EHSV přijal na svém květnovém plenárním zasedání dvě stanoviska, v nichž zdůraznil zásadní úlohu politiky soudržnosti – která je primárním nástrojem EU pro financování regionálního rozvoje – při budoucím rozšiřování. Výbor mimo jiné vyzval k tomu, aby byly do přístupových smluv začleněny nástroje pro zajištění dodržování pravidel, které by řešily případné problémy po přistoupení, jako je emigrace nebo otázky právního státu. 

EHSV ve svém novém souboru doporučení zdůraznil význam integrace a podtrhl, že je důležité, aby organizace občanské společnosti měly silnější postavení, díky čemuž by mohly účinně využívat finanční prostředky na soudržnost. Úspěch politiky soudržnosti se měří výsledky v jednotlivých územních celcích a v sociální oblasti, nikoli pouze hospodářskými investicemi. Zásadní význam pro dosažení soudržnosti má posílení kapacit veřejné správy. 

Během diskuse na plenárním zasedání, které se zúčastnila komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreira a předseda Evropského výboru regionů (VR) Vasco Alves Cordeiro, byl vyzdvižen význam předvstupní pomoci a posílení pozice organizací občanské společnosti. 

Předseda EHSV Oliver Röpke a další řečníci pak položili důraz na skutečnost, že potřebujeme silnou politiku soudržnosti, která by řešila výzvy spojené s rozšířením EU a zabránila roztříštěnosti Unie. Přizpůsobení pomoci kandidátským regionům má zásadní význam pro mír a prosperitu, přičemž ke stěžejním doporučením patří posílení vzdělávání, zapojení organizací občanské společnosti a využívání zvláštních mechanismů pro země, jako je Ukrajina. 

EHSV rovněž poukázal na širší dopady rozšíření na stávající členské státy a vyzdvihl, že je třeba zajistit další finanční prostředky pro postižené regiony. Devátá zpráva o soudržnosti vyzývá k přizpůsobení se novým výzvám prostřednictvím investic do malých a středních podniků, posílení místní správy a podpory spravedlivého přístupu k zaměstnání. Dynamická politika soudržnosti je zcela zásadní pro uvolnění hospodářského potenciálu EU a zajištění účinné integrace nových členských států. (tk)

Chceme-li pro všechny pacienty v Evropě zajistit rovný přístup k léčbě rakoviny, musí být pro Evropskou unii absolutní prioritou nukleární medicína a dodávky radioizotopů. 

EU a členské státy by měly zajistit, že budou k dispozici prostředky na financování radiačních a jaderných technologií pro lékařské účely. Zároveň by měly intenzivněji spolupracovat za účelem odstranění regulačních překážek pro dodávky radioizotopů a snížit svou závislost na třetích zemích, co se týče surovin. 

EHSV přijal za tímto účelem na květnovém plenárním zasedání stanovisko Evropský plán boje proti rakovině: zásadní faktory bezpečnosti dodávek radioizotopů určených pro lékařské účely, v němž zdůrazňuje, že v boji proti rakovině je nutné využít všech možných prostředků. 

Zpravodajové Alena Mastantuono a Philippe Charry jsou pevně přesvědčeni, že jediným způsobem, jak lépe zabezpečit dodávky radioizotopů v Evropě a uspokojit rostoucí poptávku ze strany pacientů, je „učinit rázná politická rozhodnutí a zajistit náležitou regulaci“. 

Každý rok se až 10 milionů evropských pacientů podrobí vyšetření pomocí zobrazovacích metod nukleární medicíny, které umožňují diagnostikovat různá onemocnění, například nádory nebo srdeční choroby. Radiační a jaderné technologie, které využívají radioizotopy, mají v boji proti rakovině zásadní význam, a to ve všech fázích péče, včetně včasného odhalení, diagnostiky, léčby a paliativní péče. (mp)

Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v Evropském hospodářském a sociálním výboru 

Ačkoli rozruch, který vzbudily volby do Evropského parlamentu, pomalu utichá, je zřejmé, že žijeme v době převratných změn. Úspěch konzervativních stran zabránil drtivému vítězství krajní pravice. Přestože si strany střední pravice udržely svou pozici, nesmíme zapomínat na to, že krajní pravice bude mít v novém Evropském parlamentu větší vliv, což zkomplikuje hlasování o klíčových otázkách. Určitou představu jsme si o tom mohli udělat již v loňském roce, kdy se ELS takřka podařilo vytvořit pravicovou blokační většinu a znemožnit přijetí nařízení o obnově přírody. 

Podniky mají největší obavy v souvislosti se zajištěním pokroku v oblasti průmyslové politiky a hospodářské bezpečnosti, zejména pokud jde o technologie, kritické suroviny, polovodiče, elektrická vozidla, hospodářskou odolnost a celkovou konkurenceschopnost. Proto je nezbytné posílit jednotný trh a prostřednictvím skutečné unie kapitálových trhů podpořit soukromé investice. Bude toho však nově zvolený Parlament schopen? 

Nezbývá nám nic jiného, než soutěžit soutěžit s globálními mocnostmi, jako jsou Čína a Spojené státy. 

V roce 2008 vykázala eurozóna podobný hrubý domácí produkt jako Spojené státy. V případě eurozóny činil konkrétně (vyjádřeno v běžných cenách) 14,2 bilionu USD (13,1 bilionu EUR) oproti 14,8 bilionu USD (13,6 bilionu EUR) v případě Spojených států. O patnáct let později pak HDP eurozóny představuje jen něco málo přes 15 bilionů USD, zatímco HDP Spojených států se vyšplhal na 26,9 bilionu USD. Pokud by produktivita pěti největších evropských ekonomik – Německa, Velké Británie, Francie, Itálie a Španělska – rostla v letech 1997–2022 stejným tempem jako produktivita USA, byl by nyní průměrný HDP těchto zemí na obyvatele v paritě kupní síly o téměř 13 000 USD (12 000 EUR) vyšší. A to už nejsou zanedbatelná čísla. 

Vzhledem ke kladné obchodní bilanci EU si řada lidí po mnoho let ani neuvědomila, že naše konkurenceschopnost je ohrožena. Spoléhali jsme na rovné podmínky na globálním trhu a mezinárodní řád založený na pravidlech a očekávali, že ostatní se zachovají stejně. Současný svět se však rychle mění, a EU tak musí zintenzivnit své úsilí a co nejrychleji reagovat na všechny varovné signály, které tak dlouho ignorovala. Doufejme, že nový Parlament nezabředne do stranických půtek a tomuto úkolu dostojí.

skupina Organizace občanské společnosti

Zdravotničtí pracovníci a zástupci občanské společnosti vyzvali politické představitele, aby před přijetím jakýchkoli budoucích politik vždy nejprve posoudili jejich dopad z hlediska zdraví. I v novém legislativním období musí být podle nich v agendě EU a jednotlivých států věnována stěžejní pozornost „právu na zdraví“, což ostatně odpovídá požadavku, který na Konferenci o budoucnosti Evropy vyjádřili evropští občané. 

Je zapotřebí lépe koordinovat a vzájemně sladit vnitrostátní a evropská opatření v oblasti zdraví, aby tak byl sektor zdravotnictví udržitelnější, dokázal odolat budoucím otřesům a zároveň zaručoval všem rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči. 

V tomto směru budou hrát klíčovou roli investice, prevence, technologické inovace a rané vzdělávání o otázkách zdraví, jak zaznělo na konferenci na téma Stav zdraví v EU, která se konala 4. června v Lutychu. Šlo o jednu z akcí v rámci belgického předsednictví Rady EU, kterou uspořádala skupina Organizace občanské společnosti v EHSV ve spolupráci s fakultní nemocnicí v Lutychu a nemocničním zařízením Hôpital de la Citadelle. 

„Zdraví musí být i v novém legislativním období 2024–2029 jednou z hlavních strategických priorit nové Evropské komise, nového Evropského parlamentu a Rady,“ prohlásil předseda skupiny Organizace občanské společnosti Séamus Boland. Evropské orgány by měly uplatňovat přístup „jedno zdraví“, který umožňuje provázat zdravotní politiku s problematikou demografických změn, digitální a ekologické transformace, hospodářské bezpečnosti a průmyslové politiky. 

Séamus Boland zdůraznil, že zdravotní politiku lze účinně provádět pouze tehdy, jsou-li zároveň zajištěny přístupné, přiměřené a kvalitní sociální služby a veřejné sociální politiky a je-li k dispozici dostatek náležitě vyškolených zdravotnických pracovníků. Upozornil rovněž, že v otázkách zdravotní péče musí být přímo zapojeny a plnit konkrétní úkoly organizace občanské společnosti, například sdružení pacientů. V této souvislosti uvedl: „V zájmu akceptace a úspěšné realizace evropských iniciativ a programů v oblasti zdraví je naprosto nezbytné vést transparentní, pravidelný a strukturovaný dialog s organizacemi občanské společnosti. K tomu, aby se na této činnosti mohly podílet, však tyto organizace potřebují stabilní a spolehlivý přísun finančních prostředků.“ 

Na konferenci byla probrána řada aspektů, které mají zcela zásadní význam pro posílení evropské zdravotní unie: 

• důsledné uplatňování přístupu „jedno zdraví“, 
• digitální inovace a jejich dopad v oblasti zdraví, 
• zajištění udržitelnosti a budoucí odolnosti zdravotnických systémů prostřednictvím sociálních investic
• a celosvětový boj proti nerovnostem v oblasti zdraví z pohledu evropské solidarity: příklad vzácných onemocnění. 

Závěry a doporučení z konference budou zveřejněny na příslušných internetových stránkách. 

Více se dozvíte v naší tiskové zprávě.

Na květnovém plenárním zasedání projednal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zkušenosti z rozšíření EU v roce 2004. Vzhledem ke geopolitické a bezpečnostní situaci je další rozšíření pro Evropu o to naléhavějším úkolem. 

Na plenárním zasedání věnovaném velkému rozšíření, které proběhlo v roce 2004, vystoupili v EHSV významní účastníci tehdejších jednání. Byli mezi nimi bývalý polský státní tajemník pro evropské záležitosti Jarosław Pietras, generální tajemník Nadace pro evropská progresivní studia László Andor z Maďarska a bývalý evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle z Česka. 

Diskutující zdůraznili, že EU – jež teprve nedávno obnovila svůj zájem na dalším rozšíření – musí kandidátským zemím nabídnout jasný plán přistoupení. Necháme-li je čekat přede dveřmi příliš dlouho, může proces rozšíření pozbýt důvěryhodnost. 

Předseda EHSV Oliver Röpke k tomu řekl: „20leté výročí není jen významný milník, nýbrž také trvalý úspěch procesu rozšíření EU, k níž se chtějí připojit i další země.“ 

Jarosław Pietras doplnil: „Rozšíření je obousměrný transformační proces, který je přínosem nejen pro kandidátské země, ale také pro členské státy EU.“ 

Štefan Füle, který je dnes předsedou pracovní skupiny pro rozšíření EU Centra pro evropskou politiku, pak zdůraznil, že „musíme jak kandidátské země, tak členské státy EU připravit na novou vlnu rozšíření.“ 

Tinatin Akhvlediani, vědecká pracovnice oddělení pro zahraniční politiku v Centru pro evropská politická studia, poukázala na ekonomické aspekty rozšíření s tím, že kandidátské země byly tehdy finančně slabé. Hlavním motivem k dalšímu rozšiřování je dnes nicméně bezpečnost. 

Jak uvedl László Andor, při rozšíření v roce 2004 byl jedním z nedostatků právní stát a EU se nepodařilo vytvořit správné nástroje, jak problém napravit. Nedávno proto byla zřízena podmíněnost dodržováním zásad právního státu. 

EHSV uspořádá v září tohoto roku summit občanské společnosti na téma rozšíření a poprvé v historii pozve k účasti na plenárním zasedání zástupce všech kandidátských zemí.

Vzhledem k počtu případů rakoviny a úmrtí na rakovinu v EU, který roste alarmujícím tempem, požaduje Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) tolik potřebná opatření k prevenci rakoviny, neboť u 40 % případů se uvádí, že jim lze předcházet. 

Na svém květnovém plenárním zasedání přijal EHSV stanovisko, v němž uvítal návrh doporučení Rady o nádorových onemocněních, jimž lze předcházet očkováním, který předložila Evropská komise jako iniciativu navazující na Evropský plán boje proti rakovině (dále jen „plán boje proti rakovině“). 

Stanovisko se zaměřuje na očkování proti lidským papilomavirům (HPV) a viru hepatitidy B (HBV), neboť očkováním lze předcházet několika druhům rakoviny způsobené těmito viry. 

EHSV zdůrazňuje, že k motivování cílových skupin, aby se nechaly očkovat, jsou zapotřebí náležité informace, vzdělávání a komunikace. Vyzdvihuje též důležitou úlohu praktických, rodinných a školních lékařů v tomto snažení, na němž se podílejí též organizace občanské společnosti. 

Zpravodajka stanoviska Nádorová onemocnění, jimž lze předcházet očkováním Milena Angelova uvedla: „Musíme bojovat se stigmaty a nepravdivými představami o očkování. Panuje například mylná představa, že očkování je určeno pouze mladým dívkám. Tak to však není. K vymýcení uvedených virů (HPV, HBV) musíme zapojit také chlapce a jejich rodiče.“ Očkovací látky musí být k dispozici pro každého. 

Mimořádně důležité je „zvrátit trend skepticismu“, dodala spoluzpravodajka Sára Felszeghi. Boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím je klíčovou součástí zvyšování zájmu o očkování. 

EHSV žádá, abychom k boji proti rakovině zaujali komplexní přístup, jehož součástí bude dobře fungující a integrovaný systém prevence ve všech formách, včetně prevence primární (očkování, zdravý životní styl), sekundární (screening) a terciární (péče a rehabilitace). 

Milena Angelova zopakovala, že „členské státy musí postupovat koordinovaněji a vyměňovat si osvědčené postupy“, což by mělo výrazně zvýšit účinnost boje proti rakovině i proočkovanost v EU. Je mimořádně důležité, aby prevence rakoviny byla chápána jako politická priorita. (sg)

S tím, jak se děsivým tempem množí nenávistné verbální projevy a zločiny z nenávisti, spojuje občanská společnost síly s občany a institucemi a společně se staví proti všem formám nenávisti, aby dali najevo, že nenávist nemá v EU místo. 

EHSV se připojuje k obraně EU proti nenávisti, která narostla alarmujícím způsobem do stavu, kdy čím dál častěji dochází k útokům na skupiny i jednotlivce z důvodu víry, rasového či etnického původu, genderové příslušnosti, sexuální orientace nebo politického přesvědčení. 

EHSV se společně s občany a institucemi zavazuje učinit více proti nenávisti online i offline, jak zaznělo v diskusi na vysoké úrovni na jeho květnovém plenárním zasedání. Během něj bylo přijato stanovisko Stop nenávisti: Evropa je ve svém postoji jednotná, v němž EHSV odmítá všechny formy nenávisti a vítá sdělení Evropské komise k témuž tématu. 

„Bojovat proti nenávisti je povinností každého z nás,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke na úvod diskuse na plenárním zasedání EHSV. „Efektivně lze nenávist potírat pouze společně – s pomocí politiků, občanské společnosti i občanů. Jedině spolu a pomocí dialogu můžeme zvítězit a přemoci rostoucí nepřátelství v naší společnosti, které reálně ohrožuje naši demokracii.“

Do diskuse se zapojili přední představitelé Evropské komise a belgické vlády i zástupci občanů a organizací občanské společnosti (mj. ILGA-Europe a Evropské sítě proti rasismu (ENAR)), kteří poukázali na rostoucí výskyt nenávisti a násilí. 

Nedávné útoky na politické představitele odkryly hluboké příkopy mezi lidmi v Evropě. Data dokládají dvojnásobné množství protimuslimských a antisemitských výroků v roce 2023. Obvyklými cíli jsou LGBTQIA+, lidé afrického původu a migranti. Na síle nabírá také misogynie. Jak dokládá nedávná studie online zpráv v EU, od počátku roku 2023 došlo ke 30% nárůstu toxicity nenávistných projevů. 

Sdělení Komise Stop nenávisti: Evropa je ve svém postoji jednotná vyzývá k obraně proti nenávisti a otevřené podpoře tolerance a respektu. 

„Hodnoty zakotvené ve Smlouvě o EU jasně zakazují zločiny z nenávisti a nenávistné verbální projevy. Oba tyto jevy bohužel v poslední době zesilují,“ uvedla místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii Dubravka Šuica.

EHSV ve svém stanovisku vyzval EU, aby nenávist založenou na kterémkoli chráněném charakteristickém rysu člověka řešila komplexně a totožně postupovala v boji „proti všem typům nenávisti“. (ll)