Tento měsíc oslavujeme 20. výročí velkého rozšíření EU. V květnu 2004 se občané Česka, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska stali občany EU. Nebylo to snadné, neboť jak je známo, přistoupení k EU je namáhavý a časově náročný proces. Po dvacet letech však můžeme konstatovat, že rozšíření v roce 2004 bylo úspěšné.
Tento měsíc oslavujeme 20. výročí velkého rozšíření EU. V květnu 2004 se občané Česka, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska stali občany EU. Nebylo to snadné, neboť jak je známo, přistoupení k EU je namáhavý a časově náročný proces. Po dvacet letech však můžeme konstatovat, že rozšíření v roce 2004 bylo úspěšné.
Vedle toho, že se EU stala jedním z největších jednotných trhů na světě, bylo díky rozšíření vytvořeno 26 milionů nových pracovních míst. Úspěch ovšem nelze poměřovat jen ekonomickými zisky. Rozšíření nakonec vedlo k otevření hranic, díky němuž mohou miliony lidí cestovat, pracovat a žít kdekoli v EU. Co dříve bylo výsadou jen některých, stalo se právem každého. Přes 2,7 milionu studentů z těchto 10 tehdy nových zemí má dnes za sebou zkušenost z výměnného programu Erasmus+. Díky rozšířené EU dostali všichni rovné příležitosti, aby mohli prosperovat.
Úspěch ještě neznamená, že jsme se neměli co učit. Jednalo se o první rozšíření tohoto druhu a rozsahu a nepochybně existuje mnoho oblastí, v nichž si Unie mohla a měla počínat lépe. Zaprvé, EU musí začít začleňovat kandidátské země do své činnosti co nejdříve. Postupná integrace není náhradou za skutečné přistoupení. Jde o způsob, jak si obě strany mohou vybudovat pevný základ tím, že se od sebe budou navzájem učit, a jak si vyměňovat zkušenosti a sdílet názory. Jde o způsob, jak vytvořit vazby mezi lidmi a rozvíjet skutečného evropského ducha.
Zadruhé, o základních zásadách EU, jimiž jsou demokracie, právní stát a základní práva a svobody, nelze vyjednávat a nelze je opomíjet. I když pravidla EU týkající se přistoupení obsahují jasná kritéria, pokud jde o „základní zásady“, některé aspekty přesahují rámec všech pravidel. EHSV jakožto představitel občanské společnosti má za to, že klíčovými prvky dobře fungujících demokracií jsou dynamická občanská společnost a silný sociální dialog. Postupné začleňování občanské společnosti z kandidátských zemí do EU jim umožní, aby v době přistoupení byly tak silné, jak by měly být. EHSV proto vytvořil iniciativu zaměřenou na integraci kandidátských zemí EU. „Členové z kandidátských zemí“ nyní spolupracují s členy našeho Výboru a připravují stanoviska k tématům, která jsou obzvláště relevantní, pokud jde o budoucí kola rozšíření.
I z tohoto důvodu bude na programu jednání květnového plenárního zasedání diskuse o 20. výročí rozšíření EU. Členové zhodnotí minulost a pohlédnou do společné budoucnosti odolnější, demokratičtější a jednotnější EU.
Sešli jsme se se zpravodajem stanoviska EHSV Zapojení mládeže z EU a ze Spojeného království Cillianem Lohanem a položili jsme mu otázku, jaký přínos by mohl mít program mobility mládeže, který navrhla Evropská komise a jenž EHSV podporuje. Tento program by mladým občanům Spojeného království usnadnil život, studium a práci v EU, a občanům EU naopak ve Spojeném království. Jaké jsou další možnosti obnovení vztahů narušených brexitem, když Spojené království odmítlo navrhovanou celoevropskou dohodu o volném pohybu mladých lidí?
Sešli jsme se se zpravodajem stanoviska EHSV Zapojení mládeže z EU a ze Spojeného království Cillianem Lohanem a položili jsme mu otázku, jaký přínos by mohl mít program mobility mládeže, který navrhla Evropská komise a jenž EHSV podporuje. Tento program by mladým občanům Spojeného království usnadnil život, studium a práci v EU, a občanům EU naopak ve Spojeném království. Jaké jsou další možnosti obnovení vztahů narušených brexitem, když Spojené království odmítlo navrhovanou celoevropskou dohodu o volném pohybu mladých lidí?
Dne 24. dubna EHSV uspořádal promítání ukrajinského dokumentu 20 dní v Mariupolu, který letos získal Oscara za nejlepší celovečerní dokumentární film.
Film zachycuje režiséra a novináře Mstyslava Černova a jeho kolegyně a kolegy v průběhu 20 dramatických dní v únoru a březnu 2022, kdy dokumentovali brutální ruské obléhání Mariupolu, důležitého ukrajinského přístavu v Azovském moři. Mstyslav Černov a jeho tým pracující pro agenturu Associated Press zůstali ve městě jako poslední zahraniční novináři a novinářky předtím, než se ho zmocnila ruská armáda. Jejich šokující filmové záběry a fotografie, na nichž je mimo jiné zachyceno masivní bombardování porodnice a městského divadla, které sloužilo jako úkryt pro děti, obletěly celý svět jako svědectví hrůzných činů, kterých se ruská armáda dopustila na ukrajinském civilním obyvatelstvu.
Film 20 dní v Mariupolu kromě ceny americké filmové akademie získal také mnoho dalších prestižních ocenění, mimo jiné cenu britské filmové akademie BAFTA za nejlepší dokument a cenu diváků v soutěži světových dokumentárních filmů na filmovém festivalu Sundance.
Promítání se zúčastnil předseda EHSV Oliver Röpke a další význační hosté, včetně Jeho Excelence Vsevoloda Čencova, vedoucího mise Ukrajiny při EU, a Jevhena Tuzova, jednoho z protagonistů dokumentu.
„Nesmíme zapomínat na to, že naším posláním je přinášet svědectví o historických událostech. Tento film obsahuje jasné poselství: musíme světu ukázat, kam až může vést nenávist. Nezapomínejme na oběti, které přinášejí lidé na Ukrajině, ani na jejich nezdolnost tváří v tvář bezpráví. Vyhlídka na to, že se Ukrajina stane členským státem EU, je nejen potvrzením našich společných hodnot, ale také zdrojem naděje na lepší budoucnost,“ řekl předseda EHSV Oliver Röpke.
„Film 20 dní v Mariupolu nabízí hrůzný, ale nezbytný pohled na utrpení způsobené ruskou agresí. Jsem hrdý na to, že náš Výbor v této obtížné době stále neochvějně stojí po boku Ukrajiny a její energické občanské společnosti. To, že jste tu dnes večer, pro nás hodně znamená,“ uvedl místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurențiu Plosceanu. Od prvního dne válečné agrese Ruska stojí EHSV pevně při Ukrajině a její občanské společnosti, s jejímiž organizacemi posílil prostřednictvím Platformy občanské společnosti EU–Ukrajina svoji spolupráci. Vytvořil středisko pro Ukrajinu, které ukrajinským organizacím občanské společnosti v Belgii nabízí prostor pro práci. Kromě toho zahájil iniciativu týkající se členů z kandidátských zemí, v rámci níž sdílí své odborné znalosti s ukrajinskými organizacemi občanské společnosti. V listopadu navštívila Ukrajinu delegace EHSV na vysoké úrovni, kterou vedl Oliver Röpke. Členové delegace se setkali s ministryní hospodářství Julijí Svyrydenko, zástupci ukrajinského parlamentu a občanské společnosti. U válečných památníků na Ukrajině uctili členové EHSV památku ukrajinských obětí války.
Promítání dokumentu, které bylo uspořádáno na popud lotyšského člena EHSV Andrise Gobiņše, opět ukázalo solidaritu evropské občanské společnosti s Ukrajinou a jejími občany a občankami. Obecenstvo mělo při této příležitosti rovněž možnost shlédnout výstavu fotografií věnovanou obléhanému Mariupolu, která byla připravena ve spolupráci se sdružením Ukra-Bel.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vás vítá u poslechu podcastu Pohled z místní perspektivy. Volby do Evropského parlamentu 2024 se blíží a my jsme se rozhodli věnovat tento díl přáním a obavám tří skupin, kterým tvůrci politik příliš často nenaslouchají: lidem se zdravotním postižením, seniorům a mladým lidem.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vás vítá u poslechu podcastu Pohled z místní perspektivy. Volby do Evropského parlamentu 2024 se blíží a my jsme se rozhodli věnovat tento díl přáním a obavám tří skupin, kterým tvůrci politik příliš často nenaslouchají: lidem se zdravotním postižením, seniorům a mladým lidem.
Našimi hosty jsou Milan Šveřepa, předseda organizace Inclusion Europe, se kterým budeme hovořit o přístupnosti voleb do Evropského parlamentu v roce 2024, mládežnická aktivistka a influencerka Nina Skočak, která nám poví, o co jde v těchto volbách mladým lidem, a Dr. Heidrun Mollenkopf, předsedkyně platformy AGE prosazující zájmy starších lidí, od níž se dozvíme, jestli se starší lidé cítí být součástí předvolebních debat, nebo se cítí odstrčeni a mají pocit, že je politici odepsali. Místopředseda EHSV pro komunikaci Laurențiu Plosceanu nám prozradí, co EHSV dělá pro to, aby hlas občanské společnosti i nadále sílil a aby se zajistilo, že zranitelnější osoby nebudou opomíjeny ani marginalizovány.
Poslechněte si náš podcast, využijte svůj hlas a nechte zaznít své názory. Formujte Evropu podle svých představ!
Pohyb lidí v EU je pro všechny zúčastněné prospěšný hned na několika úrovních. O to víc to platí pro pohyb mladých lidí, jimž otevírá možnost okusit různé kultury Evropy a poznat na vlastní kůži, jak se žije v jiných evropských zemích. Díky volnému pohybu také chápou, že máme mnoho společného. Každému, kdo se vydá do jiné země za prací či studiem, je pak jasnější, že jsme součástí jednoho lidského společenství. Bez ohledu na jazyk, kuchyni nebo počasí máme tolik společného – vztahy s rodinou a přáteli, naděje i potíže, výzvy i příležitosti.
Pohyb lidí v EU je pro všechny zúčastněné prospěšný hned na několika úrovních. O to víc to platí pro pohyb mladých lidí, jimž otevírá možnost okusit různé kultury Evropy a poznat na vlastní kůži, jak se žije v jiných evropských zemích. Díky volnému pohybu také chápou, že máme mnoho společného. Každému, kdo se vydá do jiné země za prací či studiem, je pak jasnější, že jsme součástí jednoho lidského společenství. Bez ohledu na jazyk, kuchyni nebo počasí máme tolik společného – vztahy s rodinou a přáteli, naděje i potíže, výzvy i příležitosti.
Právě tyto mezistátní výměny vytvářejí společnost dospělých, kteří mají vstřícný vztah k ostatním lidem a pochopení pro ně. Na evropské občany v sousedství pak už nenahlížíme jako na cizince, nýbrž jako na přátele.
Neměli bychom podceňovat, jak důležité je toto hledisko pro zachování míru a stability na našem kontinentu. Pohyb mladých lidí je těžištěm trvalé spolupráce.
Na základě těchto úvah jsem navrhl stanovisko z vlastní iniciativy k mobilitě mladých lidí a vztahům mezi mladými lidmi v EU po brexitu. S kolegy z řad zaměstnanců i členů jsme provedli rozsáhlé konzultace s příslušnými společenskými skupinami. Byli mezi nimi zástupci z EU i ze Spojeného království a diskutovali jsme online, osobně, pomocí dotazníků i e-mailem. Naši práci výrazně podpořilo také plenární shromáždění EHSV, a to přesvědčivou většinou hlasů.
Evropské orgány zareagovaly širokou nabídkou kvalitnějších programů mobility pro mladé lidi ve Spojeném království. Britská strana myšlenku nejprve zamítla, my však budeme dále svědomitě prezentovat její výhody pro všechny strany.
Zdůrazňujeme, že programy jako Erasmus+ nebo Kreativní Evropa nejsou určeny jen vysokoškolákům nebo posluchačům prezenčního studia. Iniciativy EU tohoto typu nabízejí výměnné programy a jinak obtížně dostupné zkušenosti mladým lidem ze všech vrstev společnosti.
Existuje samozřejmě úřední výpočet finančních nákladů a finanční návratnosti. To je však pouze jeden z aspektů hodnoty. Skutečná hodnota mobility a výměn spočívá ve sdílení zkušeností a ve vzájemném porozumění. Dynamický, multikulturní kontinent potřebuje interakci a pohyb lidí. Právě to se v EHSV budeme snažit prosazovat i nadále. Na důkaz víry v ideje, které hlásáme, chceme jít příkladem a pokračujeme ve spolupráci s občanskou společností ve Spojeném království.
Máme uzavřeno memorandum o porozumění s organizací Civil Society Alliance UK a zvláštní memorandum o porozumění se skotským fórem SAFE (Scotland Advisory Forum on Europe; spolupracujeme s bývalou členkou EHSV Irene Oldfather). V této činnosti budeme pokračovat dále a důkladněji. Mladí lidé prokázali schopnost postavit se do čela v náročných dobách, zejména v otázce klimatu. Pojďme jim společně na institucionální úrovni zajistit potřebné nástroje k rozvoji činností, jimž se věnují, abychom mohli využít sílu mladých lidí v zájmu lepší budoucnosti pro nás pro všechny.
