Výsledkem reformy trhu s elektřinou musí být víc než pouhé splnění cíle klimatické neutrality do roku 2050. Evropský hospodářský a sociální výbor je toho názoru, že je nutné zaručit bezpečnost dodávek, stabilní a dostupné ceny a právo na energii, tak aby byly ochráněny zranitelné skupiny.

V stanovisku s názvemBudoucnost dodávek a cen elektřiny v EU, které vypracovali Jan Dirx a Thomas Kattnig a které bylo přijato v lednu tohoto roku, se EHSV zasazuje o zavedení modelu, který stanoví vládní regulaci tam, kde je to nutné, a povoluje soukromé podnikání tam, kde je to možné, a doporučuje zřídit e-agenturu.

Jednalo by se o společnost zřízenou vládou, která se stane tvůrcem trhu s elektřinou a zajistí dosažení klimatické neutrality, bezpečnosti dodávek a stabilních a dostupných cen.

Výbor se domnívá, že potřebné změny na trhu s elektřinou by měly být provedeny ve třech fázích:

• Fáze 1 – současnost až do roku 2030

  E-agentura bude rozšiřovat své portfolio o mix (bezuhlíkových) způsobů výroby energie. Během tohoto období bude obchodování s elektřinou probíhat na denním trhu, poroste však vliv e-agentury na trhu s elektřinou.

• Fáze 2 – od roku 2030 do roku 2040

  E-agentura dosáhne svého postavení tvůrce trhu a prostřednictvím smluv o dodávkách bude kontrolovat přiměřený podíl nabídky na trhu. Obchodování na denním trhu se během tohoto období odpovídajícím způsobem pozmění.

• Fáze 3 – od roku 2040 do roku 2050

  E-agentura provede optimalizaci nabídkové strany na trhu s elektřinou s cílem zajistit od roku 2050 udržitelné dlouhodobé dodávky elektřiny s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů za stabilní a předvídatelné ceny. (mp)

Aby mohla EU ochránit své legitimní zájmy v evropské části Arktidy, musí postupovat společně v rámci své strategie pro Arktidu a výrazněji při tom do všech relevantních rozhodnutí zapojit občanskou společnost. Musí rovněž úzce spolupracovat s Grónskem s cílem zajistit arktickému regionu udržitelné investice a tím i prosperitu a odolnost.

EHSV na svém lednovém plenárním zasedání přijal stanovisko z vlastní iniciativy s názvem Vypracování evropské strategie pro Arktidu v dialogu s občanskou společností, v němž upozornil, že Arktida má zcela zásadní význam pro strategickou autonomii Evropy a její konkurenceschopnost a odolnost.

Zpravodajem stanoviska byl člen EHSV Anders Ladefoged, který prohlásil: „Chtěli jsme v tomto novém stanovisku představit názor občanské společnosti na to, jakou politiku by měla EU ve vztahu k Arktidě zaujmout, aby ochránila své zájmy a zároveň tomuto regionu a jeho obyvatelům zajistila prosperitu a odolnost.“

EHSV rovněž doporučuje, aby byly všechny kroky prováděny v konzultaci a ve spolupráci s původními obyvateli Arktidy. Člen EHSV Christian Moos, který se na přípravě stanoviska podílel coby spoluzpravodaj, v tomto ohledu zdůraznil: „Je nezbytné, abychom zájmy evropských arktických zemí hájili společně, a to jednak v rámci spolupráce mezi severními členskými státy EU a jednak v rámci evropské strategie pro Arktidu, která musí pomoci zapojit občanskou společnost a ochránit práva místních a původních obyvatel.“

Ve stanovisku se hovoří také o Grónsku, které čelí podobným výzvám a příležitostem jako evropská část Arktidy souvisejícím s rychlou transformací tohoto regionu.

Christian Moos na téma Grónska uvedl: „Evropské státy musí těsněji spolupracovat mezi sebou navzájem a také s Grónskem, aby bylo možné zajistit evropské části Arktidy udržitelné investice a tím i prosperitu a odolnost.“

Gróňané si především přejí mít větší právo na národní sebeurčení, aby se za žádných okolností nerozhodovalo o nich bez nich. EU je v Grónsku vnímána jako blízký spojenec, který vyznává stejné hodnoty, jako jsou lidská práva a sociální dialog. (at)

EU se musí více soustředit na politiku hospodářské soutěže, aby posílila svou konkurenceschopnost na celosvětovém poli, zvýšila produktivitu a zajistila, že jednotný trh bude i nadále pilířem její hospodářské síly.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal na svém lednovém plenárním zasedání stanovisko Politika hospodářské soutěže jakožto základ konkurenceschopnosti EU, v němž požaduje větší integraci vnitrostátních ekonomik a inteligentnější strategie státní podpory, aby byl využíván hospodářský potenciál Evropy a řešily se hlavní celosvětové problémy, například digitalizace, změna klimatu a odolnost.

EHSV zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže má rozhodující význam pro podporu inovací, udržitelnosti a hospodářského růstu. „Hospodářská soutěž a konkurenceschopnost jdou ruku v ruce,“ říká zpravodajka Isabel Yglesias. „Prostřednictvím jednodušších postupů a s pomocí flexibilních nástrojů a odpovídajících zdrojů může politika hospodářské soutěže zajistit podnikům a občanům EU prosperitu.“

Nová pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže, mimo jiné nařízení o digitálních trzích a nařízení o zahraničních dotacích, již upravují problematiku narušení trhu a posilují postavení EU v celosvětovém měřítku. EHSV však požaduje přijetí dalších opatření, která by zavedla nový přístup k posuzování fúzí a zaručila účinnou kontrolu fúzí motivovaných inovacemi, a to i fúzí pod stávající prahovou hodnotou EU.

Ve stanovisku se upozorňuje na klíčovou úlohu státní podpory při prosazování ekologické a digitální transformace. Nedostatečná koordinace dotací však může ohrozit produktivitu a růst. Z provedených studií vyplývá, že by lepší koordinace v rámci EU umožnila zvýšit produktivitu o více než 30 %. EHSV doporučuje sjednotit dotace ve všech členských státech s cílem posílit evropské hodnotové řetězce a zamezit neefektivnosti.

Významné projekty společného evropského zájmu a navrhovaný Evropský fond pro konkurenceschopnost musí být koncipovány z hlediska celoevropské perspektivy, aby mohly podporovat rozsáhlé průmyslové inovace. S pomocí těchto nástrojů je třeba zajistit spravedlivé rozložení výhod v celé Unii a podpořit udržitelnost a odolnost.

EHSV zdůrazňuje, že má-li mít EU vedoucí postavení v celosvětovém měřítku, musí zajistit:

• větší integraci v zájmu omezení nesprávně přidělovaných dotací a zvýšení produktivity,
• přísnější pravidla v zájmu ochrany evropských inovací v případě zahraničních akvizic,
• jednodušší a rychlejší postupy týkající se hospodářské soutěže a státní podpory v zájmu zvýšení efektivity a
• vyváženou politiku v oblasti fúzí, která bude podporovat inovace, udržitelnost a investice do infrastruktury. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval ke změnám pravidel Evropské unie upravujících státní podporu s cílem uznat a lépe zohlednit potřeby subjektů sociální ekonomiky, jež hrají zásadní úlohu při řešení společenských výzev.

EHSV ve svém stanovisku Jak podporovat subjekty sociální ekonomiky v souladu s pravidly státní podpory: několik úvah v návaznosti na návrhy uvedené ve zprávě Enrica Letty, jež bylo přijato na lednovém plenárním zasedání, upozorňuje na to, že stávající předpisy dostatečně nepodporují tyto podniky, které svůj zisk – namísto toho, aby jej rozdělili mezi investory – často reinvestují do dalšího úsilí o naplňování společenských cílů.

„Jde nám o to, zvýšit povědomí o výhodách účinné regulace hospodářské soutěže a státní podpory jak pro podniky sociální ekonomiky, tak pro celý systém služeb obecného zájmu“, uvedl zpravodaj stanoviska Giuseppe Guerini.

Subjekty sociální ekonomiky – jejichž spektrum sahá od družstev až po vzájemné společnosti a nadace – zaměstnávají v celé EU více než 11 milionů lidí, tj. 6,3 % pracujících obyvatel. Působí v oblastech, jako jsou sociální a zdravotnické služby, obnovitelné zdroje energie či snižování chudoby. Navzdory tomu, jaký mají tyto podniky přínos, se řada z nich potýká se systémovými překážkami, které brání získávání dlouhodobého investičního kapitálu a úspěšnému zdolávání procesů přístupu k veřejným zakázkám, neboť stávající regulační rámec často nezohledňuje jejich neziskovou nebo solidární povahu.

EHSV ve svém stanovisku mimo jiné zdůrazňuje skutečnost, že veřejné orgány v dostatečné míře nevyužívají stávajících nástrojů, jako je obecné nařízení o blokových výjimkách a rámec pro služby obecného hospodářského zájmu.

Proto Výbor – v souladu s některými z doporučení Lettovy zprávy o jednotném trhu – vyzývá ke zjednodušení a modernizaci příliš složitých a zastaralých pravidel vycházejících z obecného nařízení o blokových výjimkách s cílem podpořit zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků.

EHSV přivítal nedávné zvýšení stropů podpory de minimis na 300 000 EUR pro běžné podniky a na 750 000 EUR pro subjekty poskytující služby obecného hospodářského zájmu a dodává, že potřeby subjektů sociální ekonomiky působících v oblastech, jako jsou zdravotní a sociální služby, by mohly být lépe zohledňovány, pokud by tomu byly více uzpůsobeny nástroje, jako je obecné nařízení o blokových výjimkách nebo některá konkrétní ustanovení týkající se služeb obecného hospodářského zájmu. (ll)

Mladí lidé žijící ve Středomoří musí být zapojeni do všech fází, od tvorby politik až po jejich provádění. Pomáhají totiž utvářet nejen politiku, ale i život obecně. To bylo zdůrazněno při rozpravě na plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV).

Na lednovém plenárním zasedání EHSV se diskutovalo o stanovisku Zapojení mládeže do sociálního a občanského dialogu ve Středomoří, které je prvním stanoviskem, v němž byly zohledněny příspěvky zástupců mládeže z tohoto regionu. Do práce na stanovisku se zapojilo osm zástupců mládeže.

Komisařka pro Středomoří Dubravka Šuica během rozpravy zdůraznila, že mladí lidé jsou velmi důležití pro zajištění prosperity, stability a odolnosti celého regionu. „Budoucnost Středomoří je v rukou mladých lidí, kteří zde žijí. V zájmu společné a udržitelné budoucnosti musíme mladou generaci přímo zapojit a zaručit, že se její názory odrazí v našich politikách a prioritách. Společnými silami vypracujeme nový Pakt pro Středomoří a budeme investovat do vzdělávání, zaměstnanosti a růstu.“

Tento nový pakt se zaměřuje na investice, udržitelnost a migraci. Předseda EHSV Oliver Röpke ho podpořil a podotkl, že se na jeho přípravě musí aktivně podílet občanská společnost. „Zapojení mladých lidí má pro budoucnost regionu určující význam a EHSV je odhodlán zajistit, aby se jejich názory odrazily v politice a rozhodnutích. Společně s Unií pro Středomoří a s nadací Anny Lindhové usilujeme o vybudování mírového a prosperujícího Středomoří.“

Předsedkyně nadace Anny Lindhové, princezna Rym Ali, vyzdvihla přínos mladých zástupců ke stanovisku a uvedla, že práce s mladými lidmi je nejen důležitá, ale i neodkladná a plodná. „V sázce je velmi mnoho. Bez zapojení mladých lidí a bez toho, aby jim byly poskytnuty nástroje k rovnocenné účasti, nelze dospět k řešení pro budoucnost. Musí mít u jednacího stolu své místo,“ řekla.

Úsilí EHSV o aktivní účast mladých lidí, kteří zastupují různá regionální, genderová, vzdělávací a kulturní prostředí, podpořila i zástupkyně mládeže pro toto stanovisko a poradkyně působící v síti mladých lidí a studentů pro realizaci 4. cíle udržitelného rozvoje v rámci UNESCO Eliane El Haber.

autor: Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV

Dne 29. ledna přijala Evropská komise kompas konkurenceschopnosti. Jde o zásadně důležitý krok, jenž přichází právě včas, aby Evropě pomohl znovu rozproudit ekonomiku, a který bude EU udávat směr během příštích pěti let.

Zaměstnavatelé EU se dlouhodobě zasazují o nastolení komplexní agendy na podporu konkurenceschopnosti. Vítáme tak tři pilíře, na něž se kompas soustředí: odstranění rozdílů v inovacích a produktivitě, propojení dekarbonizace s konkurenceschopností a snižování závislosti v zájmu zabezpečení dodavatelských řetězců. Tyto pilíře mají klíčový význam pro zajištění konkurenceschopnosti Evropy v celosvětovém měřítku, přilákání a udržení talentů a pro podporu inovací.

Pokud však má být kompas úspěšný, je nutné připravit konkrétní opatření a včas je realizovat. Rozhodující úlohu budou mít klíčové iniciativy, jako je souhrnný balíček zjednodušujících opatření, dohoda o čistém průmyslu a horizontální strategie pro prohloubení jednotného trhu. Strategie v novém balení a chytlavé názvy nás však samy o sobě před budoucími výzvami neochrání.

Prvním a nejnaléhavějším krokem, jejž je třeba udělat, je například zjednodušení regulačního rámce. Je velmi důležité omezit zatěžující byrokracii a podpořit rychlost a flexibilitu. Už příliš dlouho se podniky v EU potýkají s nadměrnou složitostí a pomalým rozhodováním. Potřebujeme také, aby byl smysluplným způsobem prováděn test konkurenceschopnosti. Nové právní předpisy a regulační opatření musí růst podporovat, ne mu bránit.

Kompas se správně zaměřuje na podporu inovací prostřednictvím silné unie kapitálových trhů a na řešení strukturálních překážek. Záměrem je uvolnit potenciál Evropy v oblasti deep tech, čisté energie a vyspělých výrobních technologií a zároveň vytvořit ekosystém, který zajistí příznivé podmínky začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům.

Právě nedokončená unie kapitálových trhů je připomínkou toho, že si nemůžeme dovolit průtahy. Kompas sice podporuje lepší koordinaci veřejných investic jednotlivých členských států, postrádá však jasný plán ohledně dalších společných zdrojů financování. Svět na nás ale nepočká.

Závod už odstartoval a nyní je nutné šlápnout na plyn. Nastartování konkurenceschopnosti není pouze ekonomickou nutností, je to klíč ke společné prosperitě pro všechny. Evropské podniky jsou a nadále budou součástí řešení.