V tomto vydání dostává prostor člen EHSV Carlos Trindade, který je zpravodajem stanoviska Ochrana demokracie proti dezinformacím. V době před volbami do Evropského parlamentu se vyjadřuje k negativním důsledkům, které mohou mít dezinformace pro demokracii, a k tomu, jak proti nim bojovat, pokud chceme žít v demokratickém zřízení.
V tomto vydání dostává prostor člen EHSV Carlos Trindade, který je zpravodajem stanoviska Ochrana demokracie proti dezinformacím. V době před volbami do Evropského parlamentu se vyjadřuje k negativním důsledkům, které mohou mít dezinformace pro demokracii, a k tomu, jak proti nim bojovat, pokud chceme žít v demokratickém zřízení.
Ceny EU za ekologickou produkci jsou udělovány různým subjektům v rámci celého hodnotového řetězce ekologické produkce za jejich inovativní, udržitelné a inspirativní projekty, jež z hlediska ekologické produkce potravin a jejich spotřeby představují skutečný přínos.
Slavnostní předání cen se bude konat 23. září 2024 u příležitosti Evropského dne ekologické produkce.
Zájemci se mohou přihlásit on-line do 12. května 2024, do 23:59:59 SELČ.
„‚Svoboda‘ je jen jiné slovo pro ‚už není co ztratit‘...“ – tak zní text velmi populární country písně, kterou v roce 1969 složil Kris Kristofferson a již převzala celá řada umělců, od Janis Joplin až po Kennyho Rogerse. Svoboda v Evropě však dnes – na rozdíl od písně „Me and Bobby McGee“ – znamená, že můžeme ztratit opravdu hodně, pokud ji nebudeme hájit. Platí to především pro Maďarsko.
„‚Svoboda‘ je jen jiné slovo pro ‚už není co ztratit‘...“ – tak zní text velmi populární country písně, kterou v roce 1969 složil Kris Kristofferson a již převzala celá řada umělců, od Janis Joplin až po Kennyho Rogerse. Svoboda v Evropě však dnes – na rozdíl od písně „Me and Bobby McGee“ – znamená, že můžeme ztratit opravdu hodně, pokud ji nebudeme hájit. Platí to především pro Maďarsko.
Lidé si velmi rychle zvykají na to, co je dobré. Neohlížejí se do minulosti, aby tak ocenili svobodu – svobodu cestování, svobodu tisku, svobodu volby zaměstnání nebo svobodu vzdělávat se kdekoli v Evropě. Mí vrstevníci (silný ročník narozený na konci 50. let, kdy Maďarsko ještě patřilo ke státům Varšavské smlouvy) si pamatují, jak dlouhá byla cesta k současné svobodě, od pádu berlínské zdi až po přistoupení Maďarska k EU – ke spolku svobodných národů v roce 2004. Od pádu komunismu trvalo čtrnáct let, než do ní mohla naše země společně s Českem, Slovenskem a Polskem vstoupit. Podle mého názoru se za posledních čtrnáct let Maďarsko pomalu vrátilo zpět do minulosti a zaostává. Od začátku devadesátých let, které proběhly ve znamení občanských svobod a svobody tisku, jsme dospěli k dnešnímu populismu, autokracii a ústavní diktatuře, což si samo o sobě odporuje.
Vláda v Budapešti téměř otevřeně vyhlásila válku společným evropským hodnotám: hovoří o „Bruselu“ jako o nepříteli a EU líčí jako ztělesněného ďábla. Trvá to už téměř čtrnáct let, a proto je obtížné podpořit jakoukoli proevropskou kampaň, ať už ze strany opozice (nebo toho, co z ní zbývá), či ze strany občanské společnosti a nevládních organizací (rovněž toho, co z nich zůstalo). Odmítáme se však vzdát a jsme proti tomu, aby byly evropské hodnoty pošlapávány jen proto, že se někteří maďarští politici rozhodli hrát podle not odněkud zdaleka a možná až z Kremlu.
Nedávné průzkumy v Maďarsku přece jen ukazují, že téměř 68–70 % občanů ve volebním věku podporuje přínosy spojené s Evropskou unií a společné evropské hodnoty a využívá je. Velkým otazníkem je, zda budou ochotni se dne 9. června 2024 ve velkém počtu zúčastnit voleb. V Maďarsku se volby do Evropského parlamentu konají ve stejný den jako komunální volby, a vzhledem k rostoucí nespokojenosti v této zemi nejsou vyhlídky marné. Protestní hlasování proti vládním politikám bude rovněž znamenat hlasování pro Evropu.
Mihály Hardy je maďarský novinář a šéfredaktor rozhlasové stanice Klubrádió
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) představil na žádost belgického předsednictví Rady EU klíčová doporučení zaměřená na posílení sociální soudržnosti, řízení dluhu a prioritní zaměření investic do zdravotní péče a zaměstnanosti v celé Evropě. EHSV vyjádřil znepokojení nad tím, že nedostatek finančních prostředků by mohl zpomalit pokrok v boji proti chudobě a změně klimatu.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) představil na žádost belgického předsednictví Rady EU klíčová doporučení zaměřená na posílení sociální soudržnosti, řízení dluhu a prioritní zaměření investic do zdravotní péče a zaměstnanosti v celé Evropě. EHSV vyjádřil znepokojení nad tím, že nedostatek finančních prostředků by mohl zpomalit pokrok v boji proti chudobě a změně klimatu.
Ve stanovisku se klade důraz na to, že je třeba sladit stávající rámce, jako je evropský semestr a evropský pilíř sociálních práv. Řečníci v diskusi na vysoké úrovni zdůraznili, že je třeba dále rozvíjet sociální Evropu a řešit naléhavé otázky, jako je rozdíl ve výši důchodů žen a mužů a digitální začlenění. Konference na vysoké úrovni o evropském pilíři sociálních práv, která se brzy uskuteční v Belgii, je výrazem snah podpořit provádění tohoto nástroje.
Výbor ve svých návrzích poukazuje na účinné využívání finančních zdrojů, zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do rozhodovacích procesů a na to, že je důležité zajistit, aby byla ekologická a digitální transformace spravedlivá. Hlavním tématem je inkluzivnost a také zajištění co nejširšího dopadu sociálních investic spolu s podporou hospodářské stability a sociální soudržnosti v EU. (tk)
Naším vzácným hostem je tentokrát profesorka Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu z poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Vyjmenovává všechny důvody, proč budou volby v roce 2024 bitvou o Evropu a proč nesou politické strany na svých bedrech značnou odpovědnost za to, aby přivedly své potenciální voliče k urnám. V roce 2024 si prostě nemůžeme dovolit, abychom to, kdo nás bude v EU při rozhodování zastupovat, ponechali na vůli někoho jiného. Tentokrát je v sázce příliš mnoho.
Naším vzácným hostem je tentokrát profesorka Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu z poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Vyjmenovává všechny důvody, proč budou volby v roce 2024 bitvou o Evropu a proč nesou politické strany na svých bedrech značnou odpovědnost za to, aby přivedly své potenciální voliče k urnám. V roce 2024 si prostě nemůžeme dovolit, abychom to, kdo nás bude v EU při rozhodování zastupovat, ponechali na vůli někoho jiného. Tentokrát je v sázce příliš mnoho.
Každých pět let volí evropští občané své zástupce do Evropského parlamentu (EP), který je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. V roce 2024 v něm tak v rámci desátého volebního období zasedne 720 nově zvolených poslanců. Během svého pětiletého funkčního období budou mít rozhodující vliv na to, jak bude vypadat nejen Evropa, ale i její orgány, instituce a politiky, jaké postavení bude zaujímat v polarizovaném globálním světě a do jaké míry zůstane věrna svým společným hodnotám.
Každých pět let volí evropští občané své zástupce do Evropského parlamentu (EP), který je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie. V roce 2024 v něm tak v rámci desátého volebního období zasedne 720 nově zvolených poslanců. Během svého pětiletého funkčního období budou mít rozhodující vliv na to, jak bude vypadat nejen Evropa, ale i její orgány, instituce a politiky, jaké postavení bude zaujímat v polarizovaném globálním světě a do jaké míry zůstane věrna svým společným hodnotám.
Každé volby jsou důležité, neboť jsou základem demokracie. Víme však také, že demokracie je mnohem víc než jen volby. V dnešní době jsme svědky toho, že demokraticky zvolené vlády jednají sice demokraticky, zároveň však podkopávají právní stát. Ani spravedlivé a svobodné volby totiž nejsou samy o sobě zárukou demokracie a ani jediným faktorem, od kterého se odvíjí. Proto by se voliči měli do voleb aktivně zapojit.
Posledních pět let bylo poznamenáno řadou téměř existenčních výzev pro Evropskou unii. Museli jsme se vypořádat s brexitem a jeho důsledky. Poté vypukla pandemie covidu-19 a Rusko zahájilo svou brutální a nelidskou invazi na Ukrajinu, která způsobila závažné hospodářské problémy, včetně energetické krize a vysoké míry inflace. Všechny tyto nečekané překážky se nám podařilo překonat a zároveň jsme pokračovali v plnění našich klíčových strategických cílů v podobě dvojí transformace na ekologickou a digitálně konkurenceschopnou ekonomiku. Změny v geopolitickém prostředí vedly Evropskou unii a její demokratické partnery k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko. Snížili jsme také rizika spojená se závislostí na Číně a postavili naše vztahy s USA na nebývale pevný základ. Unie rovněž spustila vůbec první program pro evropský obranný průmysl, který přinese své ovoce v nadcházejících letech.
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 se bude rozhodovat o osudu celé Evropy. Volební kampaň musí reagovat na očekávání občanů a brát v potaz jejich úlohu v evropském rozhodovacím procesu. Otázky jako migrace, změna klimatu nebo podpora Ukrajiny, která brání své území před ruskou agresí, se nepochybně týkají každého z nás, komu leží na srdci svoboda, demokracie a mír. Zvolení politici budou muset vynaložit veškeré své úsilí, aby se jim podařilo účinně restartovat politiku rozšíření. V debatách s kandidáty o jejich poslání na příštích pět let je třeba jim připomenout, že v případě zvolení budou muset mít na paměti, že Evropská unie je součástí roztříštěného světa, který je rozdělen na demokracie a autoritářské režimy. V zemích po celém světě, které dohromady čítají na 4 miliony obyvatel, se přitom v roce 2024 budou konat volby.
My v Evropě budeme s napětím očekávat, jak se rozhodnou Američané, kteří půjdou k volbám, aby si zvolili nového prezidenta. Transatlantické vztahy proto budou v našich evropských předvolebních debatách důležitým tématem. Evropští politici i politické strany se musí ze všech sil snažit, aby zapojili občany a dodali jim odvahu vyjádřit svůj názor. S ohledem na geopolitickou nejistotu je to dnes důležitější než kdy jindy. Politické strany, které vysílají do voleb své kandidáty, mají často na otázky, které mají zásadní význam pro náš život, rozdílné názory. Pouze pokud se jakožto občané zapojíme do diskuse s těmito kandidáty a půjdeme k volbám, budeme mít možnost vyjádřit svůj názor a ovlivnit budoucnost Evropy, která je i naší budoucností. Někdy jsme z toho všeho frustrovaní a otrávení. Ale právě proto je tak důležité, abychom se aktivně zapojili do předvolební politické diskuse.
V roce 2019 přesáhla účast ve volbách do Evropského parlamentu vůbec poprvé 50 %. Tento nárůst volební účasti lze částečně vysvětlit hlasováním mladých Evropanů. Na jedné straně je dobrou zprávou, že polovina oprávněných voličů svého práva využila. Na druhou stranu to však znamená, že každý druhý z nás, evropských občanů s volebním právem, k volbám nešel. V roce 2024 si nemůžeme dovolit, aby o tom, kdo nás bude zastupovat v evropském rozhodovacím a legislativním procesu, rozhodli jiní. Nízká účast snižuje legitimitu zvolených politiků a následně oslabuje i jejich postavení v Evropském parlamentu. Hlavním úkolem politických stran je tedy povzbudit své potenciální voliče, aby se voleb zúčastnili.
Evropští občané mají již desítky let za to, že je v EU zastupují jejich vládní činitelé. Volby v roce 2024 tak nabízejí příležitost ukázat, jaký vliv má ve skutečnosti EP jakožto zástupce občanů. Někteří z nich půjdou k volbám vůbec poprvé. V pěti členských státech budou moci hlasovat dokonce i 16letí. Mladí lidé budou mít od politiků různá očekávání. Ukázalo se to během Konference o budoucnosti Evropy a slýcháme to i nyní během panelových diskusí s občany, které v návaznosti na tuto konferenci pořádá Evropská komise. Politici by měli k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu přistupovat jako k procesu formování nové generace voličů a politiků a považovat je za příležitost, jak podpořit transparentní politickou výchovu a přispět k budování identity a důvěry.
Evropský parlament se ve své komunikační strategii před evropskými volbami v roce 2024 zaměřuje na mobilizaci nevoličů a prvovoličů, na podporu dalších zúčastněných stran, včetně médií, nevládních organizací, podniků a jednotlivců, a také na podnícení nestranické angažovanosti evropských občanů a organizací s cílem propagovat význam voleb.
Již dnes jsme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu svědky zahraničního vměšování a hybridních dezinformačních kampaní, které podkopávají důvěru v instituce a politiky a šíří rétoriku, jež rozděluje společnost. Dochází k tomu již před volbami, během voleb bude těchto aktivit ještě přibývat a otráví i atmosféru v povolebním období. Dezinformace je zapotřebí potírat prostřednictvím zákonů. Vnitrostátní ani evropská opatření na to samy o sobě stačit nebudou. Potřebujeme značné finanční prostředky na podporu celospolečenského přístupu k odhalování dezinformací a těch, co je šíří, neboť ovlivňují každodenní život lidí a jejich strategická rozhodnutí.
V těchto volbách se bude rozhodovat o budoucnosti demokracie, svobody a bezpečnosti. A záležet bude na každém hlasu.
Danuta Hübner, poslankyně Evropského parlamentu (skupina ELS)
Stále více evropských občanů se obává, že se jim nepodaří najít důstojné bydlení, které pro ně bude cenově dostupné. Jsou vystaveni rizikům, jako je nevhodné bydlení, finanční tlak, nejistota v oblasti bydlení a dokonce bezdomovectví. Nedostupné bydlení může mít vliv na zdraví a dobré životní podmínky občanů, vést k nerovným životním podmínkám a příležitostem a způsobit náklady na zdravotní péči, nižší produktivitu a škody na životním prostředí.
Stále více evropských občanů se obává, že se jim nepodaří najít důstojné bydlení, které pro ně bude cenově dostupné. Jsou vystaveni rizikům, jako je nevhodné bydlení, finanční tlak, nejistota v oblasti bydlení a dokonce bezdomovectví. Nedostupné bydlení může mít vliv na zdraví a dobré životní podmínky občanů, vést k nerovným životním podmínkám a příležitostem a způsobit náklady na zdravotní péči, nižší produktivitu a škody na životním prostředí.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydal na konferenci, kterou nedávno uspořádal v Bruselu, jasné varování: krize v oblasti bydlení se v Evropě prohlubuje, což s sebou nese řadu vedlejších účinků.
Podle nedávné studie nadace Eurofound postihuje krize v oblasti bydlení zejména mladé lidi a znemožňuje jim, aby se odstěhovali od rodičů. Věk, kdy alespoň 50 % lidí v EU žilo mimo domov rodičů, se mezi lety 2007 a 2019 zvýšil z 26 na 28 let. K největšímu nárůstu počtu osob ve věku 25–34 let, kteří žijí se svými rodiči, došlo v letech 2010 až 2019 ve Španělsku, Chorvatsku, Itáliu, na Kypru, v Belgii, Řecku a Irsku.
Cílem EHSV je s pomocí doporučení, jež zazněla na konferenci, vnést do diskuse na toto téma politický impulz a zajistit, aby byla krize v oblasti bydlení v EU zařazena na program jednání nového Evropského parlamentu a Komise v období 2024–2029. Evropská unie musí v boji proti nedostatku důstojného a cenově dostupného bydlení spojit síly. (mp)
Nastal čas strategicky překoncipovat jednotný trh EU. „Svět je teď úplně jiný než před 30 lety, a proto je nutné přizpůsobit jednotný trh nové mezinárodní situaci,“ řekl v diskusi na plenárním zasedání EHSV dne 20. března 2024 bývalý italský premiér Enrico Letta.
Nastal čas strategicky překoncipovat jednotný trh EU. „Svět je teď úplně jiný než před 30 lety, a proto je nutné přizpůsobit jednotný trh nové mezinárodní situaci,“ řekl v diskusi na plenárním zasedání EHSV dne 20. března 2024 bývalý italský premiér Enrico Letta.
Enrico Letta, který v současnosti vede Institut Jacquesa Delorse, představil hlavní myšlenku své zprávy na vysoké úrovni o budoucnosti jednotného trhu. Zdůraznil při tom, že bude nutné uplatňovat v rámci jednotného trhu geopolitický přístup a klást důraz na strategickou autonomii Evropy a na takové stěžejní oblasti, jako je obrana, telekomunikace, energetika a finanční sektor.
„Čelíme nyní úplně jiné geopolitické situaci než před 30 lety. Musíme se teď tedy zamyslet nad tím, jak toto nové světové uspořádání ovlivní jednotný trh a jeho budoucí vývoj. Je třeba zaujmout nový přístup, který bude zahrnovat i takové otázky, jako je obrana a rozšíření,“ prohlásil Enrico Letta.
Předseda EHSV Oliver Röpke upozornil, že úspěšnost jednotného trhu je třeba posuzovat nejen ekonomickým úhlem pohledu, ale také na základě očekávání a kvality života evropských občanů. „EHSV je toho názoru, že jednotný trh má být hlavně přínosný pro občany a že vedle práva přestěhovat se jinam musí mít člověk rovněž právo zůstat ve své zemi.“
I Enrico Letta zdůraznil, že jednotný trh tu má být především pro lidi a má jim sloužit. Poukázal na to, že spolu s konkurenceschopností hospodářství je třeba zajistit sociální ochranu a že právo přestěhovat se jinam a právo zůstat ve své zemi jsou dva aspekty téže svobody: „Odliv mozků má v některých zemích katastrofální dopad. Musíme lidem zaručit, aby mohli zůstat ve své zemi a také se do ní vrátit. V současné době probíhá volný pohyb pouze jedním směrem, což narušuje konkurenceschopnost a působí v Evropě velké problémy.“ (mp)
Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropská komise uspořádaly společně konferenci na téma Vzácná onemocnění v EU – společné opatření zaměřené na utváření budoucnosti evropských referenčních sítí (ERN), která proběhla 8. března 2024 v Bruselu v rámci zahajovací akce projektu JARDIN. Záměrem bylo odstartovat společnou evropskou iniciativu v oblasti vzácných onemocnění, která by pomohla provázat evropské referenční sítě s vnitrostátními systémy zdravotní péče a do níž by se jednotně zapojily orgány EU, evropské země, organizace občanské společnosti, sdružení pacientů, vědecká obec, odborníci z praxe a ředitelé nemocnic.
Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropská komise uspořádaly společně konferenci na téma Vzácná onemocnění v EU – společné opatření zaměřené na utváření budoucnosti evropských referenčních sítí (ERN), která proběhla 8. března 2024 v Bruselu v rámci zahajovací akce projektu JARDIN. Záměrem bylo odstartovat společnou evropskou iniciativu v oblasti vzácných onemocnění, která by pomohla provázat evropské referenční sítě s vnitrostátními systémy zdravotní péče a do níž by se jednotně zapojily orgány EU, evropské země, organizace občanské společnosti, sdružení pacientů, vědecká obec, odborníci z praxe a ředitelé nemocnic.
Pro zdravotnické systémy v EU je nesmírně obtížné poskytovat kvalitní a nákladově efektivní péči v případě vzácných nebo málo rozšířených komplexních onemocnění, které v každodenním životě postihují asi 30 milionů Evropanů. Z tohoto důvodu je nezbytné využít potenciál evropských referenčních sítí, což jsou virtuální sítě poskytovatelů zdravotní péče z celé Evropy. Jejich smyslem je usnadnit diskusi o komplexních nebo vzácných onemocněních a chorobách, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů.
Cílem společného opatření JARDIN je provázat tyto evropské referenční sítě s vnitrostátními systémy zdravotní péče a posílit jejich udržitelnost. V souvislosti s těmito sítěmi mají být rovněž stanoveny klinické postupy pro jednotlivé země. Dále pak mají být vytvořeny vnitrostátní referenční sítě, které budou kopírovat a doplňovat fungování evropských referenčních sítí, a struktury pro pacienty bez diagnózy.
Na projektu JARDIN se podílí 27 členských států EU, Norsko a Ukrajina. Jeho koordinaci má na starosti Rakousko. Celkový finanční příděl na nadcházející tříleté období činí 18,75 milionu EUR (15 milionů EUR bude vyčleněno z rozpočtu EU a 3,75 milionu EUR poskytnou členské státy). Tento projekt by měl členským státům EU pomoci vylepšit jejich vnitrostátní plány v oblasti vzácných onemocnění, a to mj. prostřednictvím doporučení, plánů a zpráv, jež budou vypracovány na základě konkrétních pilotních projektů. (mp)
naše demokratické země prodělávají řadu zkoušek, které postihly Evropu od začátku ruské agrese na Ukrajině a jež mají pro všechny členské státy Unie i pro ni samotnou závažné sociální, politické a finanční důsledky. Přesto jsem i nadále přesvědčen o tom, že evropští občané drží v těžkých dobách dohromady, jsou svorní a odhodlaní razit cestu kupředu a budovat takovou Evropu, kterou do budoucna chtějí pro sebe i pro příští generace. To jim umožňují volební urny, kde odevzdávají své hlasy pro ty, kteří budou o Evropě rozhodovat.
naše demokratické země prodělávají řadu zkoušek, které postihly Evropu od začátku ruské agrese na Ukrajině a jež mají pro všechny členské státy Unie i pro ni samotnou závažné sociální, politické a finanční důsledky. Přesto jsem i nadále přesvědčen o tom, že evropští občané drží v těžkých dobách dohromady, jsou svorní a odhodlaní razit cestu kupředu a budovat takovou Evropu, kterou do budoucna chtějí pro sebe i pro příští generace. To jim umožňují volební urny, kde odevzdávají své hlasy pro ty, kteří budou o Evropě rozhodovat.
Jelikož budou mít nadcházející volby do Evropského parlamentu zásadní vliv na to, jakým směrem se bude EU v příštích pěti letech ubírat, spojil EHSV své síly s Evropským parlamentem a společně podepsaly memorandum o porozumění týkající se spolupráce v rámci příprav na volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční 6. až 9. června 2024.
Ze zkušeností vyplývá, že účast ve volbách do Evropského parlamentu bývá nižší než u vnitrostátních voleb. EHSV bude proto nadcházející volby do Evropského parlamentu mohutně propagovat a zmobilizuje svou síť sdružující 90 milionů lidí – z řad organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších organizací občanské společnosti –, aby pomohl zvýšit volební účast.
Některá opatření již za tímto účelem přijal, například uspořádal ve dnech 4. až 7. března Týden občanské společnosti, na němž se sešlo přes 800 zástupců organizací občanské společnosti a mládežnických organizací, aby se společně zamysleli nad blížícími se volbami a budoucností EU.
Na svém březnovém plenárním zasedání přijal EHSV usnesení, v němž vyzval občany, aby šli volit. Pod heslem #USEYOURVOTE byly vytvořeny zvláštní internetové stránky, kde lze nalézt nejrůznější aktivity, akce a iniciativy členů a zaměstnanců EHSV. Klíčovou roli bude hrát osvětová činnost členů na místní úrovni.
Dne 4. května otevřou všechny orgány a instituce EU své brány, aby oslavily demokratickou angažovanost ve volbách a připomněly si výročí Schumanovy deklarace. V mezičase poběží naši nadšení zaměstnanci v týmovém dresu „Running for Europe“ dne 26. května bruselskou „dvacítku“, aby propagovali kampaň „Využijte svůj hlas“. Nesmíme totiž zapomínat, že čím více lidí půjde volit, tím bude naše demokracie pevnější. S rostoucí účastí roste i legitimita přijatých rozhodnutí. V letošních volbách je obzvlášť důležité, aby občané – zejména mladí lidé – šli k urnám a odevzdali svůj hlas. Mohou tím něco změnit a zajistit Evropě image, na niž budou hrdí.
Občanská společnost bdí nad obecnými zájmy evropských občanů, a proto může v této kampani sehrát klíčovou roli, zejména pokud jde o propagování důležitosti voleb a povzbuzování lidí, aby šli volit.
Spolupracujme, oslovme občany a organizace občanské společnosti na všech úrovních (evropské, celostátní i regionální) a začněme se s nimi skutečně bavit. Naslouchejme jim a sdělme pak našim politickým představitelům, co tyto organizace, které sdružují miliony občanů a které my zastupujeme, od nových poslanců Evropského parlamentu a nových komisařů v příštích pěti letech očekávají.
Na našem hlasu záleží! #USEYOURVOTE
S pozdravam,
Aurel Laurenţiu Plosceanu, místopředseda pro komunikaci
