Christian Moos

Máme zcela oprávněné obavy z vlivu nepřátelských států, jako je Rusko. Známe četné příklady výhodných půjček krajně pravicovým stranám, křesel v dozorčích orgánech pro zkrachovalé politické existence, lukrativních smluv pro pochybné podnikatele i financování údajných nevládních organizací.

Christian Moos

Máme zcela oprávněné obavy z vlivu nepřátelských států, jako je Rusko. Známe četné příklady výhodných půjček krajně pravicovým stranám, křesel v dozorčích orgánech pro zkrachovalé politické existence, lukrativních smluv pro pochybné podnikatele i financování údajných nevládních organizací.

Vzhledem ke konání evropských voleb se tedy pochopitelně musíme mít velice na pozoru. Balíček opatření na obranu demokracie ovšem i přes některá správná doporučení členským státům přichází příliš pozdě. Zaprvé se Komise zpozdila s jeho zveřejněním. Poté balíček počátkem léta 2023 o více než půlrok odložila, neboť na legislativní návrh, který měl být jeho součástí, se snesla ohlušující a především jednomyslná kritika.

I tak balíček zveřejněný v prosinci potvrdil ty nejhorší obavy. Navržená směrnice by stigmatizovala nevládní organizace přijímající finanční prostředky od států mimo EU, např. z USA. Sám tento návrh skýtá záminku autoritářským vládám, které se pomocí zákonů o zahraničních agentech snaží umlčet veškerou demokratickou opozici.

Kromě toho směrnice zachází s vágními definicemi a zanechává obrovské mezery ve prospěch skutečných agentů Moskvy. Zástupci organizované občanské společnosti se ptají, proč Komise nezavádí všeobecný rejstřík transparentnosti, který by zahrnoval všechny zástupce zájmových skupin, byl v souladu s platnými právními předpisy členských států a vytvářel jasný a bezpečný právní základ pro všechny zúčastněné strany.

Komise by návrh směrnice měla stáhnout a své nástupkyni na rok 2025 připravit komplexnější materiál, který nebude vítanou pomůckou nepřátel demokracie.

Naším vzácným hostem je Bruno Kaufmann, ambasador evropské občanské iniciativy, která je pro občany EU jedinečným nástrojem k navrhování nových právních předpisů Unie. Vysvětluje, proč je evropská občanská iniciativa nesmírně důležitá a proč je v případě jejího úspěchu možné, že bude považována za jednu z nejúžasnějších demokratických vymožeností od zavedení všeobecného a rovného volebního práva ve 20. století.

Naším vzácným hostem je Bruno Kaufmann, ambasador evropské občanské iniciativy, která je pro občany EU jedinečným nástrojem k navrhování nových právních předpisů Unie. Vysvětluje, proč je evropská občanská iniciativa nesmírně důležitá a proč je v případě jejího úspěchu možné, že bude považována za jednu z nejúžasnějších demokratických vymožeností od zavedení všeobecného a rovného volebního práva ve 20. století.

Bruno Kaufmann je švédský politolog a novinář, který má na kontě publikace ve více než 40 jazycích na téma moderní přímé a zastupitelské demokracie. Jako korespondent se věnuje globální demokracii pro server SWI swissinfo.ch, který zajišťuje mezinárodní zpravodajství pro švýcarskou mediální společnost SRG SSR, a dále pokrývá severoevropská témata pro švýcarské veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání. Bruno je spoluzakladatelem a členem vedení organizací na podporu demokracie, jako jsou Initiative and Referendum Institute, Democracy International a Global Forum on Modern Direct Democracy. Je ředitelem pro mezinárodní spolupráci v nadaci Swiss Democracy Foundation.

Více než 100 mladých lidí z EU, kandidátských zemí a Spojeného království se zúčastnilo akce Vaše Evropa, váš názor!, aby se podělilo o své názory a doporučení, jak by měla do budoucna vypadat Evropská unie. Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu byl letošní ročník této akce zaměřen na boj proti klesající angažovanosti mladých lidí a na podporu jejich zapojení.

Více než 100 mladých lidí z EU, kandidátských zemí a Spojeného království se zúčastnilo akce Vaše Evropa, váš názor!, aby se podělilo o své názory a doporučení, jak by měla do budoucna vypadat Evropská unie. Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu byl letošní ročník této akce zaměřen na boj proti klesající angažovanosti mladých lidí a na podporu jejich zapojení.

Hlavní doporučení:

  1. zavést kvóty pro mladé lidi ve volbách do Evropského parlamentu,
  2. přijmout směrnici, která by stanovila povinnost zohlednit v rámci dodavatelských řetězců a činnosti podniků otázky týkající se lidských práv a životního prostředí,
  3. vytvořit právní rámec pro sociální média s cílem bojovat proti polarizaci a dezinformacím,
  4. vypracovat jednotnou strategii týkající se sexuálních a reprodukčních práv,
  5. zavést zvláštní pokyny pro zdanění zboží, které poškozuje klima, a vyčlenit takto získané příjmy na financování iniciativ šetrných ke klimatu.

Tyto návrhy budou předloženy orgánům a tvůrcům politik EU a promítnout se do závěrů Týdne občanské společnosti a do usnesení EHSV k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu.(gb)

Stav demokracie je v mnohém za co kritizovat a pro evropskou občanskou iniciativu to platí obzvláště.

Stav demokracie je v mnohém za co kritizovat a pro evropskou občanskou iniciativu to platí obzvláště.

Podle nejnovější zprávy institutu Varieties of Democracy s názvem Democracy Report ze dne 7. března poklesl procentní podíl lidí žijících v demokraciích na úroveň z doby před téměř 40 lety. Přitom ačkoli má letos po celém světě právo volit ve volbách více lidí než kdykoli dříve, v celé řadě zemí, kde se tyto volby konají, roste míra autokracie.

Stížnosti bylo možno zaznamenat též během historicky prvního Týdne občanské společnosti, který Evropský hospodářský a sociální výbor uspořádal počátkem března tohoto roku. Týkaly se evropské občanské iniciativy, která je prvním přeshraničním nástrojem přímé demokracie na světě. „Příliš složité“, „příliš nezajímavé“, „nebudí důvěru“, „neefektivní“ a „málo známé“ – to jsou jen některé z nepříliš lichotivých reakcí zúčastněných stran z řad občanské společnosti, médií, akademické obce a administrativního prostředí na tuto iniciativu.

Považuji tuto kritiku za správnou, a to až zdrcujícím způsobem, zároveň si však přiznejme, že je pořád až moc opatrná a mírná. Demokracie si zaslouží být dominantní světovou silou. Jako občané a nositelé volebního práva teď a tady na této planetě se o to musíme zasadit tím, že budeme žádat více, než momentálně máme. 

To znamená, že nestačí postavit obranu proti strachu, dnešním diktátorům a jejich zbabělým nohsledům. Musíme se vydat vpřed, a to mnohem ráznějším krokem. Příkladem může být další rozvoj evropské občanské iniciativy.

Proč právě tohoto nástroje? Co nám nabízí? Tři věci. Právo, pomůcku a nástroj, který do té doby nikde na světě neexistoval. Je komplexní, propracovaný, digitální, přímo demokratický, nadnárodní, má podpůrnou infrastrukturu a je široce využíván. 

Od svého vzniku v roce 2012 se evropská občanská iniciativa utváří, provozuje a zlepšuje a je živoucí důkazem toho, že demokratický prostor lze rozšiřovat a konsolidovat i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Napřesrok dosáhne naše ratolest citlivého věku 13 let, a tak doufejme, že zarytost a energie mládí předvede Evropě a světu, co dokáže. Je nám zapotřebí této čerstvé a nespoutané síly, máme-li zásadně oživit strnulé myšlení národních států a rozčeřit byrokratické vody Evropské unie. 

Aby bylo jasno – není třeba do úmoru vynalézat demokratické formy spolužití, jež často nazýváme inovacemi. Ne, musíme se naplno věnovat evropské občanské iniciativě tak, aby koncem dekády v 16 nebo nejpozději 18 letech dospěla.  

Co se tím rozumí? Do roku 2028 nebo 2030 se musí stát dvě důležité změny. Zaprvé je třeba programotvorné pravomoci evropské občanské iniciativy postavit na roveň pravomocím Evropského parlamentu. Jinak řečeno, Evropané by měli mít možnost navrhovat právní předpisy a jiné politické kroky stejně jako volení poslanci Evropského parlamentu.

Za druhé by občané EU do konce desetiletí měli mít nejen právo legislativní iniciativy, ale též celoevropského lidového hlasování k zásadním otázkám – často se jim jednoduše říká referenda. Myšlenka celoevropského referenda není ničím novým, nyní však uzrála díky zrodu a prvnímu vývoji evropské občanské iniciativy.

Jestliže se kolem evropské občanské iniciativy podaří vystavět tento typ budoucnosti, při zpětném pohledu lidé zjistí, že právě tomuto nástroji vděčí za ty nejúžasnější vymoženosti demokracie od zavedení všeobecného a rovného volebního práva na počátku 20. století.

Slovenský projekt Šílený? No a!, který realizuje organizace Integra, sdružuje mladé studenty a lidi, kteří se setkali s problémy v oblasti duševního zdraví. Během jednoho celého vyučovacího dne se studenti z první ruky dozvědí, jaké to je překonat krizi v oblasti duševního zdraví a jak získat pomoc. S ředitelkou sdružení Integra Janou Hurovou jsme si povídali o tom, jak jejich projekt pomáhá odstraňovat stigma lidí, kteří se potýkají s duševním problémy, a dává mladým lidem cennou jiskru naděje.

Slovenský projekt Šílený? No a!, který realizuje organizace Integra, sdružuje mladé studenty a lidi, kteří se setkali s problémy v oblasti duševního zdraví. Během jednoho celého vyučovacího dne se studenti z první ruky dozvědí, jaké to je překonat krizi v oblasti duševního zdraví a jak získat pomoc. S ředitelkou sdružení Integra Janou Hurovou jsme si povídali o tom, jak jejich projekt pomáhá odstraňovat stigma lidí, kteří se potýkají s duševním problémy, a dává mladým lidem cennou jiskru naděje.

Co Vás přimělo k zahájení Vašeho projektu?

Naše organizace již řadu let pomáhá lidem s duševními problémy. Kvůli svému onemocnění přišli o práci, domov, přátele a někdy i o své rodiny. Celý svět se jim obrátil vzhůru nohama. Před téměř 30 lety jsme zavedli první komunitní služby v oblasti duševního zdraví na Slovensku. Jejich cílem bylo zajistit, aby tito lidé po léčbě v psychiatrickém zařízení získali podporu a mohli se vrátit k běžnému životu, který žili před onemocněním. Podpořili jsme vznik organizací pacientů na Slovensku a realizovali jsme řadu programů zaměřených na destigmatizaci duševních onemocnění. V naší péči jsou lidé se závažnými duševními problémy, zejména se schizofrenií, z nichž mnohým se již podařilo integrovat a najít smysl svého života.

Vzhledem k tomu, že všechny naše aktivity probíhají od samého počátku netradičním způsobem a ve spolupráci s našimi klienty, což nám umožňuje co nejlépe určit jejich potřeby, zvolili jsme podobný přístup i v případě programu Šílený? No a! Mnozí naši klienti našli smysl života v tom, že se setkávají s mladými lidmi a na základě svých osobních zkušeností mluví o tom, co jim v jejich věku chybělo a co později vyvolalo jejich duševní problémy.

Zdůrazňovat význam duševního zdraví považujeme za stále naléhavější. Vědět, jak zvládnout osobní krizi, je velmi důležité.

Program Šílený? No a! jsme na Slovensku zahájili již v roce 2005, společně s našimi partnery v Německu a Česku. Teprve nedávno se nám ho však podařilo stabilizovat a rozšířit. Vyškolili jsme se jako osobní instruktoři, školíme nové týmy a navštěvujeme nové školy.

S jakou odezvou se Váš projekt setkal? Máte zpětnou vazbu od lidí, kterým jste pomohli?  (Můžete případně uvést nějaký příklad?)

Na mladé lidí vždy silně zapůsobí, když se setkají s lidmi, kteří překonali duševní krizi, a mohou se jich na cokoliv zeptat. Ukáže jim to, že pokud mají sami problémy, pomoc vždy existuje. Díky tomu, že jde o celý jeden vyučovací den a že komunikace probíhá na rovnocenném základě, si účastníci vždy odnášejí pozitivní dojmy.

Lidé, kteří mají osobní zkušenosti s duševními problémy, mohou dodat mladým lidem odvahy, aby něco udělali se svými vlastními problémy. Žáci, kteří se potýkají s problémy, jsou téměř v každé třídě. Dodat jim jiskru naděje má obrovskou hodnotu. Pro lidi s osobní zkušeností je vyprávění jejich příběhu způsobem, jak docílit toho, aby se cítili lépe. Sami si určují, do jaké míry žákům umožní nahlédnout do svého života. Získávají díky tomu pocit, že jsou užiteční a že jim lidé rozumí.

Obdrželi jsme mnoho reakcí – například od studentů, kteří uváděli, že nemívají příležitost setkat se s lidmi s duševními problémy nebo že bychom se měli naučit tyto lidi akceptovat a neodsuzovat je za to, že jsou jiní.

Dostali jsme také zpětnou vazbu od lidí s osobní zkušeností s duševními problémy, kteří jsou zapojeni do programu. Jeden z účastníků nám sdělil:

„Program mi dodává odvahu zachovat si důstojnost. Chci už konečně žít! Mluvit se studenty je těžké, ale vyplatí se to! Jsou velmi otevření a nemají téměř žádné obavy ze společenského kontaktu. Nejúžasnější pro mě je, že ukazují, že nás mnohem víc věcí spojuje než rozděluje, že naše představa o „šílencích“ není pravdivá. Je skvělé, že mohu lidem pomoci konečně otevřeně hovořit o duševních problémech, tak aby se nikdo nemusel stydět ani skrývat.“

Tím, co nás žene vpřed, jsou mladí lidé. Po každém z takových dní mluví o tom, jak je pro ně program Šílený? No a! důležitý a že by měl by pokračovat, aby se každý mladý člověk na Slovensku mohl dozvědět, jak cenné je jeho duševní zdraví.

Chystáte nějaké další projekty?

Přáli bychom si, aby se všem mladým lidem dostalo této formy osvěty, abychom mohli program rozšířit i do dalších slovenských regionů. Byl již realizován v Německu (kde původně vznikl), na Slovensku, v Česku a v Rakousku. Letos jsme rovněž vyškolili první týmy na Ukrajině.

Jak důležité je podle vás otevřeně hovořit o problémech v oblasti duševního zdraví? Jaké je poselství vašeho projektu?

Chceme šířit sdělení, že problémy v oblasti duševního zdraví nejsou ničím, zač by bylo potřeba se stydět. Zač bychom se však stydět měli, je neudělat nic pro zlepšení svého zdraví. Protože celkové zdraví bytostně souvisí se zdravím duševním.

Hlavní myšlenkou programu Šílený? No a! je včas upozornit na důležitost duševního zdraví a zároveň napomáhat porozumění lidem s duševními problémy.

Zjistili jsme, že je mnohem lepší prevence než léčba. A také účinnější. Dodáváme odvahu a motivaci a jsme optimisty. Pomoc vždy existuje. Někdy stačí mít někoho, s kým si můžeme promluvit. Bojovat za své sny není nikdy snadné, ale stojí to za to.

Údaje o duševním zdraví v EU rozhodně neskýtají důvod k optimismu, nýbrž jsou naopak alarmující. EHSV se domnívá, že je nutné podpořit duševní zdraví prostřednictvím důraznějších opatření na vnitrostátní i evropské úrovni. V minulosti již mimoto vyzval, aby byly přijaty závazné právní předpisy, které by umožnily předcházet psychosociálním rizikům na pracovišti. Na téma duševního zdraví zaměřil také svou letošní Cenu pro občanskou společnost, aby tak vyzdvihl do popředí, jakým způsobem se občanská společnost soustavně snaží pečovat o duševní pohodu evropských občanů.

Údaje o duševním zdraví v EU rozhodně neskýtají důvod k optimismu, nýbrž jsou naopak alarmující. EHSV se domnívá, že je nutné podpořit duševní zdraví prostřednictvím důraznějších opatření na vnitrostátní i evropské úrovni. V minulosti již mimoto vyzval, aby byly přijaty závazné právní předpisy, které by umožnily předcházet psychosociálním rizikům na pracovišti. Na téma duševního zdraví zaměřil také svou letošní Cenu pro občanskou společnost, aby tak vyzdvihl do popředí, jakým způsobem se občanská společnost soustavně snaží pečovat o duševní pohodu evropských občanů.

  1. EHSV se rozhodl věnovat problematice duševního zdraví jednu ze svých předních iniciativ – letošní Cenu pro občanskou společnost. Vedla ho k tomu skutečnost, že se dle dostupných informací v důsledku pandemie COVID-19 v celé Evropě prudce zvýšil počet lidí, kteří mají psychické potíže, jako jsou například úzkostné stavy či deprese. Podle OECD se v některých evropských zemích více než zdvojnásobil počet mladých lidí trpících projevy úzkosti. V souvislosti s pandemií se rovněž snížil věk, kdy se začínají objevovat poruchy příjmu potravy, zejména u dospívajících. Už v době před pandemií COVID-19 mělo v EU psychické problémy přinejmenším 84 milionů lidí, tj. asi jedna šestina jejích obyvatel.
  2. Duševním a behaviorálním potížím jsou každoročně přičítána zhruba 4 % úmrtí. Mimoto má špatné duševní zdraví také obrovský ekonomický dopad, neboť jsou s ním spojeny přímé a nepřímé náklady ve výši rovnající se přibližně 4 % HDP. Více než třetina těchto nákladů je dána nižší mírou zaměstnanosti a poklesem pracovní produktivity.
  3. Podle Eurostatu mělo v roce 2020 44,6 % zaměstnaných obyvatel ve věku 15 až 64 let pocit, že jsou při práci vystavováni rizikovým faktorům, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich duševní pohodu. Nejvíce z nich – téměř jedna pětina zaměstnaných v EU – mezi těmito faktory zmínilo přílišnou pracovní zátěž a časový tlak.
  4. Duševní pohoda se na úrovni EU stala jedním z prioritních politických témat. Na základě toho přijala Komise v červnu 2023 komplexní přístup k duševnímu zdraví. EU na uplatňování tohoto nového přístupu vyčlenila 1,23 miliardy EUR. Cílem je podpořit duševní zdraví v rámci všech politik EU a zaměřit se při tom na tři hlavní zásady, tj. přiměřenou a účinnou prevenci, přístup ke kvalitní a cenově dostupné zdravotní péči a léčbě v oblasti duševního zdraví a možnost začlenit se po uzdravení znovu do společnosti. I EHSV pojímá duševní zdraví jako jednu ze svých politických priorit a nejdůležitějších sfér činnosti.
  5. EHSV obdržel do své soutěže o Cenu pro občanskou společnost 105 přihlášek z celé EU. Jde o projekty zabývající se širokou škálou činností – od prevence psychosociálních rizik na pracovišti přes překonávání problémů, například v souvislosti se zneužíváním návykových látek a kybernetickou závislostí, až po odbourávání stigmatizace v oblasti duševního zdraví a poskytování komunitní pomoci. EHSV doufá, že zviditelněním a oceněním těchto důležitých nestátních iniciativ v oblasti podpory duševního zdraví pomůže inspirovat k podobným krokům i ostatní. (sg)

EHSV jednou za rok uděluje Cenu pro občanskou společnost, jejímž smyslem je vyjádřit uznání neziskovým projektům, které provádějí jednotlivci, organizace občanské společnosti či podniky. Vždy se při tom zaměřuje na jednu z důležitých oblastí své činnosti. 14. ročník soutěže o Cenu pro občanskou společnost byl věnován tématu duševního zdraví a jeho vítězem se stala irská nadace Third Age a její síť sociálně se angažujících osob AgeWell, která pomáhá starším lidem a snaží se zmírnit jejich pocit osamění.

EHSV jednou za rok uděluje Cenu pro občanskou společnost, jejímž smyslem je vyjádřit uznání neziskovým projektům, které provádějí jednotlivci, organizace občanské společnosti či podniky. Vždy se při tom zaměřuje na jednu z důležitých oblastí své činnosti. 14. ročník soutěže o Cenu pro občanskou společnost byl věnován tématu duševního zdraví a jeho vítězem se stala irská nadace Third Age a její síť sociálně se angažujících osob AgeWell, která pomáhá starším lidem a snaží se zmírnit jejich pocit osamění.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ocenil 7. března pět neziskových organizací za jejich mimořádný přínos v oblasti pomoci osobám s duševními problémy, kterých v EU prudce přibylo.

Mezi těchto pět vítězných projektů byla rozdělena peněžitá odměna ve výši 50 000 EUR, která je s tímto oceněním spojena.

První cenu v hodnotě 14 000 EUR si odnesla irská dobročinná nadace Third Age.

Další čtyři oceněné projekty obdržely po 9 000 EUR a umístily se v tomto pořadí:

DRŽITEL PRVNÍ CENY

Irská dobročinná nadace Third Age a její síť sociálně se angažujících osob AgeWell pomáhá osamělým, slabším a zranitelným seniorům. Jedná se o zcela specifickou komunitní službu, v jejímž rámci se osoby ve věku nad 50 let starají o starší lidi, kteří jsou v ohrožené kategorii a potřebují pomoc. AgeWell tyto seniory navštěvuje doma a pomocí mobilní aplikace sleduje jejich duševní zdraví. Tímto způsobem jim zprostředkovává sociální kontakt a emocionální podporu a může také včas identifikovat zdravotní rizika.

DALŠÍ VÍTĚZNÉ PROJEKTY

Druhé místo obsadilo finské sdružení Pro Lapinlahti a jeho komunitní centrum Lapinlahden Lähde („lähde“ ve finštině znamená zdroj či pramen). Toto centrum se nachází v přestavěné helsinské nemocnici Lapinlahti. Pořádá různé workshopy a akce, během nichž se snaží zvýšit povědomí o otázkách duševního zdraví, a každoročně přivítá na 50 000 návštěvníků. Je pojímáno jako místo, v němž může být každý sám sebou a není nijak diagnostikován nebo škatulkován. Cílem je poskytnout lidem možnost samostatně se rozvíjet, a nikoli k nim přistupovat paternalisticky.

Na třetí příčce se umístila slovenská organizace Integra a její iniciativa Blázníš? No a!, jejímž cílem je informovat mladé lidi o otázkách duševního zdraví, aby jim porozuměli, přistupovali k nim s empatií a zbavili se předsudků. Umožňuje jim totiž přímo se přesvědčit o tom, co to znamená mít psychické problémy a jak probíhá cesta k uzdravení.

Držitelem čtvrté ceny se stala finská nadace Lilinkoti, která se snaží podpořit duševní zdraví prostřednictvím inovativních a kreativních her s názvem The World of Recovery. Tyto hry pomáhají zotavit se z psychických problémů prostřednictvím dosahování cílů, které posilují zdravé sebevnímání a samostatnost a podněcují k vedení aktivního a naplněného života. První z nich je nenásilná mobilní hra a druhá je cenami ověnčená stolní hra, v níž na sebe hráči berou různé role. Hry jsou k dispozici zdarma. Jejich cílovou skupinou jsou osoby, které mají psychické problémy nebo se léčí ze závislosti na návykových látkách, a také odborníci na tuto oblast.

Pětici vítězů uzavírá italská nezisková organizace Animenta a její projekt Telling Stories for Good (tj. podělit se o své zkušenosti, a pomoci tak ostatním). Tento projekt je namířen proti stereotypnímu pohlížení na poruchy v příjmu potravy, jimiž jen v samotné Itálii trpí více než čtyři miliony lidí, z nichž je polovina v dospívajícím věku. Spočívá v preventivních a informačních programech, které ve svém volném čase provádějí specialisté v tomto oboru na internetu a ve školách po celé Itálii.

EHSV zahájil letošní ročník soutěže o Cenu pro občanskou společnost v červenci 2023. Jeho tematickým zaměřením chtěl vyzdvihnout stěžejní roli, kterou občanská společnost hraje v oblasti léčby a prevence psychických problémů. Vítězné projekty byly vybrány z více než 100 přihlášek z 23 členských států.

V minulých letech byla ústředním tématem soutěže například mládež a pomoc Ukrajině, opatření v oblasti klimatu, genderová rovnost a posílení postavení žen a migrace. V roce 2020 udělil EHSV místo své Ceny pro občanskou společnost výjimečně Cenu za občanskou solidaritu, která byla věnována boji proti pandemii COVID-19. (ll)

Den evropské občanské iniciativy 2024 nám jasně připomněl potenciál, ale také limity evropské občanské iniciativy. V diskusích byly oceněny úspěchy minulých iniciativ, které zvýšily povědomí a podnítily veřejnou debatu, ale hovořilo se i o pocitech frustrace v souvislosti s tím, že je třeba, aby orgány EU byly reaktivnější a věnovaly větší pozornost následným opatřením.

Den evropské občanské iniciativy 2024 nám jasně připomněl potenciál, ale také limity evropské občanské iniciativy. V diskusích byly oceněny úspěchy minulých iniciativ, které zvýšily povědomí a podnítily veřejnou debatu, ale hovořilo se i o pocitech frustrace v souvislosti s tím, že je třeba, aby orgány EU byly reaktivnější a věnovaly větší pozornost následným opatřením.

Hlavní závěry Dne evropské občanské iniciativy:

  • Více než jen „kniha návrhů“.  Úspěšné evropské občanské iniciativy by automaticky měly vést k zásadním krokům ze strany Komise, včetně konkrétních reakcí a případně legislativních návrhů. Tím by se zajistil jejich přímý vliv na právní předpisy EU a podpořilo by to smysluplnější dialog mezi občany a institucemi.
  • Silnější partnerství. Spolupráce je základ všeho. Aby názory občanů zněly dostatečně nahlas, vyžaduje to strategickou spolupráci mezi organizátory, občanskou společností, sdělovacími prostředky a veřejnými partnery.
  • Soustavné zlepšování. Rámec pro evropské občanské iniciativy se neustále vyvíjí. Využíváním osvědčených postupů a podporou sdílení znalostí mezi zúčastněnými stranami můžeme proces evropské občanské iniciativy posílit a umožnit aktivní účast ještě většího počtu občanů.

Díky evropské občanské iniciativě mohou občané žádat po EU, aby podnikla kroky a navrhla nový právní předpis týkající se konkrétního tématu. Jakmile iniciativa dosáhne 1 milionu podpisů, Komise rozhodne, jaká opatření budou podniknuta. (gb)

Nemocnice v helsinské čtvrti Lapinlahti byla založena před 170 lety. Tato první finská psychiatrická léčebna se stala symbolem péče o osoby s duševním onemocněním. V roce 2013 byla její budova prázdná a zapomenutá. Pak se skupina aktivistů angažujících se v oblasti duševního zdraví pustila do práce, aby tuto zchátralou památku přeměnila v otevřené centrum duševního zdraví, kultury a umění. Siru Valleala, zástupkyně sdružení Pro Lapinlahti, které centrum provozuje, nám řekla, že Lapinlahden Lähde je nyní především centrem pro začleňování osob, kde stigmatizace a předsudky zůstávají před branami a kde se každý cítí vítán.

Nemocnice vhelsinské čtvrti Lapinlahti byla založena před 170 lety. Tato první finská psychiatrická léčebna se stala symbolem péče o osoby s duševním onemocněním. V roce 2013 byla její budova prázdná a zapomenutá. Pak se skupina aktivistů angažujících se v oblasti duševního zdraví pustila do práce, aby tuto zchátralou památku přeměnila v otevřené centrum duševního zdraví, kultury a umění. Siru Valleala, zástupkyně sdružení Pro Lapinlahti, které centrum provozuje, nám řekla, že Lapinlahden Lähde je nyní především centrem pro začleňování osob, kde stigmatizace a předsudky zůstávají před branami a kde se každý cítí vítán.

Co Vás přimělo k zahájení Vašeho projektu?

Nemocnice ve městě Lapinlahti byla založena v roce 1841 a byla to první finská psychiatrická léčebna. V roce 2013 byla její budova prázdná. Město Helsinky s ní nemělo do budoucna žádné plány. Toto historické místo, obklopené krásným parkem, upadlo do zapomnění a chátralo. Jedna skupina aktivistů angažujících se v oblasti duševního zdraví byla neutěšeným stavem této památky znepokojena a začala informovat o svých představách a snech pro toto místo - přeměnit nemocnici a park v Lapinlahti v otevřené centrum pro duševní zdraví, kulturu a umění.

To byl začátek projektu tzv. Lapinlahtského pramene - „Lapinlahden Lähde“.  Činnost, kterou se zabývá, vychází z historického a architektonického významu, který má celý areál pro Lapinlahtský záliv, a je inspirována 170 lety práce v oblasti duševního zdraví. Nespočívá však již v léčbě onemocnění, nýbrž v podpoře dobrých podmínek ve všech oblastech života. Lapinlahden Lähde je v současnosti hmatatelným příkladem neutuchající práce v oblasti boje proti stigmatizaci a změny modelu směrem k podporování pozitivních stránek života.

V minulosti byl celý komplex v Lapinlahti vlajkové lodi psychiatrie a místem, které udávalo směr v oblasti péče o duševní zdraví. Aktivisté zajímající se o duševní zdraví, kteří pracovali pro sdružení duševního zdraví Pro Lapinlahti založené v roce 1988, kdy bylo centrum v Lapinlahti stále ještě fungující nemocnicí, naopak chtěli s využitím veškerých dostupných novodobých poznatků vybudovat inovativní centrum podpory duševního zdraví, které by bylo ztělesněním konkrétní změny modelu z léčby duševních onemocnění k podpoře duševního zdraví.

Jaký měl Váš projekt ohlas? Máte zpětnou vazbu od lidí, kterým jste pomohli?  Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Zpočátku nebylo lehké přimět lidi, aby k nám přišli. Areál byl koneckonců po 170 let, kdy sloužil jako psychiatrická léčebna, veřejnosti nepřístupný, a přestože se o něj lidé zajímali a byli zvědaví, nebylo snadné je přesvědčit, aby přišli a porozhlédli se zde. Pomalu, ale jistě se však začali zapojovat do činnosti a akcí a s nadšením se podíleli na rozvoji centra, na dobrovolnických aktivitách a na výměně nápadů. Umělci a interpreti začali v Lapinlahden Lähde prezentovat svá díla a představení a v současnosti se zde již koná zhruba 50 až 60 výstav a přes 400 akcí ročně. Centrum Lapinlahti se stalo otevřeným areálem pro všechny obyvatele Helsinek a každý den v roce přispívá k prosazování duševního zdraví a pomáhá zahnat samotu a sociální vyloučení.

„Když jsem se tímto projektem začala zaobírat, bylo pro mě naprosto báječné tu být a pomáhat tomuto místu vdechnout nový život. Vítr odvane všechna trápení.“ (Cresswell-Smith a kol., 2022)

Bývalá nemocnice v Lapinlahti je dnes vnímána jako zcela bezpečné a inkluzivní místo, kde se lidé vždy cítí vítáni bez ohledu na to, jaký mají den nebo v jaké životní situaci se nacházejí. Skutečnost, že bylo psychiatrickou léčebnou, má svůj význam. Dovolí lidem ukázat jejich zranitelnost a otevřeně mluvit o psychických problémech. A to je velmi vzácné. Základem je silný pocit sounáležitosti a každý může bez obav zkoumat své silné stránky. Stigmatizace a diskriminace zůstávají před branami. Lapinlahden Lähde se totiž může pyšnit tím, že každý je zde součástí komunity.

Na uvedení celého areálu do provozu se podílel i jeho stávající vlastník, tj. město Helsinky, pod podmínkou celkové rekonstrukce. V současné době se přijímají dalekosáhlá politická rozhodnutí o tom, kdo bude mít celý komplex na starost v budoucnosti. Doufáme, že při tom bude v plné míře zohledněn úspěch dosavadní činnosti.

Jak hodláte v rámci vaší činnosti naložit s finanční odměnou, abyste ještě více pomohli lidem? Chystáte nějaké další projekty?

V naší činnosti budeme pokračovat i nadále, aby se do ní mohlo zapojit ještě více lidí a mít z ní prospěch. Nedávno jsme spustili zajímavou iniciativu pro lidi, kteří se zotavují z duševního onemocnění. Jejím cílem je zlepšit přístup ke kulturním aktivitám a dokonce zavést právo na přístup k nim. Konkrétně jde o to, pomáhat lidem najít svůj vlastní způsob kulturního vyjádření a zjistit, co jim vyhovuje, pokud jde o kulturu duševního zdraví a umění. Právě na to použijeme štědrou finanční odměnu, kterou jsme získali.

Jaká kolektivní opatření jsou podle Vás nutná k odstranění stigmatizace, která je s psychickými problémy často spojena? Může umění přispět ke zlepšování postavení lidí s duševními problémy?      

Musíme nabízet takové aktivity, které umožní setkávání lidí s různými zkušenostmi a z různých prostředí. Koncipování aktivit, které nesouvisejí se zdravotním stavem ani s životní situací, umožňuje jedinečná setkání a navazování smysluplných vztahů mezi lidmi z různých prostředí. Díky různým způsobům zkoumání duševního zdraví, například prostřednictvím umění, se zvyšuje informovanost a porozumění. Umění má tu výjimečnou vlastnost, že dokáže lidi sbližovat, a nabízí nové způsoby, jak se vyrovnat mimo jiné s bolestnými zážitky. Je prostředkem k sebevyjádření a umožňuje lidem se zviditelnit a dát najevo svůj názor. Mají-li lidé možnost se projevit, může to změnit jejich celý život a vnímání sebe sama.