Dnešní Otázku pro... jsme položili členovi EHSV Florianu Marinovi, který je zpravodajem stanoviska Lesy EU – nový unijní rámec pro monitorování lesů a strategické plány. Ptáme se, jaké požadavky má EHSV na tento rámec vzhledem k tomu, jak důležité jsou lesy pro plnění cílů EU v oblasti klimatu a udržitelnosti.
Dnešní Otázku pro... jsme položili členovi EHSV Florianu Marinovi, který je zpravodajem stanoviska Lesy EU – nový unijní rámec pro monitorování lesů a strategické plány. Ptáme se, jaké požadavky má EHSV na tento rámec vzhledem k tomu, jak důležité jsou lesy pro plnění cílů EU v oblasti klimatu a udržitelnosti.
Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV a zpravodaj stanoviska Balíček opatření na obranu demokracie Christian Moos. Když Komise v prosinci minulého roku konečně zveřejnila návrh týkající se tohoto balíčku, vyvolalo to značný rozruch. Christian Moos nám vyjmenoval důvody, proč EHSV její návrh nepodporuje.
Naším hostujícím autorem článku je člen EHSV a zpravodaj stanoviska Balíček opatření na obranu demokracie Christian Moos. Když Komise v prosinci minulého roku konečně zveřejnila návrh týkající se tohoto balíčku, vyvolalo to značný rozruch. Christian Moos nám vyjmenoval důvody, proč EHSV její návrh nepodporuje.
Nelze popřít, že výkon volebního práva je silným nástrojem k vyjádření názoru a ovlivnění politiky. Ve volbách si ostatně všichni vybíráme toho, kdo nám osobně připadá nejvhodnější, aby nás zastupoval, stejně jako naše přesvědčení a náš systém hodnot. Většinou však bohužel většina lidí spíše sílu volebního práva přehlíží, a pro nás mladé to platí o to více.
Nelze popřít, že výkon volebního práva je silným nástrojem k vyjádření názoru a ovlivnění politiky. Ve volbách si ostatně všichni vybíráme toho, kdo nám osobně připadá nejvhodnější, aby nás zastupoval, stejně jako naše přesvědčení a náš systém hodnot. Většinou však bohužel většina lidí spíše sílu volebního práva přehlíží, a pro nás mladé to platí o to více.
Vášnivě hlásáme chuť měnit svět, tvořit lepší budoucnost pro všechny a pro příští generace, a pak nás kdesi v půli cesty přepadne pocit, že naše názory, hodnoty ani ideály už nikoho nezajímají nebo je nemáme jak prosadit, a necháme toho.
Jako mladá žena z Řecka vím přesně, jaké to je. Dobře znám, jak frustrující je marné volání, pošlapávání našich práv a pocit bezmoci, když už nevidíte, co víc udělat. Někdy při sebevětší snaze nejdou věci tak, jak jsme chtěli. Právě v takových chvílích, pod tíhou marného snažení, často zapomínáme na jeden základní fakt – náš volební hlas je naše síla! Jak jednou prohlásil Barack Obama, není hlasu, na němž by nezáleželo.
Bohužel se obávám, že nejde jen o moji zkušenost, ani o něco ryze řeckého nebo spojeného s mladými lidmi či ženami. Pravda je taková, že popsané pocity mají mnozí bez ohledu na věk, etnickou příslušnost, pohlaví, náboženské vyznání nebo osobní situaci.
Hlasování ve volbách je náš kolektivní projev vůle, jakou si přejeme budoucnost. Chceme-li vepsat naše sny a hodnoty do rozhodování o naší společnosti, musíme vzít věci do vlastních rukou. Musíme jednat, prostě proto, že náš hlas je klíčem k bráně budoucnosti, kde bude slyšet hlas aktivní mládeže.
Vzpomeňme též slova Johna Lewise: „Když ne my, tak kdo? Když ne teď, tak kdy?“
Evropský hospodářský a sociální výbor navrhuje, aby nový rámec EU pro monitorování lesů byl udržitelný, nákladově efektivní a provozně proveditelný. Měl by být rovněž včasný, bezpečný a zabezpečený, dynamický, inkluzivní a participativní, aby umožnil úzkou spolupráci mezi vědeckými pracovníky a odborníky z praxe a zároveň lepší plánování a tvorbu politik založenou na faktech.
Evropský hospodářský a sociální výbor navrhuje, aby nový rámec EU pro monitorování lesů byl udržitelný, nákladově efektivní a provozně proveditelný. Měl by být rovněž včasný, bezpečný a zabezpečený, dynamický, inkluzivní a participativní, aby umožnil úzkou spolupráci mezi vědeckými pracovníky a odborníky z praxe a zároveň lepší plánování a tvorbu politik založenou na faktech.
Je zcela zásadní zajistit doplňkovost a zabránit duplicitě údajů, které již jsou pokryty platnými předpisy o klimatu, ovzduší, biologické rozmanitosti nebo v rámci společné zemědělské politiky.
Co se týče změny klimatu, potřebujeme dlouhodobá data spolu s údaji o rozvoji venkova, oběhovém hospodářství a vědě. Důležitá je interoperabilita a stejná úroveň podrobnosti, technologií a frekvence, zejména při sběru doplňkových údajů ve všech členských státech EU. Musí se věnovat neustálá pozornost snižování administrativní zátěže a vyvarování se nadměrné byrokracie, jako je vícenásobné shromažďování údajů a podávání zpráv. Měla by být přikládána stejná důležitost ekonomickým, sociálním i a environmentálním údajům o lesích.
Nemenší pozornost zasluhuje respektování práv soukromého vlastnictví a vlastnictví údajů, a to zejména s ohledem na zásadu subsidiarity. Infrastruktura pro data o lesích by vždy měla sledovat veřejný zájem jako hlavní princip.
Každý členský stát EU, který má lesy, by měl mít dlouhodobý lesní plán, který doplní další strategie v oblasti lesnictví a zpracování dřeva tak, aby byl zajištěn plný soulad s cíli udržitelného rozvoje. Vzhledem k mnohostranné hodnotě lesů by do lesních plánů měly být zapracovány též aspekty sociální a hospodářské, stejně jako zásada partnerství, a do přípravy a provádění dlouhodobých lesních plánů by měla být zapojena též občanská společnost.
Měla by být posílena úloha Stálého lesnického výboru a jeho členy by měly být též subjekty z řad občanské společnosti.
Máme zcela oprávněné obavy z vlivu nepřátelských států, jako je Rusko. Známe četné příklady výhodných půjček krajně pravicovým stranám, křesel v dozorčích orgánech pro zkrachovalé politické existence, lukrativních smluv pro pochybné podnikatele i financování údajných nevládních organizací.
Máme zcela oprávněné obavy z vlivu nepřátelských států, jako je Rusko. Známe četné příklady výhodných půjček krajně pravicovým stranám, křesel v dozorčích orgánech pro zkrachovalé politické existence, lukrativních smluv pro pochybné podnikatele i financování údajných nevládních organizací.
Vzhledem ke konání evropských voleb se tedy pochopitelně musíme mít velice na pozoru. Balíček opatření na obranu demokracie ovšem i přes některá správná doporučení členským státům přichází příliš pozdě. Zaprvé se Komise zpozdila s jeho zveřejněním. Poté balíček počátkem léta 2023 o více než půlrok odložila, neboť na legislativní návrh, který měl být jeho součástí, se snesla ohlušující a především jednomyslná kritika.
I tak balíček zveřejněný v prosinci potvrdil ty nejhorší obavy. Navržená směrnice by stigmatizovala nevládní organizace přijímající finanční prostředky od států mimo EU, např. z USA. Sám tento návrh skýtá záminku autoritářským vládám, které se pomocí zákonů o zahraničních agentech snaží umlčet veškerou demokratickou opozici.
Kromě toho směrnice zachází s vágními definicemi a zanechává obrovské mezery ve prospěch skutečných agentů Moskvy. Zástupci organizované občanské společnosti se ptají, proč Komise nezavádí všeobecný rejstřík transparentnosti, který by zahrnoval všechny zástupce zájmových skupin, byl v souladu s platnými právními předpisy členských států a vytvářel jasný a bezpečný právní základ pro všechny zúčastněné strany.
Komise by návrh směrnice měla stáhnout a své nástupkyni na rok 2025 připravit komplexnější materiál, který nebude vítanou pomůckou nepřátel demokracie.
Naším vzácným hostem je Bruno Kaufmann, ambasador evropské občanské iniciativy, která je pro občany EU jedinečným nástrojem k navrhování nových právních předpisů Unie. Vysvětluje, proč je evropská občanská iniciativa nesmírně důležitá a proč je v případě jejího úspěchu možné, že bude považována za jednu z nejúžasnějších demokratických vymožeností od zavedení všeobecného a rovného volebního práva ve 20. století.
Naším vzácným hostem je Bruno Kaufmann, ambasador evropské občanské iniciativy, která je pro občany EU jedinečným nástrojem k navrhování nových právních předpisů Unie. Vysvětluje, proč je evropská občanská iniciativa nesmírně důležitá a proč je v případě jejího úspěchu možné, že bude považována za jednu z nejúžasnějších demokratických vymožeností od zavedení všeobecného a rovného volebního práva ve 20. století.
Bruno Kaufmann je švédský politolog a novinář, který má na kontě publikace ve více než 40 jazycích na téma moderní přímé a zastupitelské demokracie. Jako korespondent se věnuje globální demokracii pro server SWI swissinfo.ch, který zajišťuje mezinárodní zpravodajství pro švýcarskou mediální společnost SRG SSR, a dále pokrývá severoevropská témata pro švýcarské veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání. Bruno je spoluzakladatelem a členem vedení organizací na podporu demokracie, jako jsou Initiative and Referendum Institute, Democracy International a Global Forum on Modern Direct Democracy. Je ředitelem pro mezinárodní spolupráci v nadaci Swiss Democracy Foundation.
Více než 100 mladých lidí z EU, kandidátských zemí a Spojeného království se zúčastnilo akce Vaše Evropa, váš názor!, aby se podělilo o své názory a doporučení, jak by měla do budoucna vypadat Evropská unie. Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu byl letošní ročník této akce zaměřen na boj proti klesající angažovanosti mladých lidí a na podporu jejich zapojení.
Více než 100 mladých lidí z EU, kandidátských zemí a Spojeného království se zúčastnilo akce Vaše Evropa, váš názor!, aby se podělilo o své názory a doporučení, jak by měla do budoucna vypadat Evropská unie. Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu byl letošní ročník této akce zaměřen na boj proti klesající angažovanosti mladých lidí a na podporu jejich zapojení.
Hlavní doporučení:
zavést kvóty pro mladé lidi ve volbách do Evropského parlamentu,
přijmout směrnici, která by stanovila povinnost zohlednit v rámci dodavatelských řetězců a činnosti podniků otázky týkající se lidských práv a životního prostředí,
vytvořit právní rámec pro sociální média s cílem bojovat proti polarizaci a dezinformacím,
vypracovat jednotnou strategii týkající se sexuálních a reprodukčních práv,
zavést zvláštní pokyny pro zdanění zboží, které poškozuje klima, a vyčlenit takto získané příjmy na financování iniciativ šetrných ke klimatu.
Tyto návrhy budou předloženy orgánům a tvůrcům politik EU a promítnout se do závěrů Týdne občanské společnosti a do usnesení EHSV k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu.(gb)
Stav demokracie je v mnohém za co kritizovat a pro evropskou občanskou iniciativu to platí obzvláště.
Podle nejnovější zprávy institutu Varieties of Democracy s názvem Democracy Report ze dne 7. března poklesl procentní podíl lidí žijících v demokraciích na úroveň z doby před téměř 40 lety. Přitom ačkoli má letos po celém světě právo volit ve volbách více lidí než kdykoli dříve, v celé řadě zemí, kde se tyto volby konají, roste míra autokracie.
Stížnosti bylo možno zaznamenat též během historicky prvního Týdne občanské společnosti, který Evropský hospodářský a sociální výbor uspořádal počátkem března tohoto roku. Týkaly se evropské občanské iniciativy, která je prvním přeshraničním nástrojem přímé demokracie na světě. „Příliš složité“, „příliš nezajímavé“, „nebudí důvěru“, „neefektivní“ a „málo známé“ – to jsou jen některé z nepříliš lichotivých reakcí zúčastněných stran z řad občanské společnosti, médií, akademické obce a administrativního prostředí na tuto iniciativu.
Považuji tuto kritiku za správnou, a to až zdrcujícím způsobem, zároveň si však přiznejme, že je pořád až moc opatrná a mírná. Demokracie si zaslouží být dominantní světovou silou. Jako občané a nositelé volebního práva teď a tady na této planetě se o to musíme zasadit tím, že budeme žádat více, než momentálně máme.
To znamená, že nestačí postavit obranu proti strachu, dnešním diktátorům a jejich zbabělým nohsledům. Musíme se vydat vpřed, a to mnohem ráznějším krokem. Příkladem může být další rozvoj evropské občanské iniciativy.
Proč právě tohoto nástroje? Co nám nabízí? Tři věci. Právo, pomůcku a nástroj, který do té doby nikde na světě neexistoval. Je komplexní, propracovaný, digitální, přímo demokratický, nadnárodní, má podpůrnou infrastrukturu a je široce využíván.
Od svého vzniku v roce 2012 se evropská občanská iniciativa utváří, provozuje a zlepšuje a je živoucí důkazem toho, že demokratický prostor lze rozšiřovat a konsolidovat i v těch nejnáročnějších podmínkách.
Napřesrok dosáhne naše ratolest citlivého věku 13 let, a tak doufejme, že zarytost a energie mládí předvede Evropě a světu, co dokáže. Je nám zapotřebí této čerstvé a nespoutané síly, máme-li zásadně oživit strnulé myšlení národních států a rozčeřit byrokratické vody Evropské unie.
Aby bylo jasno – není třeba do úmoru vynalézat demokratické formy spolužití, jež často nazýváme inovacemi. Ne, musíme se naplno věnovat evropské občanské iniciativě tak, aby koncem dekády v 16 nebo nejpozději 18 letech dospěla.
Co se tím rozumí? Do roku 2028 nebo 2030 se musí stát dvě důležité změny. Zaprvé je třeba programotvorné pravomoci evropské občanské iniciativy postavit na roveň pravomocím Evropského parlamentu. Jinak řečeno, Evropané by měli mít možnost navrhovat právní předpisy a jiné politické kroky stejně jako volení poslanci Evropského parlamentu.
Za druhé by občané EU do konce desetiletí měli mít nejen právo legislativní iniciativy, ale též celoevropského lidového hlasování k zásadním otázkám – často se jim jednoduše říká referenda. Myšlenka celoevropského referenda není ničím novým, nyní však uzrála díky zrodu a prvnímu vývoji evropské občanské iniciativy.
Jestliže se kolem evropské občanské iniciativy podaří vystavět tento typ budoucnosti, při zpětném pohledu lidé zjistí, že právě tomuto nástroji vděčí za ty nejúžasnější vymoženosti demokracie od zavedení všeobecného a rovného volebního práva na počátku 20. století.
Slovenský projekt Šílený? No a!, který realizuje organizace Integra, sdružuje mladé studenty a lidi, kteří se setkali s problémy v oblasti duševního zdraví. Během jednoho celého vyučovacího dne se studenti z první ruky dozvědí, jaké to je překonat krizi v oblasti duševního zdraví a jak získat pomoc. S ředitelkou sdružení Integra Janou Hurovou jsme si povídali o tom, jak jejich projekt pomáhá odstraňovat stigma lidí, kteří se potýkají s duševním problémy, a dává mladým lidem cennou jiskru naděje.
Slovenský projekt Šílený? No a!, který realizuje organizace Integra, sdružuje mladé studenty a lidi, kteří se setkali s problémy v oblasti duševního zdraví. Během jednoho celého vyučovacího dne se studenti z první ruky dozvědí, jaké to je překonat krizi v oblasti duševního zdraví a jak získat pomoc. S ředitelkou sdružení Integra Janou Hurovou jsme si povídali o tom, jak jejich projekt pomáhá odstraňovat stigma lidí, kteří se potýkají s duševním problémy, a dává mladým lidem cennou jiskru naděje.
Co Vás přimělo k zahájení Vašeho projektu?
Naše organizace již řadu let pomáhá lidem s duševními problémy. Kvůli svému onemocnění přišli o práci, domov, přátele a někdy i o své rodiny. Celý svět se jim obrátil vzhůru nohama. Před téměř 30 lety jsme zavedli první komunitní služby v oblasti duševního zdraví na Slovensku. Jejich cílem bylo zajistit, aby tito lidé po léčbě v psychiatrickém zařízení získali podporu a mohli se vrátit k běžnému životu, který žili před onemocněním. Podpořili jsme vznik organizací pacientů na Slovensku a realizovali jsme řadu programů zaměřených na destigmatizaci duševních onemocnění. V naší péči jsou lidé se závažnými duševními problémy, zejména se schizofrenií, z nichž mnohým se již podařilo integrovat a najít smysl svého života.
Vzhledem k tomu, že všechny naše aktivity probíhají od samého počátku netradičním způsobem a ve spolupráci s našimi klienty, což nám umožňuje co nejlépe určit jejich potřeby, zvolili jsme podobný přístup i v případě programu Šílený? No a! Mnozí naši klienti našli smysl života v tom, že se setkávají s mladými lidmi a na základě svých osobních zkušeností mluví o tom, co jim v jejich věku chybělo a co později vyvolalo jejich duševní problémy.
Zdůrazňovat význam duševního zdraví považujeme za stále naléhavější. Vědět, jak zvládnout osobní krizi, je velmi důležité.
Program Šílený? No a! jsme na Slovensku zahájili již v roce 2005, společně s našimi partnery v Německu a Česku. Teprve nedávno se nám ho však podařilo stabilizovat a rozšířit. Vyškolili jsme se jako osobní instruktoři, školíme nové týmy a navštěvujeme nové školy.
S jakou odezvou se Váš projekt setkal? Máte zpětnou vazbu od lidí, kterým jste pomohli? (Můžete případně uvést nějaký příklad?)
Na mladé lidí vždy silně zapůsobí, když se setkají s lidmi, kteří překonali duševní krizi, a mohou se jich na cokoliv zeptat. Ukáže jim to, že pokud mají sami problémy, pomoc vždy existuje. Díky tomu, že jde o celý jeden vyučovací den a že komunikace probíhá na rovnocenném základě, si účastníci vždy odnášejí pozitivní dojmy.
Lidé, kteří mají osobní zkušenosti s duševními problémy, mohou dodat mladým lidem odvahy, aby něco udělali se svými vlastními problémy. Žáci, kteří se potýkají s problémy, jsou téměř v každé třídě. Dodat jim jiskru naděje má obrovskou hodnotu. Pro lidi s osobní zkušeností je vyprávění jejich příběhu způsobem, jak docílit toho, aby se cítili lépe. Sami si určují, do jaké míry žákům umožní nahlédnout do svého života. Získávají díky tomu pocit, že jsou užiteční a že jim lidé rozumí.
Obdrželi jsme mnoho reakcí – například od studentů, kteří uváděli, že nemívají příležitost setkat se s lidmi s duševními problémy nebo že bychom se měli naučit tyto lidi akceptovat a neodsuzovat je za to, že jsou jiní.
Dostali jsme také zpětnou vazbu od lidí s osobní zkušeností s duševními problémy, kteří jsou zapojeni do programu. Jeden z účastníků nám sdělil:
„Program mi dodává odvahu zachovat si důstojnost. Chci už konečně žít! Mluvit se studenty je těžké, ale vyplatí se to! Jsou velmi otevření a nemají téměř žádné obavy ze společenského kontaktu. Nejúžasnější pro mě je, že ukazují, že nás mnohem víc věcí spojuje než rozděluje, že naše představa o „šílencích“ není pravdivá. Je skvělé, že mohu lidem pomoci konečně otevřeně hovořit o duševních problémech, tak aby se nikdo nemusel stydět ani skrývat.“
Tím, co nás žene vpřed, jsou mladí lidé. Po každém z takových dní mluví o tom, jak je pro ně program Šílený? No a! důležitý a že by měl by pokračovat, aby se každý mladý člověk na Slovensku mohl dozvědět, jak cenné je jeho duševní zdraví.
Chystáte nějaké další projekty?
Přáli bychom si, aby se všem mladým lidem dostalo této formy osvěty, abychom mohli program rozšířit i do dalších slovenských regionů. Byl již realizován v Německu (kde původně vznikl), na Slovensku, v Česku a v Rakousku. Letos jsme rovněž vyškolili první týmy na Ukrajině.
Jak důležité je podle vás otevřeně hovořit o problémech v oblasti duševního zdraví? Jaké je poselství vašeho projektu?
Chceme šířit sdělení, že problémy v oblasti duševního zdraví nejsou ničím, zač by bylo potřeba se stydět. Zač bychom se však stydět měli, je neudělat nic pro zlepšení svého zdraví. Protože celkové zdraví bytostně souvisí se zdravím duševním.
Hlavní myšlenkou programu Šílený? No a! je včas upozornit na důležitost duševního zdraví a zároveň napomáhat porozumění lidem s duševními problémy.
Zjistili jsme, že je mnohem lepší prevence než léčba. A také účinnější. Dodáváme odvahu a motivaci a jsme optimisty. Pomoc vždy existuje. Někdy stačí mít někoho, s kým si můžeme promluvit. Bojovat za své sny není nikdy snadné, ale stojí to za to.
