Příští Komise se musí prioritně věnovat rozšíření. Účastníci Fóra na vysoké úrovni pro rozšíření, které uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), dospěli k závěru, že otázkou není, zda by k rozšíření mělo dojít, ale jak ho správně uskutečnit. Fóra se zúčastnili předseda EHSV Oliver Röpke, evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit a ministři členských států EU a kandidátských zemí procesu rozšíření.

EHSV spolu s Evropskou komisí uspořádal Fórum na vysoké úrovni pro rozšíření, které navázalo na jeho říjnové plenární zasedání. Úplně poprvé se na něm sešlo více než 140 zástupců občanské společnosti z kandidátských zemí procesu rozšíření. Účastníci měli jasno v tom, o co se jedná především – ústřední úlohu v procesu rozšíření EU musí získat občanská společnosti a sociální partneři, kteří jsou často opomíjeni.

„Nejedná se pouze o rozšíření EU, ale o přípravu budoucích členských států na to, aby se aktivně podílely na utváření Unie. Musíme zajistit, že mají k dispozici vše pro to, aby mohly řešit budoucí výzvy. Díky spolupráci s občanskou společností, svazy zaměstnavatelů a odborovými organizacemi vytváříme nezbytný základ, na němž můžeme budovat inkluzivnější a silnější Evropu,“ zdůraznil Oliver Röpke.

Účastníci diskuse poukázali na to, že je třeba využít nedávného impulsu týkajícího se rozšíření, protože Komise ve funkčním období 2024–2029 bude při dokončování procesu rozšíření hrát klíčovou úlohu.

Další důležitá myšlenka, která z diskuse vyplynula, spočívá v tom, že je důležité provádět integraci tak, aby byla postupná, předvídatelná a založená na zásluhách – tedy, že dosáhnou-li kandidátské země pokroku, dostane se jim za to uznání a odměny v podobě reálné vyhlídky na přistoupení.

Nicolas Schmit poukázal na klíčovou úlohu, kterou plní občanská společnost: „Zásadně důležitými prvky při vstupu do EU je hladce fungující dvoustranný a třístranný sociální dialog a zapojení sociálních partnerů, jelikož jsou součástí našeho sociálně tržního hospodářství.“

Podle německého státního tajemníka Rolfa Schmachtenberga „jsou pro úspěšný vstup do EU klíčové pracovní a sociální aspekty. Ti, kdo si přejí zlepšit život všech občanů, vytvářet příležitosti a bojovat proti sociálním nerovnostem, potřebují účinné politiky zaměstnanosti, dobré pracovní podmínky, fungující systémy sociálního zabezpečení a silné sociální partnery.“

Během diskuse vyzdvihla černohorská ministryně práce, zaměstnanosti a sociálního dialogu Naida Nišić význam fóra na vysoké úrovni jakožto platformy pro dialog, díky níž může Černá Hora posoudit svůj pokrok.

Řecká ministryně práce a sociálního zabezpečení Niki Kerameus zdůraznila: „Bylo pro nás ctí se zapojit do této významné diskuse o rozšíření EU a o zásadně důležité úloze, kterou plní sociální partneři při utváření budoucí podoby evropských pracovních a sociálních práv.

Jak uvedla albánská náměstkyně ministra hospodářství, kultury a inovací Olta Manjani, „Albánie se stále aktivněji zapojuje do činnosti orgánů a institucí EU, výborů a pracovních skupin. Součástí tohoto úsilí je i zřízení smíšeného poradního výboru s Evropským hospodářským a sociálním výborem.“

EHSV se vždy důsledně zasazoval o rozšíření EU. V roce 2024 zahájil pilotní projekt – iniciativu týkající se členů z kandidátských zemí – pomocí níž může občanská společnost z těchto zemí přispívat k činnosti EHSV. Tato iniciativa svědčí o tom, jak je aktivní zapojení občanské společnosti z kandidátských zemí pro proces rozšíření přínosné.  (mt)

EHSV naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby více investovala do bezpečné konektivity, odolné infrastruktury a dodavatelských řetězců, a zajistila tak, že v rychle se vyvíjející oblasti umělé inteligence pro obecné účely (GPAI) zůstane konkurenceschopná. Tato opatření jsou považována za zásadní pro maximalizaci přínosů generativní umělé inteligence v souladu s evropskými hodnotami, potřebami a základními právy.

EHSV ve svém průzkumném stanovisku Umělá inteligence / další postup, v němž se zaměřuje na klíčové aspekty GPAI, zdůrazňuje, že vzhledem k neustále se vyvíjející a složité problematice umělé inteligence je nutné průběžně aktualizovat akt EU o umělé inteligenci. I když jsou modely GPAI z velké části technické povahy a uplatňují se převážně ve vztazích mezi podniky (B2B), nelze opomíjet, že mají nepřímý dopad také na pracovníky a spotřebitele.

„Domníváme se, že je velmi důležité, aby veškerá umělá inteligence, kterou v Evropě využíváme, byla také založena na evropských hodnotách. Tím máme na mysli samozřejmě právní stát a lidská práva, ale i transparentnost, důvěryhodnost a spolehlivost. Tyto klíčové faktory umožňují, aby všechny systémy umělé inteligence sloužily lidem,“ uvedla zpravodajka Sandra Parthie, která toto stanovisko na žádost Evropské komise a maďarského předsednictví Rady EU vypracovala.

Ačkoli EHSV podporuje akt o umělé inteligenci, zdůrazňuje, že je třeba jej pečlivě sledovat a upravovat, pokud se ukáže, že tento právní předpis snižuje inovativnost podniků EU působících v oblasti umělé inteligence. K tomu může dojít tehdy, pokud vznikne nejistota, jak by měl být tento právní předpis uplatňován, nebo pokud se ukáže, že je příliš složitý, což investory a inovátory odradí od působení na evropském trhu.

Aby bylo možné čelit velkým digitálním společnostem ze zemí mimo Unii, které do značné míry ovládají trh EU, EHSV vyzval k tomu, aby veškeré neoprávněné jednání nebo nedodržování norem EU bylo řešeno prostřednictvím nástrojů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže.

EU a její členské státy musí investovat do inovací s cílem vybudovat silné sítě pro vytváření a zlepšování produktů umělé inteligence a zvýšit přínosy, které má umělé inteligence pro občany a hospodářství. Pokud nebudeme v Evropě vyvíjet a využívat GPAI, mohlo by to vést ke snížení konkurenceschopnosti evropských podniků a k poklesu prodejů, ke ztrátě pracovních míst, k hospodářské stagnaci a chudobě.

„Evropě nechybí vynikající podniky ani skvělí výzkumní pracovníci a máme k dispozici špičková výzkumná střediska. Musíme je daleko více propagovat, přilákat talenty a učinit z Evropy místo, kde si lidé budou v tomto odvětví přát pracovat. Musíme rozvíjet původní evropskou umělou inteligenci,“ shrnula na závěr Sandra Parthie. (ll)

Členské státy EU by měly ve všech oblastech nakládání s radioaktivním odpadem podpořit inkluzivní spolupráci s občanskou společností a otevřenost a transparentnost ve vztahu k ní. Týká se to jak míst, kde již daná zařízení existují, tak i tam, kde mají být případně vybudována. Důvodem je zejména skutečnost, že množství ročně produkovaného radioaktivního odpadu v příštím desetiletí i dál do budoucna jen poroste.

Ve svém stanovisku přijatém na říjnovém plenárním zasedání zaujal EHSV rozhodný postoj. Je podle něj třeba využít dostupných finančních prostředků s cílem posílit kapacitu určitých částí občanské společnosti, zejména místních komunit žijících v blízkosti jaderných zařízení, aby se nezávisle zapojily do projektů a studií, jejichž účelem je posoudit zajištění účasti a transparentnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem.

EHSV doporučuje, aby členské státy podávaly zprávy o tom, jak probíhá zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a jakým způsobem je zajišťována transparentnost. „Výbor členské státy vyzývá, aby v souvislosti s nakládáním s radioaktivním odpadem přijaly opatření k zajištění monitorování a systematického informování o stavu životního prostředí, veřejného zdraví a sociálního a hospodářského rozvoje,“ uvedla zpravodajka stanoviska Alena Mastantuono.

Členské státy by měly dostát svým povinnostem a nepřenechat břímě zpracování jaderného odpadu – bez ohledu na jeho charakter, poločas rozpadu a míru nebezpečnosti – budoucím generacím.

Vzhledem k tomu, že značnou část použitého jaderného paliva lze přepracovat, by se štěpné materiály měly recyklovat, což by omezilo potřebu dodávek přírodního uranu k zajištění provozu jaderných reaktorů. Strategie oběhového hospodářství by členským státům umožnily minimalizovat množství odpadu, které je třeba řešit prostřednictvím strategií nakládání s odpady.

„Členské státy by měly zajistit, aby byl při výpočtu nákladů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a na nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem zohledňován průběžný nárůst těchto nákladů a aby finanční prostředky postačovaly k pokrytí skutečných nákladů,“ uvedl spoluzpravodaj stanoviska Christophe Quarez. (mp)

Geotermální energie má v Evropě značný potenciál, který však zatím zůstává z velké části nevyužit. EU by proto měla co nejdříve přijmout evropskou strategii, která bude zaměřena na využití výhod tohoto energetického zdroje.

EHSV dal na svém říjnovém plenárním zasedání jednoznačně najevo svůj názor na otázku energie, a to ve stanovisku, které vypracovali Zsolt Kükedi a Thomas Kattnig. EHSV v něm zdůraznil, že výroba geotermální energie je spojena s mimořádně nízkými emisemi skleníkových plynů a může sehrát zásadní roli při ekologické transformaci v EU, neboť může pomoci snížit její závislost na fosilních palivech a podpořit dekarbonizaci.

„Geotermální energie může významně přispět k dosažení cílů, které si EU stanovila pro rok 2050 v oblasti klimatické neutrality,“ zdůraznil zpravodaj Zsolt Kükedi. Spoluzpravodaj Thomas Kattnig pak dodal: „Potenciál tohoto energetického zdroje však není náležitě využíván, a Evropská komise by tedy za tímto účelem měla co nejdříve vypracovat komplexní strategii.“

EHSV upozorňuje, že investice do geotermálních elektráren se neobejdou bez finanční podpory na úrovni členských států. Konkrétně bude zapotřebí poskytnout veřejné prostředky a pobídky k přilákání počátečních investic a snížení souvisejících rizik.

Je rovněž třeba poukázat na to, že ekonomickou atraktivitu projektů v oblasti geotermální energie by bylo možné ovlivnit prostřednictvím změn v energetické politice nebo jejím financování.

Výstavba geotermálních elektráren obnáší určitá rizika, která je třeba přesně identifikovat, zejména co se týče dopadů na životní prostředí. Je tedy naprosto nezbytné zapojit do tohoto procesu místní obyvatele, aby se tyto projekty u veřejnosti setkávaly s kladnějším ohlasem.

Environmentální a klimatické přínosy geotermální energie jsou nicméně mnohem výraznější než tato rizika, neboť jde o jeden z nejlepších obnovitelných zdrojů energie z hlediska využití půdy a zdrojů a závislosti na dovozu. (mp)