Maďarsko se 1. července ujalo předsednictví Rady EU a převzalo v Evropě důležitou funkci kormidelníka. 

V době politických změn v důsledku voleb do Evropského parlamentu by EHSV chtěl být pro maďarské předsednictví odpovědným partnerem a hrát v nadcházejícím legislativním cyklu určující roli při utváření některých politických priorit. 

Na žádost maďarského předsednictví vypracuje 10 průzkumných stanovisek. Více se dozvíte v nové brožuře EHSV, kde je také přehled maďarských členů EHSV a organizací, které zastupují. (cw)

Autor: Cláudia Pinto, Evropské fórum mládeže 

Evropské fórum mládeže, největší platforma mládežnických organizací v Evropě, která se již deset let zasazuje o kvalitu stáží, se připojuje k požadavku EHSV zakázat neplacené stáže. Náš zvláštní host, Cláudia Pinto z Evropského fóra mládeže, nám objasňuje nejnovější návrh Komise na zlepšení kvality stáží v EU a vyjmenovává všechny jeho nedostatky, přestože jej označuje za významný krok vpřed.

Hledání práce je v dnešní době pro mladé lidi často bludným kruhem neplacených stáží. Jaký je příslib? Že neplacené stáže jsou vstupní branou na trh práce, umožňují mladým lidem přístup k sítím a nabízejí jim nové možnosti se něco naučit. 

Je zjevné, že jim neplacená stáž nezajistí finanční nezávislost. Z čeho tedy kupovat jídlo a platit nájem a rostoucí horu účtů, když člověk pracuje zadarmo? 

Neplacené stáže jsou určitou formou vykořisťování mladých lidí na trhu práce. Zvyšují sociální vyloučení, protože pracovat zadarmo mohou jen ti, kteří si to mohou dovolit, a tak jsou mladí lidé ze znevýhodněného prostředí již od počátku vyloučeni. Celou situaci ještě zhoršuje skutečnost, že neplacené stáže jsou náhradou nástupních pracovních míst, takže ještě více umocňují již tak nejisté poměry na trhu práce. 

Evropské fórum mládeže se již deset let zasazuje o náležitou kvalitu stáží. V posledních dvou letech jsme aktivně prováděli kampaň nazvanou Můžete si dovolit pracovat zadarmo? a požadovali jsme přijetí směrnice, která by zakázala neplacené stáže na trhu práce ve všech členských státech EU. 

Evropská komise konečně v březnu předložila svůj návrh opatření ke zlepšení kvality stáží v Evropské unii, v němž přijetí směrnice skutečně požaduje. Jedná se o významný krok správným směrem, který byl učiněn díky neutuchajícímu úsilí mladých lidí všude v Evropě. Nicméně i přes tento pokrok bohužel směrnice jednoznačně nezaručuje, že stáže na trhu práce budou placené. 

Evropské fórum mládeže vyjadřuje v souvislosti s navrhovanou směrnicí obavy především z toho, že se řeší pouze jeden aspekt daného problému. Namísto toho, aby směrnice upravovala všechny stáže na trhu práce, se zaměřuje pouze na stáže fiktivní, tj. na skutečná pracovní místa, která jsou maskována jako stáže, aby bylo možné snížit úroveň pracovních podmínek, zejména odměňování. To, co Evropská komise navrhuje, je směrnice o prosazování, která bude tudíž vyvíjet velký tlak na Z tohoto důvodu vytváří velký tlak na inspektoráty práce, které jsou již beztak nedostatečně financované a značně přetížené. 

Evropské fórum mládeže má proto velké obavy z provádění směrnice v praxi a z toho, jak budou fakticky dodržovány práva mladých lidí. Návrh v podstatě nepřiznává stážistům práva, ale spíše definuje, co by se nemělo považovat za stáž. Stanoví zásadu nediskriminace stážistů. Evropské fórum mládeže je však znepokojen tím, jakým způsobem by ji členské státy mohly provést do svého práva, neboť by tím zaměstnavatelům mohly potenciálně poskytnout prostor pro to, aby mladé lidi zneužívali nadále. 

Evropská komise předložila spolu s návrhem směrnice rovněž nové doporučení Rady ohledně aktualizace rámce kvality pro 1 ze 2 stáží, a to rozšířením jeho působnosti na všechny typy stáží a zapracováním zásad přístupu k odměňování a sociální ochraně. Je skvělé, že se tyto zásady v návrhu objevují, přestože doporučení Rady bohužel není závazné. 

Evropské fórum mládeže se bude i nadále zasazovat o práva mladých lidí a bojovat za spravedlivé pracovní podmínky. Vyzýváme Evropskou radu a Evropský parlament, aby znění dokumentu zpřísnily a zajistily, aby v něm nebyly žádné mezery, které by umožňovaly pokračující zneužívání mladých lidí. Podrobnější komentář k předmětnému návrhu lze najít v našem článku Dva kroky vpřed a jeden krok zpět.

Cláudia Pinto řídí v Evropském fóru mládeže propagační činnost v souvislosti s přechodem mladých lidí ze škol na trh práce, přičemž se zaměřuje na politiky, jejichž cílem je zlepšit kvalitu stáží v Evropě. Je odborník na evropskou sociální a pracovněprávní politiku. Dříve působila v Evropské konfederaci nezávislých odborových svazů.

Christophe Préault, vedoucí redakce Touteleurope.eu

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 rozmetalo krajně pravicové Národní shromáždění průzkumy nejlepším výsledkem ve své historii. Získalo též více než třetinu hlasů voličů mladších 35 let. Naším zvláštním hostem je Christophe Préault, vedoucí redakce Touteleurope.eu. Analyzuje úspěch Národního shromáždění a jeho lídra Jordana Bardelly, který pochází z pařížského předměstí, je mu sotva 28 let a vyznačuje se neutuchající přítomností na TikToku.

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 dosáhlo Národní shromáždění (NS) dosud nevídaného výsledku ziskem více než třetiny hlasů všech voličů (31,4 %). Krajně pravicová strana se dostala do čela téměř ve všech věkových a sociálně-profesních kategoriích, a zamíchala tak volebními kartami. Obzvláště to platí pro mladé lidi, kde kandidátka Jordana Bardelly přilákala 32 % voličů ve věku 25–34 let a oproti volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 si také o více než 10 procentních bodů (na 26 %) polepšila u věkové skupiny 18–24 let.

Tuto afinitu mladých k NS vysvětluje několik faktorů. Především je to osobnost Jordana Bardelly, jedničky na evropské kandidátce a předsedy strany, který je naprostým protikladem politika tradičního typu. Pro mladé je věrohodný a přímý, působí upřímně v prostředí, které je prostoupeno nedůvěrou v politiku. I jeho osobní příběh působí inspirativně: pochází ze střední třídy, vyrostl na pařížském předměstí (Seine-Saint-Denis), nechodil na prestižní univerzitu a nemá ani vysokoškolský diplom, jen maturitu. Oslovuje tak mládež z lidovějších vrstev, která si není jista svou budoucností a cítí se opomíjena, ba zapomenuta.

Tak výrazný úspěch u věkové skupiny 18–34 let plyne také z toho, že Jordan Bardella je mladý. Ve svých 28 letech má v malíku dorozumívací způsoby této generace a umí je dobře využívat. Není mimochodem bez zajímavosti, že v roce 2017 byl příkladem triumfující mládeže Emmanuel Macron, tehdy se ovšem jednalo o jinou společenskou vrstvu.

NS tak buduje politický kapitál na osobnosti svého lídra a image, kterou si pěstuje zejména na sociálních sítích. Jordan Bardella je neustále na TikToku, který má v jeho volební strategii důležité místo v době, kdy mladí lidé už nečerpají informace v klasických sdělovacích prostředcích. Bardellova popularita na TikToku tak nadále roste (1,6 milionu sledujících). Nemluví zde o reformě evropských smluv, o Ukrajině ani o Zelené dohodě, nic takového. Předvádí zde svůj každodenní život, přeje ke Dni matek, natáčí se v kanceláři a různě na cestách...surfuje na vlnách módních trendů a komentuje, o čem se právě mluví. Vyhlašuje dokonce soutěže pro gamery, mladé (a mladší) vášnivé hráče počítačových her.

Rostoucí propast mezi novými generacemi a tradiční politikou posiluje jeho obraz, pozici a populistické vyjadřování v době, kdy voliče ve srovnání s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 trápí zcela jiné obavy. Boj mládeže za ekologii v roce 2019 sklouzl k jiným tématům, která jsou také palčivá, ale také každodenní. Dnes mladé lidi trápí nejistota (spojená s imigrací) a kupní síla. Krajně pravicové Národní shromáždění žije z tohoto hněvu, sbírá politické body u celé generace na jejím pocitu křivdy. Politická třída jako celek dostatečně nedomyslela důsledky krize covid-19 v roce 2020. Pandemie krutě odhalila a prohloubila nerovnosti, které již dříve mladé ve Francii a jinde v Evropě znevýhodňovaly na trhu práce, ale také v přístupu ke vzdělání, včetně obtížnějšího zvládání studia nebo jen prosté odborné přípravy v okamžiku, kdy je najednou digitální řešení lékem na všechno.

Místo soustředění se na NS je tak třeba projevit zájem o jeho voliče a zvláště pak mládež ze středních vrstev. Je třeba nabídnout jim jasné a konkrétní odpovědi na jejich obavy: rostoucí násilí ve společnosti, mizení veřejných služeb z venkova, náročné hledání zaměstnání a obtížný přístup ke kvalitnímu vzdělání, pocit nezvládnuté imigrace. Pro tradiční strany to znamená sestoupit z výšin a zajímat se o ty, kteří pravidelně jejich pozornosti unikají, neboť nemají dostatečně výslovný ani aktivní zájem o politiku. Nutno přiznat, že Evropská unie je v tomto zápase málo viditelná, a to i přes množství programů se zaměřením právě na mladé lidi, na vzdělávání, podporu zaměstnanosti a boj s chudobou. Erasmus, který podněcuje mobilitu a nabývání zkušeností u diverzifikovanější cílové skupiny (studenti učňovských oborů, nezaměstnaní a další), bezpochyby představuje dobrý začátek, dnes to však zjevně nestačí. Najít řešení znamená také umět si položit správnou otázku, jak zvládat migraci, která je zcela zásadním, palčivým tématem dnešní evropské společnosti. Jde o téma, o kterém se stále mluví, bez ohledu na nedávné přijetí evropského paktu o migraci a azylu.

Christophe Préault působí jako novinář a vedoucí redakce Touteleurope.eu, která přináší pedagogické informace o fungování a politikách Evropské unie. Má bohaté zkušenosti se zpravodajstvím především o evropských a ekonomických záležitostech. Je nositelem diplomu z Institutu politických studií v Bordeaux a vysokoškolských evropských studií na ENA (École nationale d’administration). Dnes vede redakci webu touteleurope.eu a pravidelně moderuje diskuse a konference na evropská témata.