Evropská občanská iniciativa „My Voice, My Choice“ prosazuje bezpečné a přístupné umělé přerušení těhotenství pro všechny ženy v celé EU. Iniciativa, kterou koordinuje slovinská organizace Institut 8. března, byla zahájena v dubnu 2024 a s velkým předstihem před stanovenou konečnou lhůtou se jí podařilo shromáždit přes milion podpisů. EHSV info hovořil s organizátory iniciativy o naléhavosti jejich kampaně v současném politickém ovzduší, kdy ženy stále více ztrácejí kontrolu nad svými reprodukčními právy.
Evropská občanská iniciativa „My Voice, My Choice“ prosazuje bezpečné a přístupné umělé přerušení těhotenství pro všechny ženy v celé EU. Iniciativa, kterou koordinuje slovinská organizace Institut 8. března, byla zahájena v dubnu 2024 a s velkým předstihem před stanovenou konečnou lhůtou se jí podařilo shromáždit přes milion podpisů. EHSV info hovořil s organizátory iniciativy o naléhavosti jejich kampaně v současném politickém ovzduší, kdy ženy stále více ztrácejí kontrolu nad svými reprodukčními právy.
Co vás přimělo k zahájení iniciativy My Voice, My Choice a jaký je váš konečný cíl?
O kampani, která by v Evropě chránila práva na umělé přerušení těhotenství, jsme začali uvažovat téměř před třemi lety, kdy bylo v USA zvráceno rozhodnutí ve věci Roe vs. Wade. Ženy ze Spojených států ze dne na den přišly o své ústavní právo a nám bylo hned jasné, že chránit umělé přerušení těhotenství je třeba i v Evropě. Ženy v Polsku umírají v nemocnicích, protože potraty jsou téměř úplně zakázány. V posledních několika letech byly v této zemi uspořádány největší protesty za práva na umělé přerušení těhotenství. Ženy na Maltě mohou ještě pořád skončit ve vězení, pokud jdou na potrat. Giorgia Meloni letos dovolila, aby skupiny bojující proti potratům protestovaly uvnitř interrupčních klinik a obtěžovaly ženy, které tento zákrok chtějí podstoupit. Více než 20 milionů žen v Evropě nemá k umělému přerušení těhotenství přístup.
Proto jsme zahájili kampaň My Voice, My Choice. Na našem návrhu jsme pracovali s týmem mezinárodních právníků a vytvořili jsme silnou síť s organizacemi z celé Evropy.
Naším cílem je chránit práva na umělé přerušení těhotenství na úrovni EU a zlepšit přístup k potratům pro ženy, které nyní musí cestovat do jiných zemí, neboť v jejich zemích jsou interrupce zakázány (např. ženy z Malty a z Polska) nebo je provádění těchto zákroků ve vysoké míře odmítáno z důvodu svědomí (jak je tomu v Itálii a Chorvatsku), nebo prostě pro každého, kdo si v současné době nemůže potrat dovolit (v zemích, jako je Německo nebo Rakousko).
Naše kampaň je naléhavá právě vzhledem k současnému politickému ovzduší. Musíme se spojit a ukázat, že většina lidí právo na umělé přerušení těhotenství podporuje a staví se proti omezování reprodukční svobody. Většina Evropanů je pro práva na umělé přerušení těhotenství a je třeba, abychom byli jednotní a tato práva chránili.
Jaké konkrétní kroky požadujete od Evropské komise? Jak lze dosáhnout toho, aby byly přijaty, když zdraví spadá do pravomoci členských států?
Navrhujeme, aby Evropská komise vytvořila finanční mechanismus, který by fungoval jako dobrovolný mechanismus pro členské státy a pokrýval by náklady na potraty. Fungoval by podobně jako programy prevence a léčby rakoviny.
Je to myšleno tak, že každý, kdo musí za účelem umělého přerušení těhotenství cestovat do jiné země – jelikož v jeho zemi platí přísná omezení nebo je provádění potratů ve vysoké míře odmítáno z důvodu svědomí –, nebude muset za tento zákrok platit z vlastní kapsy. V současné době cestují tisíce žen do jiných zemí, kde za tento zákrok musejí někdy platit tisíce eur. Ne každý si to může dovolit.
Umělé přerušení těhotenství možná nespadá do pravomoci Evropské komise, ale finanční programy týkající se zdravotní péče ano, díky čemuž jsme mohli naši evropskou občanskou iniciativu zaregistrovat.
Proč jste si jako prostředek zvolili právě evropskou občanskou iniciativu? A jak moc věříte, že jí bude Komise nakloněna příznivě?
Naše slovinská organizace Institut 8. března, která kampaň My Voice, My Choice koordinuje, má rozsáhlé zkušenosti s vnitrostátními občanskými iniciativami na úrovni členských států, se sběrem podpisů a s referendy. Prostřednictvím vnitrostátního mechanismu občanské iniciativy jsme již úspěšně změnili 15 zákonů ve Slovinsku a vyhráli dvě celostátní referenda. Proto jsme chtěli najít podobný nástroj přímé demokracie na úrovni EU. A tak jsme se seznámili s evropskou občanskou iniciativou. Chtěli jsme dosáhnout přímé změny, která by měla trvalý dopad na reprodukční práva každého v Evropě, a proto jsme se rozhodli začít sbírat podpisy.
Během kampaně jsme si zajistili politickou podporu všech středolevých politických skupin v Evropském parlamentu, obdrželi jsme podporu významných celostátních politiků z mnoha členských států EU a vytvořili si dobré vazby a navázali vztahy s eurokomisaři. Doufáme, že budou naslouchat více než 1,2 milionu lidí, kteří za naší iniciativou stojí.
Jak se vám podařilo zmobilizovat lidi z různých zemí EU, aby vaši iniciativu podpořili a pomohli se sběrem podpisů? Jaké kanály používáte k šíření povědomí o této iniciativě?
V průběhu kampaně jsme vybudovali silnou síť více než 300 organizací a vytvořili jsme krásnou komunitu více než 2000 dobrovolníků z celé Evropy. Chtěli jsme být přítomni v ulicích evropských velkoměst i v malých městech a vesnicích, kde se naši dobrovolníci snažili sbírat podpisy. Podařilo se nám zajistit dobrou viditelnost našeho účtu na Instagramu, ale využíváme i další kanály, jako je Facebook, TikTok, YouTube, BlueSky, X a jiné platformy sociálních médií.
Hranici jednoho milionu podpisů, kterou je třeba překročit, aby evropská občanská iniciativa byla úspěšná, jste překonali měsíc před uplynutím stanovené lhůty. Jakou zpětnou vazbu a podporu, včetně finanční podpory, jste dosud obdrželi?
Jednoho milionu podpisů jsme dosáhli v prosinci, po devíti měsících sbírání, které jsme nakonec ukončili ještě před stanovenou lhůtou, přičemž jsme celkově shromáždili 1,2 milionu podpisů.
Ty se nám podařilo získat s pomocí naší sítě a komunity. Mimoto jsme však během naší kampaně podávali žádosti a snažili se využít různých možností financování, abychom ji mohli dále vést. Kampaň My Voice, My Choice také získala ocenění od Slovinské sociologické společnosti a dostala se do užšího výběru v soutěži o cenu SozialMarie. Získali jsme rovněž podporu všech středolevých politických skupin v Evropském parlamentu a individuální podporu nám vyjádřili různí europoslanci, místopředseda Evropského parlamentu Nicolae Ștefănuță, francouzská senátorka Melanie Vogel, slovinská prezidentka Nataša Pirc Musar a slovinský premiér Robert Golob. Kampaň podporuje i řada aktivistů a jednotlivců z různých zemí EU, např. Luisa Neubauer z Německa nebo Alice Coffin z Francie.
My Voice, My Choice je iniciativa, z níž se stává jedno z největších evropských feministických hnutí. Zahrnuje více než 300 organizací, nespočet příznivců a zanícených dobrovolníků z celé EU, kteří spolupracují a usilují o to, aby v Evropské unii bylo zajištěno bezpečné a přístupné umělé přerušení těhotenství.
Display date
1 year 3 months ago
Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci - 2027
Počátkem letošního března jsem z Kyjeva odjížděla s těžkým srdcem. Musela jsem na dva dny do Francie na sympozium o Ukrajině, a nemohla se tak zúčastnit jednoho důležitého obřadu v Kyjevě. Naše kamarádka, básnířka Svitlana Povaljajeva bude mít na nejvýznamnějším náměstí našeho hlavního města Majdanu poslední rozloučení se svým nejstarším synem Vasylem, který padl v boji ve věku 28 let. Jeho mladší bratr Roman byl zabit v boji v létě 2022 při osvobozování Charkovské oblasti. Bylo mu 24 let.
Počátkem letošního března jsem z Kyjeva odjížděla s těžkým srdcem. Musela jsem na dva dny do Francie na sympozium o Ukrajině, a nemohla se tak zúčastnit jednoho důležitého obřadu v Kyjevě. Naše kamarádka, básnířka Svitlana Povaljajeva bude mít na nejvýznamnějším náměstí našeho hlavního města Majdanu poslední rozloučení se svým nejstarším synem Vasylem, který padl v boji ve věku 28 let. Jeho mladší bratr Roman byl zabit v boji v létě 2022 při osvobozování Charkovské oblasti. Bylo mu 24 let.
Se sevřeným žaludkem jsem nasedla do vlaku. Mé tři děti zůstaly doma. Není to během války poprvé, co musím na chvíli pracovně do ciziny, ale tentokrát mě polila hrůza.
Vím, že při bezprostředním nebezpečí ruských balistických raket se červené varování na mobilu nerozsvítí. Na pár dní budu 2 000 km daleko od domova a nebudu mít informace o bezpečnosti svých dcer. Ten pocit byl nesnesitelný.
Pokud by varovný systém selhal, bylo by to kvůli rozhodnutí Spojených států přerušit sdílení zpravodajských informací, jejichž součástí je i systém včasného varování před balistickými střelami z ruského území. Pozastavily také vojenskou pomoc, a to až do takové míry, že dokonce zablokovaly materiál už odeslaný do Polska.
Po několika dnech jsem se vrátila na Ukrajinu. Mezitím proběhla jednání ukrajinské, americké a saúdskoarabské delegace. Ukrajina deklarovala připravenost k celkovému a okamžitému příměří – pokud tak učiní i Rusko. Donald Trump byl spokojen. Americké zpravodajské informace se obnovily, proudit opět začala i vojenská pomoc dohodnutá během Bidenovy vlády.
Důvěra je však pryč. Když vás někdo zradí, je těžké předstírat, že je vše v pořádku.
Cítí se zrazena i Evropa? Doba bezpečnostního deštníku NATO pod americkým vedením skončila. Hnutí MAGA se odvrací. Chystá se minimalizovat vojenskou a humanitární přítomnost v Evropě a vyvádí Rusko, tedy agresora, z diplomatické a ekonomické izolace.
Trump má zájem na co nejrychlejším příměří na Ukrajině bez ohledu na to, jak jej dosáhnout, protože osud Ukrajinců nepovažuje za důležitý. Chce pouze minimalizovat náklady pro rozpočet USA. USA se již neúčastní jednání, jaké nyní proběhlo na základně v Rammsteinu, a na letošní rok neplánují žádnou další vojenskou pomoc.
Mír za cenu porážky Ukrajiny americkou administrativu neznepokojuje. Vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg předkládají plány na rozdělení Ukrajiny na dvě či tři oddělené části – podobně jako bylo po válce rozděleno nacistické Německo. Jako by snad Ukrajina byla agresorem, který prohrál válku.
Jenže v ohrožení je i Evropa. Trump chce snížit počet amerických vojáků v Evropě a žádá od každé členské země NATO 5% příspěvky do obranného rozpočtu, protože obranu Evropy považuje za evropský problém.
Rusko to vše pozorně sleduje. Pro Rusko není NATO bez amerického vedení obranná moc ani odstrašení. Jak dlouho by zabralo vybudovat „Evropu schopnou se bránit“, která se dokáže sama postarat o vlastní bezpečnost? Pokud se vám tato otázka bude zdát příliš abstraktní, zkuste si zodpovědět jinou: kdo z Evropanů půjde bránit Pobaltí, pokud Rusko zaútočí po cvičení v Bělorusku v září 2025?
Evropa má po zradě ze strany USA jen dvě možnosti: buď bude dnes bránit Ukrajinu tak, jako kdyby bránila sama sebe, nebo se zítra bude muset utkat s ruským vojskem na svém vlastním území. Nebude to snadné, ale žádná bitva není předem prohraná.
Koncem března mě zaujal jeden průzkum ukrajinského veřejného mínění. Přes 80 % Ukrajinců je připraveno dále bojovat proti Rusku, i bez podpory USA.
Zbývá zjistit, kolik po našem boku zůstane Evropanů.
Evropa má po zradě ze strany USA jen dvě možnosti: buď bude dnes bránit Ukrajinu tak, jako kdyby bránila sama sebe, nebo se zítra bude muset utkat s ruským vojskem na svém vlastním území. Nebude to snadné, ale žádná bitva není předem prohraná. Kolik Evropanů se postaví na stranu Ukrajiny, to se teprve ukáže, jak nám v naší rubrice Vzácný host sdělila ukrajinská novinářka Tetjana Oharkova.
Evropa má po zradě ze strany USA jen dvě možnosti: buď bude dnes bránit Ukrajinu tak, jako kdyby bránila sama sebe, nebo se zítra bude muset utkat s ruským vojskem na svém vlastním území. Nebude to snadné, ale žádná bitva není předem prohraná. Kolik Evropanů se postaví na stranu Ukrajiny, to se teprve ukáže, jak nám v naší rubrice Vzácný host sdělila ukrajinská novinářka Tetjana Oharkova.
Tetjana Oharkova, ukrajinskánovinářka, esejistka a odbornice na literaturu, žije v Kyjevě. Vede oddělení mezinárodních vztahů zpravodajské organizace Ukraine Crisis Media Center a podílí se na moderování podcastu „Explaining Ukraine“. Přednáší také na Kyjevsko-mohyljanské akademii, tj. na ukrajinské národní univerzitě, a získala doktorát z literatury na univerzitě Paris-XII Val-de-Marne.
Členka EHSV Elena Calistru a zpravodajka stanoviska Nechat krize za sebou – opatření pro odolné, soudržné a inkluzivní evropské hospodářství, nám v naší rubrice přiblížila, jaké kroky bude třeba učinit, abychom vybudovali ekonomiku, v níž budou lidé a podniky chráněni před ekonomickými otřesy a před akutními krizemi v důsledku vysokých životních nákladů..
Členka EHSV Elena Calistru a zpravodajka stanoviska Nechat krize za sebou – opatření pro odolné, soudržné a inkluzivní evropské hospodářství, nám v naší rubrice přiblížila, jaké kroky bude třeba učinit, abychom vybudovali ekonomiku, v níž budou lidé a podniky chráněni před ekonomickými otřesy a před akutními krizemi v důsledku vysokých životních nákladů.
Evropská občanská iniciativa se ukazuje jako účinný nástroj pro zvýšení účasti občanů na politickém životě EU. Je však třeba ji posílit, aby se zabránilo riziku, že orgány EU budou odtrženy od obyčejných Evropanů.
Evropská občanská iniciativa se ukazuje jako účinný nástroj pro zvýšení účasti občanů na politickém životě EU. Je však třeba ji posílit, aby se zabránilo riziku, že orgány EU budou odtrženy od obyčejných Evropanů.
Evropská občanská iniciativa (ECI) je participativní mechanismus EU, jenž má posílit přímou demokracii tím, že umožní skupině nejméně jednoho milionu občanů EU (v níž musí být zastoupen stanovený minimální počet státních příslušníků nejméně sedmi členských států) požádat Evropskou komisi, aby navrhla akt v oblasti, v níž členské státy přenesly pravomoci na úroveň EU.
Od roku 2012, kdy byly evropské občanské iniciativy zavedeny, zaregistrovala Evropská komise 119 iniciativ, jejichž organizátoři shromáždili na 20 milionů podpisů. Jedenáct iniciativ bylo dosud validováno jako úspěšné, přičemž deset z nich již obdrželo odpověď od Komise.
Den evropské občanské iniciativy, který každoročně pořádá Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), představuje důležité fórum a platformu, kde si registrovaní a budoucí organizátoři evropských občanských iniciativ a zúčastněné strany mohou vyměňovat informace a zkušenosti a prezentovat svou evropskou občanskou iniciativu a činnosti veřejnosti.
Letos se Den evropské občanské iniciativy konal 18. března v rámci Týdne občanské společnosti.
„EU by měla podniknout další kroky směrem k participativní demokracii, aby doplnila svou zastupitelskou formu. Evropská občanská iniciativa je úplně prvním nástrojem participativní demokracie na nadnárodní úrovni,“ uvedl místopředseda EHSV pro komunikaci Laurențiu Plosceanu.
Podle evropské veřejné ochránkyně práv Teresy Anjinho je evropská občanská iniciativa mocným nástrojem, který však nenaplňuje svůj potenciál. „Musíme zlepšit komunikaci o jejích účelech a funkcích. Je třeba zintenzivnit osvětové kampaně, aby byli lidé plně informováni o tom, co evropská občanská iniciativa umožňuje a co ne, a mohli jednat. Má-li být evropská občanská iniciativa i nadále smysluplným nástrojem, je zapotřebí transparentnost, čestnost a komunikace. Pokud je nezajistíme, nepodaří se nám zachovat důvěru v tento nástroj ani v budoucnost naší Unie,“ dodala ombudsmanka.
Během Dne evropské občanské iniciativy bylo představeno devět evropských občanských iniciativ, mimo jiné iniciativy zaměřené na přístup k vodě, potravinové zabezpečení, potraty, práva LGBTQ+, ochranu stávajících budov před demolicí, ochranu dědictví v oblasti videoher, nový model snižování emisí prostřednictvím kvót v letecké dopravě a nové zdravotní normy pro lékařské využití psychedelických látek.
V reakci na výzvy k zajištění financování evropských občanských iniciativ Adriana Mungiu, vedoucí týmu pro evropské občanské iniciativy v rámci generálního sekretariátu Komise, aktivisty vybídla, aby nečekali na nová a poměrně vzdálená rozpočtová řešení vyhrazená specificky na evropské občanské iniciativy. Namísto toho by měli více využívat finanční prostředky, které jsou k dispozici ve stávajícím rozpočtu EU, mimo jiné v kapitolách věnovaných účasti občanů. (at)
