EHSV vyzývá EU, aby svým modelem udržitelné bioekonomiky v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli v oblasti klimatu ukázala cestu ostatním.

EHSV ve svém stanovisku Sladění oběhového hospodářství a bioekonomiky předestírá, jak může silná bioekonomika zvýšit hospodářské a ekologické přínosy Evropy, posílit odolnost a podpořit spravedlivou transformaci. Strategické investice do meziodvětvové spolupráce a zapojení komunit mohou z bioekonomiky EU učinit globální model udržitelného růstu.

Udržitelná bioekonomika musí být v souladu s rámci EU, jako je Zelená dohoda, oběhové hospodářství a cíle v oblasti biologické rozmanitosti. Tím se zajistí, aby činnosti v oblasti bioekonomiky přispívaly k cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zároveň zůstaly v mezích planety.

„Je zcela nezbytné vypracovat komplexní a ambiciózní strategii bioekonomiky. Bude-li v souladu s cíli oběhového hospodářství a udržitelného rozvoje, může posílit konkurenční výhodu EU tím, že vytvoří udržitelná a dobře placená pracovní místa a zajistí růst, který respektuje ekologické limity,“ uvedl zpravodaj stanoviska Cillian Lohan.

Bioekonomika může stavět na zásadách oběhového hospodářství, snižovat množství odpadu a zlepšovat účinnost díky kaskádovému využívání zdrojů a recirkulaci biologických materiálů. Skýtá i sociální výhody, zejména ve venkovských oblastech, neboť vytváří pracovní místa a příležitosti k rozvoji dovedností. Zásadní význam má podpora venkovských komunit a angažovanost mládeže v tomto odvětví.

Vzdělávání v oblasti bioekonomiky může pomoci zajistit kvalifikovanou pracovní sílu a zvýšit povědomí o udržitelnosti. Přispívá rovněž ke zlepšení veřejného zdraví, protože snižuje náklady na zdravotní péči. Klíčovým faktorem tohoto úsilí je pokrok v oblasti technologií a udržitelného využívání půdy, jako je regenerativní zemědělství a lesnictví, které podporují ukládání uhlíku a biologickou rozmanitost.

Městské zemědělství a oběhová potravinová centra mohou omezit plýtvání potravinami a posílit místní potravinové systémy. EU by měla prosazovat vysoké standardy v oblasti podnikání a inovací a podporovat rané zavádění biotechnologií. Financování by mělo upřednostňovat inovativní lídry a podporovat malé a střední podniky.

Aby mohla být bioekonomika začleněna do politik EU, je zapotřebí ji jasně definovat. Při aktualizaci strategie bioekonomiky, jež by měla být provedena do konce roku 2025, je třeba zajistit její soulad se Zelenou dohodou pro Evropu a Pařížskou dohodou, a vytvořit tak plán pro dosažení udržitelné a odolné ekonomiky založené na obnovitelných biologických zdrojích. (ks) 

Séamus Boland, předseda skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV

Přestože je EU bohatší než většina částí světa, miliony dětí se ještě pořád musejí každodenně spoléhat na to, že jídlo dostanou ve škole. A faktem je, že roste počet členských států, které dětem zajišťují stravování i o prázdninách. To samo o sobě ukazuje, že chudoba na nejzákladnější úrovni existuje a narůstá a nastupující Evropská komise bude muset tento problém důrazně a bez váhání řešit.

Evropské statistiky týkající se chudoby jsou deprimující. Asi 21 % obyvatel EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením (údaje Eurostatu za rok 2023) a u téměř 25 % dětí existuje nebezpečí, že upadnou do pasti chudoby (údaje Eurostatu za rok 2023). Je možné, že bez stávajících iniciativ EU, které se v této oblasti pokoušejí něco změnit, by tento problém byl ještě závažnější, je však třeba uznat, že tyto iniciativy nestačí. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a jeho skupina Organizace občanské společnosti proto vítají oznámení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen, že Komise bude v průběhu funkčního období 2024–2029 pracovat na strategii EU pro boj proti chudobě, jež bude řešit základní příčiny chudoby. EHSV, a zejména moje skupina, po takovéto strategii volají již drahnou dobu.

Chudoba bohužel není jen „nedostatek“ základních zdrojů, které rodiny každodenně potřebují. Je výsledkem řady dlouhodobých okolností, které jdou ruku v ruce s dlouhodobou nouzí. Tato nouze souvisí s politickými systémy, které v tom lepším případě ignorují a v tom horším případě diskriminují určité demografické skupiny.

V rámci řešení budou muset být posouzeny hluboké historické příčiny chudoby. Znamená to zkoumat všechny fáze lidského života, od narození až po smrt. Totéž platí pro poskytování bydlení, které se stává jedním z nejzávažnějších problémů, s nimiž se evropská společnost potýká. EHSV proto na žádost mé skupiny nechal vypracovat studii o cenově dostupném udržitelném bydlení v EU. Ta byla představena na naší konferenci konané dne 21. listopadu a věnované ochraně nejzranitelnějších osob v Evropě prostřednictvím udržitelného a cenově dostupného bydlení. Na této konferenci jsme ukázali, že cenově dostupné bydlení je v boji proti chudobě jedním z klíčových nástrojů.

Jsme velmi rádi, že v nové Evropské komisi bude mít jeden z komisařů na starosti energetiku a bydlení, což přispěje k vymýcení chudoby. Je však znepokojivé, že většina politiků vymýcení chudoby stále vnímá jako problém, který je třeba vyřešit pomocí velkých, byrokraticky řízených rozpočtů. Zdroje se dostanou k těm, kteří je potřebují, pouze v případě, že se toto smýšlení změní. Chudoba představuje průřezový problém a je zapotřebí, aby se noví evropští komisaři pro energetiku a bydlení, pro rovnost, pro soudržnost a reformy a pro spravedlivou transformaci o tuto změnu urychleně zasadili.

EHSV vyzval k přijetí evropské stěžejní iniciativy na podporu zdraví, navrhl vytvořit evropskou zdravotní unii a apeloval na Evropskou komisi, aby zveřejnila akční plán pro vzácná onemocnění s jasně splnitelnými cíli.

Během rozpravy o evropské stěžejní iniciativě na podporu zdraví, která proběhla na říjnovém plenárním zasedání, EHSV vyzval EU, aby zahájila ambiciózní iniciativu, jejímž cílem by bylo zřídit v rámci EU průřezovou strukturu pro problematiku zdraví. Na programu jednání bylo také vytvoření evropského akčního plánu pro vzácná onemocnění.

Předseda EHSV Oliver Röpke na úvod debaty prohlásil: „Je zcela zásadní, aby měl každý, kdo v EU žije, přístup k cenově dostupné zdravotní péči. Musíme investovat do inovativních a udržitelných zdravotnických systémů a podniknout rozhodné kroky v boji proti nerovnostem v oblasti zdraví jak v EU, tak i na celém světě. Vzácná onemocnění ještě více zvýrazňují přetrvávající rozdíly a zranitelnost. Proto potřebujeme pro vzácná onemocnění komplexní evropský akční plán.“

Zpravodaj stanoviska k evropské stěžejní iniciativě na podporu zdraví Alain Coheur uvedl: „Dnes se snažíme schválit plán, který je určen příštím evropským komisařům a jehož cílem je prosadit zdravotní péči pro všechny a ochránit občany před budoucími krizemi.“ Zpravodajka stanoviska ke vzácným onemocněním Ágnes Cser dodala: „Musíme navrhnout akční plán, který však nebude zaměřen pouze na vzácná onemocnění, ale na zdraví obecně. Zdraví je totiž klíčem ke konkurenceschopnosti. Naše zdravotní unie nesmí být jen planým slibem.“

Ve stanovisku k evropské stěžejní iniciativě na podporu zdraví jsou vytyčeny strategické pilíře, které mají zajistit větší solidaritu a spolupráci mezi členskými státy v oblasti zdraví. Patří k nim zavedení evropské záruky v oblasti péče a zdraví, v jejímž rámci by byly určeny víceleté cíle v oblasti zdraví na úrovni EU. To by mohlo vyústit v sepsání závazného právního předpisu (např. směrnice).

Jedním z dalších pilířů je přijetí přístupu „Jedno zdraví“, v němž se prolínají politiky zaměřené na lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí. Ve stanovisku k boji proti vzácným onemocněním vyzývá EHSV Komisi, aby vydala sdělení obsahující komplexní evropský akční plán pro vzácná onemocnění s konkrétními, měřitelnými, dosažitelnými, realistickými a časově ohraničenými cíli (SMART), které bude možné splnit do roku 2030. (lm) 

V prostorách Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) probíhá působivá výstava fotografky Miriam Strong s názvem Powerful Encounters: Picturing an end to energy poverty (Nezapomenutelná setkání: představy o konci energetické chudoby v obrazech). Výstava, která byla uspořádána na podnět skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV a v partnerství s organizací Friends of the Earth Europe, vypráví o lidech z různých koutů Evropy, kteří čelí energetické chudobě a společně se mobilizují a snaží zlepšit svou situaci. Je k vidění v budově EHSV JDE v ul. Belliard 99–101 v Bruselu od 4. do 16. prosince.

Na slavnostním zahájení výstavy zdůraznili místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu a předseda skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV Séamus Boland, že je EHSV odhodlán přispět k vymýcení chudoby, podporovat cenově dostupnou energii a systémové změny a napomáhat plnění cílů udržitelného rozvoje. 

Séamus Boland ve svém projevu pohovořil o zvyšujících se životních nákladech a rostoucí míře chudoby v Evropě a zdůraznil potřebu důrazné politické reakce ze strany nové Evropské komise a Evropského parlamentu. „Vůbec první strategie EU pro boj proti chudobě a dohoda o čistém průmyslu, které ve svých politických směrech pro příští Evropskou komisi ohlásila její předsedkyně Ursula von der Leyen, musí poskytnout udržitelná řešení odpovídající skutečným podmínkám v praxi,“ uvedl pan Boland.

Aktivistka angažující se za energetickou spravedlnost Laia Segura a odbornice na komunikaci působící v organizaci Friends of the Earth Yvonne Lemmen zdůraznily, že tento fotoprojekt se zabývá tím, jak se lidé vypořádávají s energetickou chudobou a jak bojují za své právo na důstojná obydlí odolná vůči změně klimatu a využívající cenově dostupnou čistou energii. Podrobnější informace naleznete zde.

Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé

Donald Trump zvítězil v amerických volbách a stane se podruhé prezidentem USA. Hlasování je jasné a je třeba jej respektovat. Ale co teď?

EU a USA zůstávají klíčovými geopolitickými a obchodními partnery, jelikož jsou naše vztahy založeny na zásadě vzájemnosti. V dnešním propojeném světě není prostor pro izolacionismus či protekcionismus, neboť takové přístupy podkopávají naši vzájemnou a globální spolupráci a hospodářskou prosperitu.

EU a USA jsou si navzájem největšími obchodními partnery. Dvoustranný obchod mezi Unií a Spojenými státy je na historicky nejvyšší úrovni – v roce 2023 činil více než 1,6 bilionu EUR, přičemž stav dvoustranných investic se rovnal 5 bilionům EUR. USA jsou hlavním zdrojem přímých zahraničních investic v EU. Odhaduje se, že americké přímé zahraniční investice v Evropě dosahují zhruba 3,6 bilionu USD, zatímco investice EU v USA činí přibližně 3 biliony USD. Tyto vzájemné investice posilují hospodářskou provázanost a vytvářejí miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku.

Z tohoto důvodu je důležité naše vztahy dále rozvíjet. Uvalení cel na zboží z EU, které Donald Trump dříve navrhoval, kdy by cla ve výši 10 až 20 % byla zavedena na dovoz ze všech zemí včetně EU, je slepou uličkou. Proto vyzýváme k otevřenějšímu dialogu a agendě pro spolupráci zaměřené na budoucnost.

Dialogu o kritických otázkách, jako je umělá inteligence a polovodiče, napomáhá Rada EU–USA pro obchod a technologie. Pokud je na jedné straně třeba dialog posílit a zdokonalit, je na druhé straně nutné, aby EU urychlila své politické reformy, dala do pořádku své záležitosti a hledala způsoby, jak s USA co nejlépe spolupracovat.

Musíme se rovněž připravit na scénář, kdy si v případě důležitých otázek, jako je změna klimatu a Ukrajina, možná budeme muset poradit sami. Tato možnost je velmi reálná, a proto bychom ji měli začít brát jako de facto novou realitu.

Příští Komise se musí prioritně věnovat rozšíření. Účastníci Fóra na vysoké úrovni pro rozšíření, které uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), dospěli k závěru, že otázkou není, zda by k rozšíření mělo dojít, ale jak ho správně uskutečnit. Fóra se zúčastnili předseda EHSV Oliver Röpke, evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit a ministři členských států EU a kandidátských zemí procesu rozšíření.

EHSV spolu s Evropskou komisí uspořádal Fórum na vysoké úrovni pro rozšíření, které navázalo na jeho říjnové plenární zasedání. Úplně poprvé se na něm sešlo více než 140 zástupců občanské společnosti z kandidátských zemí procesu rozšíření. Účastníci měli jasno v tom, o co se jedná především – ústřední úlohu v procesu rozšíření EU musí získat občanská společnosti a sociální partneři, kteří jsou často opomíjeni.

„Nejedná se pouze o rozšíření EU, ale o přípravu budoucích členských států na to, aby se aktivně podílely na utváření Unie. Musíme zajistit, že mají k dispozici vše pro to, aby mohly řešit budoucí výzvy. Díky spolupráci s občanskou společností, svazy zaměstnavatelů a odborovými organizacemi vytváříme nezbytný základ, na němž můžeme budovat inkluzivnější a silnější Evropu,“ zdůraznil Oliver Röpke.

Účastníci diskuse poukázali na to, že je třeba využít nedávného impulsu týkajícího se rozšíření, protože Komise ve funkčním období 2024–2029 bude při dokončování procesu rozšíření hrát klíčovou úlohu.

Další důležitá myšlenka, která z diskuse vyplynula, spočívá v tom, že je důležité provádět integraci tak, aby byla postupná, předvídatelná a založená na zásluhách – tedy, že dosáhnou-li kandidátské země pokroku, dostane se jim za to uznání a odměny v podobě reálné vyhlídky na přistoupení.

Nicolas Schmit poukázal na klíčovou úlohu, kterou plní občanská společnost: „Zásadně důležitými prvky při vstupu do EU je hladce fungující dvoustranný a třístranný sociální dialog a zapojení sociálních partnerů, jelikož jsou součástí našeho sociálně tržního hospodářství.“

Podle německého státního tajemníka Rolfa Schmachtenberga „jsou pro úspěšný vstup do EU klíčové pracovní a sociální aspekty. Ti, kdo si přejí zlepšit život všech občanů, vytvářet příležitosti a bojovat proti sociálním nerovnostem, potřebují účinné politiky zaměstnanosti, dobré pracovní podmínky, fungující systémy sociálního zabezpečení a silné sociální partnery.“

Během diskuse vyzdvihla černohorská ministryně práce, zaměstnanosti a sociálního dialogu Naida Nišić význam fóra na vysoké úrovni jakožto platformy pro dialog, díky níž může Černá Hora posoudit svůj pokrok.

Řecká ministryně práce a sociálního zabezpečení Niki Kerameus zdůraznila: „Bylo pro nás ctí se zapojit do této významné diskuse o rozšíření EU a o zásadně důležité úloze, kterou plní sociální partneři při utváření budoucí podoby evropských pracovních a sociálních práv.

Jak uvedla albánská náměstkyně ministra hospodářství, kultury a inovací Olta Manjani, „Albánie se stále aktivněji zapojuje do činnosti orgánů a institucí EU, výborů a pracovních skupin. Součástí tohoto úsilí je i zřízení smíšeného poradního výboru s Evropským hospodářským a sociálním výborem.“

EHSV se vždy důsledně zasazoval o rozšíření EU. V roce 2024 zahájil pilotní projekt – iniciativu týkající se členů z kandidátských zemí – pomocí níž může občanská společnost z těchto zemí přispívat k činnosti EHSV. Tato iniciativa svědčí o tom, jak je aktivní zapojení občanské společnosti z kandidátských zemí pro proces rozšíření přínosné.  (mt)