V Litvě vznikla nová zpravodajská agentura „Climate Reporters“, která přináší zprávy týkající se klimatu. Jejím cílem je čelit jisté mediální únavě, jež se v souvislosti se zpravodajstvím o klimatických otázkách projevuje, a vrátit toto téma zpět na titulní stránky. Jde o výtečný příklad občanské žurnalistiky, neboť pracovníci této agentury se kombinováním klimatického aktivismu s komunikací snaží lidem vysvětlit, co vlastně změna klimatu znamená, a v době ekologické krize hájit zájmy matky přírody.

Rūta Trainytė

V Litvě byla letos založena zpravodajská agentura „Climate Reporters“, která přináší zprávy týkající se klimatu. Jedná se o iniciativu nevládních organizací, která je skutečným vzorem občanské žurnalistiky. Cílem této agentury je pomoci novinářům informovat o různých projevech ekologické krize. Její pracovníci tak připravují články, které nabízejí jednotlivým redakcím.

O chod agentury se stará skupina aktivistů. Články pak píšou novináři, odborníci na styk s veřejností, zástupci nevládních organizací, aktivisté nebo vědci – zkrátka lidé, kterým není jedno, co se děje, a rádi by, aby svůj postoj změnila celá společnost. Tito lidé tvoří rovněž radu agentury „Climate Reporters“, která se stará o to, aby byla tato nová iniciativa důvěryhodná.

Pracovníci agentury „Climate Reporters“ nejsou ve světě komunikace žádnými nováčky. Mají totiž bohaté zkušenosti s působením v oblasti vztahů s veřejností, s redakční prací i s tvorbou a správou webových portálů. A neznámým polem pro nás není ani problematika klimatu. A právě z toho se zrodila naše myšlenka. Děláme to, co umíme nejlépe, a zároveň se tak snažíme přispět k boji za záchranu klimatu. V dnešní době, kdy jsme svědky ekologické krize, hájíme zájmy matky přírody.

Samozřejmě jsme v kontaktu s novináři. Redaktoři v různých médiích se většinou domnívají, že zprávy o klimatu veřejnost nezajímají a lidé si je tedy ani nerozkliknou. Články s titulky obsahujícími pojmy, jako je „změna klimatu“ nebo „klimatická krize“, proto ani nezveřejňují. K čemu toto popírání klimatické krize je? Jde o způsob, jak chránit společnost před špatnými zprávami a obavami?

Možná to ve skutečnosti není tak špatné. Redakce jsou den co den zaplavovány obrovským množstvím zpráv, které je fyzicky náročné zvládnout i bez přípravy zpráv o klimatu. Člověk se také musí v daném tématu vyznat. A právě tady vstupujeme do hry my. Chystáme se novináře svým způsobem školit. Uvědomili jsme si, že je třeba této problematice skutečně rozumět, aby nedocházelo k šíření environmentálních dezinformací.

Kromě toho máme v úmyslu přiblížit změnu klimatu určitým skupinám nějakým atraktivním způsobem. Především chceme oslovit mladé lidi, kteří, jak jsme zjistili, dobře reagují na humor. Zatím si nejsme jisti, jakou to bude mít v budoucnu podobu, ale tímto směrem se ubírají naše úvahy.

Naše zpravodajská agentura funguje již dobrých šest měsíců. Poznali jsme při tom, že musíme být trpěliví. Vytrvale a cílevědomě klepeme na dveře jednotlivých redakcí a nabízíme naše zpravodajské příspěvky. Naše články se již začínají objevovat na předních litevských zpravodajských portálech a jsme zváni do rozhlasových pořadů.

Pro zajištění vysoké kvality naší redakční práce je velmi důležité, že nás výrazně podporují litevské ekologické organizace, že jsou tyto naše organizace členy mezinárodních sítí nevládních organizací, že se naši členové účastní jednání pracovních skupin na úrovni EU a že zastupují Litvu v EHSV. Můžeme tak rozšířit okruh témat, kterým se věnujeme, a mít přehled o tom, co se kde děje.

S EHSV nás spojuje nejen skutečnost, že jeden z iniciátorů tohoto projektu – Kęstutis Kupšys – je členem EHSV. Zprávy o klimatu, jež vydává naše agentura „Climate Reporters“, mohou obohatit také ostatní členové EHSV, kteří se s námi podělí o relevantní zkušenosti ze svých zemí. Nedávno jsme tak u příležitosti Světového summitu o biologické rozmanitosti (COP16) hovořili s členem EHSV z Francie Arnaudem Schwartzem (FR-III). Na základě postřehů, o které se s námi podělil přímo z Cali, vypracovala naše agentura článek a jeho myšlenky se brzy objevily v litevských médiích. Tento model, jenž spočívá ve využívání odborných znalostí členů EHSV k efektivnímu informování místního publika o dění na celosvětové scéně, se nám osvědčil, a budeme tak proto postupovat i nadále.

Rūta Trainytė je redaktorkou zpravodajské agentury „Climate Reporters“, která přináší zprávy týkající se klimatu. Tato agentura je součástí státem financovaného projektu ŽALINK, který provozuje Sdružení spotřebitelů, Platforma pro rozvojovou spolupráci a nevládní organizace Oběhové hospodářství. Financován je z programu pro boj proti změně klimatu, který spravuje Agentura pro řízení environmentálních projektů, jež působí při Ministerstvu životního prostředí Litevské republiky.

EHSV přijal v říjnu stanovisko, v němž navrhuje zásadně přehodnotit, jak probíhá financování v EU. Vyzývá v něm k větší transparentnosti a zvýšené účasti občanů v celé EU, což by posílilo demokracii a důvěru veřejnosti. 

Za tímto účelem EHSV doporučuje vytvořit společný rámec pro fiskální transparentnost, který by umožnil zapojit občany do rozpočtových procesů a vytvořit digitální nástroje, které by poskytovaly jasnější informace o rozpočtu.

„Představte si, že jednoduše dokážete sledovat každé euro vynaložené z finančních prostředků EU – od Bruselu přes vlády členských států až po vaši místní komunitu,“ uvedla zpravodajka stanoviska Elena Calistru.

EHSV se domnívá, že společný rámec pro fiskální transparentnost stanoví jasné a jednotné normy pro veškeré programy financované EU a zajistí jednotné podávání zpráv a snadný přístup k finančním údajům ve všech členských státech. Při tom by se kladl důraz spíše na propagování osvědčených postupů než na zavádění nových předpisů.

Participativní sestavování rozpočtů by občanům umožnilo přímo se podílet na rozhodování o veřejných výdajích, zejména na místní úrovni, a zároveň zařadit prvky souvisejících s účastí do rozpočtových procesů na úrovni EU.

EHSV vyzývá k vytvoření jednotné uživatelsky vstřícné digitální platformy, která by v reálném čase poskytovala přehledné údaje o rozpočtu a informace o tom, jak jsou fondy EU přínosné. Tímto způsobem by veřejnost lépe chápala záležitosti týkající se financování a mohla se do tohoto procesu zapojit.

Podle EHSV je rovněž důležité zvyšovat povědomí veřejnosti, zajistit lepší dohled a uvést finanční postupy do souladu s cíli EU, jako je soudržnost a udržitelnost, a to s cílem podpořit spolupráci a odpovědnost.

„Financování EU není jen o číslech, ale i o důvěře a demokracii a o tom, jak Evropa slouží občanům,“ uvedla na závěr Elena Calistru. (tk)

skupina Zaměstnanci

V dnešní době se víc než kdy jindy zdá být trefná parafráze sloganu Billa Clintona z jeho předvolební kampaně v roce 1992 – „It's the economy, stupid!“ (To je ekonomika, blbče!), která se tehdy u amerických voličů zápolících s recesí ihned ujala. Stačí se podívat na výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometr, který byl proveden po volbách do Evropského parlamentu a z něhož vyplynulo, že hlavními důvody, proč šli lidi volit, byla inflace a ekonomika. 

Ne, neexistuje žádné univerzální řešení, a ekonomické nesnáze samy o sobě nejsou vysvětlením všech problémů spojených s budoucími volbami. Dá se však říci, že rostoucí ceny, životní náklady a hospodářská situace byly hlavní motivací pro voliče v EU letos na jaře a pro voliče na druhém břehu Atlantiku před několika týdny. Ostatně všchno tomu i nazačovalo. Byly to hlavní obavy občanů už na začátku roku 2023, hned za nimi figurovala chudoba a sociální vyloučení. Přestože makroekonomické ukazatele zjevně nejsou pro politiky důvodem ke znepokojení, jsou přímé dopady inflace na základní zboží, např. na potraviny a energii, i nadále velmi vážné a neúměrně postihují ty, kteří na uspokojení těchto potřeb vynakládají značnou část svých příjmů. K tomu se přidávají důsledky pandemie a katastrofální politické reakce na ni, nehledě na to, že mnoho zemí se stále ještě vzpamatovává z následků krize z roku 2008.

Po celá desetiletí byly mzdy odtrženy od růstu produktivityt, což způsobilo, že mnoho evropských občanů náležejících ke střední třídě a k dělnické třídě ztratilo naději v lepší budoucnost. I do budoucna nás tak bude doprpovázet politický extremismus a volební chaos.

Řešení krize životních nákladů má pro budoucnost Evropy zásadní význam, protože tato krize upozorňuje na strukturální problémy naší společnosti a ekonomiky a zároveň zpochybňuje zásady, na nichž je postavena sociální struktury naší demokracie.

Dne 26. listopadu se skupina Zaměstnavatelé setkala s několika zainteresovanými stranami a o těchto otázkách s nimi jednala. Vy máte možnost se na tuto diskusi podívat a připojit se k naší výzvě adresované politikům, aby se přestali ohánět líbivými slogany, starali se raději o zlepšení svých vlastních dovedností a zaměřili se na to, co je skutečně důležité. 

EHSV nastínil, jakým způsobem je podle něj zapotřebí transformovat zemědělství, rybolov a potravinové systémy v EU, aby byla v době krize zajištěna odolnost a udržitelnost. 

Ve svém stanovisku, které přijal na svém říjnovém plenárním zasedání, vyzývá EHSV k vytvoření takového potravinového systému, který bude konkurenceschopný, odolný vůči krizím a bude v souladu s environmentálními a sociálními cíli EU. Důraz při tom klade na potravinové zabezpečení, spravedlivý příjem pro výrobce, environmentální odolnost a podporu příští generace producentů potravin.

„Je naprosto nezbytné, aby producenti měli zajištěný stabilní a udržitelný příjem. Zároveň je nutné rozvíjet potravinovou politiku, která bude založená na znalostech a bude podporovat inovace,“ prohlásil Arnold Puech d’Alissac, předseda Světové organizace zemědělců a jeden ze tří zpravodajů uvedeného stanoviska.

Za tímto účelem navrhuje EHSV posílit vyjednávací pozici zemědělského odvětví při jednání o cenách a navýšit financování zemědělství a rybolovu v EU. Dále požaduje, aby byly do všech budoucích obchodních dohod začleněny standardy Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, aby se zajistila spravedlivá hospodářská soutěž a vysoká kvalita potravin.

„Úkolem číslo jedna je zajistit prvovýrobcům spravedlivý příjem,“ uvedla spoluzpravodajka stanoviska Piroska Kállay.

EHSV proto navrhuje zajistit přísnější vymáhání pravidel týkajících se nekalých obchodních praktik a zakázat prodej za ceny nepokrývající náklady, aby se obnovila rovnováha sil v potravinovém řetězci. Mimořádně důležité jsou rovněž politiky, jež podporují generační obměnu a jsou zaměřeny na mladé lidi a ženy, a to mj. pomocí vzdělávání, odborné přípravy nebo také podpory družstev.

V zájmu podpory udržitelnosti doporučuje EHSV bonifikovat úsilí o ukládání uhlíku, například udržitelné hospodaření s půdou, a zamezit úniku uhlíku. „Tato opatření by pomohla sladit produkci potravin s klimatickými cíli EU a globálními závazky v oblasti životního prostředí,“ uvedl poslední ze zpravodajů Joe Healy.

Kromě toho Výbor navrhuje vytvořit systém veřejného pojištění na ochranu producentů před katastrofami souvisejícími s klimatem, aby se zajistily plynulé dodávky potravin.

EHSV vyzývá k přijetí politik, jež by pomohly obnovovat zdraví půdy a vody, zlepšily by účinnost hospodaření s vodou a snížily její spotřebu a které by zároveň díky digitalizovanému sledování cen a nákladů omezily byrokracii a zlepšily transparentnost.

EHSV rovněž doporučuje založit Evropskou radu pro politiku v oblasti potravin (EFPC) s cílem podpořit dialog o otázkách souvisejících s potravinami a sladit politiku v oblasti potravin s širšími sociálními a environmentálními cíli. Tyto návrhy představují plán, jak tváří v tvář globálním výzvám zvýšit odolnost, udržitelnost a spravedlnost potravinových systémů EU.(ks)

EHSV vyzývá EU, aby svým modelem udržitelné bioekonomiky v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli v oblasti klimatu ukázala cestu ostatním.

EHSV ve svém stanovisku Sladění oběhového hospodářství a bioekonomiky předestírá, jak může silná bioekonomika zvýšit hospodářské a ekologické přínosy Evropy, posílit odolnost a podpořit spravedlivou transformaci. Strategické investice do meziodvětvové spolupráce a zapojení komunit mohou z bioekonomiky EU učinit globální model udržitelného růstu.

Udržitelná bioekonomika musí být v souladu s rámci EU, jako je Zelená dohoda, oběhové hospodářství a cíle v oblasti biologické rozmanitosti. Tím se zajistí, aby činnosti v oblasti bioekonomiky přispívaly k cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a zároveň zůstaly v mezích planety.

„Je zcela nezbytné vypracovat komplexní a ambiciózní strategii bioekonomiky. Bude-li v souladu s cíli oběhového hospodářství a udržitelného rozvoje, může posílit konkurenční výhodu EU tím, že vytvoří udržitelná a dobře placená pracovní místa a zajistí růst, který respektuje ekologické limity,“ uvedl zpravodaj stanoviska Cillian Lohan.

Bioekonomika může stavět na zásadách oběhového hospodářství, snižovat množství odpadu a zlepšovat účinnost díky kaskádovému využívání zdrojů a recirkulaci biologických materiálů. Skýtá i sociální výhody, zejména ve venkovských oblastech, neboť vytváří pracovní místa a příležitosti k rozvoji dovedností. Zásadní význam má podpora venkovských komunit a angažovanost mládeže v tomto odvětví.

Vzdělávání v oblasti bioekonomiky může pomoci zajistit kvalifikovanou pracovní sílu a zvýšit povědomí o udržitelnosti. Přispívá rovněž ke zlepšení veřejného zdraví, protože snižuje náklady na zdravotní péči. Klíčovým faktorem tohoto úsilí je pokrok v oblasti technologií a udržitelného využívání půdy, jako je regenerativní zemědělství a lesnictví, které podporují ukládání uhlíku a biologickou rozmanitost.

Městské zemědělství a oběhová potravinová centra mohou omezit plýtvání potravinami a posílit místní potravinové systémy. EU by měla prosazovat vysoké standardy v oblasti podnikání a inovací a podporovat rané zavádění biotechnologií. Financování by mělo upřednostňovat inovativní lídry a podporovat malé a střední podniky.

Aby mohla být bioekonomika začleněna do politik EU, je zapotřebí ji jasně definovat. Při aktualizaci strategie bioekonomiky, jež by měla být provedena do konce roku 2025, je třeba zajistit její soulad se Zelenou dohodou pro Evropu a Pařížskou dohodou, a vytvořit tak plán pro dosažení udržitelné a odolné ekonomiky založené na obnovitelných biologických zdrojích. (ks) 

Séamus Boland, předseda skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV

Přestože je EU bohatší než většina částí světa, miliony dětí se ještě pořád musejí každodenně spoléhat na to, že jídlo dostanou ve škole. A faktem je, že roste počet členských států, které dětem zajišťují stravování i o prázdninách. To samo o sobě ukazuje, že chudoba na nejzákladnější úrovni existuje a narůstá a nastupující Evropská komise bude muset tento problém důrazně a bez váhání řešit.

Evropské statistiky týkající se chudoby jsou deprimující. Asi 21 % obyvatel EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením (údaje Eurostatu za rok 2023) a u téměř 25 % dětí existuje nebezpečí, že upadnou do pasti chudoby (údaje Eurostatu za rok 2023). Je možné, že bez stávajících iniciativ EU, které se v této oblasti pokoušejí něco změnit, by tento problém byl ještě závažnější, je však třeba uznat, že tyto iniciativy nestačí. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a jeho skupina Organizace občanské společnosti proto vítají oznámení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen, že Komise bude v průběhu funkčního období 2024–2029 pracovat na strategii EU pro boj proti chudobě, jež bude řešit základní příčiny chudoby. EHSV, a zejména moje skupina, po takovéto strategii volají již drahnou dobu.

Chudoba bohužel není jen „nedostatek“ základních zdrojů, které rodiny každodenně potřebují. Je výsledkem řady dlouhodobých okolností, které jdou ruku v ruce s dlouhodobou nouzí. Tato nouze souvisí s politickými systémy, které v tom lepším případě ignorují a v tom horším případě diskriminují určité demografické skupiny.

V rámci řešení budou muset být posouzeny hluboké historické příčiny chudoby. Znamená to zkoumat všechny fáze lidského života, od narození až po smrt. Totéž platí pro poskytování bydlení, které se stává jedním z nejzávažnějších problémů, s nimiž se evropská společnost potýká. EHSV proto na žádost mé skupiny nechal vypracovat studii o cenově dostupném udržitelném bydlení v EU. Ta byla představena na naší konferenci konané dne 21. listopadu a věnované ochraně nejzranitelnějších osob v Evropě prostřednictvím udržitelného a cenově dostupného bydlení. Na této konferenci jsme ukázali, že cenově dostupné bydlení je v boji proti chudobě jedním z klíčových nástrojů.

Jsme velmi rádi, že v nové Evropské komisi bude mít jeden z komisařů na starosti energetiku a bydlení, což přispěje k vymýcení chudoby. Je však znepokojivé, že většina politiků vymýcení chudoby stále vnímá jako problém, který je třeba vyřešit pomocí velkých, byrokraticky řízených rozpočtů. Zdroje se dostanou k těm, kteří je potřebují, pouze v případě, že se toto smýšlení změní. Chudoba představuje průřezový problém a je zapotřebí, aby se noví evropští komisaři pro energetiku a bydlení, pro rovnost, pro soudržnost a reformy a pro spravedlivou transformaci o tuto změnu urychleně zasadili.

EHSV vyzval k přijetí evropské stěžejní iniciativy na podporu zdraví, navrhl vytvořit evropskou zdravotní unii a apeloval na Evropskou komisi, aby zveřejnila akční plán pro vzácná onemocnění s jasně splnitelnými cíli.

Během rozpravy o evropské stěžejní iniciativě na podporu zdraví, která proběhla na říjnovém plenárním zasedání, EHSV vyzval EU, aby zahájila ambiciózní iniciativu, jejímž cílem by bylo zřídit v rámci EU průřezovou strukturu pro problematiku zdraví. Na programu jednání bylo také vytvoření evropského akčního plánu pro vzácná onemocnění.

Předseda EHSV Oliver Röpke na úvod debaty prohlásil: „Je zcela zásadní, aby měl každý, kdo v EU žije, přístup k cenově dostupné zdravotní péči. Musíme investovat do inovativních a udržitelných zdravotnických systémů a podniknout rozhodné kroky v boji proti nerovnostem v oblasti zdraví jak v EU, tak i na celém světě. Vzácná onemocnění ještě více zvýrazňují přetrvávající rozdíly a zranitelnost. Proto potřebujeme pro vzácná onemocnění komplexní evropský akční plán.“

Zpravodaj stanoviska k evropské stěžejní iniciativě na podporu zdraví Alain Coheur uvedl: „Dnes se snažíme schválit plán, který je určen příštím evropským komisařům a jehož cílem je prosadit zdravotní péči pro všechny a ochránit občany před budoucími krizemi.“ Zpravodajka stanoviska ke vzácným onemocněním Ágnes Cser dodala: „Musíme navrhnout akční plán, který však nebude zaměřen pouze na vzácná onemocnění, ale na zdraví obecně. Zdraví je totiž klíčem ke konkurenceschopnosti. Naše zdravotní unie nesmí být jen planým slibem.“

Ve stanovisku k evropské stěžejní iniciativě na podporu zdraví jsou vytyčeny strategické pilíře, které mají zajistit větší solidaritu a spolupráci mezi členskými státy v oblasti zdraví. Patří k nim zavedení evropské záruky v oblasti péče a zdraví, v jejímž rámci by byly určeny víceleté cíle v oblasti zdraví na úrovni EU. To by mohlo vyústit v sepsání závazného právního předpisu (např. směrnice).

Jedním z dalších pilířů je přijetí přístupu „Jedno zdraví“, v němž se prolínají politiky zaměřené na lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí. Ve stanovisku k boji proti vzácným onemocněním vyzývá EHSV Komisi, aby vydala sdělení obsahující komplexní evropský akční plán pro vzácná onemocnění s konkrétními, měřitelnými, dosažitelnými, realistickými a časově ohraničenými cíli (SMART), které bude možné splnit do roku 2030. (lm) 

V prostorách Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) probíhá působivá výstava fotografky Miriam Strong s názvem Powerful Encounters: Picturing an end to energy poverty (Nezapomenutelná setkání: představy o konci energetické chudoby v obrazech). Výstava, která byla uspořádána na podnět skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV a v partnerství s organizací Friends of the Earth Europe, vypráví o lidech z různých koutů Evropy, kteří čelí energetické chudobě a společně se mobilizují a snaží zlepšit svou situaci. Je k vidění v budově EHSV JDE v ul. Belliard 99–101 v Bruselu od 4. do 16. prosince.

Na slavnostním zahájení výstavy zdůraznili místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu a předseda skupiny Organizace občanské společnosti v EHSV Séamus Boland, že je EHSV odhodlán přispět k vymýcení chudoby, podporovat cenově dostupnou energii a systémové změny a napomáhat plnění cílů udržitelného rozvoje. 

Séamus Boland ve svém projevu pohovořil o zvyšujících se životních nákladech a rostoucí míře chudoby v Evropě a zdůraznil potřebu důrazné politické reakce ze strany nové Evropské komise a Evropského parlamentu. „Vůbec první strategie EU pro boj proti chudobě a dohoda o čistém průmyslu, které ve svých politických směrech pro příští Evropskou komisi ohlásila její předsedkyně Ursula von der Leyen, musí poskytnout udržitelná řešení odpovídající skutečným podmínkám v praxi,“ uvedl pan Boland.

Aktivistka angažující se za energetickou spravedlnost Laia Segura a odbornice na komunikaci působící v organizaci Friends of the Earth Yvonne Lemmen zdůraznily, že tento fotoprojekt se zabývá tím, jak se lidé vypořádávají s energetickou chudobou a jak bojují za své právo na důstojná obydlí odolná vůči změně klimatu a využívající cenově dostupnou čistou energii. Podrobnější informace naleznete zde.

Stefano Mallia, předseda skupiny Zaměstnavatelé

Donald Trump zvítězil v amerických volbách a stane se podruhé prezidentem USA. Hlasování je jasné a je třeba jej respektovat. Ale co teď?

EU a USA zůstávají klíčovými geopolitickými a obchodními partnery, jelikož jsou naše vztahy založeny na zásadě vzájemnosti. V dnešním propojeném světě není prostor pro izolacionismus či protekcionismus, neboť takové přístupy podkopávají naši vzájemnou a globální spolupráci a hospodářskou prosperitu.

EU a USA jsou si navzájem největšími obchodními partnery. Dvoustranný obchod mezi Unií a Spojenými státy je na historicky nejvyšší úrovni – v roce 2023 činil více než 1,6 bilionu EUR, přičemž stav dvoustranných investic se rovnal 5 bilionům EUR. USA jsou hlavním zdrojem přímých zahraničních investic v EU. Odhaduje se, že americké přímé zahraniční investice v Evropě dosahují zhruba 3,6 bilionu USD, zatímco investice EU v USA činí přibližně 3 biliony USD. Tyto vzájemné investice posilují hospodářskou provázanost a vytvářejí miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku.

Z tohoto důvodu je důležité naše vztahy dále rozvíjet. Uvalení cel na zboží z EU, které Donald Trump dříve navrhoval, kdy by cla ve výši 10 až 20 % byla zavedena na dovoz ze všech zemí včetně EU, je slepou uličkou. Proto vyzýváme k otevřenějšímu dialogu a agendě pro spolupráci zaměřené na budoucnost.

Dialogu o kritických otázkách, jako je umělá inteligence a polovodiče, napomáhá Rada EU–USA pro obchod a technologie. Pokud je na jedné straně třeba dialog posílit a zdokonalit, je na druhé straně nutné, aby EU urychlila své politické reformy, dala do pořádku své záležitosti a hledala způsoby, jak s USA co nejlépe spolupracovat.

Musíme se rovněž připravit na scénář, kdy si v případě důležitých otázek, jako je změna klimatu a Ukrajina, možná budeme muset poradit sami. Tato možnost je velmi reálná, a proto bychom ji měli začít brát jako de facto novou realitu.