Tvůrci politik EU musí věnovat stěžejní pozornost stárnutí evropského obyvatelstva

Miguel Ángel Cabra de Luna, člen skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV

EHSV ve svém novém stanovisku předkládá celou řadu návrhů, jak prostřednictvím politik co nejlépe řešit stále naléhavější výzvu, kterou přináší enormní nárůst počtu starších obyvatel v Evropě.

Z nejnovějších údajů a prognóz vyplývá, že mezi lety 2019 a 2050 by se měl v Evropě počet osob ve věkové skupině nad 65 let zvýšit o 44,7 %. Během pandemie COVID-19 se jasně ukázalo, nakolik je pro EU strategicky důležité soustředit se na otázku stárnoucí populace a že je nutné zreformovat a vylepšit dlouhodobou péči o seniory. Nyní, kdy Světová zdravotnická organizace oficiálně vyhlásila konec nouzového stavu a EU jedná o nové strategii v oblasti stárnutí, tedy nadešel ideální okamžik zamyslet se nad tím, jaký měla pandemie na starší lidi dopad.

EHSV již v lednu 2022 ve svém stanovisku Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19 (jehož jsem byl zpravodajem) upozornil, že je naprosto nezbytné uplatnit nový model a změnit způsob, jakým investujeme do péče o seniory, a formuloval v této souvislosti několik doporučení. Těmito aspekty se teď podrobněji zabývá v novém stanovisku, o němž bude hlasovat na červencovém plenárním zasedání.

Zdůrazňuje v něm, že je nutné zavést novou evropskou strategii pro starší osoby, jejímž cílem bude ochránit jejich práva a plně je zapojit do společenského a hospodářského života. Kromě toho navrhuje zřídit evropskou agenturu pro starší osoby, věnovat seniorům jeden z evropských roků, přijmout úmluvu OSN o právech starších osob a aktualizovat stávající předpisy zaměřené na pomoc seniorům a ochranu jejich samostatnosti, nebo v tomto směru vydat předpisy nové. Dále pak upozorňuje na to, že je třeba vyčlenit větší množství finančních prostředků, zaručit všem přístup k potřebné péči a vyvíjet inovační technologie na podporu samostatnosti a péče a zajistit související odbornou přípravu. Těm, kdo tuto péči poskytují, se musí dostat náležitého zaškolení.

Starší lidé musí být bráni v potaz v evropských politikách a oni sami i jejich rodiny musí mít k dispozici přístupnou a kvalitní dlouhodobou péči, aby tak mohli zůstat nezávislí a žít v dobrých a důstojných podmínkách. Je rovněž důležité, aby společnost seniory a stáří obecně nevnímala jako přítěž nebo výdaj, nýbrž aby si uvědomovala sociální a hospodářský přínos, jehož lze jejich rozsáhlejším aktivním zapojením docílit.

EHSV bude v tomto ohledu i nadále přispívat svými připomínkami a návrhy. Jeho členové se domnívají, že by mělo jít o jedno z prioritních témat v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2024. V sázce je totiž důvěryhodnost evropského sociálního modelu, obzvláště z toho důvodu, že Evropa stárne rychleji než jiné části světa.