Po dvaceti letech čekání na přistoupení k EU podpora veřejnosti pro členství Severní Makedonie v EU klesá I přes pomalé tempo pokroku, neúspěchy a průtahy (Severní Makedonie získala status kandidátské země již v prosinci 2005, ale přístupové rozhovory byly zahájeny teprve po 15 letech, což je v historii EU nejdelší prodleva) je příslib hospodářské prosperity a stability v regionu pro tuto zemi stále ještě důvodem vytrvat v úsilí o přistoupení. EU musí nicméně také ukázat, že je ochotna proces přistoupení urychlit a odměnit učiněný pokrok, píše náš vzácný host – Biljana Spasovska, výkonná ředitelka Sítě pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně a „členka z kandidátské země“ za Severní Makedonii v EHSV.

Biljana Spasovska je výkonnou ředitelkou Sítě pro rozvoj občanské společnosti na Balkáně, což je regionální síť organizací občanské společnosti, které usilují o podporu a rozvoj občanské společnosti na Balkáně. Krom toho je stávající spolupředsedkyní platformy „CSO Partnership for Development Effectiveness“, která je členem partnerství „Global Standard for CSO Accountability“, a „členkou z kandidátské země“ za Severní Makedonii v EHSV.

Více než 10 let byla ve vedoucích pozicích v různých politických a zájmových iniciativách zaměřených na posílení role občanské společnosti na Balkáně a jejího vlivu na politické procesy na národní i unijní úrovni. Vedla řadu regionálních, unijních a globálních partnerských projektů zaměřených na podporu příznivějšího prostředí pro občanskou společnost, věrohodnější politiky rozšíření EU, větší odpovědnosti občanské společnosti a účinnější rozvojové spolupráce, nebo se na těchto projektech podílela.

Získala magisterský titul v interdisciplinárních studiích na Boloňské univerzitě a v současné době se věnuje doktorandskému studiu v oboru globalizace a demokracie.

Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství (ECESP) – iniciativa, kterou spoluinicioval a zaštiťuje Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) – uspořádala letos svou stěžejní konferenci ve spolupráci s belgickým předsednictvím Rady EU a Světovým fórem pro oběhové hospodářství (WCEF), jež má kořeny ve Finsku. Akce proběhla ve dnech 15. a 16. dubna.

Dějiště konference – bruselské kongresové centrum Square – přivítalo přes 1000 účastníků a 150 řečníků, kteří zde prezentovali účinná oběhová řešení opírající se o nejnovější vědecké poznatky. Delegáti EHSV referovali o úspěších platformy ECESP.

Cillian Lohan, její spoluzakladatel a člen EHSV, tuto platformu ocenili coby „síť sítí“, která propojuje tvorbu politik a občanskou společnost v zájmu pokroku při přechodu na oběhové hospodářství. Anders Ladefoged, člen řídící skupiny ECESP, zdůraznil její úlohu v rámci diskuse o tom, jak úspěšná či neúspěšná Evropa při tomto přechodu je, jakož i skutečnost, že platforma umožňuje spolupráci a učení. Členka EHSV Maria Nikolopoulou vyzdvihla stále větší interaktivitu ECESP, která usnadňuje dialog díky iniciativám jako #EUCircularTalks.

Na závěrečném plenárním zasedání konference vystoupila komisařka pro mezinárodní partnerství Jutta Urpilainen, jež oznámila dvě iniciativy na podporu globálního přechodu na oběhové hospodářství: unijní středisko zdrojů pro oběhové hospodářství, na které Evropská komise poskytne 15 milionů eur, a program „SWITCH to Circular Economy in East and Southern Africa“, na nějž Komise během pěti let uvolní 40 milionů eur. ECESP přislíbila podporu oběma iniciativám.

Tato platforma, k jejímuž vzniku daly v roce 2017 podnět EHSV a Evropská komise, prosazuje dialog, šíří osvědčené postupy a poskytuje informace o oběhovém hospodářství s cílem přeměnit vize v činy. EHSV oběhovost aktivně propaguje – již v roce 2015 podpořil akční plán EU pro oběhové hospodářství. Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství je společným úsilím o zapojení všech zúčastněných stran do realizace vize spočívající v oběhovosti s cílem urychlit transformaci prostřednictvím dialogu a spolupráce. (ks)

Jaroslaw Pietras

Bývalý zástupce hlavního vyjednavače pro vstup Polska do EU Dr. Jarosław Pietras se zamýšlí nad dopadem rozšíření, k němuž došlo před 20 lety, a nad hospodářskými a dalšími výhodami, které toto rozšíření přineslo nejen Polsku a dalším zemím, které se tehdy staly členy EU, ale i Unii jako celku. Rozhodnutí rozšířit Evropskou unii v roce 2004 bylo důkazem odhodlání Unie prosazovat jednotu, rozmanitost a solidaritu. A dodnes může být toto rozšíření cenným zdrojem inspirace pro všechna další předvstupní jednání. 

S odstupem 20 let je zcela zřejmé, že přijetí většiny středoevropských zemí společně s Maltou a Kyprem do EU nebylo jen „velkým rozšířením“, ale i historickým milníkem pro celou Evropskou unii. Jeho dopad byl dalekosáhlý a ovlivnil zejména hospodářskou situaci nově přijatých zemí.

Rozšíření výrazně zvýšilo životní úroveň v zemích střední Evropy. Osm z nich – Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko – zaznamenalo společně pozoruhodný nárůst HDP na obyvatele v paritě kupní síly, který byl daleko výraznější, než jakého by mohly dosáhnout, kdyby zůstaly mimo EU. Ve statistikách se konkrétní přínosy integrace vždy vyjadřují v průměrných hodnotách. Zde je zapotřebí podotknout, že ačkoli se tento přínos neprojevil ve všech členských státech stejně a některé si v tomto ohledu vedly lépe než jiné, k výraznému zlepšení situace došlo ve všech zemích. Například Litva a Polsko si vedly nejlépe a dokázaly z členství v EU vytěžit nejvíce. Naopak Estonsko a Slovinsko dosáhly menšího pokroku, neboť se potýkaly s problémy, jež vyvstaly zejména v důsledku finanční krize z roku 2008.

Vstupem do Evropské unie nastala pro Polsko a jeho středoevropské partnery nová éra hospodářské prosperity. Z hlediska úspěšného rozvoje v době po přistoupení pak vyniká právě Polsko. To zaznamenalo naprosto bezprecedentní hospodářský růst, přičemž jeho HDP se v období od roku 2004 do roku 2022 zdvojnásobil. Ke značnému, i když nerovnoměrnému, nárůstu HDP na obyvatele došlo i v ostatních členských státech v tomto regionu. Úctyhodného pokroku dosáhly například Slovensko a Litva, a pomalu tak v rozvoji dohánějí země západní Evropy. Statistické údaje pocházející z tohoto období jsou důkazem odolnosti a elánu, jež provázely snahu zmíněných zemí využít svého členství v EU k tomu, aby posílily hospodářský rozvoj a zvýšily svou globální konkurenceschopnost. Tento mimořádný úspěch jasně ukazuje, do jaké míry změnil vstup do EU ekonomiku všech nových členských států. A to navzdory dopadu finanční krize – i během ní totiž zaznamenaly nové členské státy EU vyšší míru růstu, než se očekávalo.

Období po rozšíření EU v roce 2004 však s sebou přineslo i řadu výzev. Například celosvětová finanční krize v roce 2008 otřásla celým evropským hospodářstvím a prověřila odolnost stávajících i nově přistoupivších členských států. Navzdory nepříznivým dopadům krize prokázali noví členové EU pozoruhodnou odolnost a zaznamenali vyšší míru růstu, než předpokládaly původní prognózy. Jejich schopnost překonat toto bouřlivé období a udržet si kladnou míru růstu prokázala sílu jejich ekonomik a přínos evropské integrace. Krize s sebou sice přinesla značné problémy, na druhou stranu však mohly tyto země plně využít výhody plynoucí z úzkého propojení s evropskou ekonomikou. Byla to také zkouška toho, jak vážně berou noví členové v těžkých dobách evropské hodnoty a zásadu solidarity.

V průběhu vyjednávání se ukázalo, že polská občanská společnost má silné postavení a dokáže dosáhnout změny a pokroku. Organizace občanské společnosti, občanská hnutí a zájmové skupiny sehrály z hlediska podpory integrace do EU a prosazování demokratických hodnot v Polsku klíčovou úlohu. Jejich neúnavná snaha zvyšovat povědomí, mobilizovat podporu a vybízet vedoucí představitele k odpovědnosti měla zásadní význam pro formování veřejného mínění a prosazování pozitivních změn. I díky tomu, že polská občanská společnost aktivně zapojila občany, podporovala dialog a prosazovala transparentnost, měla jednání inkluzivní a demokratický charakter a zohledňovala potřeby občanů. Tímto svým přičiněním občanská společnost nejenže usnadnila přistoupení Polska k EU, ale také posílila základy demokracie a občanské společnosti ve své zemi.

Rozhodnutí rozšířit Evropskou unii v roce 2004 bylo důkazem odhodlání Unie prosazovat jednotu, rozmanitost a solidaritu. Přijetím většiny středoevropských zemí společně s Maltou a Kyprem za své členy zvýšila EU svůj hospodářský potenciál, kulturní bohatství i geopolitický vliv. Přistoupení těchto zemí otevřelo Unii nové perspektivy, přineslo nové talenty a příležitosti, obohatilo její rozmanitost a posílilo její globální působení. Z geopolitického hlediska zvýšilo rozšíření vliv a stabilitu EU, neboť země střední a východní Evropy se začlenily do unijního prostoru vzájemné podpory a spolupráce. Z institucionálního hlediska pak rozšíření vedlo k diverzifikaci vyhlídek EU a prohloubení její integrace, a položilo tak základy jednotnější a odolnější Unie.

Zamyslíme-li se nad zkušenostmi s rozšířením v roce 2004, můžeme si z nich vzít cenná ponaučení, zejména pokud jde o proces vyjednávání a předvstupní přípravy. Kdybych se měl dnes pustit do něčeho podobného, tak bych trval na tom, aby byl při veškerých budoucích jednáních kladen větší důraz na předvstupní podmínky a mechanismy podpory, a to především v oblasti správy věcí veřejných a právního státu. V zájmu zachování integrity Unie a prosazování jejích hodnot je zcela nezbytné, aby kandidátské země splňovaly před vstupem do EU nezbytná kritéria a normy. Poskytování odpovídající podpory a pomoci kandidátským zemím během procesu vyjednávání má navíc rozhodující význam pro jejich úspěšnou integraci a dlouhodobou stabilitu v rámci EU.

Celý proces vyjednávání o rozšíření EU v roce 2004 se nesl ve znamení společného úsilí o podporu stability, demokracie a prosperity v celé Evropě. Jednání byla vedena touhou posílit spolupráci a solidaritu mezi evropskými národy, neboť jak kandidátské země, tak tehdejší členové EU si uvědomovali, že rozšíření je přínosné pro obě strany. Tato jednání byla sice složitá a náročná, jejich protagonisté však v konečném důsledku sledovali společnou vizi sjednocené a prosperující Evropy, v níž by všechny národy mohly společně prosperovat v rámci Evropské unie.

Kandidátské země, které se v roce 2024 připravují na vstup do EU, musí mít na paměti několik klíčových aspektů. Za prvé, pro úspěšnou integraci a dlouhodobou stabilitu v rámci Unie je nezbytné zavést v prvé řadě reformy, které zajistí soulad s normami a hodnotami EU. Jde mimo jiné o posílení demokratických institucí, podporu právního státu a ochranu základních práv a svobod. Kromě toho je pro hladký vstup do Unie zásadní proaktivně spolupracovat se stávajícími členy EU, a budovat tak důvěru a získávat podporu. Pokud kandidátské země prokáží, že jsou skutečně odhodlány prosazovat evropské hodnoty a mají opravdový zájem o spolupráci, mohou si tak připravit podmínky pro zajištění své vlastní lepší budoucnosti v rámci Evropské unie.

Jarosław Pietras je v současné době hostujícím vědeckým pracovníkem ve Wilfried Martens Centre for European Studies v Bruselu a hostujícím profesorem na College of Europe v Bruggách.

Od roku 1998, kdy byla zahájena jednání o přistoupení Polska k EU, až do roku 2004, kdy se stalo jejím členem, byl součástí týmu, který měl tato jednání na starosti. V letech 1990 až 2006 působil ve svém rodném Polsku jako státní tajemník na ministerstvu financí, státní tajemník pro Evropu a vedoucí kanceláře Výboru pro evropskou integraci. Od roku 2008 do roku 2020 byl generálním ředitelem v Radě Evropské unie, kde se zabýval celou řadou oblastí politiky (změna klimatu, životní prostředí, doprava, telekomunikace, energetika, vzdělávání, kultura, audiovizuální oblast, mládež a sport). Jarosław Pietras je doktorem ekonomie (titul PhD. obdržel na Varšavské univerzitě) a autorem publikací o EU, udržitelnosti a obchodních otázkách. Získal také Fulbrightovo stipendium a působil jako člen správní rady think tanku Bruegel (2008–2011). 

skupina Zaměstnanci v EHSV

Kampaň Evropského parlamentu s podtitulem „Využijte svůj hlas, nebo za vás rozhodnou jiní“ je velmi příhodná. Ve svém předvolebním spotu se parlament vrací k samotným kořenům evropské integrace, která se zrodila z touhy zajistit v Evropě poznamenané válkou a genocidou mírovou budoucnost. Připomíná nám tak přesně to, co bychom měli mít neustále na paměti. A to obzvláště dnes, kdy extremismus a lhostejnost jen bují a politika často připomíná spíše reality show než seriózní diskusi.

Opravdu chcete, aby za vás rozhodovali druzí? Už to dělají a už zase se při tom snaží škrtat.

Naše předsedkyně Lucie Studničná to řekla zcela jasně: nemůžeme si dovolit, aby úsporná opatření vyvolala další krizi! Opatření přijatá během poslední finanční krize vedla v některých zemích tak akorát k hospodářskému úpadku a odlivu mozků. Španělsko, Itálie a Řecko se i nadále potýkají s vysokou nezaměstnaností a jejich HDP na obyvatele stále ani zdaleka nedosahuje úrovně z roku 2008. Tato neschopnost nalézt odpovídající řešení se odrazila v příklonu části společnosti ke krajní pravici a následné vlně euroskepticismu a populismu.

Kvůli novým fiskálním pravidlům nebude většina členských států schopna čelit klimatickým a sociálním výzvám, které nás v budoucnu čekají. Sliby učiněné v La Hulpe tak vyzní naprázdno. Občané na to jen doplatí a v případě, že se objeví další hospodářské potíže – které vládní představitelé jistě dají za vinu „Bruselu“ –, pak to pro mnohé bude jen poslední kapkou.

Demokracie není jen o volbách: má-li být zdravá, neobejde se bez občanské společnosti a odborů. Volby však neslouží jen k zajištění legitimity a ani zdaleka nejsou zbytečné. Je to těžce vydobyté právo, které bylo vykoupeno úsilím a často i životy milionů lidí po mnoho generací. A o toto právo můžeme i přijít.

Rozhodnutí o úsporných opatřeních nejsou nezvratná. S ohledem na červnové volby do Evropského parlamentu i na všechny další vnitrostátní volby, které nás v brzké době čekají, vás proto znovu vyzýváme: využijte svůj hlas a nenechte se o toto právo připravit! Podpořte svým hlasem sociální pokrok. Společně můžeme fungování našich zemí a Evropské unie i nadále zlepšovat a to, co se neosvědčilo, změnit. 

Dubnového plenárního zasedání EHSV se zúčastnila zástupkyně generální ředitelky pro vnitřní trh v Evropské komisi Maive Rute, která spolu s předsedou EHSV Oliverem Röpkem upozornila, že je nutné posílit konkurenceschopnost EU, neboť to má stěžejní význam pro větší růst a prosperitu našeho hospodářství a naší společnosti.

Maive Rute zdůraznila, že EU nesmí ztrácet čas a musí neprodleně podniknout kroky, chce-li dohnat náskok světových hospodářských mocností a obstát v jejich extrémně silné konkurenci.

Ohledně současné konkurenceschopnosti EU pak uvedla: „Musíme radikálně změnit přístup. Uplatňování pravidel jednotného trhu nesmí být ponecháno pouze na dobré vůli, ale musí být skutečně prosazováno. Musíme vyvážet naše výrobky a technologie, ne naše pracovní místa. Je třeba zajistit, aby byl náš průmysl konkurenceschopný a aby se investovalo v Evropě.“

Oliver Röpke prohlásil, že konkurenceschopnost má stěžejní význam pro úspěšný rozvoj hospodářství EU, neboť podporuje růst, inovace a prosperitu a zároveň posiluje její globální vliv a odolnost. Zdůraznil při tom: „V rámci diskusí o evropské konkurenceschopnosti musíme myslet především na lidi a nesmíme nikoho opomenout. Její dopad a přínos se totiž v konečném důsledku odvíjí od toho, jak ovlivňuje kvalitu života, příležitosti a prosperitu na individuální a kolektivní úrovni. V těchto diskusích tedy musí vždy hrát hlavní roli potřeby, práva a očekávání lidí.“

Na dubnovém plenárním zasedání bylo rovněž přijato stanovisko Strategie pro dlouhodobou konkurenceschopnost, které vypracovali zpravodajka Emilie Prouzet a spoluzpravodaj Stefano Palmieri. (mp)

Každá desátá žena žije v zoufalé chudobě. Každá třetí čelí násilí. Jsme svědky rostoucího odporu vůči právům žen na celém světě, a to i v EU. Vzhledem k tomu, že se rychle blíží volby do Evropského parlamentu a ustavení nové Evropské komise, bude mít zásadní význam pro posílení postavení žen a dívek pokračující institucionální podpora a podpora ze strany občanské společnosti.

Dne 25. dubna uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na plenárním zasedání rozpravu s několika předními organizacemi EU, které bojují za genderovou rovnost. Jejím cílem bylo vyzdvihnout naléhavou potřebu pokračovat i v příštím funkčním období EU v prosazování práv žen.

Rozprava proběhla den po schválení první směrnice EU o boji proti genderově podmíněnému násilí Evropským parlamentem a jejím tématem byly závěry 68. zasedání Komise OSN pro postavení žen (UNCSW68). Komise pro postavení žen je předním světovým mezinárodním fórem pro hodnocení pokroku při dosahování genderové rovnosti a letos se zaměřila na chudobu žen.

EHSV přispěl k 68. zasedání této komise, která se konala v březnu v New Yorku, prohlášením nazvaným Chudoba z hlediska genderu, jež obsahuje 10 akčních bodů pro posílení ekonomického postavení a sociální ochranu žen.

„Vzhledem k tomu, že chudoba není genderově neutrální, nemůže taková být ani naše reakce. Násilí páchané na ženách má dopad na riziko chudoby žen a na jejich schopnost účastnit se za rovných podmínek trhu práce. Konečné hlasování v Evropském parlamentu o vůbec první evropské směrnici na ochranu žen před genderově podmíněným násilím a domácím násilím proto mohu pouze uvítat,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke.

Koordinovaný postup na všech úrovních vedl během funkčního období této Komise k dosažení řady milníků, k nimž patří směrnice EU o transparentnosti odměňování a Evropská strategie v oblasti péče, konstatoval Lanfranco Fanti, člen kabinetu komisařky pro rovnost Heleny Dalli.

Účastníci rozpravy vyzvali k vytvoření Rady EU ve složení pro genderovou rovnost, k vytvoření funkce koordinátora EU pro otázky násilí páchaného na ženách a k obnovení mandátu komisaře pro rovnost.

Podle ředitelky bruselské kanceláře UN Women Florence Raes „potřebujeme politickou podporu ze strany EU.“ Navzdory skutečnému pokroku v oblasti rovnosti jsou práva žen v bezprecedentní míře oslabována a roste nebezpečí, že by genderová rovnost mohla být vyřazena ze seznamu priorit.

„Být ženou a zároveň členkou menšinové skupiny znamená, že budete mít potíže. Musíme mít na paměti, že samotná rovnost již nestačí, ale že vyžaduje intersekcionalitu,“ uvedla Ilaria Todde, ředitelka sítě EuroCentralAsian Lesbian Community.

„Páchání násilí na ženách je hluboce zakořeněno v patriarchálních systémech po celém světě. Oceňujeme proto dnes přijetí vůbec první směrnice EU o násilí vůči ženám a domácím násilí,“ dodala Mary Collins, ředitelka Evropské ženské lobby. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém dubnovém plenárním zasedání diskutoval o balíčku týkajícím se mobility talentů. Jedná se o soubor nových opatření, která mají Evropskou unii zatraktivnit pro kvalifikované pracovníky ze třetích zemí a usnadnit také interní mobilitu.

Zasedání se zúčastnila evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson, která EHSV vyzvala, aby pomohl zajistit, že se členské státy a organizace občanské společnosti do této nové iniciativy svorně zapojí a budou provádět účinnou politiku v oblasti pracovní migrace.

Jedním z hlavních opatření tohoto balíčku je „Rezervoár talentů EU“. Jde o první celounijní nástroj pro přiřazování pracovních nabídek zaměstnavatelů v EU k profilům uchazečů ze třetích zemí, který mohou dobrovolně používat zainteresované členské státy.

Předseda EHSV Oliver Röpke upozornil: „EU se potýká s vážným nedostatkem pracovních sil a dovedností, který souvisí s přechodem na zelenou a digitální ekonomiku a s demografickými výzvami. Balíček opatření v oblasti mobility talentů může spolu s jinými nástroji tyto problémy zmírnit.“

Komisařka Ylva Johansson uvedla, že je třeba uplatňovat ve vztahu k pracovní migraci přístup „tým Evropa“ s širším evropským pojetím. „Pracovní migrace spadá v první řadě do kompetence členských států, což bude platit i nadále. Musíme však zaujmout přístup ƒ‚tým Evropa‘, v jehož rámci budou orgány EU, členské státy a organizace občanské společnosti společně realizovat nové iniciativy a podporovat provádění politiky v oblasti mobility pracovních sil.“

EHSV na dubnovém zasedání přijal stanovisko Balíček opatření v oblasti mobility talentů, které vypracovala jeho členka Tatjana Babrauskienė. Ta ve svém proslovu zdůraznila: „Rezervoár talentů EU musí být praktický, snadno použitelný, spolehlivý a atraktivní pro pracovníky i zaměstnavatele a zároveň musí podporovat spravedlivou a etickou legální migraci pracovních sil.“ (at) 

Členové sekce EHSV Vnější vztahy (REX) se na dvou schůzích sešli s partnery ze Srbska a Černé Hory v rámci smíšených poradních výborů, které sdružují zástupce organizací občanské společnosti z Evropské unie a z kandidátských zemí. Jejich úkolem je sledovat přístupová jednání, probírat otázky společného zájmu a upozorňovat na problémy, které bude v procesu přistoupení k EU třeba vyřešit.

Dne 5. dubna 2024 přijal EHSV v Bruselu srbské členy smíšeného poradního výboru, aby společně prodiskutovali současné vztahy mezi EU a Srbskem a probíhající přístupová jednání. Hovořilo se rovněž o příležitostech, které Srbsku přináší nový plán růstu a Nástroj pro reformy a růst pro západní Balkán a o povolební situaci a stavu demokracie a právního státu v této zemi.

Schůze se zúčastnil také nově jmenovaný vedoucí Mise Republiky Srbsko při EU Danijel Apostolović, který zdůraznil, že obě strany přístupových jednání mají zájem těsněji spolupracovat na všech otázkách, které s tímto procesem souvisejí.

Místopředseda EHSV pro komunikaci Laurențiu Plosceanu pak vyzdvihl význam těchto setkání, poněvadž umožňují zapojit zástupce občanské společnosti a zvýšit jejich prostřednictvím povědomí o přístupových jednáních mezi veřejností v Srbsku. 

Na závěr schůze bylo přijato společné prohlášení, které bude předáno orgánům EU a srbské vládě a srbským místním orgánům.

Nejdůležitější body byly shrnuty v tomto videu.

13. května byla členka smíšeného poradního výboru EU–Srbsko Nataša Vučković zvolena novou předsedkyní Evropského sdružení pro místní demokracii (ALDA). Na valném shromáždění tohoto sdružení v Barceloně byl za EHSV přítomen jeho místopředseda Laurențiu Plosceanu, který Nataše Vučković ke jmenování do této funkce pogratuloval. 

******

16. dubna proběhla v Podgorici 18. schůze smíšeného poradního výboru EU–Černá Hora, na níž byl evropským orgánům vyslán jasný signál, že je tato země pevně odhodlána stát se do roku 2028 dvacátým osmým členským státem EU.

Členové smíšeného poradního výboru vyzvali své organizace, vnitrostátní orgány a orgány EU, aby vynaložily veškeré možné úsilí s cílem zajistit, aby Černá Hora splnila prozatímní kritéria v oblasti právního státu. V červnu by měla být zveřejněna hodnotící zpráva ohledně prozatímních kritérií (IBAR) týkajících se právního státu, která bude v procesu přistoupení zásadním krokem, neboť v návaznosti na ni bude možné předběžně uzavřít další kapitoly.

Člen EHSV Decebal-Ștefăniță Padure, který smíšenému poradnímu výboru spolupředsedá, prohlásil: „Černohorské orgány by měly splnit své ambiciózní cíle a organizovaná občanská společnost by měla být zapojena do každé jednotlivé fáze přístupových jednání.“ Spolupředsedkyně za Černou Horu Gordana Đurović pak vyzvala všechny zúčastněné strany, aby podpořily snahy o dosažení pozitivního hodnocení v červnové zprávě Komise.

Hlavní vyjednavač Predrag Zenović upozornil, že občanská společnost hraje v přístupových jednáních důležitou roli a konkrétně k nim přispívá a že v Černé Hoře je pro vstup této země do EU 80 % jejích občanů.

Velvyslankyně EU v Černé Hoře Oana Cristina Popa uvedla, že se této zemi podle všeho konečně podařilo nalézt potřebnou stabilitu, aby se mohla soustředit na přistoupení EU jakožto svou hlavní strategickou prioritu. Zdůraznila při tom: „Budeme se všichni snažit, aby tato příležitost nebyla promarněna.“

I na závěr této schůze bylo přijato společné prohlášení, které bude předloženo Výboru pro stabilizaci a přidružení, Parlamentnímu výboru pro stabilizaci a přidružení, Evropské službě pro vnější činnost, Evropské komisi a vládě Černé Hory. (at)