Organizace občanské společnosti jsou v Evropě i Americe terčem kritiky. EU je musí okamžitě bránit, a ochránit tak demokracii. Během diskuse na plenárním zasedání, která se konala u příležitosti Světového dne nevládních organizací, dal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jasně najevo, že organizace občanské společnosti jsou těmi prvními, kdo brání demokracii. Finanční škrty však ohrožují jejich přežití, a je tedy nutné, aby EU okamžitě přijala opatření, kterými je ochrání a podpoří.
Organizace občanské společnosti jsou v Evropě i Americe terčem kritiky. EU je musí okamžitě bránit, a ochránit tak demokracii. Během diskuse na plenárním zasedání, která se konala u příležitosti Světového dne nevládních organizací, dal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jasně najevo, že organizace občanské společnosti jsou těmi prvními, kdo brání demokracii. Finanční škrty však ohrožují jejich přežití, a je tedy nutné, aby EU okamžitě přijala opatření, kterými je ochrání a podpoří.
EHSV uspořádal dne 27. února diskusi na téma EU a občanská společnost: posílení demokracie a účasti, během níž měli řečníci a odborníci zastupující organizace občanské společnosti možnost diskutovat s poslanci Evropského parlamentu (EP) a posoudit úlohu organizací občanské společnosti v této důležité oblasti.
Raquel García Hermida-Van Der Walle, poslankyně EP za Renew Europe, připomněla, že organizace občanské společnosti často přispívají k systému brzd a protivah. Nabízejí také různé způsoby sociální interakce, které mohou nahradit případné chybějící veřejné služby. Často jsou tedy prvním terčem útoků, neboť pro některé vlády mohou být politicky nepohodlné.
Podle ředitele organizace Transparency International Europe Nicholase Aiossy „probíhá v Evropském parlamentu organizovaná politická kampaň, která má organizace občanské společnosti zdiskreditovat, připravit je o financování a narušit jejich úlohu a funkci. Nebyly však zjištěny žádné důkazy o finančních nesrovnalostech.“
Poslanecký klub Evropské lidové strany (ELS) v Evropském parlamentu obvinil v lednu nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a klimatu z toho, že jsou financovány Evropskou komisí, aby v Parlamentu, u jeho poslanců, ale i v dalších institucích EU lobbovaly, proti čemuž se evropské organizace občanské společnosti ostře ohradily.
Kritizování organizací občanské společnosti není ničím novým, nedávné útoky však přiživovaly falešné zprávy a zavádějící informace. Jak uvedla spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV Brikena Xhomaqi, tato situace by měla všechny organizace občanské společnosti přimět k tomu, aby se spojily a něco s tím udělaly. „Lidé by měli vědět, že většina organizací občanské společnosti je závislá na dobrovolnické práci, takže my penězi daňových poplatníků rozhodně neplýtváme.“
Účastníci diskuse rovněž apelovali na Evropskou komisi, aby k této otázce zaujala důraznější postoj, a navrhli řadu řešení, jak úlohu organizací občanské společnosti posílit.
García Hermida-Van Der Walle prohlásila, že bude usilovat o to, aby byla úloha organizací občanské společnosti ve zprávě o právním státu více zdůrazněna a posílena a aby byla v režimu podmíněnosti považována za základní podmínku.
Europoslanec za ELS Michał Wawrykiewicz uvedl, že jeho úkolem bude zvýšit povědomí o těchto zásadních otázkách v rámci jeho skupiny. Podle něj je důležité politickým činitelům vysvětlit, že organizace občanské společnosti i nevládní organizace působí v terénu a poskytují základní služby, které mají přímý dopad na život lidí.
Předseda EHSV Oliver Röpke se s názory zástupců organizací občanské společnosti ztotožnil a prohlásil: „„Musíme zabránit jakýmkoli pokusům, jež mají podkopat legitimitu těchto organizací nebo jim omezit přístup ke zdrojům potřebným pro zajištění demokratické účasti. Vzhledem k finančním škrtům a sílícímu politickému tlaku je zřejmé, že tyto organizace potřebují silnější a předvídatelnější podporu, aby mohly pokračovat ve své neocenitelné práci.“ (at)
Hlavním úkolem současného polského předsednictví Rady Evropské unie bude zajistit, aby Evropa zůstala jednotná, postupovala vpřed a hbitě se rozhodovala
Hlavním úkolem současného polského předsednictví Rady Evropské unie bude zajistit, aby Evropa zůstala jednotná, postupovala vpřed a hbitě se rozhodovala
Na únorovém plenárním zasedání diskutovali členové Evropského hospodářského a sociálního výboru o prioritách polského předsednictví EU se zástupkyní polského státního tajemníka pro záležitosti Evropské unie Magdalenou Sobkowiak-Czarneckou.
Ta v souvislosti s vnější bezpečností EU a zejména s útočnou válkou proti Ukrajině uvedla: „Naším cílem je i nadále pomáhat Ukrajině a udržet jednotu v rámci EU. Za jeden z prvních úspěchů polského předsednictví v tomto směru považuje šestnáctý soubor sankcí vůči Rusku.
Předseda EHSV Oliver Röpke zdůraznil, že Polsko se rotujícího předsednictví Rady EU ujalo v době, která je poznamenána obtížnými výzvami, jako je geopolitické napětí a energetická krize.
Jak dále dodal, „dnešní diskuse znovu potvrdila zásadní význam stability, odolnosti a jednoty při utváření budoucnosti Evropské unie. Priority polského předsednictví zcela odpovídají tomu, o co usilujeme my všichni, zejména co se týče prosazování vícerozměrného přístupu k bezpečnosti. V této době globální nejistoty jsme i nadále pevně odhodláni postupovat rozhodně a společně.“
Polské předsednictví, jehož mottem je „Bezpečnost, Evropo!“, se bude otázkou bezpečnosti zabývat ze sedmi hledisek, a to z hlediska vnějšího, vnitřního, hospodářského, potravinového, energetického, zdravotního a informačního.
Michal Pintér, delegát Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV
Nedávno zveřejněná Dohoda o čistém průmyslu uznává, že energeticky náročná odvětví mají pro hospodářství EU strategický význam, a správně identifikuje jejich klíčové problémy. Dohoda sice obsahuje pozoruhodné myšlenky, jako jsou zelené rozhodující trhy, podpora oběhového hospodářství a financování dekarbonizace, její opatření však postrádají potřebnou naléhavost a nejsou dost odvážná, aby úpadek evropských energeticky náročných průmyslových odvětví zvrátila.
Michal Pintér, delegát Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV
Nedávno zveřejněná Dohoda o čistém průmyslu uznává, že energeticky náročná odvětví mají pro hospodářství EU strategický význam, a správně identifikuje jejich klíčové problémy. Dohoda sice obsahuje pozoruhodné myšlenky, jako jsou zelené rozhodující trhy, podpora oběhového hospodářství a financování dekarbonizace, její opatření však postrádají potřebnou naléhavost a nejsou dost odvážná, aby úpadek evropských energeticky náročných průmyslových odvětví zvrátila.
Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém nedávno přijatém stanovisku Budoucnost energeticky náročných průmyslových odvětví v EU s ohledem na vysoké ceny energií a náklady plynoucí z transformace uznal, že energeticky náročná průmyslová odvětví v EU co do konkurenceschopnosti významně zaostávají za svými globálními konkurenty. Komise správně konstatovala, že na vině jsou především ceny energií. Uvedená dohoda ani Akční plán pro cenově dostupnou energii však nenavrhují žádnou reformu uspořádání trhu s elektřinou. Dokud EU využívala relativně levný a stabilní plyn z Ruska, fungoval dobře systém marginálních cen. Realita se ale bohužel změnila a dodávky LNG, jež využíváme nyní, jsou drahé a kolísavé a pravděpodobně tomu tak bude i v příštích letech. Navzdory skutečnosti, že v energetickém mixu EU roste podíl levné elektřiny, při jejíž výrobě se nevyužívají fosilní paliva, jsou právě tato paliva určující pro trend tvorby cen elektřiny.
Politické úsilí o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie je vítáno, vzhledem k současnému uspořádání trhu nicméně nevede k nižším účtům za elektřinu. Je třeba přijmout okamžitá opatření, která přenesou nákladové přínosy elektřiny z obnovitelných zdrojů do průmyslových odvětví a posoudí všechny možnosti zmírnění cen, včetně oddělení cen elektřiny.
Ve výše uvedené dohodě se rovněž uznává, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má mezery (absence řešení pro vývoz, přesouvání zdrojů a obcházení) a totéž platí pro nástroje na ochranu obchodu. Z dohody však vysvítá jen politováníhodně málo o tom, jak bude trh EU chráněn, a energeticky náročná průmyslová odvětví tudíž v kontextu globální obchodní války zůstávají v nejistotě.
EHSV naléhavě vyzývá orgány EU, aby v akčních plánech pro jednotlivá odvětví zavedly rozhodná opatření s cílem zabránit další deindustrializaci a zachovat kapacitu EU pro průmyslovou transformaci.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá EU, aby prováděla silnou průmyslovou strategii, která zvýší konkurenceschopnost, vytvoří kvalitní pracovní místa a bude v souladu se Zelenou dohodou. Má-li být tato strategie úspěšná, bude třeba ji důkladně monitorovat a přizpůsobovat ji novým výzvám.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá EU, aby prováděla důkladnou průmyslovou strategii, která zvýší konkurenceschopnost, vytvoří kvalitní pracovní místa a bude v souladu se Zelenou dohodou. Má-li být tato strategie úspěšná, bude třeba ji důkladně monitorovat a přizpůsobovat ji novým výzvám.
V tomto stanovisku EHSV zdůraznil potřebu silného hospodářského a regulačního rámce pro řešení vysokých nákladů na energii a suroviny, investičních výzev v rámci ekologické transformace, nedostatků v infrastruktuře, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nízké domácí poptávky. Zásadní význam pro podporu sociální a územní soudržnosti má politika konkurenceschopnosti zaměřená na investice a inovace.
EHSV vyzývá k přijetí naléhavých opatření v souvislosti s rostoucími obavami o hospodářskou bezpečnost Evropy a její vnější závislost. V této době, která je z geopolitického a obchodního hlediska stále nejistější, potřebujeme odolnou obchodní politiku EU, která zajistí udržitelnost průmyslu v kontextu asymetrických cílů oblasti dekarbonizace, celosvětové nadměrné kapacity a rostoucího napětí v oblasti obchodu. Pro dosažení tohoto cíle má klíčový význam větší autonomie při zajišťování kritických surovin.
Zásadně důležité je navýšení investic, jak je uvedeno v Draghiho zprávě, a reformy v oblasti správy. Hospodářství EU lze posílit dokončením jednotného trhu, zejména v oblasti energetiky. Transformaci průmyslu podpoří snížení regulační zátěže, zdokonalení rámců pro trh s elektřinou a zlepšení finančních nástrojů, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny.
Má-li být transformace spravedlivá, je nutný silný sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Průmyslová politika musí být v souladu se strategiemi v oblasti vzdělávání a pracovních sil a musí klást důraz na výzkum, inovace a vytváření dovedností. Ke splnění cílů v oblasti klimatu přispějí investice do energetické infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a iniciativ v oblasti oběhového hospodářství.
EHSV rovněž přijal doplňující stanovisko Budoucnost energeticky náročných průmyslových odvětví v EU, v němž předkládá uzpůsobená řešení k zajištění dlouhodobé udržitelnosti těchto odvětví. Řešení konkrétních výzev, jimž tato odvětví čelí, má zásadní význam pro budoucnost průmyslu EU. (ll)
Našim vzácným hostem je francouzský novinář, autor a odborník na otázky týkající se obrany a zahraničních věcí Nicolas Gros-Verheyde. Budeme s ním hovořit o pěti návrzích, které nedávno ve svém plánu ReArm Europe předložila Evropská komise a které mají vzhledem k rostoucím pochybnostem ohledně toho, zda jsou USA připraveny se podílet na udržení bezpečnosti na evropském kontinentu, zlepšit obranyschopnost Evropy.
Našim vzácným hostem je francouzský novinář, autor a odborník na otázky týkající se obrany a zahraničních věcí Nicolas Gros-Verheyde. Budeme s ním hovořit o pěti návrzích, které nedávno ve svém plánu ReArm Europe předložila Evropská komise a které mají vzhledem k rostoucím pochybnostem ohledně toho, zda jsou USA připraveny se podílet na udržení bezpečnosti na evropském kontinentu, zlepšit obranyschopnost Evropy.
Francouzský novinář Nicolas Gros-Verheyde působí od roku 1989. Pracoval pro Ouest France, ARTE, LCI a France Culture jako zpravodaj v EU a NATO. V evropských kruzích je znám a ceněn díky svým rozsáhlým znalostem evropských záležitostí a zahraniční a obranné politiky. Je šéfredaktorem v B2, což je hlavní a největší portál pro zpravodajství o evropské obraně a diplomacii. Byl založen v roce 2008, je řízen neziskovým sdružením ve formě družstva novinářů a je financován z předplatného. https://club.bruxelles2.eu/
Nicolas Gros-Verheyde je autorem knih Défense européenne à l'heure de la guerre en Ukraine. Des tabous tombent (Evropská obrana v čase války na Ukrajině. Prolomit tabu), La politique européenne de sécurité et de défense commune: „Parce que l'Europe vaut bien une défense“ (Společná evropská bezpečnostní a obranná politika: „Protože Evropu stojí za to bránit“) a L'Europe de la Défense à l'heure de la guerre en Ukraine (Evropská obrana v čase války na Ukrajině). Je také politickým komentátorem v LN24, France-Info a RTBF.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Hospodářská, sociální a kulturní rada Africké unie (AU ECOSOCC) daly u příležitosti 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku opět najevo, že jsou jednoznačně odhodlány prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Hospodářská, sociální a kulturní rada Africké unie (AU ECOSOCC) daly u příležitosti 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku opět najevo, že jsou jednoznačně odhodlány prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen.
V době, kdy si mezinárodní společenství připomíná 30. výročí přijetí Pekingské deklarace a ustavení Pekingské akční platformy, EHSV i AU ECOSOCC uznávají, že sice bylo dosaženo pokroku, nicméně stále přetrvávají problémy, jež brání úplnému zajištění genderové rovnosti.
Ve svém druhém společném prohlášení vyzdvihují klíčové priority, mezi něž patří zajištění většího zastoupení žen na vedoucích pozicích pomocí genderových kvót, potírání genderově podmíněného násilí prostřednictvím mezinárodních úmluv, odstranění genderové digitální propasti a podpora posílení ekonomického postavení žen.
Obě strany v prohlášení požadují, aby byla zavedena účinnější opatření týkající se neplacené pečovatelské práce, aby byly ženy zapojeny do mírového úsilí a aby byla příslušná opatření připravována na základě dostupných dat. Poukazují také na význam globální spolupráce při odstraňování systémových nerovností a prosazování práv žen. EHSV zároveň vyzývá EU, aby potírala genderově podmíněné násilí, zajistila paritu mezi ženami a muži a hájila úlohu občanské společnosti při prosazování rovnosti.
Předseda EHSV Oliver Röpke v této souvislosti uvedl: „Od přijetí Pekingské deklarace uběhlo již 30 let, a je tedy nejvyšší čas proměnit slova v činy. Genderová rovnost není výsadou, nýbrž základním právem, a její dosažení je pro udržitelnou a inkluzivní společnost naprostou nutností. EHSV je i nadále pevně odhodlán odstraňovat překážky, a zajistit tak plnou účast žen na rozhodování a podpořit posílení jejich ekonomického postavení. Nastal čas, aby vlády, instituce a občanská společnost podnikly rozhodné kroky – bez odpovědnosti není rovnosti.“
Komise pro postavení žen je hlavním mezinárodním a mezivládním orgánem, který bojuje za genderovou rovnost. EHSV se tohoto největšího každoročního setkání OSN věnovaného posílení postavení žen zúčastnil již podruhé. (tk)
Člen EHSV Marcin Nowacki, zpravodaj stanoviska Financování obrany v EU, nám přiblížil doporučení EHSV týkající se posílení bezpečnosti v EU. Ten vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám a měnícím se spojenectvím vyzývá k vytvoření jednotného a silného obranného mechanismu EU. Evropa již nemůže být tak silně závislá na dodavatelích zbraní ze zemí mimo EU, jak je tomu v současnosti. Není to však jen otázka zvýšení výdajů, ale také rozumného a efektivního vynakládání dostupných prostředků.
Člen EHSV Marcin Nowacki, zpravodaj stanoviska Financování obrany v EU, nám přiblížil doporučení EHSV týkající se posílení bezpečnosti v EU. Ten vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám a měnícím se spojenectvím vyzývá k vytvoření jednotného a silného obranného mechanismu EU. Evropa již nemůže být tak silně závislá na dodavatelích zbraní ze zemí mimo EU, jak je tomu v současnosti. Není to však jen otázka zvýšení výdajů, ale také rozumného a efektivního vynakládání dostupných prostředků.
Plán ReArm Europe představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a 27 členských států jej schválilo na zvláštním summitu dne 6. března. Obsahuje pět hlavních návrhů, které jsou sice zajímavé, ale o nichž by se mělo ještě diskutovat.
Plán ReArm Europe představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a 27 členských států jej schválilo na zvláštním summitu dne 6. března. Obsahuje pět hlavních návrhů, které jsou sice zajímavé, ale o nichž by se mělo ještě diskutovat.
Prvním návrhem je flexibilita v rámci Paktu o stabilitě a růstu.
Komise navrhuje aktivovat únikovou doložku paktu, která by členským státům umožnila zvýšit výdaje na obranu o 1,5 % HDP, aniž by jim hrozilo zahájení postupu při nadměrném schodku. A jaké jsou předpokládané úspory? „Téměř 650 miliard EUR“ během čtyř let. Evropa musí „podstatným způsobem navýšit své výdaje na obranu“, tvrdí Ursula von der Leyen.
Druhým návrhem je nový nástroj pro poskytování půjček na obranu,
jehož rozpočet by činil 150 miliard EUR a který by byl financován prostřednictvím půjček z rozpočtu EU v rámci systému podobného makrofinanční pomoci. Tento nástroj by byl využíván v prioritních oblastech, kde byly shledány závažné nedostatky: protivzdušná a protiraketová obrana (německá Iniciativa Evropský nebeský štít), dělostřelecké systémy, rakety a munice, drony a protidronové systémy, strategické podpůrné schopnosti, ochrana kritické infrastruktury (i v souvislosti s vesmírem), vojenská mobilita, kybernetika, umělá inteligence a elektronický boj.
V zájmu urychlení celého procesu navrhuje Komise použít článek 122 Smlouvy, podle nějž ve výjimečných případech stačí souhlas členských států v rámci Rady EU a Evropský parlament je pouze informován. Toto obcházení demokratického procesu by mohlo být zpochybněno. Plán na posílení obrany Evropy byl schválen na summitu ve Versailles v březnu 2022. To bylo již před třemi lety, takže by šlo jen stěží argumentovat, že jde o „naléhavou“ záležitost.
Třetím návrhem je využití regionálních fondů.
Podle Komise je v krátkodobém horizontu možné využít rozpočet EU lépe, pokud se přerozdělí prostředky z některých rozpočtových položek. Komise navrhuje dát členským státům možnost „využít programy politiky soudržnosti ke zvýšení výdajů na obranu“ a zamýšlí „zjednodušit dobrovolné převody prostředků do jiných fondů EU pro účely obrany“.
Znamená to provést významné škrty ve stávajícím víceletém rozpočtovém plánu (2021-2027). Otázkou je, zda máme kvůli obraně obětovat sociální nebo regionální soudržnost. O tom je třeba diskutovat.
Zároveň by mohla být více využívána Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP), pokud by byla rozšířena na všechny technologie v odvětví obrany. Další možností je podle Komise zmírnění stávajících omezení, například pravidel hospodářské soutěže nebo pravidel předběžného financování a spolufinancování.
Čtvrtým návrhem jsou půjčky od Evropské investiční banky (EIB).
EIB a její akcionáři (tj. členské státy) se opakovaně vyslovili proti jakýmkoli dalším úvěrům poskytovaným pouze na obranné účely a upřednostňují duální sektor. Komise proto trvá na tom, že EIB musí změnit svou politiku.
Pátým návrhem je mobilizace soukromého kapitálu.
Cílem je umožnit zbrojovkám „co nejlepší přístup ke kapitálu, k finančním prostředkům“, což je v tomto odvětví neustálý problém. Tuto myšlenku je třeba zapracovat do sdělení o unii úspor a investic.
