Evropská unie vždy usilovně prosazovala hospodářskou integraci se zbytkem světa. V mírovém světě založeném na pravidlech učinila tato strategie z Evropy jednu z nejdůležitějších globálních obchodních velmocí a jeden z nejvíce prosperujících regionů.
Evropská unie vždy usilovně prosazovala hospodářskou integraci se zbytkem světa. V mírovém světě založeném na pravidlech učinila tato strategie z Evropy jednu z nejdůležitějších globálních obchodních velmocí a jeden z nejvíce prosperujících regionů.
Pandemie covid-19 a následně ruská invaze na Ukrajinu zcela zásadně změnily tuto dynamiku otevřenosti a hospodářské integrace a daly tušit, že Unii čeká vleklý a náročný boj za zachování prosperity. Tyto negativní zvraty ukázaly, jak velmi důležité je to, aby byla EU odolnější a dokázala účinně ochránit své strategické zájmy.
EU se připravuje k reakci na výzvy, které by mohly předznamenat odklon od mnohostranného systému obchodování založeného na pravidlech, jenž byl typickým znakem éry po druhé světové válce, a musí si udělat jasnou představu o tom, co znamená strategická autonomie.
Studie, kterou připravilo Centrum pro evropská politická studia (CEPS), se těmito komplexními otázkami zaobírá, zkoumá zranitelná místa Evropy a navrhuje několik doporučení, jak strategické autonomie dosáhnout. EHSV nechal tuto studii vypracovat na žádost skupiny Zaměstnavatelé. Studii zpracovalo centrum CEPS.
Každou noc se v EU ocitá bez přístřeší na ulici nebo v útulcích pro bezdomovce téměř 900 000 lidí. EHSV vyzývá členské státy a EU k přijetí konkrétních opatření, protože počet bezdomovců se v posledních 15 letech více než zdvojnásobil.
Každou noc se v EU ocitá bez přístřeší na ulici nebo v útulcích pro bezdomovce téměř 900 000 lidí. EHSV vyzývá členské státy a EU k přijetí konkrétních opatření, protože počet bezdomovců se v posledních 15 letech více než zdvojnásobil.
EHSV požaduje komplexní strategii EU pro oblast bezdomovectví a urychlené přijetí účinných vnitrostátních politik v oblasti bezdomovectví, aby se počet bezdomovců do roku 2030 výrazně snížil. Bezdomovectví totiž patří k nejextrémnějším formám sociálního vyloučení.
„Požadujeme vypracování strategie EU pro oblast bezdomovectví, do níž by byla plně integrována Evropská platforma pro boj proti bezdomovectví (EPOCH) a která by umožnila začlenění vnitrostátních politik pro řešení bezdomovectví do evropského semestru,“ prohlásila zpravodajka stanoviska EHSV Rámec EU pro vnitrostátní strategie v oblasti bezdomovectvíMaría del Cerman Barrera Chamorro.
Tato strategie se musí opírat o doporučení Rady, a EHSV proto vyzývá nové belgické předsednictví Rady EU, aby ho začalo připravovat. Vyzývá rovněž Komisi, aby začala co nejdříve vypracovávat návrh nového víceletého pracovního programu, který se bude prolínat celým jejím příštím funkčním obdobím.
„EHSV si přeje, aby bezdomovectví zůstalo před volbami do Evropského parlamentu i po nich prioritou sociální politiky EU. Je třeba, aby došlo ke strategické změně a cílem opatření se namísto řešení bezdomovectví stalo jeho vymýcení do roku 2030,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Ákos Topolánszky.
EHSV předložil návrh, aby se v zájmu řešení „chronického bezdomovectví“ aktivně propagovala zásada „bydlení jako priorita“. Podle této zásady není bydlení jen přístřeším, je to rovněž prostředek k opětovnému začlenění. Konkrétně to znamená zajistit dlouhodobá řešení bydlení bez ohledu na to, zda příjemce například prokáže, že pracuje na svém osobním rozvoji nebo dostává podporu.
Přístup zaměřený na bydlení byl již schválen v Lisabonském prohlášení, které v roce 2021 podepsalo všech 27 členských států EU, evropské orgány a instituce a několik evropských nevládních organizací. Toto prohlášení je politickým základem platformy EPOCH a jeho signatáři se v něm zavázali ke spolupráci v oblasti bezdomovectví na úrovni EU a k tomu, že budou usilovat o vymýcení bezdomovectví do roku 2030. EHSV však ve svém stanovisku konstatuje, že navzdory politickému úsilí nečiní pro řešení bezdomovectví dost ani EU, ani členské státy.
Jedinou zemí, které se v posledních dvaceti letech dařilo bezdomovectví soustavně snižovat, je Finsko. (ll)
Výroční zpráva o pokroku za rok 2023, kterou vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), nebyla právě povzbudivá: EU možná nesplní většinu svých cílů pro rok 2030. Obzvláště nevalné jsou vyhlídky, pokud jde o stopu spotřeby, úroveň spotřeby energie, oběhovou produkci a ekologické zemědělství, nicméně ani v dalších oblastech – od biologické rozmanitosti po zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně – to nevypadá o mnoho lépe.
Výroční zpráva o pokroku za rok 2023, kterou vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), nebyla právě povzbudivá: EU možná nesplní většinu svých cílů pro rok 2030. Obzvláště nevalné jsou vyhlídky, pokud jde o stopu spotřeby, úroveň spotřeby energie, oběhovou produkci a ekologické zemědělství, nicméně ani v dalších oblastech – od biologické rozmanitosti po zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně – to nevypadá o mnoho lépe.
Tento pochmurný obraz nás nesmí odradit, nýbrž nás musí motivovat: je třeba jednat. Teď není čas na nesmělé dobré záměry (těch jsme v minulosti měli mnoho a nikam jsme se nedopracovali) ani na návrat k úsporným opatřením. Zásady spravedlivé transformace – s hospodářskou, sociální a environmentální udržitelností – musí prostupovat úplně všechny politiky EU. A jedním z kroků musí být, jak ostatně vyplývá i z aktuálního stanoviska EHSV na toto téma, přijetí směrnice o spravedlivé transformaci na úrovni EU, pokud jde o svět práce: tento obří úkol bude možné zvládnout jedině tehdy, zapojí-li se všichni. Pokud se související náklady přenesou na nejzranitelnější skupiny, jak tomu často bývá, dojde k nárůstu krajně pravicového populismu. Až nastane doba, kdy ani tyto proudy nebudou moci popírat katastrofické dopady změny klimatu, bude již příliš pozdě.
Jste zpravodajem stanoviska „Podpora vlastní a udržitelné produkce potravin – strategie pro společnou zemědělskou politiku po roce 2027“. Jaké návrhy v něm Výbor předkládá, zejména co se týče této politiky po roce 2027 v souvislosti s udržitelnou produkcí potravin?
Jste zpravodajem stanoviska „Podpora vlastní a udržitelné produkce potravin – strategie pro společnou zemědělskou politiku po roce 2027“. Jaké návrhy v něm Výbor předkládá, zejména co se týče této politiky po roce 2027 v souvislosti s udržitelnou produkcí potravin?
Stojan Čukanov: SZP umožnila Evropské unii zabezpečit stabilní dodávky potravin ve vysoké a stále se zvyšující kvalitě pro rostoucí počet obyvatel a zároveň zachovat model rodinného hospodářství. Za posledních 65 let se tato politika změnila, avšak všechny tři rozměry udržitelnosti, jimiž se vyznačuje nová SZP, která vstoupila v platnost v roce 2021, jsou stále terčem značné kritiky.
Vzhledem k novým výzvám potřebujeme více než kdy jindy stabilní dlouhodobý rámec politiky, který bude zaměřený na udržitelnou produkci potravin a na otevřenou strategickou autonomii Evropské unie. S tím by měla jít ruku v ruce ochrana rozmanitých způsobů zemědělského hospodaření v EU a řešení společenských a ekologických potřeb („veřejné prostředky na veřejné statky“), přičemž by měl být zároveň zajišťován rozvoj venkova.
Politiky v oblasti životního prostředí a klimatu by neměly být vnímány jako přítěž při překonávání současné krize, ale spíše jako součást dlouhodobých řešení a vodítko pro rozhodování v budoucnosti. Při poslední reformě byla posílena zásada, že každý podporovaný hektar musí na oplátku poskytovat společnosti environmentální služby.
Jednotné financování na hektar však neodráží ekologickou realitu ani spravedlivou podporu ze sociálního hlediska. Jsme přesvědčeni, že příští SZP by měla jít ještě dále a zvýšit environmentální a sociální požadavky, které musí být náležitě odměňovány a chráněny před nekalou soutěží.
Platby za plochu by proto měly být změněny na pobídky spíše než na kompenzace za prospěšné služby. Zároveň by mělo být stanoveno vhodné přechodné období, které by mohlo přesahovat období jednoho víceletého finančního rámce (VFR).
Malá rodinná hospodářství by měla mít možnost rozhodnout se pro zachování podpory příjmu založené na platbách za plochu a pracovních jednotkách v rámci daného hospodářství, přičemž členské státy by měly mít možnost stanovit příslušná kritéria ve strategických plánech. Ve snaze zastavit další úbytek zemědělských podniků v EU v důsledku nedostatečné generační obměny je třeba přijmout opatření týkající se zvýšení průměrných příjmů ze zemědělské činnosti, přístupu k půdě (prostřednictvím dotací na investice, zvýhodněných úvěrů, vnitrostátních právních předpisů týkajících se převodu půdy), příznivých investičních podmínek v rámci druhého pilíře (poskytnutí dodatečných soukromých finančních prostředků), prohlubování dovedností (zemědělců, pracovníků v zemědělství a poradců), posílení postavení žen, dobrých pracovních podmínek, zlepšení dlouhodobých vyhlídek pro zemědělce (důchody atd.), ale i celkové atraktivity venkovských oblastí.
SZP musí pomoci stimulovat poptávku spotřebitelů v EU po zdravějších a udržitelnějších potravinách (ekologické, sezónní, místní produkty), omezit plýtvání potravinami a regulovat trhy s potravinami, aby bylo možné řešit financializaci potravinářského odvětví, která vede k obrovským spekulacím, neboť v době, kdy se Evropané potýkají s rostoucími cenami potravin, jsou zároveň generovány obrovské zisky. Růst cen energie a rizika narušení dodávek energie a hnojiv se staly běžnou součástí každodenního života, je tedy zapotřebí zvážit, zda do SZP nezařadit proticyklické prvky a nezavést v rámci této politiky režimy investiční podpory zaměřené na zlepšení výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích a na místní úrovni ve venkovských oblastech.
V tomto stanovisku navrhujeme, aby Komise v reakci na důsledky extrémních klimatických podmínek zvážila možnost posílit jakožto jeden z nástrojů SZP po roce 2027 systémy pojištění založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež jsou v jednotlivých členských státech dobrovolné. S ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2024 a budoucí rozšíření EU považuje EHSV toto stanovisko za příležitost, jak předložit některé úvahy/pokyny/návrhy organizované občanské společnosti týkající se budoucí podoby a směřování SZP po roce 2027 s cílem dosáhnout vlastní a udržitelné produkce potravin v rámci ucelenější a komplexnější potravinové politiky. Cílem je přispět k návrhu Komise týkajícímu se příští SZP a zdůraznit při tom potřeby organizací občanské společnosti a očekávání společnosti.
EHSV vyzval k rozšíření působnosti návrhu Komise, jímž má být zaveden evropský průkaz osob se zdravotním postižením, aby tak bylo možné tento průkaz používat i pro delší pracovní či studijní pobyty a zaručit osobám se zdravotním postižením volný pohyb v EU.
EHSV vyzval k rozšíření působnosti návrhu Komise, jímž má být zaveden evropský průkaz osob se zdravotním postižením, aby tak bylo možné tento průkaz používat i pro delší pracovní či studijní pobyty a zaručit osobám se zdravotním postižením volný pohyb v EU.
EHSV uvítal návrh Komise zavést evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropskou parkovací kartu, neboť jde podle něj o první krok k zajištění volného pohybu osob se zdravotním postižením v EU.
„Tento návrh ovlivní život více než 80 milionů Evropanů se zdravotním postižením,“ prohlásil Ioannis Vardakastanis, hlavní zpravodaj stanoviska EHSV Evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropská parkovací karta, které bylo předloženo na plenárním zasedání dne 14. prosince. „Jedná se o nesmírně důležitý krok k odstranění závažných překážek a zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením – ať už jsou evropskými občany, nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v jednom z členských států – mohly využívat základní zásadu, na níž je Evropská unie založena, tj. právo na volný pohyb. V návaznosti na něj pak budou v budoucnu přijata další opatření.“
EHSV nicméně upozornil, že návrhem nebyly odstraněny některé z hlavních překážek, jež brání volnému pohybu Evropanů se zdravotním postižením, a sice nepřenositelnost dávek souvisejících se zdravotním postižením v situaci, kdy se za účelem zaměstnání či studia přestěhují do jiného členského státu. Ve svém stanovisku z vlastní iniciativy vyzval k rozšíření působnosti návrhu tak, aby v takovém případě měli držitelé průkazu osoby se zdravotním postižením po danou dobu i nadále přístup k požitkům spojeným se sociálními politikami nebo vnitrostátními systémy sociálního zabezpečení.
V současné době tomu tak totiž není. Osoba se zdravotním postižením, která se přestěhuje z jednoho členského státu do druhého, ztrácí v okamžiku překročení hranice dočasně právo na jakékoli požitky související s jejím zdravotním postižením, které musí být nejprve opětovně posouzeno v novém členském státě.
Toto opětovné posouzení může trvat déle než jeden rok, přičemž dotčené osobě je během tohoto přechodného období odepřeno jakékoli uznání či podpora. „Vyzýváme k rozšíření působnosti návrhu tak, aby nevzniklo právní vakuum a aby po tuto dobu nebylo přerušeno poskytování požitků v nové zemi. Osobám se zdravotním postižením to umožní vést již od začátku svého pobytu důstojný život,“ uvedl Ioannis Vardakastanis. (ll)
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku přijatém na plenárním zasedání navrhuje strategii pro řešení socioekonomických výzev, jimž čelí ostrovy, horské regiony a řídce osídlené oblasti EU. EHSV apeluje na EU, aby přijala opatření v rámci politiky soudržnosti, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí na míru uzpůsobené strategie, spolehlivé údaje a zvláštní mechanismy zaměřené na udržitelný růst.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve svém stanovisku přijatém na plenárním zasedání navrhuje strategii pro řešení socioekonomických výzev, jimž čelí ostrovy, horské regiony a řídce osídlené oblasti EU. EHSV apeluje na EU, aby přijala opatření v rámci politiky soudržnosti, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí na míru uzpůsobené strategie, spolehlivé údaje a zvláštní mechanismy zaměřené na udržitelný růst.
Odlehlé regiony EU, od ostrovů po horské či řídce osídlené oblasti, zápolí s hospodářskými, sociálními a environmentálními problémy, které jim brání v pokroku. Izolované ostrovy čelí v důsledku své polohy vysokým nákladům, horské oblasti zase ohrožuje změna klimatu. S ohledem na pokles počtu obyvatel v řídce osídlených oblastech jsou nezbytné inovativní strategie růstu. Zpravodaj EHSV Ioannis Vardakastanis zdůrazňuje, že jsou zapotřebí individualizované přístupy, které zohlední specifické rysy jednotlivých regionů. Výbor se ve svém stanovisku zasazuje o soudržnou činnost EU a klade důraz na regionální solidaritu s cílem zabránit marginalizaci. EHSV navrhuje využít pevný právní základ politiky soudržnosti EU a doporučuje vyhradit na tuto činnost specifické prostředky a zřídit zvláštní pakty – jako „pakt pro ostrovy“ nebo „pakt pro horské oblasti“ – zaměřené na řešení zvláštních výzev těchto regionů, které budou obdobou úspěšných strategií realizovaných v městských a venkovských oblastech. Řešení musí zohlednit hospodářské, sociální i environmentální aspekty a musí zahrnovat různá opatření, od snížení provozních nákladů až po podporu tvorby pracovních míst a zachování místní kultury. Informované rozhodování musí být podloženo přesnými údaji, vyžaduje budování kapacit a podporuje aktivní dialog mezi zúčastněnými stranami na unijní, vnitrostátní a místní úrovni s cílem vytvářet politiky zohledňující jedinečné podmínky těchto regionů v rámci EU. (tk)
Pro další směrování Evropy budou mít zásadní význam volby do Evropského parlamentu v červnu 2024. EHSV, institucionální partner občanské společnosti, proto připravuje svůj první Týden občanské společnosti.
Pro další směrování Evropy budou mít zásadní význam volby do Evropského parlamentu v červnu 2024. EHSV, institucionální partner občanské společnosti, proto připravuje svůj první Týden občanské společnosti.
Nezapomeňte si toto datum poznačit do diáře!
Na této stěžejní akci se společně setkají účastníci všech věkových kategorií, kteří budou pocházet z nejrůznějšího prostředí. Budou mezi nimi i mladí lidé, novináři a zástupci orgánů EU, kteří budou živě diskutovat o záležitostech, jež jsou důležité pro jejich každodenní život i pro budoucnost Evropy.
V souladu s naším heslem Pojďme společně bránit demokracii! budeme debatovat o hrozbách a výzvách v souvislosti s obranou demokratických hodnot a dozvíme se, co přesně očekává občanská společnost od budoucích vedoucích představitelů Evropy. Z našich doporučení bude čerpat usnesení EHSV o evropských volbách.
Během Týdne občanské společnosti se bude konat pět hlavních iniciativ EHSV:
Dny občanské společnosti: organizace občanské společnosti jako pilíř demokracie a klíčový hráč při řešení současných výzev,
Den evropské občanské iniciativy: společná akce určená pro setkání zákonodárců, aktivistů, občanů a subjektů občanské společnosti z EU i z členských států,
Vaše Evropa, váš názor: obrana demokracie a otevřená podpora a propagace Evropy – priority mládeže pro příští legislativní cyklus EU,
Cena pro občanskou společnost:14. ročník soutěže o cenu EHSV pro občanskou společnost zaměřená tentokrát na duševní zdraví,
Seminář pro novináře: mobilizace evropských občanů za účelem voleb do Evropského parlamentu – výzva.
Připojte se k nám a načerpejte inspiraci na workshopech vedených odborníky a při diskusích na vysoké úrovni. Využijte této příležitosti k tomu, abyste se vyjádřili ke klíčovým otázkám týkajícím se nového evropského legislativního cyklu a navázali kontakty s organizacemi občanské společnost a aktéry změn z celé Evropy.
Předsednictvo Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) se 12. prosince 2023 rozhodlo jmenovat novou generální tajemnicí EHSV Isabelle Le Galo Flores.
Předsednictvo Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) se 12. prosince 2023 rozhodlo jmenovat novou generální tajemnicí EHSV Isabelle Le Galo Flores.
Isabelle Le Galo Flores získala magisterský titul v oboru matematického inženýrství, ale také v oboru komunikace, mediální studia a mezinárodní vztahy. Během své kariéry zastávala různé vedoucí pozice, přičemž naposledy působila v Nadaci Daniela a Niny Carassových, kde se jakožto zástupkyně generální ředitelky pro Španělsko zabývala mimo jiné otázkami udržitelných potravinových systémů a občanství prostřednictvím umění.
Generální tajemník EHSV zastává výkonnou funkci, poskytuje podporu a poradenství statutárním orgánům EHSV a řídí přibližně 700 zaměstnanců. Isabelle Le Galo Flores se své funkce ujala 16. ledna na období pěti let. Vystřídala tak Gianlucu Brunettiho, jeho mandát skončil 31. prosince 2023. (ehp)
Belgie se 1. ledna chopila kormidla Evropské unie a v klíčové první polovině roku 2024 bude předsedat Radě EU. Nejvýznamnější událostí budou bezpochyby červnové volby do Evropského parlamentu, v nichž mohou evropští občané rozhodnout o budoucím směřování Unie. EHSV se aktivně zapojí do informování o volbách a bude vybízet voliče, aby šli k urnám.
Belgie se 1. ledna chopila kormidla Evropské unie a v klíčové první polovině roku 2024 bude předsedat Radě EU. Nejvýznamnější událostí budou bezpochyby červnové volby do Evropského parlamentu, v nichž mohou evropští občané rozhodnout o budoucím směřování Unie. EHSV se aktivně zapojí do informování o volbách a bude vybízet voliče, aby šli k urnám. „EHSV coby bašta organizované občanské společnosti bude s belgickým předsednictvím úzce spolupracovat na budování silnější, odolnější a demokratičtější Evropy,“ prohlásil předseda EHSV Oliver Röpke.
V této nové brožuře je popsána činnost, kterou bude EHSV provádět v první polovině roku, včetně hlavních témat, jimiž se zabývají jednotlivé sekce, a průzkumných stanovisek, o jejichž vypracování belgické předsednictví zažádalo. Zajímá Vás, kdo jsou naši belgičtí členové?
Zde se dozvíte, kdo jsou a jaké části občanské společnosti zastupují. Informace jsou k dispozici v nizozemštině, francouzštině, němčině a angličtině (cw).
Finanční sektor, zejména bankovnictví, má klíčový význam pro zlepšení konkurenceschopnosti hospodářství EU, jelikož má značný vliv na financování a na zásadně důležitý přechod k udržitelnosti. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve stanovisku, které přijal na plenárním zasedání, poukazuje na důležité možnosti, jak tento sektor posílit a zlepšit jeho přínos ke strategické autonomii EU, a na cíle, které toho umožní dosáhnout.
Finanční sektor, zejména bankovnictví, má klíčový význam pro zlepšení konkurenceschopnosti hospodářství EU, jelikož má značný vliv na financování a na zásadně důležitý přechod k udržitelnosti. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve stanovisku, které přijal na plenárním zasedání, poukazuje na důležité možnosti, jak tento sektor posílit a zlepšit jeho přínos ke strategické autonomii EU, a na cíle, které toho umožní dosáhnout.
Prioritou hospodářské transformace EU je odolný finanční systém, avšak navzdory snahám zavést test konkurenceschopnosti a zlepšit právní úpravu prostřednictvím programu REFIT jisté problémy přetrvávají. Zpravodaj EHSV Antonio García del Riego poukazuje na to, že jednotnosti trhu brání neúplná bankovní unie a unie kapitálových trhů, což vede k tomu, že banky v EU zaostávají za globální konkurencí. To bude třeba řešit prostřednictvím důkladných hodnocení, jejichž cílem bude zajistit konkurenceschopný a odolný finanční sektor. Pro stabilitu a růst má zásadní význam spravedlivá hospodářská soutěž, což však vyžaduje silnější regulační rámce zajišťující rozmanitost bankovního sektoru. EHSV vyzdvihuje úlohu spravedlivé hospodářské soutěže pro zajišťování stability a přilákání investic a vyzývá k vyváženému přístupu k dohledu, který podporuje digitalizaci a udržitelnost trhu. EHSV sice oceňuje, že EU do budoucích politik zařadila test konkurenceschopnosti, avšak zdůrazňuje, že konkurenceschopnost je nutné posílit, aniž bychom se odchýlili od celosvětových norem, jako je rámec Basel III. Je zásadně důležité, abychom tuto kontrolu sladili se specifickými prvky finančního sektoru. Dokončení unie kapitálových trhů omezí roztříštěnost trhu, posílí finanční stabilitu a podpoří integraci. EHSV upozorňuje na to, že klíčem k pokroku v tomto odvětví jsou účinné metody hodnocení, zapojení zúčastněných stran do posuzování dopadů a spolehlivé údaje pro informované rozhodování. (tk)
