Organizace občanské společnosti, občané a soukromé společnosti se nyní mohou hlásit se svými neziskovými projekty do soutěže o cenu, kterou EHSV věnuje boji proti škodlivé polarizaci evropské společnosti.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) právě vyhlásil 15. ročník své Ceny pro občanskou společnost. Konkrétním cílem letošního ročníku je ocenit efektivní, inovativní a kreativní neziskové iniciativy a aktivity realizované v EU, které bojují proti škodlivé polarizaci evropské společnosti.

Oceněno bude až pět vítězů, mezi něž bude rozdělena částka v celkové výši 50 000 EUR. Uzávěrka přihlášek je 7. listopadu 2024 v 10:00 (času v Bruselu). Slavnostní předání cen se uskuteční během Týdne občanské společnosti pořádaného EHSV v březnu 2025.

Do soutěže se může přihlásit jakákoliv organizace občanské společnosti, jež má sídlo v Evropské unii a působí na místní, regionální, celostátní či evropské úrovni. O cenu se mohou ucházet také osoby, které mají bydliště v EU, a podniky, které mají v EU sídlo nebo zde působí. Podmínkou je, aby jejich projekty měly výhradně neziskový charakter.

Podmínkou účasti v soutěži je, aby byly dané iniciativy a projekty prováděny na území EU. Musí již být uzavřeny nebo mohou ještě probíhat. Kompletní seznam požadavků a formulář přihlášky, který je možné vyplnit online, jsou k dispozici na webové stránce EHSV věnované Ceně pro občanskou společnost.

Aktivity či iniciativy navržené na cenu se mohou týkat široké škály témat, mimo jiné: identifikace individuálních a kolektivních faktorů způsobujících škodlivou polarizaci, zvyšování transparentnosti financování organizací, boje proti klesající pluralitě sdělovacích prostředků, podpory svobody, rozmanitosti a nezávislosti sdělovacích prostředků či boje proti dezinformacím a falešným zprávám.

Cílem Ceny pro občanskou společnost, jež je stěžejním oceněním udělovaným EHSV, je zvýšit povědomí o mimořádném přínosu občanské společnosti k formování evropské identity a evropského občanství a k podpoře společných hodnot, které posilují evropskou integraci. Cena má každý rok jiné konkrétní téma, které je pro EU obzvlášť aktuální. (lm) 

Po jmenování nového evropského komisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát vyzval Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) k důraznějšímu postupu EU v oblasti právního státu a základních práv.

Na zářijovém plenárním zasedání EHSV proběhla diskuse o demokracii, během níž byly předloženy návrhy, jak by EU mohla důrazněji reagovat na porušování zásad právního státu a oslabování demokracie, a projednávalo se oznámení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen o vytvoření dlouho očekávané platformy občanské společnosti.

EHSV se o takovou platformu zasazuje od roku 2016. Platforma by měla posílit možnost občanské společnosti vyjadřovat se k přípravě politik EU, poskytnout organizacím tolik potřebný prostor pro spolupráci s orgány a institucemi EU a pomoci jim dospět k rozhodnutím o otázkách zásadního významu, jako je nezávislost soudů a demokratické svobody.

Joachim Herrmann z Generálního ředitelství Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele představil nejnovější zprávu o právním státě a zdůraznil rozšíření této zásady na země přistupující k EU a její dopad na jednotný trh.

Kevin Casas-Zamora z organizace International IDEA ocenil úsilí EU, ale varoval před zhoršováním stavu demokracie a vyzval k většímu zapojení občanské společnosti a k předkládání podrobnějších zpráv o stavu právního státu. Alexandrina Najmowicz z Evropského občanského fóra požadovala, aby byla formulována jasnější doporučení a byl vytvořen systém včasného varování, který by zabránil dalšímu oslabování demokracie.

Účastníci diskuse varovali před vědomou nečinností a zdůrazňovali, že je nutné řešit rostoucí obavy z autoritářství, ohrožení nezávislosti soudů a zmenšování občanského prostoru. Jerzy Pomianowski, vedoucí Evropské nadace pro demokracii, varoval, že odsouvání problematiky demokracie na vedlejší kolej kvůli upřednostňování naléhavějších problémů, jako je migrace a bezpečnost, by se mohlo vymstít, a požadoval, aby bylo 5 % prostředků určených na rozvojovou pomoc vyčleněno na programy zaměřené na demokracii.

Během této diskuse EHSV byla vyzdvižena nezastupitelná úloha občanské společnosti při obraně právního státu a byl vznesen požadavek na její větší zapojení do tvorby politik EU. Zahájení činnosti platformy občanské společnosti a obnovení závazku k dodržování základních práv má pro budoucnost demokracie v EU zásadní význam. (gb)

EHSV přijal na svém říjnovém plenárním zasedání usnesení s názvem Zmapování demokratického pokroku EU: usnesení pro příští legislativní období, které vypracovali společně jeho členové Christa Schweng, Cinzia Del Rio a Ioannis Vardakastanis.

Vzhledem ke současným mnohočetným krizím vyzývá EHSV nový Evropský parlament a novou Evropskou komisi, aby těžily z rozmanitosti zastoupení v EHSV s cílem posílit Evropskou unii.

Cílem nového legislativního období by mělo být posílit mezinárodní postavení EU, řešit problémy spojené s její institucionální strukturou, pevně ukotvit společné evropské hodnoty a nasměrovat ekonomiku k udržitelné budoucnosti, jejímž středobodem bude vyspělý a inkluzivní sociální model – což je nezbytný předpoklad pokroku, jednoty a konkurenceschopnosti.

EHSV v usnesení žádá orgány EU, aby zavedly koncepci bezpečnosti, jež bude sestávat z šesti složek a jejímž základem bude Unie, která:

• chrání své občany před vnějšími hrozbami;
• chrání lidi před vnitřními riziky – zejména před riziky souvisejícími se zdravím, demografickými změnami a chudobou – a která zajišťuje dostupnou a všeobecnou sociální ochranu a blahobyt v celé Evropě;
• zaručuje konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství vystavěné na ekosystémech, jež zajišťují produktivitu, inovace, kvalitní pracovní místa a plnou zaměstnanost;
• vytváří odolné hospodářství pro všechny;
• zajišťuje dialog a účast sociálních partnerů, organizované občanské společnosti a veřejnosti s cílem vyřešit problémy a zvládnout dalekosáhlé změny, jimiž nyní prochází a které nastanou i v blízké budoucnosti;
• chrání před současnými i budoucími hrozbami souvisejícími se změnou klimatu, znečištěním a úbytkem biologické rozmanitosti.

Usnesení je výsledkem vůbec prvního Týdne občanské společnosti, který pořádal EHSV v březnu 2024, aby zjistil, jaké názory kolují mezi evropskými občany všech věkových kategorií, sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti. (mp)

V úterý 17. září se v EHSV promítal film Sborovna (Das Lehrerzimmer), který získal Cenu diváků LUX.

Dílo německého režiséra İlkera Çataka se skrze překážky, jež musí překonávat jeho hlavní postava učitelky, věnuje též širším souvislostem vzdělávacího systému. Po zhlédnutí filmu proběhla diskuse s diváky, kterou moderoval místopředseda EHSV pro komunikaci Laurențiu Plosceanu. Vystoupili v ní také Jan Wilker a Tatjana Babrauskienė, kteří rozebrali jednotlivá témata filmu a jejich význam ve světle aktuálních společenských problémů.

Promítání bylo součástí cyklu, jejž EHSV pořádá ve spolupráci s Cenou diváků LUX Evropského parlamentu na znamení aktivní podpory a pěstování dialogu o naléhavých sociálních tématech ze strany EHSV. 

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Hospodářská, sociální a kulturní rada Africké unie (ECOSOCC) předložily 20. září na summitu OSN o budoucnosti v New Yorku společné prohlášení, v němž upozornily, že občanská společnost hraje stěžejní úlohu při řešení globálních problémů a podpoře udržitelného rozvoje.

EHSV a ECOSOCC toto prohlášení vypracovaly v rámci memoranda o vzájemném porozumění a představily v něm svou společnou vizi spravedlivějšího, inkluzivnějšího a rovnějšího světa. Svým partnerstvím hodlají podnítit vznik nových aliancí a iniciativ.

Předseda Oliver Röpke v této souvislosti zdůraznil: „Nechtěli jsme jen něco písemně deklarovat – naše prohlášení je projevem našeho pevného odhodlání prosazovat společné hodnoty demokracie, inkluzivnosti a udržitelnosti. Vzhledem k naléhavosti globálních výzev požadujeme, aby byl výrazněji uplatňován multilaterální přístup a aby v něm měla občanská společnost skutečně ústřední místo.“

Podle společného prohlášení je nutné:

• zrychlit pokrok v uskutečňování cílů udržitelného rozvoje a vypracovat za tímto účelem komplexní strategii,
• spravedlivým způsobem dosáhnout klimatické neutrality a v rámci transformace na klimaticky neutrální ekonomiku se zaměřit na zajištění důstojných pracovních podmínek a vymýcení chudoby,
• provést celkovou reformu globálního finančního systému, aby bylo možné lépe podporovat udržitelný rozvoj, především ve zranitelných zemích,
• zahrnout do jednotlivých politik genderový rozměr a zajistit tak, aby opatření v rámci boje proti změně klimatu a rozvojových programů zohledňovala genderové aspekty,
• rozsáhle občanskou společnost zapojit do reformy globální správy, včetně reformy rozhodovacích orgánů OSN,
• mobilizovat mladé lidi a podporovat digitální inovace jakožto zásadní faktor budoucí globální správy.

EHSV a ECOSOCC své partnerství formálně stvrdily podepsáním memoranda o porozumění, k němuž došlo 17. července 2024 v ghanské Akkře. Jejich záměrem při tom bylo zintenzivnit svou spolupráci v důležitých oblastech, jako je udržitelný rozvoj, boj proti změně klimatu a zapojení občanské společnosti. Dle memoranda mají obě strany mj. pravidelně pořádat setkání, společně přispívat k summitům EU a Africké unie a vytvořit stálý mechanismus pro zapojení občanské společnosti.

V této spolupráci se odráží snaha obou institucí prosazovat cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a inkluzivní správu. V memorandu o porozumění se klade důraz na posílení úlohy občanské společnosti v rámci partnerství mezi EU a Afrikou a na to, že je třeba řešit společně globální problémy, zejména co se týče změny klimatu a odolnosti demokracie.

EHSV a ECOSOCC mají v úmyslu posílit pozici občanské společnosti v celé Africe. (at)