Při rozšíření a integraci kandidátských zemí do Evropské unie nejde jen o zvětšování jejího území; jedná se o geostrategickou investici do podpory míru, stability, bezpečnosti, socioekonomického rozvoje a posilování demokratické struktury našeho kontinentu. Rozšíření EU je tedy účinným nástrojem šíření a prosazování základních evropských hodnot.
Při rozšíření a integraci kandidátských zemí do Evropské unie nejde jen o zvětšování jejího území; jedná se o geostrategickou investici do podpory míru, stability, bezpečnosti, socioekonomického rozvoje a posilování demokratické struktury našeho kontinentu. Rozšíření EU je tedy účinným nástrojem šíření a prosazování základních evropských hodnot. Dokladem závazku, který EHSV pociťuje vůči prohlubování a rozšiřování Unie, jsou naše zavedené dvoustranné orgány, které zapojují občanskou společnost z kandidátských zemí (smíšené poradní výbory a platformy občanské společnosti), iniciativa, jejíž prostřednictvím jsou zapojení členové z kandidátských zemí, a skutečnost, že skupina ad hoc Základní práva a právní stát nyní navštěvuje i kandidátské země. Z naší práce vyplývá, že nezbytné vnitřní reformy mohou a měly by probíhat ruku v ruce s integrací kandidátských zemí. V několika kandidátských státech sice přetrvávají určité problémy, avšak tyto překážky by měly posílit naši spolupráci s našimi protějšky z těchto zemí, nikoli proces zpomalovat.
EHSV rozšíření EU napomáhá. Zúčastnil se ministerského setkání zemí západního Balkánu ve Skopje a úzce spolupracuje s vedoucími představiteli z několika kandidátských zemí. Cílem naší činnosti je posoudit připravenost kandidátských zemí, pokud jde o plnění kodaňských kritérií, a podtrhnout náš závazek vůči inkluzivnímu dialogu za rovných podmínek se všemi členy EHSV, včetně členů z kandidátských zemí. Proto mohu s hrdostí prohlásit, že iniciativa pro členy z kandidátských zemí, která byla zahájena letos v únoru za přítomnosti albánského premiéra Ediho Ramy a černohorského premiéra Milojka Spajiće, je základním kamenem manifestu mého předsednictví.
Tím, že Výbor aktivně zapojuje členy z kandidátských zemí, se stává vedoucí unijní institucí v procesu postupné integrace kandidátských zemí EU. Iniciativa má výrazný dopad a sklízí stále větší uznání, a to jak v kandidátských zemích, tak i v EU. Tento projekt má silnou podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen a komisaře pro rozšíření Olivera Várhelyiho. Cílem této iniciativy je nejen nabídnout okamžité přínosy, ale také vybudovat pevný základ pro dlouhodobé ambice kandidátských zemí, jejich občanů a jejich dynamických občanských společností. Umožňuje občanské společnosti z těchto zemí přímo se zapojit do rozhodovacího procesu EU a zachovává tak dynamiku nezbytných reforem. Celkem 146 členů z kandidátských zemí se aktivně zapojilo do přípravy stanovisek k tématům souvisejícím s rozšířením, jako je politika soudržnosti EU, jednotný trh, udržitelnost zemědělsko-potravinářského odvětví a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Smíšené poradní výbory a platformy občanské společnosti poskytují zásadní příležitosti pro dialog mezi různými zúčastněnými stranami a zajišťují, že se v rámci rozhodovacího procesu naslouchá všem hlasům. V současné době fungují smíšené poradní výbory s Černou Horou, Srbskem a Tureckem a platformy občanské společnosti s Ukrajinou a Moldavskem. Smíšený poradní výbor se Severní Makedonií by se měl znovu zaktivovat, jakmile bude otevřen první tematický okruh jednání, a v plném proudu již jsou i přípravy činnosti nového výboru s Albánií. Tento závazek dále posílí blížící se fórum občanské společnosti na vysoké úrovni věnované rozšíření, které bude probíhat dne 24. října souběžně s plenárním zasedáním EHSV. Tohoto fóra, které je pořádáno ve spolupráci s Komisí, se zúčastní členové EHSV, asi sto zástupců iniciativy pro členy z kandidátských zemí, zástupci členských států a čelní političtí představitelé z kandidátských zemí. Společně se budou zabývat otázkou významu občanského a sociálního dialogu pro úspěšné rozšíření EU. Fórum zdůrazní úlohu sociálního dialogu, pokud jde o podporu úsilí vyvíjeného v rámci procesu přistoupení, optimalizaci ekologické a digitální transformace a prosazování základních hodnot EU.
EHSV je vstupní branou občanské společnosti a jako takový usiluje o posílení a podporu hlasů propagujících svobodu, demokracii a sociálně-ekonomickou prosperitu, což v konečném důsledku napomáhá dosažení pevnější integrace v kandidátských státech a v EU. Společně budujeme lepší budoucnost, v níž bude Evropa inkluzivní, bude prosperovat a bude jednotná. Výbor je pevně odhodlán rozšíření i nadále podporovat a naše činnost je důkazem naší víry v integrovanější a odolnější Evropu.
Naším vzácným hostem je Dr. Alexandra Borchardt, která vystoupila coby hlavní řečnice na semináři EHSV Connecting EU 2024. Jakožto hlavní autorka zprávy Evropské vysílací unie (EBU) z roku 2024 o dopadech umělé inteligence na žurnalistiku analyzuje, jaké vyhlídky má odpovědná žurnalistika po rychlém rozšíření generativní umělé inteligence. Přestože někteří v tomto odvětví jsou již zmámeni jejími přísliby, přináší generativní umělá inteligence značná rizika – ale i značné příležitosti.
Naším vzácným hostem je Dr. Alexandra Borchardt, která vystoupila coby hlavní řečnice na semináři EHSV Connecting EU 2024. Jakožto hlavní autorka zprávy Evropské vysílací unie (EBU) z roku 2024 o dopadech umělé inteligence na žurnalistiku analyzuje, jaké vyhlídky má odpovědná žurnalistika po rychlém rozšíření generativní umělé inteligence. Přestože někteří v tomto odvětví jsou již zmámeni jejími přísliby, přináší generativní umělá inteligence značná rizika – ale i značné příležitosti.
Dr. Alexandra Borchardt je zkušená novinářka, nezávislá poradkyně, vysokoškolská profesorka a výzkumná pracovnice v oblasti médií. Má více než 25 let zkušeností ve zpravodajské redakci, z čehož 15 let působila ve vedoucích funkcích. V posledních pěti letech podpořila 26 evropských vydavatelů při digitální transformaci coby školitelka v rámci programu Table Stakes Europe světové asociace vydavatelů zpravodajství WAN-IFRA. O její činnosti se dočtete zde.
V naší rubrice K věci doporučuje zpravodaj stanoviska EHSV Vytvoření evropské stěžejní iniciativy na podporu zdraví Alain Coheur, aby budoucí Evropská komise učinila problematiku zdraví jednou ze svých priorit. Vyzdvihuje jednotící charakter evropské stěžejní iniciativy na podporu zdraví, která by měla prokázat evropskou solidaritu tím, že posílí zdravotnické systémy a ochrání EU před budoucími krizemi.
V naší rubrice K věci doporučuje zpravodaj stanoviska EHSV Vytvoření evropské stěžejní iniciativy na podporu zdraví Alain Coheur, aby budoucí Evropská komise učinila problematiku zdraví jednou ze svých priorit. Vyzdvihuje jednotící charakter evropské stěžejní iniciativy na podporu zdraví, která by měla prokázat evropskou solidaritu tím, že posílí zdravotnické systémy a ochrání EU před budoucími krizemi.
4. října se v Záhřebu uskutečnila diskuse skupiny ad hoc EHSV Evropská občanská iniciativa na téma Evropská občanská iniciativa – aktuální situace v Chorvatsku. Cílem bylo umožnit členům této skupiny, aby navázali kontakt s místními subjekty a seznámili se s jejich zkušenostmi, názory a návrhy. Hovořilo se především o tom, do jaké míry je evropská občanská iniciativa v Chorvatsku viditelná a známá a jaké jsou stávající poznatky a osvědčené postupy. Jedná se o nástroj, s jehož pomocí mohou dát občané podnět k přijetí nových předpisů, a přímo tak ovlivnit politiku EU.
4. října se v Záhřebu uskutečnila diskuse skupiny ad hoc EHSV Evropská občanská iniciativa na téma Evropská občanská iniciativa – aktuální situace v Chorvatsku. Cílem bylo umožnit členům této skupiny, aby navázali kontakt s místními subjekty a seznámili se s jejich zkušenostmi, názory a návrhy. Hovořilo se především o tom, do jaké míry je evropská občanská iniciativa v Chorvatsku viditelná a známá a jaké jsou stávající poznatky a osvědčené postupy. Jedná se o nástroj, s jehož pomocí mohou dát občané podnět k přijetí nových předpisů, a přímo tak ovlivnit politiku EU.
Diskuse na téma Evropská občanská iniciativa – aktuální situace v Chorvatsku byla první akcí tohoto druhu, kterou skupina ad hoc uspořádala mimo Brusel. Setkání se konalo v prostorách Chorvatské komory živnostníků a řemeslníků a mezi jeho hosty byli státní tajemnice chorvatského ministerstva práce Margareta Mađerić, Dino Zorić z ministerstva spravedlnosti a představitelé Evropské komise a Fóra evropské občanské iniciativy. Zúčastnila se ho rovněž řada zástupců středisek Europe Direct, vysokých škol, místních orgánů a národních hospodářských a sociálních rad a dále pak chorvatští ambasadoři evropské občanské iniciativy, organizátoři těchto iniciativ, vysokoškolští studenti a jiné zainteresované subjekty.
V návaznosti na tuto diskusi proběhla v odpoledních hodinách řádná schůze skupiny ad hoc Evropská občanská iniciativa a procházka centrem Záhřebu, během níž si její členové povídali s chorvatskými občany a předávali jim oblíbený Evropský demokratický pas EHSV.
Skupina ad hoc se v rámci svého pracovního programu na období 2023–2025 snaží ještě aktivněji EHSV zapojit do procesu evropské občanské iniciativy. Má v úmyslu uspořádat další taková setkání mimo Brusel, poněvadž jsou skvělou příležitostí prodiskutovat evropskou občanskou iniciativu s místními zainteresovanými subjekty a zvýšit povědomí o tomto nástroji na úrovni členských států a na místní úrovni.
Skupina ad hoc Evropská občanská iniciativa byla zřízena v roce 2013, aby evropskou občanskou iniciativu zastřešovala na politické úrovni a monitorovala vývoj v této oblasti. V současné době jí předsedá členka EHSV Violeta Jelić.
Evropská občanská iniciativa je prvním nástrojem participativní demokracie na nadnárodní úrovni, který byl zaveden Lisabonskou smlouvou a používá se od roku 2012. S jeho pomocí mohou občané EU – pokud je jich alespoň jeden milion z přinejmenším sedmi členských států – vyzvat Evropskou komisi, aby v dané souvislosti navrhla právní předpis. Jde tedy o nejbližší ekvivalent toho, co se označuje jako občanská legislativní iniciativa.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se již od vzniku evropské občanské iniciativy velmi aktivně podílí na rozvoji a propagaci tohoto nástroje. (ep)
Ve dnech 2. až 4. října uspořádaly Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR) v Bruselu akci u příležitosti evropského měsíce kybernetické bezpečnosti. Sešli se na ní řečníci z řad předních představitelů orgánů EU, regionálních samospráv a občanské společnosti, aby probrali výzvy dnešního rychle se měnícího kybernetického prostředí.
Ve dnech 2. až 4. října uspořádaly Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR) v Bruselu akci u příležitosti evropského měsíce kybernetické bezpečnosti. Sešli se na ní řečníci z řad předních představitelů orgánů EU, regionálních samospráv a občanské společnosti, aby probrali výzvy dnešního rychle se měnícího kybernetického prostředí.
Dvanáctý ročník evropského měsíce kybernetické bezpečnosti byl zaměřen na sociální inženýrství, které představuje stále větší hrozbu. Cílí totiž na lidské chování za účelem získání neoprávněného přístupu k informacím a službám, a tedy narušení bezpečnosti.
Hlavní závěry letošní akce jsou tyto:
Společný základ pro orgány EU a členské státy je stanoven novým nařízením o kybernetické bezpečnosti.
Pro identifikaci zranitelných míst a stanovení priorit strategií zmírňování mají zásadní význam pravidelná posouzení rizik.
Nově vznikající hrozby, jako jsou útoky využívající umělou inteligenci a kvantová výpočetní technika, vyžadují inovativní protiopatření.
Regionální orgány hrají klíčovou úlohu při podpoře místních subjektů prostřednictvím sdílení znalostí, technické pomoci a konkrétně uzpůsobených programů odborné přípravy.
Útoků v rámci sociálního inženýrství využívajících umělou inteligenci přibývá a boj proti nim vyžaduje mnohostranný přístup založený na spolupráci.
Jedním z programů představených na semináři EHSV Connecting EU konaném v roce 2024 a věnovaném žurnalistice byla Iniciativa Hannah Arendt. Jedná se o síť organizací občanské společnosti, jež podporuje a chrání novináře, kteří pracují pod extrémním tlakem a čelí cenzuře, obtěžování a pronásledování. Tento program zaměřený na ochranu, jejž financuje německá spolková vláda, nabízí žurnalistům po celém světě – ať už v jejich domovských zemích, nebo v exilu, od Afghánistánu a Súdánu až po Rusko a Ukrajinu – neocenitelnou pomoc všemožného druhu.
Jedním z programů představených na semináři EHSV Connecting EU konaném v roce 2024 a věnovaném žurnalistice byla Iniciativa Hannah Arendt. Jedná se o síť organizací občanské společnosti, jež podporuje a chrání novináře, kteří pracují pod extrémním tlakem a čelí cenzuře, obtěžování a pronásledování. Tento program zaměřený na ochranu, jejž financuje německá spolková vláda, nabízí žurnalistům po celém světě – ať už v jejich domovských zemích, nebo v exilu, od Afghánistánu a Súdánu až po Rusko a Ukrajinu – neocenitelnou pomoc všemožného druhu.
Jsou-li kritické hlasy umlčovány, novináři vězněni a celé mediální domy rušeny, veřejnost již nemá přístup k nezávislým informacím. Ty jsou však nezbytné, neboť umožňují, aby lidé svobodně rozvíjely své názory a demokracie správně fungovala.
Dva roky poté, co německá spolková vláda spustila Iniciativu Hannah Arendt, není důvodů ke znepokojení o nic méně – ba je jich naopak více. Z nejnovějších hodnot světového indexu svobody tisku, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic (RSF), vysvítá, že podmínky pro pracovníky sdělovacích prostředků se celosvětově zhoršily. Do spodní kategorie (v níž je situace klasifikována jako „velmi závažná“) je momentálně zařazen největší počet zemí – celkem 36 – za posledních více než deset let. Novináři z řady zemí v této kategorii, včetně Ruska, Afghánistánu a Súdánu, jsou podporováni několika projekty, které realizují partnerské organizace Iniciativy Hannah Arendt.
Díky této iniciativě – programu zaměřenému na ochranu financovanému německým spolkovým ministerstvem zahraničních věcí a zmocněnkyní spolkové vlády pro kulturu a média – mohou mediální pracovníci získat pomoc v mnoha různých podobách, a to buď ve své domovské zemi, nebo v exilu. Někdy je možné pomoci dokonce i tam, kde se to na první pohled jeví jako nemožné. Příkladem je projekt v rámci uvedené iniciativy věnovaný podpoře afghánských novinářek: ty projdou školením na téma bezpečnosti, získají stipendium a mohou využít mentoring v rodném jazyce. Od roku 2021, kdy se k moci dostalo hnutí Tálibán, přišlo velmi mnoho žen o práci ve sdělovacích prostředcích. V rozhlase nebo v televizi tedy již nepracují skoro žádné ženy. A povážlivě se od té doby smrsklo i celé odvětví.
Ruští a súdánští mediální pracovníci mohou pomoci poskytované v rámci Iniciativy Hannah Arendt využívat v sousedních zemích. Byla zřízena zvláštní střediska, která slouží jako kontaktní místa pro pracovníky v oblasti sdělovacích prostředků v exilu a která jsou provozována nebo podporována partnery iniciativy. Bezpečnými prostory, které nabízejí psychologické a právní poradenství, jsou rovněž „Exile Media Hubs“ nebo Casa para el Periodismo Libre (prostor pro novináře v exilu) ve Střední Americe. Tato centra také poskytují další vzdělávání a jsou výchozím bodem pro navazování kontaktů mezi mediálními pracovníky, kteří jsou ve svých domovských zemích z různých důvodů pronásledováni.
Dalším přístupem uplatňovaným v rámci iniciativy je obnova udržitelných redakčních struktur v exilu. Cílem je zajistit, aby lidé v totalitních zemích, z nichž daní novináři pocházejí, měli i nadále přístup k nezávislým informacím.
Afghánistán, Rusko a Súdán nejsou jedinými zeměmi původu novinářů, kteří dostávají podporu. Působnost iniciativy je v zásadě celosvětová. Program může pružně reagovat na zhoršení bezpečnostní situace. V současné době je podpora poskytována především mediálním pracovníkům z Běloruska, Střední Ameriky, Myanmaru, severní Afriky a Ukrajiny. Právě Ukrajina je v tomto ohledu zvláštním případem, neboť cílem projektové činnosti v této zemi je zaručit, že bude zpravodajství pokračovat i za války. K tomu je zapotřebí materiální a technická pomoc, jakož i zvláštní odborná příprava a pojištění, co se týče operací v první linii.
Partnery Iniciativy Hannah Arendt jsou tyto čtyři organizace občanské společnosti: DW Akademie, JX Fund (evropský fond pro žurnalistiku v exilu), Media in Cooperation and Transition (MiCT) a European Centre for Press and Media Freedom (ECPMF). Program vyžaduje nezávislost na státní kontrole a neutralitu státu. Financování je poskytováno výhradně na základě objektivních kritérií a rozhodují o něm nezávislé poroty, které nepodléhají vlivu žádného státu.
Iniciativa Hannah Arendt je síť organizací zaměřující se na ochranu novinářů a sdělovacích prostředků na celém světě. Byla zřízena v roce 2022 na podnět německého spolkového ministerstva zahraničních věcí a zmocněnkyně spolkové vlády pro kulturu a média.
23. září 2024 Evropská komise vyhlásila vítěze třetího ročníku Ceny EU za ekologickou produkci. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vybral a ocenil vítěze ve třech hlavních kategoriích: nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin, nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin a nejekologičtější restaurace / stravovací služba.
23. září 2024 Evropská komise vyhlásila vítěze třetího ročníku Ceny EU za ekologickou produkci. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vybral a ocenil vítěze ve třech klíčových kategoriích: nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin, nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin a nejekologičtější restaurace / stravovací služba.
Letos si ocenění odnesli:
Nejlepší malý/střední podnik zaměřený na zpracování ekologických potravin: Gino Girolomoni Cooperativa Agricola (Itálie), družstvo na výrobu biotěstovin v regionu Marche, které využívá obnovitelnou energii a podporuje přes 300 místních zemědělců.
Nejlepší maloobchodní prodejce ekologických potravin: SAiFRESC (Španělsko), iniciativa zemědělců, která produkuje 70 odrůd ovoce a zeleniny v biokvalitě na 30 hektarech ekologické zemědělské půdy, podporuje oběhové hospodářství a pořádá vzdělávací workshopy.
Nejekologičtější restaurace / stravovací služba: Kalf & Hansen (Švédsko), restaurační řetězec, který se specializuje na 100% ekologickou, sezónní severskou kuchyni a je znám tím, že se zásobuje z udržitelných zdrojů a má silné vazby na místní produkci.
Peter Schmidt, předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) v EHSV poblahopřál vítězům a poznamenal, že tyto ceny jsou uznáním inovací a excelence v odvětví ekologické produkce v EU. Zdůraznil, že tyto produkty musí být ještě přístupnější a cenově dostupnější, aby odvětví mohlo dále růst a pomoci splnit cíl EU dosáhnout do roku 2030 25% podílu ekologického zemědělství. „Není však úkolem zemědělských politik řešit sociální problémy. Cenovou dostupnost ekologických produktů pro evropské občany musí zajistit sociální politiky,“ doplnil.
Ceny EU za ekologickou produkci jsou součástí širší iniciativy Evropský den ekologické produkce, která byla založena roku 2021 na podporu přínosů ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství má podporu společné zemědělské politiky EU. Od roku 2012 a tehdejšího podílu 5,9 % na zemědělské půdě v EU vyrostlo na 10,5 % v roce 2022 a maloobchodní prodej v témže roce dosáhl 45 miliard eur. I přes ekonomické potíže zůstává EU po Spojených státech druhým největším trhem s ekologickými produkty na světě. (ks)
Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV
Draghiho zpráva nám znovu jasně připomněla, že musíme neprodleně řešit problémy, s nimiž se potýká evropské hospodářství. Enrico Letta i Mario Draghi ve svých zprávách hlasitě bijí na poplach – Evropa se totiž nachází v kritickém okamžiku a nemůže si dovolit nic proti těmto problémům nepodniknout.
Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV
Draghiho zpráva nám znovu jasně připomněla, že musíme neprodleně řešit problémy, s nimiž se potýká evropské hospodářství. Enrico Letta i Mario Draghi ve svých zprávách hlasitě bijí na poplach – Evropa se totiž nachází v kritickém okamžiku a nemůže si dovolit nic proti těmto problémům nepodniknout.
Situace je mnohem naléhavější než kdy dříve. EU již dvacet let stabilně vykazuje pomalejší hospodářský růst než USA a zároveň ji rychlým tempem dohání Čína. Znepokojivě rovněž narostl rozdíl v HDP mezi EU a USA (v cenách z roku 2015) – v roce 2002 činil něco přes 15 %, kdežto v roce 2023 dosáhl 30 %. Ještě hůře vychází porovnání parity kupní síly, kde rozdíl vystoupal z 12 % na celých 34 %.
Jedním z největších problémů Evropy je její regulační prostředí. Sám za sebe hovoří fakt, že v období od roku 2019 do roku 2024 přijala EU přibližně 13 000 legislativní aktů, zatímco v USA jich bylo jen asi 3 500.
V souvislosti s touto neúměrnou regulační zátěží musí podniky vynakládat nemalé částky na dodržování předpisů, čímž přicházejí o zdroje, které by namísto toho mohly investovat do inovací a zlepšování svých výsledků. Dalším znepokojivým důsledkem je trend přesouvání podniků do třetích zemí – v letech 2008 až 2021 tak učinilo 30 % evropských „jednorožců“.
Mario Draghi zdůrazňuje, že k tomu, aby se Evropa posunula vpřed, nebude stačit jen investovat. Musíme provést reformy, které zajistí skutečný pokrok. Musíme se zaměřit na dokončení jednotného trhu, odstranění překážek, důsledné snižování zátěže a racionalizaci právní úpravy. Jde o stěžejní kroky, které lze provést ihned, bez náročného vyjednávání na politické úrovni. Podstatně by přitom pomohly podnikům, zejména podnikům malým a středním, které jsou páteří naší ekonomiky.
Musíme mít rovněž na paměti vzájemnou provázanost jednotlivých odvětví a ekonomik. Zlepšení v jedné oblasti může mít pozitivní dopad i v jiných oblastech. Zavedení umělé inteligence a technologií založených na datech může například podpořit inteligentnější hospodaření s energií a výrazné snížení nákladů a emisí ve všech odvětvích, od vyspělé výroby až po precizní zemědělství. O takovouto synergii musíme usilovat.
Je jasné, jakým způsobem je třeba postupovat. Evropa má potřebné kapacity, schopnosti a inovační potenciál, aby znovu získala svou konkurenční převahu. Bude to však vyžadovat silnou politickou vůli, spolupráci a upření pozornosti k realizaci dlouhodobých strategických cílů. Je teď na nás, tj. orgánech EU a členských státech, abychom tyto příležitosti proměnili v opatření, která přinesou skutečnou změnu.
