Mám štěstí. Olympijské hry v Paříži byly devátými hrami, kterých jsem se zúčastnil. Ty první byly v roce 1992 v Barceloně. Na čtyřech hrách jsem byl jako sportovec, který dosáhl na stupně vítězů. Zbylých pět jsem zažil ze všech možných pohledů: jako divák, jako člen Mezinárodní vzpěračské federace a jako trenér národního týmu Spojených států amerických.
Mám štěstí. Olympijské hry v Paříži byly devátými hrami, kterých jsem se zúčastnil. Ty první byly v roce 1992 v Barceloně. Na čtyřech hrách jsem byl jako sportovec, který dosáhl na stupně vítězů. Zbylých pět jsem zažil ze všech možných pohledů: jako divák, jako člen Mezinárodní vzpěračské federace a jako trenér národního týmu Spojených států amerických. Během těchto desetiletí, kdy jsem se pohyboval v olympijských kruzích, jsem byl svědkem mnoha změn. Kromě místa svého konání mají olympijské hry i další typické znaky. Díky vývoji v oblasti televizních přenosů se diváci mohou ke sportovcům přiblížit. Mohou nyní vidět emoce v jejich tvářích. Zařazení nových sportů na program olympijských her láká mladé diváky a seznamuje nás s disciplínami, o nichž jsme dosud neslyšeli. Koncepce bezpečnosti nám všem zároveň připomíná, že žijeme v nepředvídatelném světě, v neklidné době.
Na olympijských hrách se tudíž vše mění. Vše – s výjimkou olympijského ducha a snů sportovců. V dnešním světě jsou olympijské ideály aktuálnější než kdy jindy. Olympijský duch navíc často předbíhá svou dobu. Myšlenky jako začlenění, přijímání rozmanitosti a harmonické soužití byly podstatou olympijského ducha po celá desetiletí, dlouho předtím, než se staly předmětem společenského diskurzu. Jako sportovec, jako olympionik, který ví, s jakými bolestmi je spojeno provozování sportu na tak vysoké úrovni, se však musím soustředit v prvé řadě na sportovce. Pro mnoho těchto mladých lidí jsou olympijské hry smyslem jejich existence, něčím, co naplňuje jejich život a utváří jejich sny. Proto – pro mě osobně – není sledování olympijských her jen o výsledkové tabuli nebo žebříčku. Jde o to vidět výrazy ve tvářích sportovců. Vidět jejich štěstí i smutek, slzy i jásot. Jde o lidské bytosti, které se ze všech sil snaží překonat sebe sama.
V budoucnosti budou pracovní místa vyžadovat dovednosti, díky kterým bude možné dosáhnout ekologické a digitální transformace a řešit demografické změny. Jak můžeme v rámci investic do odborné přípravy a rekvalifikace zajistit, aby se příslušná opatření dostala i k těm nejzranitelnějším? Jaké jsou současné rozdíly v dovednostech a jakou souvislost mají s chudobou?
V budoucnosti budou pracovní místa vyžadovat dovednosti, díky kterým bude možné dosáhnout ekologické a digitální transformace a řešit demografické změny. Jak můžeme v rámci investic do odborné přípravy a rekvalifikace zajistit, aby se příslušná opatření dostala i k těm nejzranitelnějším? Jaké jsou současné rozdíly v dovednostech a jakou souvislost mají s chudobou?
Těmito otázkami se zabývala skupina Organizace občanské společnosti v EHSV dne 10. července při tematické diskusi, během níž byla rovněž představena nová studie EHSV na téma odstranění chudoby v oblasti dovedností mezi nejzranitelnějšími osobami (How to eradicate skills poverty among the most vulnerable?). Tato studie, kterou nechal vypracovat EHSV na žádost skupiny v souvislosti s Evropským rokem dovedností (2023), se zabývá novým konceptem „chudoby v oblasti dovedností“, navrhuje její definici a zkoumá možné příčiny a řešení; připravuje tak podmínky pro další výzkum tohoto tématu v budoucnu. Jedním z jejích závěrů je, že organizace občanské společnosti hrají jedinečnou úlohu při identifikaci a podpoře zranitelných osob, které potřebují prohloubit dovednosti. Tyto organizace by měly úzce spolupracovat s místními komunitami a orgány, využívat své sítě a starat se o to, aby v oblasti vzdělávání a rozvoje dovedností nikdo nebyl opomenut.
V rámci diskuse vystoupila Juliana Wahlgren, ředitelka Evropské sítě pro boj proti chudobě (EAPN), která pohovořila o hlavních faktorech ovlivňujících přístup k dovednostem, a Agnieszka Maj, výzkumná pracovnice Centra pro sociální a hospodářský výzkum (CASE), jež studii vypracovalo.
Celý článek věnovaný této tematické diskusi a rozhovor s autory studie naleznete na internetové stránce této akce.
Skupina Zaměstnavatelé poblahopřála Ursule von der Leyen k jejímu znovuzvolení předsedkyní Komise v červenci a uvítala její politické směry, které svědčí o významné změně. Komise totiž začne řešit problém klesající konkurenceschopnosti, neboť uznala, že se jedná o kritické téma, které si zaslouží stejnou pozornost jako změna klimatu a bezpečnost.
Skupina Zaměstnavatelé poblahopřála Ursule von der Leyen k jejímu znovuzvolení předsedkyní Komise v červenci a uvítala její politické směry, které svědčí o významné změně. Komise totiž začne řešit problém klesající konkurenceschopnosti, neboť uznala, že se jedná o kritické téma, které je stejně důležité jako změna klimatu a bezpečnost.
Konkurenceschopnost a prosperita se konečně zařadily mezi hlavní priority. Cílem nového plánu pro evropskou prosperitu je usnadnit podnikání v Evropě, prohloubit jednotný trh a zvýšit produktivitu díky uplatňování průlomových technologií. Vítaný je zejména záměr usnadnit fungování podniků tím, že se sníží administrativní zátěž, zjednoduší provádění a že jeden z místopředsedů bude pověřen koordinací tohoto aspektu.
Skupina zaměstnavatelů v EHSV tento přístup požaduje již dlouho, jak je patrné z jejích priorit uvedených v dokumentu Jak zajistit prosperitu pro všechny – Program pro zajištění konkurenceschopnosti EU, a ráda by se zapojila do přizpůsobování provádění skutečným podmínkám v praxi. Nad konkurenceschopností EU visí již delší dobu závažná hrozba. Evropa je sice stále jedním z nejinovativnějších, nejbezpečnějších a nejvíce prosperujících regionů, ale z hlediska různých důležitých ukazatelů zaostává za USA i za Čínou. To je příklad HDP na obyvatele, v němž USA v posledním desetiletí Evropu překonávají. K ještě konkrétnějším varovným známkám tohoto trendu patří počet patentů v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) a úroveň přímých zahraničních investic (PZI).
Proto jsou vítány zejména následující priority uvedené v politických směrech příští Komise:
přepracování testu konkurenceschopnosti a interinstitucionální dohody o zjednodušení a zdokonalení tvorby právních předpisů
masivní investice díky evropské unii úspor a investic
zvýšení výdajů na výzkum s cílem zaměřit se na strategické priority, průlomový výzkum a vědeckou excelenci
zavedení nového, celounijního právního postavení s cílem podpořit růst inovativních společností
dohoda o čistém průmyslu s cílem investovat do infrastruktury a průmyslu, snížit ceny energie a podporovat podniky v jejich úsilí o ekologizaci.
Sportovní hodnoty mají nadčasový význam a pomáhají utužovat vztahy mezi lidmi a státy
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
EHSV se rozhodl realizovat iniciativu Postavme se společně za sportovní hodnoty, v jejímž rámci chce jménem občanské společnosti prosazovat hodnoty olympijských her, které se v letošním roce konaly v Paříži. Hodlá při tom vysunout do popředí svou činnost, kterou se soustavně a co nejvýrazněji snaží podporovat sport jakožto aktivitu umožňující rozvíjet v celé společnosti zdravé hodnoty.
Sportovní hodnoty mají nadčasový význam a pomáhají utužovat vztahy mezi lidmi a státy
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
EHSV se rozhodl realizovat iniciativu Postavme se společně za sportovní hodnoty, v jejímž rámci chce jménem občanské společnosti prosazovat hodnoty olympijských her, které se v letošním roce konaly v Paříži. Hodlá při tom vysunout do popředí svou činnost, kterou se soustavně a co nejvýrazněji snaží podporovat sport jakožto aktivitu umožňující rozvíjet v celé společnosti zdravé hodnoty.
Chtěli bychom touto iniciativou symbolicky vyzdvihnout myšlenku olympijského příměří, která se zrodila v devátém století před naším letopočtem v antickém Řecku. Řecké městské státy tehdy na dobu konání her skládaly zbraně a uzavíraly mezi sebou příměří – řecky ekecheiria –, aby se jich mohli všichni sportovci a diváci bezpečně zúčastnit.
V současné velmi složité geopolitické situaci, kdy celou Evropou i jinými částmi světa zmítají konflikty a politické otřesy, je tato myšlenka zřejmě ještě aktuálnější.
Chtěli bychom rovněž položit důraz na sportovní hodnoty, které mají nadčasový význam. Nelson Mandela kdysi řekl, že sport dokáže přinést naději tam, kde zbyla jen beznaděj. Hodnoty, za něž se touto iniciativou stavíme, mohou změnit svět a utužit vztahy mezi lidmi a státy, tak aby mezi nimi zavládl mír, vzájemné souznění a úcta a přátelství.
V této souvislosti jsme zahájili krátkou kampaň propagující tři prapůvodní hodnoty těchto her, tj. úsilí o dokonalost, úctu a přátelství, které v průběhu času prošly dalším vývojem a nyní pojímají také osoby se zdravotním postižením.
Organizovaná občanská společnost si přeje, abychom vytvořili lepší svět, který bude žít v míru, a sice tím, že budeme mladé lidi vychovávat prostřednictvím sportu bez jakékoli diskriminace a v duchu vzájemného porozumění, přátelství, solidarity a spravedlnosti.
Od zahájení olympijských her v Paříži jsme na internetových stránkách EHSV a v sociálních médiích začali zveřejňovat články, vizuální materiály a videopříspěvky a komentáře našich členek a členů. V této kampani jsme pak pokračovali i během paralympijských her, abychom tak upozornili, že tato velkolepá sportovní událost má u lidí silný ohlas a jasně jim připomíná, nakolik je důležité zaručit všem rovné příležitosti a rovné zacházení.
Sportovní hodnoty, v jejichž duchu se nesly olympijské hry v Paříži, plně korespondují s evropskými hodnotami svobody, míru, rozmanitosti a začlenění. Měli bychom se těmito hodnotami řídit v našem každodenním životě a snažit se řešit neshody a konflikty prostřednictvím dialogu a ve vzájemné úctě.
EHSV jakožto instituce zastupující organizovanou občanskou společnost tyto hodnoty vytrvale hájí a zasazuje se o to, aby byla naše společnost inkluzivnější, spravedlivější a soudržnější a aby v ní měli všichni stejné příležitosti a mohli se aktivně zapojit.
Evropský hospodářský a sociální výbor se spolu s Evropským výborem regionů rozhodl nechat zařadit budovu Van Maerlant (VMA) na program letošních Dnů kulturního dědictví, které uspořádala organizace Urban Brussels ve dnech 14. a 15. září.
Evropský hospodářský a sociální výbor se spolu s Evropským výborem regionů rozhodl nechat zařadit budovu Van Maerlant (VMA) na program letošních Dnů kulturního dědictví, které uspořádala organizace Urban Brussels ve dnech 14. a 15. září.
Zájemci měli možnost navštívit tuto budovu s průvodcem, který je po mramorových schodech rotundy zavedl do původních architektonických částí budovy ze začátku 80. let dvacátého století a následně jim ukázal kompletně zrenovované a zmodernizované čtvrté patro, v němž byla použita řada inovativních a ekologicky hodnotných řešení. Prohlédli si také nejcharakterističtější prvek budovy – dvoupatrový můstek přes ulici Belliard se slavnou sochou Le fil d'Ariane (Ariadnina nit), kterou v roce 1991 vytvořil belgický sochař Jean-Paul Laenen.
Bruselské Dny kulturního dědictví (Heritage Days / Journées du Patrimoine / Open Monumentendagen) se konají jednou ročně a jsou věnovány bohatému fondu secesních památek, jimiž se toto město pyšní. Během těchto dnů mohou místní i turisté navštívit celou řadu budov po celém Bruselu, z nichž mnohé jsou jindy veřejnosti nepřístupné.
EHSV vždy stál v čele podpory sportu jakožto pozitivní síly, jež rozvíjí zdravé hodnoty ve všech vrstvách společnosti.
Jak EHSV uvádí ve svém stanovisku Sport a evropské hodnoty, jež vypracoval člen Bernardo Hernández Bataller, sport přispívá k uskutečňování strategických cílů EU, zdůrazňuje základní pedagogické a kulturní hodnoty a představuje prostředek integrace, neboť je přístupný všem občanům bez ohledu na jejich pohlaví, etnický původ, náboženské vyznání, věk, státní příslušnost, společenské postavení nebo sexuální orientaci. Sport hraje zásadní úlohu v boji proti netoleranci, xenofobii a rasismu.
V roce 2022 se EHSV zaměřil na sport ve svém stanovisku Opatření EU pro období po pandemii COVID-19: lepší oživení pomocí sportu, které připravil člen Pietro Barbieri. Výbor v něm dospěl k závěru, že po dlouhém období pandemie, která měla závažný dopad na všechny články řetězce sportu a zejména na sportovní kluby na místní úrovni, je důležité zaujmout strategický přístup s cílem obnovit sportovní činnost a využít úlohu sportu a pohybové aktivity k budování odolnější a udržitelnější společnosti.
Příkladem praktické podpory cyklistiky ze strany EHSV je jeho Evropský lexikon cyklistiky (nejnovější vydání z roku 2023). Přináší cyklistický slovníček zahrnující všechny jazyky EU a je užitečnou pomůckou pro každého, kdo chce cestovat na kole v jiné evropské zemi i jinde.
V posledních letech EHSV rovněž uspořádal a podpořil několik cyklistických akcí. V květnu 2024 vedl člen EHSV Bruno Choix cyklojízdu přes Francii a Belgii, jejímž cílem bylo propagovat volby do Evropského parlamentu a motivovat lidi, aby šli hlasovat. V roce 2019, během slavnostního startu Tour de France v Bruselu (1.–7. července), Výbor propagoval a popularizoval cyklistiku jako čistý způsob dopravy. (mp)
EHSV uspořádá ve dnech 17. a 18. října 2024 v Bruselu seminář na téma Propojení EU, na němž se každoročně scházejí odborníci na komunikaci z organizací občanské společnosti. Seminář se zaměří na žurnalistiku a na to, jak je důležité zachovat její nezávislost a význam v době, kdy sdělovací prostředky stále více čelí politickým tlakům a prudce se rozvíjí generativní umělá inteligence.
EHSV uspořádá ve dnech 17. a 18. října 2024 v Bruselu seminář na téma Propojení EU, na němž se každoročně scházejí odborníci na komunikaci z organizací občanské společnosti. Seminář se zaměří na žurnalistiku a na to, jak je důležité zachovat její nezávislost a význam v době, kdy sdělovací prostředky stále více čelí politickým tlakům a prudce se rozvíjí generativní umělá inteligence.
Seminář s názvem „Bašta demokracie: jak pomoci žurnalistice přežít a rozvíjet se“ bude sestávat z dvou panelových diskusí a ze setkání zaměřeného na navazování kontaktů:
Odpovědná žurnalistika v době postpravdy. Demokracie je v celém světě na ústupu a novináři řeší nové výzvy, jako je stále vynalézavější využívání umělé inteligence k šíření falešných zpráv. Kromě toho se zdá, že budou přetrvávat dosavadní problémy, jako je nedostatečná transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků či nedostatečné financování. Jak dosáhnout toho, aby žurnalistika zůstala základním pilířem demokracie? Je odpovědná žurnalistika v současné době vůbec životaschopná? Bude muset žurnalistika projít hlubokou změnou, má-li zůstat veřejným statkem ve světě, kde sdělovacím prostředkům konkurují jako zdroje zpráv influenceři či sociální média? Mohou nejnovější právní akty EU napomoci tomu, aby umělá inteligence přispívala ke svobodě tisku?
Životu nebezpečná práce – investigativní zpravodajství. Investigativní žurnalistika má dlouhou tradici v tom, že mocné tohoto světa povolává k odpovědnosti a poskytuje prostor k vyjádření k těm, kdo chtějí informovat o zneužívání pravomocí a výsad. S jakými problémy se musí novináři potýkat, aby odhalili pravdu? Jakou ochranu mají k dispozici, aby se ochránili před hrozbami? Mohou jim nové právní předpisy EU zajistit větší svobodu a vliv?
Práce tiskového nebo komunikačního pracovníka v době Instagramu, TikToku a umělé inteligence – jak šířit informace (setkání zaměřené na navazování kontaktů a workshopy). Díky prezentacím a praktickým workshopům toto setkání umožní nahlédnout do nového světa komunikace s různými cílovými skupinami včetně mladých lidí.
Seminář na téma Propojení EU každým rokem poskytuje odborníkům na tisk a komunikaci působícím v organizacích občanské společnosti platformu, na níž mohou navazovat kontakty a diskutovat o otázkách společného zájmu, s nimiž se Evropa právě potýká. Diskusí o těchto aktuálních otázkách se účastní členové EHSV a další představitelé EU, zástupci partnerských organizací z členských států, novináři a badatelé. Podrobný program semináře včetně seznamu řečníků bude již zanedlouho zveřejněn na internetových stránkách EHSV. Máte-li zájem o další informace, napište prosím na adresu: pressofficers@eesc.europa.eu. (ll)
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) si předsevzal, že bude jménem občanské společnosti prosazovat hodnoty olympijských her, které se v letošním roce konají v Paříži.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) si předsevzal, že bude jménem občanské společnosti prosazovat hodnoty olympijských her, které se v letošním roce konají v Paříži.
Vzhledem ke složité geopolitické situaci, v níž se dnes nacházíme, by chtěl EHSV symbolicky vyzdvihnout myšlenku olympijského příměří, která odráží tři prapůvodní hodnoty těchto her, tj. úsilí o dokonalost, úctu a přátelství.Organizovaná občanská společnost si přeje, abychom vytvořili lepší svět, který bude žít v míru, a sice tím, že budeme mladé lidi vychovávat prostřednictvím sportu bez jakékoli diskriminace a v duchu přátelství, solidarity a spravedlnosti.
Předseda EHSV Oliver Röpke v této souvislosti prohlásil: „Olympijské hry jsou symbolem jednoty a míru, neboť odbourávají hranice a svádějí dohromady lidi z nejrůznějšího prostředí. Máme v úmyslu tyto hodnoty prosazovat a doufáme, že tím na celém světě podnítíme kroky k dosažení míru a solidarity.“
Místopředseda EHSV pro komunikaci Laurenţiu Plosceanu pak upozornil: „Chtěli bychom touto iniciativou položit důraz na sportovní hodnoty, které mají nadčasový význam. Hodnoty, za něž se tímto stavíme, mohou změnit svět a stát se pojítkem mezi lidmi a státy.“
Dle slov místopředsedy EHSV pro rozpočet Krzysztofa Patera „jsou hry v Paříži jasným dokladem toho, že každý má právo se této velkolepé sportovní události zúčastnit, aniž by při tom byl jakkoli diskriminován. Pro diváky na celém světě jsou velmi podnětným příkladem sportovci se zdravotním postižením, kteří jim svou účastí na těchto hrách názorně ukazují, jakou roli hraje odvaha, odhodlání a rovnost.“
Dimitris Dimitriadis, bývalý předseda EHSV, jenž nyní vede jeho sekci Vnější vztahy, zdůraznil: „Myšlenka olympijského příměří, řecky ekecheiria, je nyní asiještě aktuálnější než kdy dříve. Musíme tuto myšlenku oživit a konkretizovat, abychom tak vyslali signál lidstvu a podpořili mír a dialog.“
Členka EHSV Giulia Barbucci, která v předešlém období zastávala funkci místopředsedkyně pro rozpočet, poukázala na to, že „letošních her v Paříži se vůbec poprvé účastní stejný podíl žen a mužů. Musíme však mít na paměti, že rovná účast ještě neznamená úplnou rovnost a že je zapotřebí vyvinout velké úsilí, abychom tohoto cíle v oblasti sportu dosáhli.“
Členka EHSV Isabel Caño Aguilar a jeho bývalá místopředsedkyně pro komunikaci pak vyjádřila přání, aby „byly v rámci her spravedlivě zastoupeny všechny skupiny osob se zdravotním postižením, mohly na nich soutěžit a dostalo se jim náležité ochrany, včetně osob s duševním postižením.“ (mt)
