V naší nové rubrice Já k volbám půjdu. A co vy?, kterou budeme do EHSV info zařazovat až do června 2024, se spolu s našimi hosty zamýšlíme nad tím, jak a proč je třeba se zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. Tentokrát nám na tuto otázku odpověděla devatenáctiletá řecká studentka Konstantina Manoli, která se zúčastnila letošního ročníku akce „Vaše Evropa, váš názor“.
V naší nové rubrice Já k volbám půjdu. A co vy?, kterou budeme do EHSV info zařazovat až do června 2024, se spolu s našimi hosty zamýšlíme nad tím, jak a proč je třeba se zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. Tentokrát nám na tuto otázku odpověděla devatenáctiletá řecká studentka Konstantina Manoli, která se zúčastnila letošního ročníku akce „Vaše Evropa, váš názor“.
Na této stěžejní akci EHSV pro mládež, která se poprvé konala v rámci Týdne občanské společnosti, se sešlo více než 100 mladých lidí z celé EU, z kandidátských zemí a ze Spojeného království, aby vedli vášnivé diskuse o demokracii a budoucnosti Evropy.
Konstantina Manoli studuje cizí jazyky, překladatelství a tlumočnictví na Jónské univerzitě v Řecku. Je nadšenou lingvistkou, zapálenou pro politické diskuse a globální záležitosti.
V tomto čísle bych Vás rád upozornil na stěžejní akci EHSV nazvanou Týden občanské společnosti, kterou Výbor pořádá začátkem března.
Do voleb do Evropského parlamentu zbývá necelých 100 dní. Týden občanské společnosti byl tedy pro EHSV jedinečnou příležitostí, jak zajistit, aby se lidé ze všech skupin společnosti setkali a diskutovali o tom, co je pro ně důležité a jakou chtějí pro Evropu budoucnost. Více než 800 zástupců organizací občanské společnosti a mládežnických skupin hledalo během tohoto týdne nové nápady, jak zformulovat své hlavní názory a očekávání adresované budoucím lídrům EU. Poselství, které se snažím předat dál, je jasné. Lidé chtějí více demokracie a větší účast mladých lidí, méně falešných zpráv a přejí si hospodářství, které bude pracovat pro všechny. Evropa si nemůže dovolit ignorovat hlas občanské společnosti, která je skutečným strážcem naší demokracie.
Poznatky získané během Týdne občanské společnosti budou podkladem pro usnesení, které bude EHSV věnovat volbám do Evropského parlamentu. První postřehy z Týdne občanské společnosti naleznete na internetových stránkách EHSV.
Součástí našich příprav na volby je i prohloubení vztahů s Evropským parlamentem. Dne 27. února jsme s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola podepsali memorandum o porozumění, jehož účelem je právě prohloubení vzájemné spolupráce našich dvou institucí na propagaci voleb do Evropského parlamentu, zvýšení volební účasti – zejména u nevoličů a prvovoličů – a boji proti manipulaci s informacemi. EHSV plně zmobilizuje svou rozsáhlou síť, která pokrývá celou EU a zastupuje zaměstnavatele, zaměstnance a organizace občanské společnosti, aby mohli ve všech ohledech plnit své úkoly. Podpisem dohody mezi EHSV a Parlamentem jsme se směle pustili do práce, v níž nepolevíme až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.
Celý tým EHSV se angažuje v posilování organizací občanské společnosti nejen v Evropské unii, ale i v zahraničí. V únoru jsme oficiálně zahájili naši iniciativu zaměřenou na členy z kandidátských zemí. Je to zlomový bod celé existence EHSV. Myšlenku zapojit do práce EHSV také zástupce kandidátských zemí vřele uvítali místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, předseda vlády Černé Hory Milojko Spajić a předseda vlády Albánie Edi Rama, kteří se zúčastnili slavnostního zahájení. Celkem bylo vybráno 131 členů z kandidátských zemí. Ti vytvoří skupinu odborníků z řad občanské společnosti, která se bude v nadcházejících měsících účastnit práce Výboru. Naším společným cílem je postupné sbližování všech kandidátských zemí s EU a jejich postupná integrace s EU během pokračujících jednání.
Pro dobře fungující demokracii je nezbytná dynamická občanská společnost a silný sociální dialog. Přijetí členů z kandidátských zemí je pro demokracii v Evropě pozitivním a logickým krokem.
Dnešní Otázku pro... jsme položili členovi EHSV Florianu Marinovi, který je zpravodajem stanoviska Lesy EU – nový unijní rámec pro monitorování lesů a strategické plány. Ptáme se, jaké požadavky má EHSV na tento rámec vzhledem k tomu, jak důležité jsou lesy pro plnění cílů EU v oblasti klimatu a udržitelnosti.
Dnešní Otázku pro... jsme položili členovi EHSV Florianu Marinovi, který je zpravodajem stanoviska Lesy EU – nový unijní rámec pro monitorování lesů a strategické plány. Ptáme se, jaké požadavky má EHSV na tento rámec vzhledem k tomu, jak důležité jsou lesy pro plnění cílů EU v oblasti klimatu a udržitelnosti.
Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV a zpravodaj stanoviska Balíček opatření na obranu demokracie Christian Moos. Když Komise v prosinci minulého roku konečně zveřejnila návrh týkající se tohoto balíčku, vyvolalo to značný rozruch. Christian Moos nám vyjmenoval důvody, proč EHSV její návrh nepodporuje.
Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV a zpravodaj stanoviska Balíček opatření na obranu demokracie Christian Moos. Když Komise v prosinci minulého roku konečně zveřejnila návrh týkající se tohoto balíčku, vyvolalo to značný rozruch. Christian Moos nám vyjmenoval důvody, proč EHSV její návrh nepodporuje.
Nelze popřít, že výkon volebního práva je silným nástrojem k vyjádření názoru a ovlivnění politiky. Ve volbách si ostatně všichni vybíráme toho, kdo nám osobně připadá nejvhodnější, aby nás zastupoval, stejně jako naše přesvědčení a náš systém hodnot. Většinou však bohužel většina lidí spíše sílu volebního práva přehlíží, a pro nás mladé to platí o to více.
Nelze popřít, že výkon volebního práva je silným nástrojem k vyjádření názoru a ovlivnění politiky. Ve volbách si ostatně všichni vybíráme toho, kdo nám osobně připadá nejvhodnější, aby nás zastupoval, stejně jako naše přesvědčení a náš systém hodnot. Většinou však bohužel většina lidí spíše sílu volebního práva přehlíží, a pro nás mladé to platí o to více.
Vášnivě hlásáme chuť měnit svět, tvořit lepší budoucnost pro všechny a pro příští generace, a pak nás kdesi v půli cesty přepadne pocit, že naše názory, hodnoty ani ideály už nikoho nezajímají nebo je nemáme jak prosadit, a necháme toho.
Jako mladá žena z Řecka vím přesně, jaké to je. Dobře znám, jak frustrující je marné volání, pošlapávání našich práv a pocit bezmoci, když už nevidíte, co víc udělat. Někdy při sebevětší snaze nejdou věci tak, jak jsme chtěli. Právě v takových chvílích, pod tíhou marného snažení, často zapomínáme na jeden základní fakt – náš volební hlas je naše síla! Jak jednou prohlásil Barack Obama, není hlasu, na němž by nezáleželo.
Bohužel se obávám, že nejde jen o moji zkušenost, ani o něco ryze řeckého nebo spojeného s mladými lidmi či ženami. Pravda je taková, že popsané pocity mají mnozí bez ohledu na věk, etnickou příslušnost, pohlaví, náboženské vyznání nebo osobní situaci.
Hlasování ve volbách je náš kolektivní projev vůle, jakou si přejeme budoucnost. Chceme-li vepsat naše sny a hodnoty do rozhodování o naší společnosti, musíme vzít věci do vlastních rukou. Musíme jednat, prostě proto, že náš hlas je klíčem k bráně budoucnosti, kde bude slyšet hlas aktivní mládeže.
Vzpomeňme též slova Johna Lewise: „Když ne my, tak kdo? Když ne teď, tak kdy?“
Evropský hospodářský a sociální výbor navrhuje, aby nový rámec EU pro monitorování lesů byl udržitelný, nákladově efektivní a provozně proveditelný. Měl by být rovněž včasný, bezpečný a zabezpečený, dynamický, inkluzivní a participativní, aby umožnil úzkou spolupráci mezi vědeckými pracovníky a odborníky z praxe a zároveň lepší plánování a tvorbu politik založenou na faktech.
Evropský hospodářský a sociální výbor navrhuje, aby nový rámec EU pro monitorování lesů byl udržitelný, nákladově efektivní a provozně proveditelný. Měl by být rovněž včasný, bezpečný a zabezpečený, dynamický, inkluzivní a participativní, aby umožnil úzkou spolupráci mezi vědeckými pracovníky a odborníky z praxe a zároveň lepší plánování a tvorbu politik založenou na faktech.
Je zcela zásadní zajistit doplňkovost a zabránit duplicitě údajů, které již jsou pokryty platnými předpisy o klimatu, ovzduší, biologické rozmanitosti nebo v rámci společné zemědělské politiky.
Co se týče změny klimatu, potřebujeme dlouhodobá data spolu s údaji o rozvoji venkova, oběhovém hospodářství a vědě. Důležitá je interoperabilita a stejná úroveň podrobnosti, technologií a frekvence, zejména při sběru doplňkových údajů ve všech členských státech EU. Musí se věnovat neustálá pozornost snižování administrativní zátěže a vyvarování se nadměrné byrokracie, jako je vícenásobné shromažďování údajů a podávání zpráv. Měla by být přikládána stejná důležitost ekonomickým, sociálním i a environmentálním údajům o lesích.
Nemenší pozornost zasluhuje respektování práv soukromého vlastnictví a vlastnictví údajů, a to zejména s ohledem na zásadu subsidiarity. Infrastruktura pro data o lesích by vždy měla sledovat veřejný zájem jako hlavní princip.
Každý členský stát EU, který má lesy, by měl mít dlouhodobý lesní plán, který doplní další strategie v oblasti lesnictví a zpracování dřeva tak, aby byl zajištěn plný soulad s cíli udržitelného rozvoje. Vzhledem k mnohostranné hodnotě lesů by do lesních plánů měly být zapracovány též aspekty sociální a hospodářské, stejně jako zásada partnerství, a do přípravy a provádění dlouhodobých lesních plánů by měla být zapojena též občanská společnost.
Měla by být posílena úloha Stálého lesnického výboru a jeho členy by měly být též subjekty z řad občanské společnosti.
Máme zcela oprávněné obavy z vlivu nepřátelských států, jako je Rusko. Známe četné příklady výhodných půjček krajně pravicovým stranám, křesel v dozorčích orgánech pro zkrachovalé politické existence, lukrativních smluv pro pochybné podnikatele i financování údajných nevládních organizací.
Máme zcela oprávněné obavy z vlivu nepřátelských států, jako je Rusko. Známe četné příklady výhodných půjček krajně pravicovým stranám, křesel v dozorčích orgánech pro zkrachovalé politické existence, lukrativních smluv pro pochybné podnikatele i financování údajných nevládních organizací.
Vzhledem ke konání evropských voleb se tedy pochopitelně musíme mít velice na pozoru. Balíček opatření na obranu demokracie ovšem i přes některá správná doporučení členským státům přichází příliš pozdě. Zaprvé se Komise zpozdila s jeho zveřejněním. Poté balíček počátkem léta 2023 o více než půlrok odložila, neboť na legislativní návrh, který měl být jeho součástí, se snesla ohlušující a především jednomyslná kritika.
I tak balíček zveřejněný v prosinci potvrdil ty nejhorší obavy. Navržená směrnice by stigmatizovala nevládní organizace přijímající finanční prostředky od států mimo EU, např. z USA. Sám tento návrh skýtá záminku autoritářským vládám, které se pomocí zákonů o zahraničních agentech snaží umlčet veškerou demokratickou opozici.
Kromě toho směrnice zachází s vágními definicemi a zanechává obrovské mezery ve prospěch skutečných agentů Moskvy. Zástupci organizované občanské společnosti se ptají, proč Komise nezavádí všeobecný rejstřík transparentnosti, který by zahrnoval všechny zástupce zájmových skupin, byl v souladu s platnými právními předpisy členských států a vytvářel jasný a bezpečný právní základ pro všechny zúčastněné strany.
Komise by návrh směrnice měla stáhnout a své nástupkyni na rok 2025 připravit komplexnější materiál, který nebude vítanou pomůckou nepřátel demokracie.
Naším vzácným hostem je Bruno Kaufmann, ambasador evropské občanské iniciativy, která je pro občany EU jedinečným nástrojem k navrhování nových právních předpisů Unie. Vysvětluje, proč je evropská občanská iniciativa nesmírně důležitá a proč je v případě jejího úspěchu možné, že bude považována za jednu z nejúžasnějších demokratických vymožeností od zavedení všeobecného a rovného volebního práva ve 20. století.
Naším vzácným hostem je Bruno Kaufmann, ambasador evropské občanské iniciativy, která je pro občany EU jedinečným nástrojem k navrhování nových právních předpisů Unie. Vysvětluje, proč je evropská občanská iniciativa nesmírně důležitá a proč je v případě jejího úspěchu možné, že bude považována za jednu z nejúžasnějších demokratických vymožeností od zavedení všeobecného a rovného volebního práva ve 20. století.
Bruno Kaufmann je švédský politolog a novinář, který má na kontě publikace ve více než 40 jazycích na téma moderní přímé a zastupitelské demokracie. Jako korespondent se věnuje globální demokracii pro server SWI swissinfo.ch, který zajišťuje mezinárodní zpravodajství pro švýcarskou mediální společnost SRG SSR, a dále pokrývá severoevropská témata pro švýcarské veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání. Bruno je spoluzakladatelem a členem vedení organizací na podporu demokracie, jako jsou Initiative and Referendum Institute, Democracy International a Global Forum on Modern Direct Democracy. Je ředitelem pro mezinárodní spolupráci v nadaci Swiss Democracy Foundation.
Více než 100 mladých lidí z EU, kandidátských zemí a Spojeného království se zúčastnilo akce Vaše Evropa, váš názor!, aby se podělilo o své názory a doporučení, jak by měla do budoucna vypadat Evropská unie. Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu byl letošní ročník této akce zaměřen na boj proti klesající angažovanosti mladých lidí a na podporu jejich zapojení.
Více než 100 mladých lidí z EU, kandidátských zemí a Spojeného království se zúčastnilo akce Vaše Evropa, váš názor!, aby se podělilo o své názory a doporučení, jak by měla do budoucna vypadat Evropská unie. Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu byl letošní ročník této akce zaměřen na boj proti klesající angažovanosti mladých lidí a na podporu jejich zapojení.
Hlavní doporučení:
zavést kvóty pro mladé lidi ve volbách do Evropského parlamentu,
přijmout směrnici, která by stanovila povinnost zohlednit v rámci dodavatelských řetězců a činnosti podniků otázky týkající se lidských práv a životního prostředí,
vytvořit právní rámec pro sociální média s cílem bojovat proti polarizaci a dezinformacím,
vypracovat jednotnou strategii týkající se sexuálních a reprodukčních práv,
zavést zvláštní pokyny pro zdanění zboží, které poškozuje klima, a vyčlenit takto získané příjmy na financování iniciativ šetrných ke klimatu.
Tyto návrhy budou předloženy orgánům a tvůrcům politik EU a promítnout se do závěrů Týdne občanské společnosti a do usnesení EHSV k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu.(gb)
