Evropský průmysl čelí mnoha různým výzvám, mimo jiné extrémně vysokým cenám energie, potížím přilákat kvalifikované pracovníky a problémům s přístupem k financování. V roce 2023 předložila EU průmyslový plán Zelené dohody, který je zaměřen na dosažení uhlíkové neutrality. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen ve své prezentaci politických směrů na podzim loňského roku zmínila „dohodu o čistém průmyslu“ pro konkurenceschopný průmysl a kvalitní pracovní místa, v duchu Draghiho zprávy.
Evropský průmysl čelí mnoha různým výzvám, mimo jiné extrémně vysokým cenám energie, potížím přilákat kvalifikované pracovníky a problémům s přístupem k financování. V roce 2023 předložila EU průmyslový plán Zelené dohody, který je zaměřen na dosažení uhlíkové neutrality. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen ve své prezentaci politických směrů na podzim loňského roku zmínila „dohodu o čistém průmyslu“ pro konkurenceschopný průmysl a kvalitní pracovní místa, v duchu Draghiho zprávy.
Průmysl hraje stěžejní úlohu v ekologické a digitální transformaci a v našem hospodářském systému. Co však nová dohoda znamená pro pracovníky? Mít pevnou základnu pracovních sil, jež je sdružená v odborech, dobře placená a má dobré pracovní podmínky, není tématem jen pro odborové svazy. Jde o záležitost dotýkající se rovněž společnosti jako celku, demokracie a sociální stability a produktivity podniků.
Bez náležitých vodítek a dostatečného veřejného financování by se uvedená dohoda mohla nakonec opírat o ty části Draghiho zprávy a programu konkurenceschopnosti, které nejvíce podporují deregulaci. To by mohlo ohrozit evropský sociální model, neboť by se tak prosazoval škodlivý model hospodářské soutěže, který podněcuje závod o co nejnižší mzdy a standardy pracovních podmínek.
Těmito záležitostmi se bude zabývat společná konference o evropské průmyslové politice pro kvalitní pracovní místa, kterou dne 14. února uspořádá v prostorách Výboru skupina Zaměstnanci v EHSV spolu s Evropskou konfederací odborových svazů (EKOS). Budeme rádi, když si všechny strany, které tato debata zajímá, poznačí toto datum v kalendáři a zapojí se do diskuse.
EHSV v prosinci uspořádal projekci filmu Pod šedým nebem, jehož protagonistkami jsou běloruské novinářky, které zaplatily vysokou osobní cenu za informování o politických bouřích ve své vlasti.
EHSV v prosinci uspořádal projekci filmu Pod šedým nebem, jehož protagonistkami jsou běloruské novinářky, které zaplatily vysokou osobní cenu za informování o politických bouřích ve své vlasti.
Film Pod šedým nebem, jenž je prvním celovečerním filmem bělorusko-polské filmařky Mary Tamkovič, vypraví srdceryvný příběh Leny, běloruské novinářky, která se ocitne ve vězení poté, co v přímém přenosu informuje o tvrdém zákroku vlády proti pokojné demonstraci na Náměstí změn v Minsku. Děj se odehrává v roce 2020, kdy se Běloruskem prohnala nebývalá vlna protestů poté, co byl Alexandr Lukašenko ve zmanipulovaných volbách pošesté zvolen prezidentem.
Lena a její kameramanka Olja jsou zatčeny, když navzdory tomu, že je vypátral policejní dron, pokračují v natáčení protestů. V dějové zápletce, jež jako by vypadla z Kafkových absurdních románů, Lenu nejdříve obviní z organizování nepokojů a narušování veřejné dopravy, aby proti ní vzápětí vznesli obvinění z velezrady. Z původně sedmidenního zadržení se po tajném soudním procesu stane osmiletý trest odnětí svobody. Její kolegyně je odsouzena na dva roky. Lenin manžel Ilja, kterého policie poplatná režimu šikanuje, se zoufale snaží dostat ji z vězení, a dokonce se Lenu snaží přesvědčit, aby výměnou za svobodu přiznala vinu. To ale Lena udělat nemůže.
Předlohou pro film je skutečný příběh běloruských novinářů z TV Belsat. Jsou jimi Kacjaryna Andrejeva, její manžel Ihar Iljaš a její kolegyně Darja Čulcova. Zatímco Darja si svůj dvouletý trest odpykala, Kacjaryna a Ihar jsou momentálně ve vězení, přičemž Kacjaryna si odbývá dlouhý trest odnětí svobody v délce osmi let a tří měsíců. A nejsou zdaleka jediní: dle Běloruské asociace novinářů bylo na konci roku 2024 za mřížemi stále 45 pracovníků z oblasti sdělovacích prostředků. Mnozí z nich čelí tlaku i po svém útěku do zahraničí.
Světová premiéra filmu proběhla v červnu 2024 na filmovém festivalu Tribeca v New Yorku.
EHSV dne 13. prosince uspořádal projekci filmu Pod šedým nebem za přítomnosti režisérky Mary Tamkovič. Projekce byla součástí semináře Jak běloruské nezávislé sdělovací prostředky podporují budování odolné a demokratické společnosti.
EHSV info položilo Maře Tamkovič několik otázek týkajících se tohoto filmu:
Jak přesně film zachycuje skutečné události a osud Kacjaryny Andrejevy? Použila jste skutečné záběry z protestů v roce 2020 a z jejího soudního procesu?
Skutečné záběry jsou ve filmu využity vícekrát. Protest, který obě hlavní postavy na začátku filmu živě přenášejí, Kacjaryna Andrejeva a Darja Čulcova skutečně natočily. Jsou to reálné záběry, které jsme zapracovali do hrané scény. Záznam zadržení Ramana Bandarenky, který protagonistky sledují na svém laptopu, je také skutečný (pozn. redakce: aktivistu Ramana Bandarenku ubili k smrti maskovaní zločinci poté, co se jim snažil zabránit ve stržení bílo-červených stuh symbolizujících vlajku Běloruska před sovětskou okupací). Na konec filmu jsem jako jistý druh epilogu zařadila sestřih Kacjaryniných živých přenosů z protestů.
Základní dějová linie je úzce spjata s realitou: je to způsob, jakým byly novinářky zatčeny a souzeny, a tresty, které dostaly. Mým cílem ale nebylo ukázat přesný sled událostí, spíše jsem chtěla dát prostor emocím a ukázat, jaké museli lidé činit volby a jak bolestivému rozhodování čelili. Postavy se jmenují jinak, aby se mezi nimi a jejich reálnými vzory vytvořil odstup a také aby obecenstvo o tomto příběhu přemýšlelo jako o jednom z mnoha, jako o metafoře toho, co se stalo celému národu.
Ví širší veřejnost v Bělorusku, co se stalo Kacjaryně Andrejevě a dalším novinářům a novinářkám, jako je ona? Víte, kolik lidí potkal stejný nebo podobný osud?
Politické zatýkání a represe probíhají v Bělorusku v takovém rozsahu, že je obtížné o tom nevědět. Od roku 2020 pocítilo různé formy represí nejméně 130 000 lidí a asi půl milionu osob zemi opustilo. Je to prostě příliš masivní, aby se to dalo utajit.
Oficiální počet politických vězňů (těch, kteří byli obviněni z trestných činů nebo za ně byli odsouzeni) v Bělorusku se v posledních několika letech ustálil na přibližně 1300 osobách, je však nutné si uvědomit, že stovky, ne-li tisíce lidí si své tresty již odpykaly, někteří byli předčasně propuštěni a mnoho nově odsouzených se bojí dožadovat se statusu politického vězně. Je to průmyslový řetězec represí, který je v neustálém pohybu – noví vězni nahrazují ty propuštěné.
Co bylo Vaší hlavní motivací pro natočení tohoto filmu? Čeho byste jím chtěla dosáhnout?
Jako Běloruska jsem po brutálním zásahu běloruského režimu proti protestům v roce 2020 cítila naléhavou potřebu něco udělat. Jako bývalá novinářka jsem se mohla dobře vcítit do pohledu mých postav. Jako filmařka jsem viděla silný, velmi dojemný příběh, který jsem prostě musela odvyprávět.
Jaké hlavní poselství nebo emoci by si podle Vás měl divák po zhlédnutí Vašeho filmu odnést?
Opravdu doufám, že se lidé trochu zamyslí nad tím, co je doopravdy svoboda, jako cenu může mít a jestli si skutečně váží toho, co mají. Doufám, že budou myslet na Kacju a Ihara a každého, kdo je za mřížemi, protože svoboda je něco, co mnoho lidí tady v Evropě považuje za samozřejmost.
Jak by měly pomoci EU a její instituce, občanská společnost, sdružení novinářů a lidskoprávní sdružení a vlády jednotlivých zemí?
Naléhavě žádám EU, aby na Bělorusko nezapomněla a neodepsala jej jako ztracený případ. Podpora z EU naší kultuře, sdělovacím prostředkům a občanské společnosti umožňuje přežít tento obrovský tlak, a ačkoli to může vypadat jako dlouhodobá investice, vyplatí se.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jakožto institucionální partner občanské společnosti s hrdostí oznamuje, že chystá druhý ročníkTýdne občanské společnosti!
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jakožto institucionální partner občanské společnosti s hrdostí oznamuje, že chystá druhý ročník Týdne občanské společnosti!
Registrace bude spuštěna v únoru 2025. Bližší informace naleznete již brzy na internetové stránce Týdne občanské společnosti (#CivSocWeek) a na sociálních sítích. Nenechte si je ujít!
Hlavním cílem nově přijatých priorit naší skupiny je „nastartování konkurenceschopnosti v zájmu sdílené prosperity“.
Vzhledem k současným globálním výzvám je nutné se v rámci politické činnosti zaměřit v prvé řadě na podporu konkurenceschopnosti a zajištění příznivého podnikatelského prostředí a přijmout v tomto směru konkrétní politická opatření.
Příznivé podnikatelské prostředí v EU znamená, že konkurenceschopnost je založena na excelenci a řádné hospodářské soutěži, nikoli na dotacích či protekcionismu, a podniky mají konkurenční přístup ke všem nezbytným výrobním zdrojům.Regulace v příznivém prostředí napomáhá podnikání a produktivitě, administrativní zátěž je minimalizována a jednotný trh je plně funkční. Pro přilákání investic je navíc nezbytná pevná důvěra mezi podniky a tvůrci politik a je rovněž nutné chránit zájmy podniků EU ve vztahu k mezinárodním konkurentům.
Požadujeme proto, aby bylo přijato 10 souborů politických opatření zajišťujících příznivé podnikatelské prostředí, jejichž zavedení by mělo být naprostou prioritou:
radikální reforma regulačního přístupu
produktivní inovační systémy zaměřené na investice a inovace
vysoká technologická kapacita v oblasti obrany, bezpečnosti a ekologické transformace a podpora začínajících technologických podniků
silná průmyslová základna
integrované finanční trhy díky rozvoji unie kapitálových trhů a bankovní unie
náležitý přístup k pracovním příležitostem
účinné energetické a dopravní systémy
rovné obchodní podmínky
ekologická transformace zaměřená na podnikání
efektivní veřejné finance
Tato opatření je třeba zavést bezodkladně, chceme-li využít pozitivního dopadu, který mají konkurenceschopné podniky na prosperitu ekonomiky a dosažení silného postavení EU ve světě.
Mario Draghi a Enrico Letta ve svých zprávách jasně varují: buď EU obnoví svou konkurenceschopnost, nebo může být nucena k obtížným kompromisům v oblasti sociálního zabezpečení, environmentálních norem a základních svobod.
Do letošního ročníku akce EHSV s názvem Vaše Evropa, váš názor (YEYS) se přihlásily stovky středních škol z členských států EU, kandidátských zemí a ze Spojeného království.
Do letošního ročníku akce EHSV s názvem Vaše Evropa, váš názor (YEYS) se přihlásily stovky středních škol z členských států EU, kandidátských zemí a ze Spojeného království.
Pořadatelé všechny přihlášky pozorně pročetli a po pečlivém uvážení vybrali 36 středních škol, které se 13. a 14. března zúčastní YEYS 2025.
Letos se na této každoroční stěžejní akci EHSV určené mládeži setká téměř 100 studentů a 37 učitelů. Akce ponese podtitul „Příležitost pro mladé vyjádřit svůj názor“, potrvá jeden a půl dne a bude se zabývat úlohou mladých lidí při utváření odolného budoucího světa. Mladí lidé by se na ní měli dozvědět, jak se mohou aktivně zapojit do občanské společnosti a rozvoje participativní demokracie ve svých komunitách, ale i mimo ně.
V rámci příprav na YEYS zavítají začátkem roku 2025 do vybraných škol členové EHSV, aby se s účastníky osobně poznali a probrali s nimi vše potřebné.
Zahájení akce i její zakončení dne 14. března bude živě přenášeno na internetu. Odkaz na tento přenos bude zveřejněn na oficiálních stránkách YEYS 2025 | EHSV na webu EHSV, kde budou k dispozici také další podrobnosti a aktuální informace.
Tento kritiky vychvalovaný animovaný film je dílem lotyšského režiséra Gintse Zilbalodise a vznikl v koprodukci Lotyšska, Francie a Belgie. Získal si přízeň diváků po celém světě a posbíral nejvyšší ocenění při různých příležitostech – například při udílení cen Zlatý glóbus (za nejlepší celovečerní animovaný film), Cen newyorských filmových kritiků a Evropských filmových cen a na Mezinárodním festivalu animovaného filmu v Annecy.
Vydejte se na dobrodružnou pouť s hlavním hrdinou tohoto filmu, samotářským kocourem, který se v postapokalyptické povodni zachrání na palubě člunu, na němž spolu s dalšími zvířaty proplouvá novým světem a snaží se najít společnou řeč.
Promítání bude součástí cyklu, jejž EHSV pořádá v partnerství s Cenou diváků LUX Evropského parlamentu a který má za cíl podpořit kulturní rozmanitost a dialog o naléhavých sociálních otázkách.
Po celé Evropě jsou nyní rozesílány tisíce výtisků nejnovějšího vydání oblíbené brožury EHSV Evropský demokratický pas. Možná vás zajímá, zda je Evropský demokratický pas k dispozici rovněž v elektronické podobě. Je tomu skutečně tak!
Po celé Evropě jsou nyní rozesílány tisíce výtisků nejnovějšího vydání oblíbené brožury EHSV Evropský demokratický pas. Možná vás zajímá, zda je Evropský demokratický pas k dispozici rovněž v elektronické podobě. Je tomu skutečně tak!
Interaktivní on-line verze s videi, kvízy, mapkami a dalším zajímavým obsahem je dostupná již ve 13 jazycích. Další jazykové verze se připravují. Prohlédněte si ji, abyste zjistili, jak můžete přispět k opravdovým změnám!
U příležitosti 20. výročí styčné skupiny EHSV vyzvali její zakladatelé a současní členové k aktivním krokům na obranu evropské demokracie, otevřeného veřejného prostoru a spravedlivé Evropy.
U příležitosti 20. výročí styčné skupiny EHSV vyzvali její zakladatelé a současní členové k aktivním krokům na obranu evropské demokracie, otevřeného veřejného prostoru a spravedlivé Evropy.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uspořádal dne 11. prosince oslavu 20. výročí své styčné skupiny pro sítě evropské občanské společnosti, která je jediným stálým útvarem zajišťujícím politický dialog a strukturovanou spolupráci mezi organizacemi občanské společnosti a orgány EU. Za dvě desetiletí své existence sehrála styčná skupina významnou úlohu, jelikož umožnila naslouchat názorům organizované občanské společnosti a promítnout její zájmy do evropské agendy. Tuto skupinu tvoří 45 sítí občanské společnosti, které působí na evropské úrovni. Skupina takto zcela naplňuje zásady stanovené v článku 11 Smlouvy.
„Slavíme dnes 20. výročí styčné skupiny EHSV a oceňujeme nejen její pozoruhodné úspěchy, ale také trvalá partnerství, která utvářejí podobu participativní demokracie v Evropě. Styčná skupina se během dvou desetiletí stala dynamickou platformou, která prosazuje názory občanské společnosti a podporuje spolupráci mezi různými zúčastněnými stranami. V budoucnu budeme i nadále společně posilovat demokratické hodnoty, rozšiřovat občanský prostor a budovat Evropu, která bude skutečně sloužit všem svým občanům,“ uvedl ve svém úvodním projevu předseda EHSV Oliver Röpke.
„Dospět až sem nebylo snadné,“ vysvětlila spolupředsedkyně styčné skupiny Brikena Xhomaqi, „avšak naučili jsme se navzájem si důvěřovat. A doufám, že naši spolupráci posílíme, abychom společně vytvořili jednotnou strategii evropské občanské společnosti.“
Katarina Barley, místopředsedkyně Evropského parlamentu odpovědná za vztahy s organizacemi občanské společnosti, ve svém hlavním projevu prohlásila, že jako představitelé Evropského parlamentu jsou připraveni posílit spolupráci se styčnou skupinou. „Musíme s organizacemi občanské společnosti strukturovaněji spolupracovat. Je třeba společně důrazněji čelit hrozbám pro demokracii v Evropské unii, které jsou závažnější než kdykoli v její historii.“ Dále dodala, že „pokud by tato skupina ještě nebyla, bylo by třeba ji vytvořit“.
Této dynamické akce u příležitosti 20. výročí založení styčné skupiny se zúčastnilo více než sto pozvaných osob, včetně několika klíčových osobností z řad občanské společnosti. Mezi nimi byli i zástupci organizací občanské společnosti Srbska a Moldavska, které EHSV přizval v rámci své strategie spolupráce se zástupci kandidátských zemí EU. Dále se zúčastnili čtyři bývalí předsedové EHSV Staffan Nilsson, Henri Malosse, Luca Jahier a George Dassis. Luca Jahier zdůraznil, že EHSV je odpovědný za vytvoření a udržování platformy pro občanský dialog. George Dassis zase prohlásil, že „hlavním cílem je žít v míru a za tímto účelem musíme být silní a držet spolu“.
Nemohli jste se zúčastnit? Záznam této akce spolu se společným prohlášením předsednictva styčné skupiny, shrnutím v podobě videozáznamu, fotografiemi a tiskovou zprávou jsou vám k dispozici na stránce věnované této akci. (lm)
Nejnovější publikace Evropského hospodářského a sociálního výboru představuje 11 příkladů jeho nedávných úspěchů.
Uvedené příklady ukazují, jak byly díky EHSV na evropské úrovni projednány a řešeny klíčové hospodářské a sociální otázky, které identifikovali sociální partneři a občanská společnost.
Je z nich rovněž patrné, jak EHSV prostřednictvím své poradní činnosti ovlivňuje právní předpisy EU a dohlíží na jejich řádné provádění.
Více si o těchto 11 příkladech můžete přečíst nebo si je můžete stáhnout na naší internetové stránce: Nedávné úspěchy EHSV.
V případě zájmu o tištěnou verzi v angličtině nebo francouzštině zašlete prosím e-mail na adresu vipcese@eesc.europa.eu.
EU musí v zájmu své další existence účinně komunikovat, zejména v současném kontextu rozmáhajících se dezinformací, rychlého rozvíjení umělé inteligence a nárůstu autoritářských tendencí. Mají-li se informace o EU dostat ke všem občanům, je třeba je šířit na místní úrovni.
EU musí v zájmu své další existence účinně komunikovat, zejména v současném kontextu rozmáhajících se dezinformací, rychlého rozvíjení umělé inteligence a nárůstu autoritářských tendencí. Mají-li se informace o EU dostat ke všem občanům, je třeba je šířit na místní úrovni.
Stavros Papagianneas, komunikační stratég a spisovatel, ve své nové knize s názvem Rebranding Europe předkládá argumenty pro zásadní diskusi o úloze EU na globální scéně. Evropa se totiž nachází na křižovatce, jelikož se musí již celé dva roky vyrovnávat s ruskou agresí vůči Ukrajině, s válkou na Blízkém východě a s řadou geopolitických a hospodářských výzev.
Svou knihu představil v budově Residence Palace v Bruselu dne 3. prosince. Této akce se zúčastnil místopředseda EHSV pro komunikaci Laurenţiu Plosceanu, jenž se zapojil do diskuse o postavení Evropy na neklidné mezinárodní scéně a o potřebě EU efektivně informovat o tom, jaké hodnoty vyznává.
„Tato doba je pro EU klíčová. Má-li zajistit svou budoucnost, musí svým občanům i celému světu předložit jasnou a přesvědčivou vizi. Nejde o politiku, nýbrž o důvěru, identitu a společný cíl,“ uvedl Stavros Papagianneas.
Účastníci diskuse zdůraznili, že v zájmu další existence EU není účinná komunikace pouhou možností, ale naprostou nutností, a to zejména v současné době, jež se vyznačuje rozmáháním dezinformací, rychlým rozvíjením umělé inteligence a nárůstem autoritářství. Evropa musí jít příkladem v oblasti prosazování demokracie a lidských práv. Pro utváření evropského veřejného prostoru má zásadní význam úloha sdělovacích prostředků, jak uvedl šéfredaktor zpravodajské platformy EU Reporter a moderátor diskuse Colin Stevens. „My, pracovníci sdělovacích prostředků, musíme neustále vysvětlovat, že se Evropa týká všech občanů. A to den co den po celý týden,“ prohlásil.
Odborníci se shodují na tom, že zavádějící informace nebo falešné zprávy je velmi obtížné potírat hned u zdroje, zejména vzhledem k rozvoji umělé inteligence. Nejúčinnějším protiopatřením je posílit odolnost občanů vůči nim.
Laurenţiu Plosceanu zdůraznil, že „je načase spíše lidem naslouchat, než s nimi hovořit. Občané si přejí být více zapojeni a angažováni.“ Dále poukázal na to, že je důležité spolupracovat s regionálním tiskem, a vyzval evropské orgány, aby rozvíjely partnerství s regionálními sdělovacími prostředky a zvaly do Bruselu regionální novináře. Závěrem dodal, že Evropa musí komunikovat na místní úrovni a v místním kontextu.
Vzhledem k tomu, že převážná většina evropských občanů uvažuje především v místních souvislostech, poté v regionálních, dále v celonárodních a až nakonec v těch evropských, je třeba způsob, jak o Evropě informujeme, této skutečnosti přizpůsobit a uznat, že občany je třeba oslovit prostřednictvím informací místního, regionálního a celonárodního významu. (mt)
