EHSV se kriticky vyjádřil k současnému plánu Evropské komise pro oblast pokročilých materiálů, v němž podle něj nebyl vyčleněn dostatek prostředků a nebyly stanoveny kvantifikovatelné cíle a ukazatele udržitelnosti. Ve svém stanovisku k příslušnému sdělení Komise doporučil, aby byla vypracována komplexní strategie, jež by EU zajistila pozici světového lídra v tomto klíčovém odvětví. 

„Pokročilé materiály mají zásadní význam pro průmysl, hospodářský růst a udržitelnost v EU. Musíme stanovit ukazatele udržitelnosti pro všechny výrobní procesy a zajistit nezbytné dovednosti a kvalifikovanou pracovní sílu,“ uvedl zpravodaj stanoviska Anastasis Yiapanis. 

EHSV ve svém stanovisku upozornil, že plán Komise postrádá ambice a konkrétní cíle potřebné k zajištění vedoucího postavení EU v průmyslu. Spoluzpravodaj Gerardo Luis Arroyo Herranz vyzdvihl, že plán neobsahuje kvantifikovatelné cíle, lhůty a klíčové ukazatele výkonnosti. Podle EHSV je třeba zaujmout odvážný strategický přístup, díky kterému bude možné posílit schopnosti EU v oblasti pokročilých materiálů, a zahrnout mezi strategické oblasti zdravotní péči, a to s ohledem na její významný dopad na průmysl. 

Ústředním doporučením je přechod na oběhové hospodářství s cílem snížit závislost na surovinách. K tomu je nutné posílit spolupráci mezi průmyslem, akademickou obcí a tvůrci politik a zajistit rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje a rozvoj dovedností. „Pokud lidé nebudou mít potřebné dovednosti, nemusí zabrat žádné opatření. EU musí zavést programy změny kvalifikace a prohlubování dovedností a iniciativy v oblasti odborného vzdělávání,“ dodal Arroyo Herranz. 

EHSV považuje navrhovanou částku 250 milionů EUR, která má být na oblast pokročilých materiálů vyčleněna z programu Horizont Evropa, za nedostatečnou. Požaduje více finančních prostředků, daňové pobídky a zjednodušení byrokratických postupů, aby tak bylo možné stimulovat investice a inovace. Důležitá je také otázka zajištění stabilních dodávek kritických surovin. 

EHSV se domnívá, že je třeba posílit domácí kapacitu EU a diverzifikovat zdroje, mimo jiné prostřednictvím partnerství s Jižní Koreou a Spojenými státy a dlouhodobých smluv s menšími zeměmi, s cílem zmírnit dopady přerušení dodávek. (gb)

Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že většina voličů Evropu podporuje. Avšak také z nich vyplynulo, že voliči v celé EU požadují neodkladné politické a legislativní řešení problémů, které vyšly najevo během volební kampaně. Jinak by proevropská většina mohla ztratit podporu, jelikož občané by na hlavní politické strany postupně zanevřeli. 

Na červencovém plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) proběhla diskuse s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola a se zástupci politických skupin nově zvoleného Evropského parlamentu o stavu demokracie v Evropě. 

Předseda EHSV Oliver Röpke při té příležitosti uvedl, že „červnové volby do Evropského parlamentu jsou varovným signálem a v souvislosti s těmito výsledky je naší povinností se zamyslet nad stavem demokracie v současnosti. Všichni se shodneme na tom, že Evropská unie je v tomto ohledu jediným možným řešením, protože díky její vizi demokracie se viditelně zlepšují životy občanů v celé Evropě.“ 

Roberta Metsola poukázala na to, že máme-li zvýšit podporu demokracie v Evropě, musí EU prokázat, že nejúčinnějším hybatelem pozitivních změn ve společnosti a v jednotlivých komunitách je i nadále politická činnost. „V evropských městech a regionech mají zásadní význam pro budování Evropy zaměstnavatelé, pracovníci a občanská společnost. Protože právě zde Evropa začíná a zde se demokracie projevuje v praxi.“

V diskusi se zástupci politických skupin vystoupila za Evropskou lidovou stranu (ELS), jež je největší skupinou v Evropském parlamentu, její místopředsedkyně Željana Zovko. Jak uvedla, její skupina očekává, že se v politikách zahájených během předchozího funkčního období bude pokračovat. Místopředsedkyně skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů Ana Catarina Mendes se vyjádřila, že je zásadně důležité se zaměřit na provádění evropského pilíře sociálních práv a na boj proti chudobě. Místopředseda skupiny Renew Europe Dan Barna vyzval novou Evropskou komisi, aby s použitím stávajících nástrojů účinněji hájila právní stát. Místopředsedkyně skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance Kira-Marie Peter-Hansen hovořila o tom, že je důležité zachovat Zelenou dohodu jako ústřední politiku EU. Spolupředseda skupiny Levice Martin Schirdewan jasně uvedl, že jeho skupina vyzve novou Komisi, aby se zabývala krizí v oblasti nákladů na bydlení. (mt)