Evropské fórum mládeže, největší platforma mládežnických organizací v Evropě, která se již deset let zasazuje o kvalitu stáží, se připojuje k požadavku EHSV zakázat neplacené stáže. Náš zvláštní host, Cláudia Pinto z Evropského fóra mládeže, nám objasňuje nejnovější návrh Komise na zlepšení kvality stáží v EU a vyjmenovává všechny jeho nedostatky, přestože jej označuje za významný krok vpřed.
Evropské fórum mládeže, největší platforma mládežnických organizací v Evropě, která se již deset let zasazuje o kvalitu stáží, se připojuje k požadavku EHSV zakázat neplacené stáže. Náš zvláštní host, Cláudia Pinto z Evropského fóra mládeže, nám objasňuje nejnovější návrh Komise na zlepšení kvality stáží v EU a vyjmenovává všechny jeho nedostatky, přestože jej označuje za významný krok vpřed.
Hledání práce je v dnešní době pro mladé lidi často bludným kruhem neplacených stáží. Jaký je příslib? Že neplacené stáže jsou vstupní branou na trh práce, umožňují mladým lidem přístup k sítím a nabízejí jim nové možnosti se něco naučit.
Je zjevné, že jim neplacená stáž nezajistí finanční nezávislost. Z čeho tedy kupovat jídlo a platit nájem a rostoucí horu účtů, když člověk pracuje zadarmo?
Neplacené stáže jsou určitou formou vykořisťování mladých lidí na trhu práce. Zvyšují sociální vyloučení, protože pracovat zadarmo mohou jen ti, kteří si to mohou dovolit, a tak jsou mladí lidé ze znevýhodněného prostředí již od počátku vyloučeni. Celou situaci ještě zhoršuje skutečnost, že neplacené stáže jsou náhradou nástupních pracovních míst, takže ještě více umocňují již tak nejisté poměry na trhu práce.
Evropské fórum mládeže se již deset let zasazuje o náležitou kvalitu stáží. V posledních dvou letech jsme aktivně prováděli kampaň nazvanou Můžete si dovolit pracovat zadarmo? a požadovali jsme přijetí směrnice, která by zakázala neplacené stáže na trhu práce ve všech členských státech EU.
Evropská komise konečně v březnu předložila svůj návrh opatření ke zlepšení kvality stáží v Evropské unii, v němž přijetí směrnice skutečně požaduje. Jedná se o významný krok správným směrem, který byl učiněn díky neutuchajícímu úsilí mladých lidí všude v Evropě. Nicméně i přes tento pokrok bohužel směrnice jednoznačně nezaručuje, že stáže na trhu práce budou placené.
Evropské fórum mládeže vyjadřuje v souvislosti s navrhovanou směrnicí obavy především z toho, že se řeší pouze jeden aspekt daného problému. Namísto toho, aby směrnice upravovala všechny stáže na trhu práce, se zaměřuje pouze na stáže fiktivní, tj. na skutečná pracovní místa, která jsou maskována jako stáže, aby bylo možné snížit úroveň pracovních podmínek, zejména odměňování. To, co Evropská komise navrhuje, je směrnice o prosazování, která bude tudíž vyvíjet velký tlak na Z tohoto důvodu vytváří velký tlak na inspektoráty práce, které jsou již beztak nedostatečně financované a značně přetížené.
Evropské fórum mládeže má proto velké obavy z provádění směrnice v praxi a z toho, jak budou fakticky dodržovány práva mladých lidí. Návrh v podstatě nepřiznává stážistům práva, ale spíše definuje, co by se nemělo považovat za stáž. Stanoví zásadu nediskriminace stážistů. Evropské fórum mládeže je však znepokojen tím, jakým způsobem by ji členské státy mohly provést do svého práva, neboť by tím zaměstnavatelům mohly potenciálně poskytnout prostor pro to, aby mladé lidi zneužívali nadále.
Evropská komise předložila spolu s návrhem směrnice rovněž nové doporučení Rady ohledně aktualizace rámce kvality pro 1 ze 2 stáží, a to rozšířením jeho působnosti na všechny typy stáží a zapracováním zásad přístupu k odměňování a sociální ochraně. Je skvělé, že se tyto zásady v návrhu objevují, přestože doporučení Rady bohužel není závazné.
Evropské fórum mládeže se bude i nadále zasazovat o práva mladých lidí a bojovat za spravedlivé pracovní podmínky. Vyzýváme Evropskou radu a Evropský parlament, aby znění dokumentu zpřísnily a zajistily, aby v něm nebyly žádné mezery, které by umožňovaly pokračující zneužívání mladých lidí. Podrobnější komentář k předmětnému návrhu lze najít v našem článku Dva kroky vpřed a jeden krok zpět.
Cláudia Pinto řídí v Evropském fóru mládeže propagační činnost v souvislosti s přechodem mladých lidí ze škol na trh práce, přičemž se zaměřuje na politiky, jejichž cílem je zlepšit kvalitu stáží v Evropě. Je odborník na evropskou sociální a pracovněprávní politiku. Dříve působila v Evropské konfederaci nezávislých odborových svazů.
Christophe Préault, vedoucí redakce Touteleurope.eu
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 rozmetalo krajně pravicové Národní shromáždění průzkumy nejlepším výsledkem ve své historii. Získalo též více než třetinu hlasů voličů mladších 35 let. Naším zvláštním hostem je Christophe Préault, vedoucí redakce Touteleurope.eu. Analyzuje úspěch Národního shromáždění a jeho lídra Jordana Bardelly, který pochází z pařížského předměstí, je mu sotva 28 let a vyznačuje se neutuchající přítomností na TikToku.
Christophe Préault, vedoucí redakce Touteleurope.eu
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 rozmetalo krajně pravicové Národní shromáždění průzkumy nejlepším výsledkem ve své historii. Získalo též více než třetinu hlasů voličů mladších 35 let. Naším zvláštním hostem je Christophe Préault, vedoucí redakce Touteleurope.eu. Analyzuje úspěch Národního shromáždění a jeho lídra Jordana Bardelly, který pochází z pařížského předměstí, je mu sotva 28 let a vyznačuje se neutuchající přítomností na TikToku.
Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 dosáhlo Národní shromáždění (NS) dosud nevídaného výsledku ziskem více než třetiny hlasů všech voličů (31,4 %). Krajně pravicová strana se dostala do čela téměř ve všech věkových a sociálně-profesních kategoriích, a zamíchala tak volebními kartami. Obzvláště to platí pro mladé lidi, kde kandidátka Jordana Bardelly přilákala 32 % voličů ve věku 25–34 let a oproti volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 si také o více než 10 procentních bodů (na 26 %) polepšila u věkové skupiny 18–24 let.
Tuto afinitu mladých k NS vysvětluje několik faktorů. Především je to osobnost Jordana Bardelly, jedničky na evropské kandidátce a předsedy strany, který je naprostým protikladem politika tradičního typu. Pro mladé je věrohodný a přímý, působí upřímně v prostředí, které je prostoupeno nedůvěrou v politiku. I jeho osobní příběh působí inspirativně: pochází ze střední třídy, vyrostl na pařížském předměstí (Seine-Saint-Denis), nechodil na prestižní univerzitu a nemá ani vysokoškolský diplom, jen maturitu. Oslovuje tak mládež z lidovějších vrstev, která si není jista svou budoucností a cítí se opomíjena, ba zapomenuta.
Tak výrazný úspěch u věkové skupiny 18–34 let plyne také z toho, že Jordan Bardella je mladý. Ve svých 28 letech má v malíku dorozumívací způsoby této generace a umí je dobře využívat. Není mimochodem bez zajímavosti, že v roce 2017 byl příkladem triumfující mládeže Emmanuel Macron, tehdy se ovšem jednalo o jinou společenskou vrstvu.
NS tak buduje politický kapitál na osobnosti svého lídra a image, kterou si pěstuje zejména na sociálních sítích. Jordan Bardella je neustále na TikToku, který má v jeho volební strategii důležité místo v době, kdy mladí lidé už nečerpají informace v klasických sdělovacích prostředcích. Bardellova popularita na TikToku tak nadále roste (1,6 milionu sledujících). Nemluví zde o reformě evropských smluv, o Ukrajině ani o Zelené dohodě, nic takového. Předvádí zde svůj každodenní život, přeje ke Dni matek, natáčí se v kanceláři a různě na cestách...surfuje na vlnách módních trendů a komentuje, o čem se právě mluví. Vyhlašuje dokonce soutěže pro gamery, mladé (a mladší) vášnivé hráče počítačových her.
Rostoucí propast mezi novými generacemi a tradiční politikou posiluje jeho obraz, pozici a populistické vyjadřování v době, kdy voliče ve srovnání s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 trápí zcela jiné obavy. Boj mládeže za ekologii v roce 2019 sklouzl k jiným tématům, která jsou také palčivá, ale také každodenní. Dnes mladé lidi trápí nejistota (spojená s imigrací) a kupní síla. Krajně pravicové Národní shromáždění žije z tohoto hněvu, sbírá politické body u celé generace na jejím pocitu křivdy. Politická třída jako celek dostatečně nedomyslela důsledky krize covid-19 v roce 2020. Pandemie krutě odhalila a prohloubila nerovnosti, které již dříve mladé ve Francii a jinde v Evropě znevýhodňovaly na trhu práce, ale také v přístupu ke vzdělání, včetně obtížnějšího zvládání studia nebo jen prosté odborné přípravy v okamžiku, kdy je najednou digitální řešení lékem na všechno.
Místo soustředění se na NS je tak třeba projevit zájem o jeho voliče a zvláště pak mládež ze středních vrstev. Je třeba nabídnout jim jasné a konkrétní odpovědi na jejich obavy: rostoucí násilí ve společnosti, mizení veřejných služeb z venkova, náročné hledání zaměstnání a obtížný přístup ke kvalitnímu vzdělání, pocit nezvládnuté imigrace. Pro tradiční strany to znamená sestoupit z výšin a zajímat se o ty, kteří pravidelně jejich pozornosti unikají, neboť nemají dostatečně výslovný ani aktivní zájem o politiku. Nutno přiznat, že Evropská unie je v tomto zápase málo viditelná, a to i přes množství programů se zaměřením právě na mladé lidi, na vzdělávání, podporu zaměstnanosti a boj s chudobou. Erasmus, který podněcuje mobilitu a nabývání zkušeností u diverzifikovanější cílové skupiny (studenti učňovských oborů, nezaměstnaní a další), bezpochyby představuje dobrý začátek, dnes to však zjevně nestačí. Najít řešení znamená také umět si položit správnou otázku, jak zvládat migraci, která je zcela zásadním, palčivým tématem dnešní evropské společnosti. Jde o téma, o kterém se stále mluví, bez ohledu na nedávné přijetí evropského paktu o migraci a azylu.
Christophe Préault působí jako novinář a vedoucí redakce Touteleurope.eu, která přináší pedagogické informace o fungování a politikách Evropské unie. Má bohaté zkušenosti se zpravodajstvím především o evropských a ekonomických záležitostech. Je nositelem diplomu z Institutu politických studií v Bordeaux a vysokoškolských evropských studií na ENA (École nationale d’administration). Dnes vede redakci webu touteleurope.eu a pravidelně moderuje diskuse a konference na evropská témata.
Potřebujeme Evropu, která si váží názorů mladých lidí
Nově zvolení poslanci Evropského parlamentu se v červenci poprvé sejdou na plenárním zasedání. Přestože si prodemokratické frakce udržely po červnových volbách většinu, vzestup krajně pravicových a euroskeptických sil je znepokojivý. Konstatovat lze také rostoucí přitažlivost krajně pravicových stran pro mladou generaci, která zjevně není vůči tomuto trendu imunní. Je nejvyšší čas, aby demokratické síly převzaly odpovědnost, spolupracovaly a jednoznačně se zasadily o silnou Evropu, která si názorů mladých lidí váží.
Potřebujeme Evropu, která si váží názorů mladých lidí
Nově zvolení poslanci Evropského parlamentu se v červenci poprvé sejdou na plenárním zasedání. Přestože si prodemokratické frakce udržely po červnových volbách většinu, vzestup krajně pravicových a euroskeptických sil je znepokojivý. Konstatovat lze také rostoucí přitažlivost krajně pravicových stran pro mladou generaci, která zjevně není vůči tomuto trendu imunní. Je nejvyšší čas, aby demokratické síly převzaly odpovědnost, spolupracovaly a jednoznačně se zasadily o silnou Evropu, která si názorů mladých lidí váží.
Chce-li být EU odolná, udržitelná a jít s dobou, pak musí do tvorby svých politik zapojit mladé lidi. Musíme udělat vše pro to, aby se názory mladých lidí jasně odrážely v závazcích přijatých na úrovni EU. Na názoru mladých lidí by nemělo záležet jen při volbách: EHSV je zastáncem toho, aby mladí lidé mohli systematicky a pravidelně vyjadřovat své názory a postoje.
Jednou z priorit, které jsem si stanovil pro své funkční období, je zajistit, aby se mladí lidé – včetně těch z kandidátských zemí – mohli zapojit do činnosti EHSV. V květnu 2024 se tak EHSV stal první institucí EU, která v souvislosti se svými politickými doporučeními zavedla ověřování dopadu předpisů na mladé lidi. Jde o nástroj, který má zajistit, aby předkládané návrhy byly pro mladé lidi přínosné. Tím, že naše stanoviska podrobujeme tomuto ověřování, se snažíme docílit toho, aby se postoje mladých lidí promítly do jednotlivých opatření, aby byly zohledněny důsledky pro mladé lidi a aby se zmírnil případný negativní dopad, který by tato opatření na ně mohla mít.
Než jsme toto ověřování dopadu předpisů na mladé lidi zavedli, spustili jsme pilotní projekt a vyzkoušeli, jak bude ověřování fungovat v praxi. Spolupracovali jsme při tom s mladými lidmi z celé EU i dalších zemí, kteří se účastnili našich jednání a pomáhali při přípravě stanovisek. Bylo úžasné pozorovat, s jakým nadšením a nasazením se pustili do své práce a s jakými skvělými a fundovanými nápady přišli. Následně se zájemci mohli přihlásit do našeho oficiálního ověřování dopadu předpisů na mladé lidi. Uzávěrka přihlášek byla 30. června. Rád bych poděkoval všem zástupcům mládeže, kteří se zmíněného pilotního projektu zúčastnili, i členům skupiny Mládež v EHSV za jejich odhodlání dotáhnout tento projekt do zdárného konce.
Evropská unie mladé lidi potřebuje. Našeho příkladu by proto měly následovat i další orgány a instituce EU, a vytvořit tak Evropu, které na názorech mladých lidí záleží. Vzhledem k tomu, že příští měsíc bude znovu ustaven Evropský parlament a Evropská komise se připravuje na své další funkční období, které začne na podzim, bude EHSV i nadále prosazovat, aby EU více investovala do mladých lidí. Je totiž načase udělat v tomto směru zase další krok!
Na prahu léta bych rád využil této příležitosti a upřímně poděkoval všem svým kolegům, kteří se zasloužili o to, že náš Výbor dosáhl dalšího významného milníku.
Díky stážím se mohou mladí lidé seznámit se světem práce a teoreticky i prakticky se připravit na určitou profesi. Těchto příležitostí po celé Evropě výrazně přibylo, mj. v souvislosti se zavedením evropského systému záruk pro mladé lidi. V roce 2014 pak Rada zveřejnila doporučení k rámci kvality stáží, v němž členským státům poskytla užitečné pokyny k využívání tohoto nástroje.
Díky stážím se mohou mladí lidé seznámit se světem práce a teoreticky i prakticky se připravit na určitou profesi. Těchto příležitostí po celé Evropě výrazně přibylo, mj. v souvislosti se zavedením evropského systému záruk pro mladé lidi. V roce 2014 pak Rada zveřejnila doporučení k rámci kvality stáží, v němž členským státům poskytla užitečné pokyny k využívání tohoto nástroje.
Časem však začaly být v systému stáží uplatňovány nekalé a neregulérní postupy a mladí stážisté začali být stále častěji vykořisťováni jakožto levná pracovní síla nahrazující řádné zaměstnance, která nemá nárok na odpovídající zabezpečení ani sociální ochranu.
EHSV tudíž vítá, že má Evropská komise v úmyslu vylepšit v celoevropském měřítku rámec kvality stáží, zejména co se týče posílení složky vzdělávání a odborné přípravy a zamezení zneužívání stáží.
Oba návrhy, které Komise za tímto účelem předložila – jde o aktualizované doporučení Rady a směrnici –, se však zabývají jen některými aspekty a mají určité problematické stránky:
Týkají se bez rozdílu všech forem stáží a náležitě nezohledňují odlišnosti mezi jednotlivými druhy stáží a jejich cíli a účely využití v členských státech.
Mimoto nezahrnují nezbytná opatření, která by již v předstihu umožnila zneužívání stáží zamezit, ani závazné předpisy ke zvýšení norem kvality.
Návrh směrnice se pak vztahuje pouze na stážisty, kteří jsou považováni za pracovníky nebo jsou v pracovním poměru, což platí v méně než polovině členských států. Směrnice je tak zaměřena jen na omezený okruh osob a může se stát, že nepřinese očekávané výsledky.
V zájmu zlepšení kvality stáží je podle mě v první řadě zapotřebí stanovit pro každý druh stáží minimální kritéria kvality, aby se možnost jejich využití předem lépe vymezila. V rámci těchto kritérií je třeba poskytnout základní záruky, položit silný důraz na odbornou přípravu a dát najevo odhodlání skoncovat prostřednictvím vhodných opatření – mj. rozsáhlejším prováděním kontrol – s jakýmkoli zneužíváním stáží.
Kromě toho je nutné zcela eliminovat neplacené stáže, aby si tak mohli všichni dovolit tuto praxi absolvovat. V tomto ohledu sice nelze hovořit o „mzdě“ v obvyklém slova smyslu, neboť stážisté zpravidla nejsou bráni jako pracovníci a stáže nejsou považovány za zaměstnanecký poměr, měl by však být zaveden povinný příspěvek, který by byl nejen úměrný úkolům a povinnostem stážisty, ale zohledňoval by také náklady, jež mu v souvislosti s účastí na stáži vzniknou.
Dále pak je třeba podstatněji zohlednit úlohu, kterou mohou při provádění daných předpisů na vnitrostátní úrovni a při monitorování a kontrole využívání tohoto nástroje sehrát sociální partneři.
Rieke Smit, editorka Social News Daily/ #UseTheNews
Naším zvláštním hostem je mladá novinářka Rieke Smit z #UseTheNews, iniciativy německé zpravodajské agentury DPA, která se věnuje konzumaci zpravodajství u generace Z a snaží se zvyšovat u této skupiny mediální gramotnost. Čísla ukazují, že o zprávy se zajímá méně než třetina lidí ve věku od 18 do 24 let a 23 % čerpá zprávy výlučně z TikToku. Rieke píše o tom, jak oslovit Generaci Z nejen na TikToku, ale také na jiných platformách sociálních médií, a jak vzbudit zájem lidí této generace o důležité zprávy, které mají přímý vliv na jejich životy.
Rieke Smit, editorka Social News Daily/ #UseTheNews
Naším zvláštním hostem je mladá novinářka Rieke Smit z #UseTheNews, iniciativy německé zpravodajské agentury DPA, která se věnuje konzumaci zpravodajství u generace Z a snaží se zvyšovat u této skupiny mediální gramotnost. Čísla ukazují, že o zprávy se zajímá méně než třetina lidí ve věku od 18 do 24 let a 23 % čerpá zprávy výlučně z TikToku. Rieke píše o tom, jak oslovit Generaci Z nejen na TikToku, ale také na jiných platformách sociálních médií, a jak vzbudit zájem lidí této generace o důležité zprávy, které mají přímý vliv na jejich životy.
Ztrácíme celou jednu generaci – aspoň to tak vypadá. Ke generaci Z naše zprávy už nedoléhají. O zprávy se zajímá méně než třetina lidí ve věku 18 až 24 let. U mladších 18 let je tento podíl ještě vyšší.
Tento jev obecně není novinkou. Dnes už každý slyšel o únavě ze zpráv a vyhýbání se zprávám. K tomu zvláště u mladých lidí roste význam influencerů a platforem s krátkými videi, jak potvrzuje nejnovější zpráva Digital News Report, kterou vydal Reuters Institute for the Study of Journalism.
Mladí lidé konzumují zpravodajství čím dál méně, neboť na platformách jako TikTok je pro ně těžké najít důvěryhodné zprávy, ale také proto, že neví, co mají zprávy společného s jejich životem. Tak se v jedné ze studií #UseTheNews vyjádřila 16letá dívka, což ukazuje na alarmující trend. Zásadní otázka zní: jak se spojit s tiktokovou generací?
Za prvé musíme být na platformách, na kterých oni jsou tak jako tak, a nabídnout zprávy, perspektivy a souvislosti. Pak musíme mladým lidem demonstrovat, proč je pro jejich život tak důležité být informován. Tím mimoděk posílíme i jejich mediální gramotnost.
To je ostatně cílem iniciativy #UseTheNews a redakce Social News Daily, která vyhlásila tento rok „Rokem zpravodajství“. Cílem je posílit společnost a demokracii zvýšením povědomí o zpravodajství zvláště u dospívajících a čerstvě dospělých.
Social News Daily jde cestou zpráv na TikToku, Instagramu a YouTube. Zprávy na sociálních médiích? Jak to funguje? Použitím metod, které tvůrci pochopili dávno před námi: o vážných tématech se dá mluvit i při nanášení make-upu, vaření nebo na procházce. Přesně tak to děláme v SND, jen se zprávami.
Experimentujeme tak, že se snažíme přizpůsobit sledovacím návykům spotřebitelů. Obsáhlá témata demontujeme do 40sekundových videí a řešíme, proč je daná věc důležitá pro dnešní šestnáctileté.
Využíváme také clickbait s tím, že neztrácíme ze zřetele zásady žurnalistiky. Proč? Protože na TikToku máte jen dvě sekundy na upoutání pozornosti. Pokud vaše video není dost chytlavé v tak krátké chvíli, nikdo ho neshlédne až do konce. Proto začínáme provokativní otázkou nebo neobvyklým faktem – to je clickbait k upoutání pozornosti diváka –, stále však na konci videa dáváme i odpovědi. Lidé zůstávají a mimoděk konzumují žurnalistický obsah. A to je všechno?
Stačí mít novinářský profil na sociálních médiích? Stručná odpověď zní ne. Mladí lidé a novináři se musí potkávat na více úrovních. Je třeba zvýšit důvěru ve sdělovací prostředky a dosáhnout transparentní žurnalistiky. Možností je např. motivovat učitele, aby ve školách pracovali na mediálních kompetencích, nebo navázat užší vazby mezi školami a redakcemi. U nás v #UseTheNews máme „Model projects“ a „Newscamps“.
Musíme být tam, kde jsou mladí – ve školách, na festivalech, na sociálních médiích – a musíme s nimi mluvit o falešných zprávách, sdělovacích prostředcích a jejich významu. Jedině tak budeme mít šanci znovu úspěšně oslovit Gen Z zpravodajstvím.
Rieke se v redakci Social News Daily (SND) stará o každodenní redakční práci. Na různých pozicích s #UseTheNews spolupracuje od roku 2021 a nyní odpovídá za plánování, koordinaci a schvalování příspěvků SND. Po bakalářském a magisterském studiu se zaměřením na žurnalistiku a humanitární pomoc absolvovala stáž u FUNKE Zentralredaktion.
#UseTheNews (UTN) je iniciativa německé zpravodajské agentury DPA a soustředí se na mediální kompetence mladých lidí. Ve zpravodajské laboratoři a v oddělení pro sociální zpravodajství se s podporou Leibnizova institutu pro mediální výzkum připravují inovativní zpravodajské formáty. Kromě toho nabízí UTN workshopy a materiály pro učitele. Projekt se těší podpoře řady partnerů z oboru sdělovacích prostředků, vzdělávání a výzkumu a jeho správní rada je složena ze známých osobností z řad žurnalistů a politiků.
Dvacet let poté, co Slovinsko přistoupilo k EU, uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) u příležitosti tohoto symbolického výročí setkání politických představitelů a zástupců občanské společnosti v Lublani. Výbor zde upozornil na základní přínosy členství v EU a znovu zdůraznil, že budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii.
Dvacet let poté, co Slovinsko přistoupilo k EU, uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) u příležitosti tohoto symbolického výročí setkání politických představitelů a zástupců občanské společnosti v Lublani. Výbor zde upozornil na základní přínosy členství v EU a znovu zdůraznil, že budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii.
Na konferenci vedle předsedy Olivera Röpkeho promluvila také slovinská ministryně zahraničních věcí Tanja Fajon, slovinský ministr práce Luka Mesec a generální tajemnice Rady pro regionální spolupráci Majlinda Bregu.
Jak zdůraznil předseda EHSV Oliver Röpke, „země západního Balkánu patří do EU. Až pak bude naše rodina EU úplná. Můžete se spolehnout na to, že se bude EHSV v tomto směru i nadále angažovat. V září například uspořádá ‚Summit občanské společnosti věnovaný rozšíření‘.“
Slovinská ministryně zahraničních věcí Tanja Fajon uvedla: „Domnívám se, že za současné geopolitické situace potřebujeme jedni druhé více než kdy jindy. V rámci tohoto procesu musí občanská společnost vyvíjet tlak na politiky a vládu, aby se snažili přiblížit EU.“
Slovinský ministr práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí Luka Mesec pak prohlásil: „Slovinsko a země západního Balkánu mají dlouhou společnou historii. Naším společným domovem je Evropská unie, takže budeme se slovinskou vládou pracovat na tom, abychom k ní těmto zemím usnadnili přístup.“ (mt)
