. 

Zelenou dohodu nelze realizovat bez sociální dohody

skupina Zaměstnanci v EHSV

26. února zablokovali zemědělci se svými traktory provoz v bruselských ulicích. Za několik uplynulých týdnů to bylo již podruhé, co se vydali demonstrovat své rozhořčení. V evropské čtvrti se toho dne naskytl zcela jiný obrázek, než bývá zvykem – obvyklé proudění perfektně oblečených a učesaných davů vystřídaly náklaďáky, traktory a hromady sena a hořících pneumatik. Za těmito protesty stojí řada různých důvodů, od společné zemědělské politiky přes politiku ochrany životního prostředí až po záležitosti úplně jiného rázu.

Evropské venkovské oblasti jsou totiž dlouhodobě v těžké situaci. Členové skupiny Zaměstnanci i EHSV jako celek již mnohokrát upozornili, že zelenou dohodu nelze realizovat bez sociální dohody. Tento požadavek sice může znít jen jako další „bruselský slogan“, bylo by však vážnou chybou jej tak brát a ignorovat. Venkov se potýká se skutečnými problémy, k nimž patří například to, že zprostředkovatelé platí zemědělcům za jejich produkty naprosto směšné peníze, ale sami pak spotřebitelům účtují nehorázné ceny. Kromě toho se zemědělcům nedostává náležité podpory na provádění environmentálních reforem a čelí (nespravedlivým) praktikám volného obchodu, náročným pracovním podmínkám a důsledkům změny klimatu.

Evropská komise v reakci na tyto protesty chvatně stáhla své požadavky týkající se používání pesticidů, což je ještě znepokojivější než absence řádných konzultací, účasti sociálních partnerů a kroků v rámci sociální politiky. Stejně jako u environmentálních opatření mohou naši politikové i v tomto případě získat upuštěním od těchto opatření trochu času, na životním prostředí to však napáchá nenapravitelné škody.

Těchto protestů se navíc v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu snaží zneužít krajní pravice, které se poměrně úspěšně daří namířit je proti cílům udržitelného rozvoje, Zelené dohodě pro Evropu a Agendě 2030.

Dne 23. února uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) spolu s Evropskou komisí v rámci Evropského roku dovedností stěžejní akci, na níž se sešlo více než 400 mladých lidí ze všech členských států EU. Jejich záměrem bylo vyzdvihnout dovednosti potřebné pro stávající a budoucí pracovní místa.

Akce Seznamte se s šampióny excelence (Meet the Champions of Excellence) se zúčastnilo 35 mladých lidí z EU, kteří nedávno uspěli v těchto soutěžích: WorldSkills, EuroSkills a Abylimpics (olympijské hry pro osoby se zdravotním postižením zaměřené na dovednosti). Soutěžící se zde zapojili do více než 20 různých disciplin, mezi nimiž byla mobilní robotika, IKT, mechanika, grafický design, automobilové technologie a stavebnictví.

Šampióni vyprávěli své inspirativní příběhy o tom, jak dosáhli vzdělání a jak se vyvíjela jejich profesní kariéra. Během praktických prezentací měli mladí lidé z publika možnost se seznámit s tradičními a novými dovednostmi v odvětvích, jako je květinářství, lakování automobilů, robotika a virtuální realita. Součástí těchto prezentací byly i diskuse o integraci robotických systémů, ukázka odminovacího robota pro Ukrajinu a projektování pomocí počítače (CAD) používané ve strojním inženýrství.

Cílem bylo vyzdvihnout přínosy a příležitosti, které poskytuje odborné vzdělávání a příprava, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací a budoucím světem práce. Odborné vzdělávání a příprava mají v současné situaci, kdy se v EU nedostává pracovních sil a dovedností a existuje zde nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, obzvláštní význam. Více než tři čtvrtiny podniků v Unii totiž uvádějí, že je pro ně obtížné najít pracovníky s potřebnými dovednostmi.

Předseda EHSV Oliver Röpke při této příležitosti uvedl: „Dovednosti jsou klíčem k úspěchu mladých lidí v osobním i v profesním životě. Vzhledem k současné digitální a ekologické transformaci nám dovednosti mohou nejen umožnit, abychom se dokázali přizpůsobit, ale také abychom ovlivnili podobu budoucích pracovních míst.“

Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit k tomu poznamenal: „Odborná příprava nabízí na dnešním trhu práce celou řadu příležitostí. Jsem přesvědčen, že odborné vzdělávání a příprava nám mohou pomoci řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek pracovních sil, které brzdí evropský průmysl.“

Tato akce ukázala, že odborné vzdělávání a příprava jsou vhodnou volbou, která nabízí zajímavé kariérní vyhlídky a rychlejší pracovní příležitosti mladým lidem i dospělým, kteří si přejí změnit zaměstnání nebo jednoduše zlepšit dovednostní výbavu. Pro mnoho potenciálních studentů však často není prioritou. V roce 2021 se sotva polovina všech studentů středních škol v EU zapsala do programů s odborným zaměřením.

V roce 2022 se téměř 80 % čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy podařilo získat zaměstnání. EU usiluje o to, aby jich do roku 2025 bylo 82 %. (ll)

Chcete změnit vzdělávací systém? Máte problémy s kontaminovanými potravinami? Chcete, aby se nákladní doprava přesunula ze silnice na železnici? Nebo narážíte na problémy při registraci svého podniku v jiné zemi EU? Občané EU mají mnoho práv, zároveň však musí činit také obtížná rozhodnutí. Potřebují proto vědět, kde a jak mohou dané věci změnit a jaké možnosti při tom mohou využít.

Na to vše vám pomůže nalézt odpověď náš oblíbený Evropský demokratický pas. A navíc byl právě aktualizován! Obsahuje přehledy základních údajů, související informace a pokyny a návody týkající se všech aspektů moderní evropské demokracie. Najdete v něm i sadu nástrojů na podporu účasti a podrobného průvodce evropskou občanskou iniciativou.

Nová verze je již k dispozici v několika jazycích a další budou přidány během pár týdnů. (cw)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) 15. února oficiálně zahájil svou iniciativu, díky níž se zástupci občanské společnosti z kandidátských zemí EU mohou zapojit do jeho činnosti. Celkem 131 členů z kandidátských zemí, kteří byli vybráni, aby vytvořili skupinu odborníků z řad občanské společnosti, se bude moci podílet na práci Výboru. EHSV se tak stal vůbec první institucí, která otevřela své dveře kandidátským zemím EU.

Tato iniciativa, která je jednou z politických priorit předsedy EHSV Olivera Röpkeho, usnadňuje postupnou a skutečnou integraci kandidátských zemí do EU, a ukazuje tak novou cestu, jak je zapojit do činnosti EU.

EHSV tuto iniciativu slavnostně spustil na svém plenárním zasedání, kde ji vřele uvítali místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, předseda vlády Černé Hory Milojko Spajić a albánský premiér Edi Rama. Podobně reagovali také zástupci občanské společnosti z devíti kandidátských zemí EU (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska, Turecka a Ukrajiny) i další členové z kandidátských zemí, kteří průběh zasedání sledovali na internetu. Všichni se přitom diskuse na plenárním zasedání EHSV zúčastnili vůbec poprvé.

Předseda Röpke při této historické příležitosti prohlásil: „Kandidátské země už nemůžeme nechat dále čekat. V EHSV jsme se proto rozhodli otevřít dveře kandidátským zemím a zapojit jejich zástupce do naší práce.“

„Velmi si této postupné integrace vážíme,“ uvedl premiér Milojko Spajić. Nevnímáme ji jako náhradu za členství, nýbrž jako způsob, jak se mohou země západního Balkánu (v závislosti na svých zásluhách) i samotná EU připravit na integraci“.

Albánský premiér Edi Rama je podle svých slov „pevně přesvědčen, že to, čeho jsme dnes svědky v EHSV, by se mělo odehrát také v Evropském parlamentu, v Evropské komisi i v Evropské radě. Je to jediná cesta, jak obrousit všechny hrany a velmi konkrétním způsobem vnést do tohoto procesu novou energii.“

Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová pak připomněla, že „rozšíření – které je v zájmu nás všech –, představuje pro EU i nadále geostrategickou investici. Proto podporujeme nejen tuto iniciativu, kterou jsme tu dnes společně zahájili, ale i všechny další iniciativy, které pomáhají našim partnerským zemím zavést reformy, jež zlepší jejich hospodářskou výkonnost a posílí demokracii.“

Seznam všech členů z kandidátských zemí, kteří byli vybráni, je k dispozici zde. (at)

skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

Skupina Organizace občanské společnosti v EHSV pořádá dne 25. března od 14:30 do 18:00 SEČ konferenci, která proběhne v Bruselu a v jejímž rámci bude pozornost zaměřena na to, jak mouhou EU jako celek i jednotlivé členské státy podpořit efektivní udržitelný občanský dialog a participativní demokracii.

Mezi pozvanými řečníky budou:

• místopředseda Evropského parlamentu Pedro Silva Pereira, který zastupuje předsedkyni EP Robertu Metsola ve styku s organizacemi občanské společnosti zastupujícími občany, a
• Jeho Excelence Willem van de Voorde, velvyslanec Belgie a stálý zástupce Belgie při EU.

Během konference budou představeny tyto dvě iniciativy z poslední doby:

• stanovisko EHSV Možnosti posílení občanského dialogu a participativní demokracie v Evropské unii (SOC/782), které bylo vypracováno na žádost belgického předsednictví Rady EU a přijato na plenárním zasedání EHSV dne 15. února, a
• otevřený dopis, jenž získal podporu 156 signatářů z 26 členských států EU a který iniciovala skupina Organizace občanské společnosti společně s organizací Civil Society Europe. Dopis vyzývá hlavní orgány EU, aby přijaly konkrétní opatření k zavedení otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s organizacemi občanské společnosti, a to ve všech oblastech politiky.

Konference se zúčastní zástupci institucionálních subjektů i širší veřejnosti, aby se společně zamysleli nad tím, jakými způsoby lze provést opatření navržená v rámci těchto a dalších iniciativ.

Konference je veřejně přístupná. Abyste se mohli aktivně zapojit, ať už na místě, či na dálku, je nutné se předem zaregistrovat. Akce bude živě přenášena po internetu.

Další informace a předběžný program jsou k dispozici na webové stránce akce, kde je rovněž možné se zaregistrovat a kde také bude k dispozici živý přenos.

Antonello Pezzini, delegát Poradní komise EHSV pro průmyslové změny a bývalý člen skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v lednu opět upozornil, že pro zajištění naší bezpečnosti je nezbytné konsolidovat vnitřní obranný trh. Konkrétně při tom prohlásil: „Začali jsme s municí pro Ukrajinu. Nyní však musíme tento přístup rozšířit a zahrnout do něj i komplexní evropský program pro obranný průmysl, díky němuž budeme moci podporovat rozvoj evropské průmyslové základny a vybudovat infrastrukturu potřebnou k ochraně sporných území.“

EHSV již mnohokrát upozornil na to, že je nutné podpořit realizaci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, jež má vést k vytvoření interoperabilního a integrovaného systému společné obrany.

Tento cíl je s ohledem na současnou geopolitickou situaci o to naléhavější. Je totiž zcela nezbytné, abychom zlepšili strategickou autonomii Evropy v oblasti obrany a vytvořili stabilní společnou průmyslovou a technologickou základnu.

Evropský program rozvoje obranného průmyslu by měl být součástí společné strategické vize pro obranný průmysl, která může směřovat k účinné integraci evropských výrobců a uživatelů zahrnující alespoň tři členské státy.

Ukazuje se, že je stále naléhavější navázat na evropské úrovni strukturovaný dialog, a to v součinnosti a koordinaci s NATO, a vytvořit Radu ministrů obrany, která bude schopna zajistit soustavné politické vedení a představovat fórum pro konzultace a přijímání skutečně evropských rozhodnutí.

Právní předpisy přitom musí zajistit: rovnováhu mezi velkými a malými zeměmi, 20% podíl menších podniků, odbornou přípravu pro kvalifikované pracovníky a nové profily pracovních míst a také změnu kvalifikace zaměstnanců, jejichž dovednosti již nejsou zapotřebí nebo jsou zastaralé.

Nyní však nastal čas tento přístup rozšířit a posílit. Jeho součástí by totiž měl být i komplexní evropský program pro obranný průmysl, díky němuž budeme moci podpořit rozvoj evropské průmyslové základny tím, že budeme vyvíjet zboží dvojího užití. Jde o zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít pro civilní i vojenské účely a také pro navrhování, vývoj, výrobu nebo nasazení chemických či biologických zbraní a jejich nosičů.

Celý článek Antonella Pezziniho si můžete přečíst ve zpravodaji skupiny Zaměstnavatelé v EHSV na adrese https://europa.eu/!vYX7Wq.

V diskusi s místopředsedkyní Komise a komisařkou pro demokracii a demografii Dubravkou Šuicou vyzval EHSV k vypracování strategie pro občanský dialog, která by měla být prvním krokem k posílení úlohy občanské společnosti a zvýšení účasti občanů na tvorbě politik EU.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) své požadavky promítl do stanoviska Možnosti posílení občanského dialogu a participativní demokracie v Evropské unii, jež bylo přijato záhy poté, co na plenárním zasedání EHSV dne 15. února proběhla tato diskuse.

Stanovisko zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit provádění článku 11 Smlouvy o EU (SEU), podle něhož mají orgány společnou odpovědnost za zajištění aktivního zapojení organizované občanské společnosti do tvorby právních předpisů EU.

To by mělo být provedeno v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy, která byla přelomovou iniciativou a významným demokratickým procesem. V jejím rámci proběhla řada diskusí vedených občany se zaměřením na témata, jež mají přímý dopad na životy občanů.

„Všichni víme, že občané musí mít příležitost vyjádřit svůj názor i jinak než prostřednictvím volební urny. Orgány a instituce EU se musí naučit lépe zapojovat občanskou společnost do smysluplného dialogu, nad rámec pouhého informování a konzultací,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke.

Pro dosažení transparentnější, inkluzivnější a demokratičtější EU je nutné zajistit výraznější občanskou angažovanost a silné partnerství mezi orgány a institucemi EU a vládními orgány členských států. „Naše kolektivní úsilí zajistí, že EU bude i nadále zdrojem naděje a vzorem participativní demokracie pro svět,“ zdůraznila komisařka Šuica.

„Prostřednictvím tohoto stanoviska vyzývá EHSV evropské orgány, aby podnikly konkrétní kroky a přijaly strategii pro občanský dialog, jež by vedla k vytvoření akčního plánu a uzavření interinstitucionální dohody zahrnující všechny úrovně EU“, vyjádřil se zpravodaj stanoviska Pietro Barbieri. „Závazek, který v tomto smyslu přijal EHSV, je známkou naléhavé potřeby, na jejíž řešení nelze rezignovat a nelze jej ani odložit,“ dodal.

Spoluzpravodajka stanoviska Miranda Ulens uvedla: „V oblasti sociálního dialogu již máme osvědčené postupy. Návrhy, které předkládáme, zajistí, aby byly vyslyšeny i další legitimní a reprezentativní organizace. Vytvořme pro naše občany skutečnou demokratickou Evropu! #TogetherStrong!“ (ll)